Už poměrně dlouhou dobu mám za sebou sklizeň česneku, k celkovým součtům jsem se dostal až poměrně nedávno - minulý týden.
Pokud jsem minulý rok doufal, že sázka na osvědčené odrůdy i za cenu menší osázené plochy mi letos přinese úspěch, musím přiznat, že výsledek je poněkud za očekáváním. Na druhou stranu dá se předpokládat, že nebýt toho, vše by do dopadlo mnohem hůře.
Bohužel nebudu mít zcela přesná čísla, protože odrůdy Stanik a Blanin jsem neprozřetelně zasadil do zbytku porostu a očekával, že to budu schopen rozlišit, nestalo se. Pokud budu ještě někdy testovat či rozpěstovávat jiné odrůdy, nechám to na samostatné záhony.
Množství zasazených stroužků jiných odrůd je však tak nízké, že to na celková čísla nemá až takový vliv.
Co se týče hlavních odrůd - zdá se, že aspoň na mých pozemcích už mohu vyhodnotit něco jako dlouhodobou zkušenost.
I letos dopadla z hlediska průměrné váhy lépe odrůda Havel - 24 gramů, je to tedy s příměsí Bjetinu, ale to nehraje na výsledku zásadní roli - 386 stroužků.
Celkem jsem sklidil cca 122/123 kg z 4739 (jen Havel)/5125 zasazených stroužků s Bjetinem.
Odrůda Havran dosáhla průměrné váhy 21,78 gramů s příměsí Staniku a Blaninu - 240 a 112 stroužků.
Celková váha 135,57 kg z 6223 stroužků.
Několik zajímavostí - váha odrůdy Havel po stroužkování 36,03 kg, tedy průměrná váha zasazených stroužků 7,6 gramů.
Odrůda Havel a Bjetin byla čistě z vlastních zdrojů, jelikož sadba nebyla k dostání. V podstatě to tak bylo už druhým rokem za sebou, jelikož předminulý rok sice nějaký Havel byl, ale pouze menší množství.
Bjetin - 386 stroužků o průměrné váze 6,63 gramů.
Váha odrůdy Havran po stroužkování 53,13 kg, průměrná váha stroužků 9,05 gramů.
Odrůdu Havran mohu rozdělit na dvě kategorie - čerstvá sadba - 3154 stroužků o průměrné váze cca 10 gramů.
Sadba z vlastních zdrojů - 2717 stroužků o průměrné váze 7,86 gramů.
Bohužel z důvodu živelného zaskladnění části menšího česneku v průběhu sklizně nemám zcela samostatně vedené výsledky za Havrana vlastního a od pana Kozáka, tedy celkové údaje by byly jen hrubým odhadem, ale mohu srovnat aspoň česnek, který jsem zařadil do kategorie střední a velký a tam vychází srovnání 44,6 kg u vlastní sadby proti 41,98 u sadby od pana Kozáka.
Je to celkem srovnatelné, ale sluší se dodat, že Havran z vlastních zdrojů byl vysázen ve vlhčí a zastíněnější části pozemku, na druhou stranu ale do záhonů, které byly už třetím rokem osázeny česnekem, zatímco Havran od pana Kozáka byl z toho hlediska na méně použité půdě - proto jsem jej tam sázel.
Tak či onak z toho mě napadají možnosti, které se vzájemně mohou posilovat
a) správné místo hraje větší roli než velikost použitých stroužků i vyčerpání záhonů (kde je hranice, toť otázka)
b) sázení středních (menších stroužků) je prostě výhodnější - pravdě
c) s ohledem na poctivé hnojení v dřívějších letech mohla být pro česnek dostatečná zásoba živin a tím pádem hrálo pozitivní roli i dlouhodobější zpracování záhonů
d)prokázala se důležitost mulčování - zamulčovaný havran dal průměrnou váhu kolem 30 gramů na cibuli, což je výrazně více než průměrná váha Havranu nemulčovaného Trošku problém je v tom, že zatímco u celkového výnosu vycházím z hrubého počtu stroužků, u Havrana zamulčovaného jde o počty čisté - bez odpadu a česneku, který nevzešel ze země či byl jinak zlikvidován - i když poškození porostu v době sklizně bylo celkem minimální - cca desítky kusů..
Jestli je hranice použitelnosti velikosti stroužků kolem 6 či 5 gramů nebo i méně, v tom zatím nemám jasno, ale i na základě srovnání s odrůdou Havel to vypadá, že méně je opravdu někdy více a větší množství menších stroužků dává vyšší výnosy než menší množství větších a použít stroužky o hmotnosti 10 a více gramů je aspoň na základě mých dosavadních výsledků ekonomický nesmysl. Maximální váha cibulí v letošním roce po usušení byla i letos někde kolem 100 gramů a takové byly jen jednotlivé kusy. Poměrně slušné množství cibulí o váze kolem 50 - 60 gramů rozhodně nemohlo dostatečně kompenzovat mnohem větší množství cibulí menších
Podobné výsledky se mi prokázaly už v minulých letech a následující sezónu to budu moci důkladně otestovat, jelikož se mi naprosto nepodařilo sehnat čerstvou sadbu a velká část velkého česneku je prodána, tudíž budu muset na sadbu použít i takový, který bych ve větším množství obvykle nepoužíval.
Menší doplnění k bodům a, b, a d:
Již jsem popsal, že zamulčované letos byly jen dva záhony - jeden kompletní Havel a druhý mix Havranu, Havla a Bjetinu.
Kompletně zamulčovaný záhon byl spíše v místě s prudším sklonem a více vystavený slunci. Ze záhonů odrůdy Havel druhý pořadí od shora. Výnosy z tohoto záhonu - 19,83 kg z 776 napočítaných cibulí, průměrná váha stroužků tedy 25,5 gramů. Mám v tom chaos, ve statitistice jsem se doslat i k 20,85 a 810 stroužků, tak či onak, rozdíl v průměrné váze to až tak moc neovlivňuje. :)
Druhý kompletně zamulčovaný a závěrečný osázený kousek byly poslední z celé výsadby.
Odrůdy Havel + Bjetin - 14,76 kg a 503 napočítaných sklizených stroužků - průměrná váha 29 gramů.
Sázený počet stroužků - 604 o váze 4 kg - 2,56 kg a 386 stroužků bjetin a 1,44 kg - 218 stroužků Havel
Odrůda Havran + Blanin - 10,48 kg z napočítaných 350 stroužků (výchozí počet 297!!!) Průměrná váha z napočítaných stroužků 29,94 gramů.
185 stroužků Havran o váze 1,42 kg
112 storužků Blanin o váze 0,618 kg
Ještě doplním, jak to bylo se Stanikem a Blaninem:
Stanik - 240 stroužků o průměrné váze 6,875 gramů.
Blanin - 112 stroužků o průměrné váze 5,57 gramů.
Zde bohužel neznám výnosy.
Pokus o shrnutí na závěr:
Lze-li z toho chaosu něco usoudit, pak tedy to, a) mulč opravdu pomáhá
b) velikost stroužků u použitých odrůd vychází nejlépe někde mezi 6 - 8 gramy, budu více testovat následující sezónu, snad se mi podaří udržet větší pořádek a neztratit informace v průběhu sklizně. :)
c) správné umístění záhonu hraje obrovskou roli na výsledek
Celkovou statistiku by trochu vylepšilo, pokud bych zahrnul i cibule, které jsou částečně použitelné, ale jdo o jednotky kg. Velkou otázkou je, jaké vlastně byly ztráty v průběhu sezóny - kolik stroužků nedorostlo do sklizně + odpad v průběhu sklizně a vážení. U odrůdy Havran to odhaduji někde mezi 5 - 10%, u Havla ještě o řád méně.
Bohužel jsem si nevedl důkladnou statistiku celkového počtu cibulí, byť jsem se o to pokoušel. Každopádně průměrná váha fakticky sklizených a vážených cibulí je určitě o něco větší, protože v tomto jsou zahrnuty i ztráty.
Ve srovnání s minulým rokem jsou výsledky za použité odrůdy výrazně horší, jenže to byly i podmínky této sezóny, opravdu extrémní sucho, opakované použití záhonů a nemožnost doplnit záhony o živiny před výsadbou. S ohledem na celkovou průměrnou váhu cibulí je výsledek po zahrnutí všech odrůd srovnatelný.
Každopádně i letos jsem se dozvěděl dost nového a budu muset zapracovat, abych se v dalších letech dozvěděl ještě více, s každým rokem se objevují další možnosti ohledně toho, co vše se dá vyzkoušet, jenže kdo se v tom má pak orientovat. Pro takového chaota, jako jsem já, je to sakra náročné. :) No třeba se jednou díky pěstování česneku i dalších plodin naučím systematičnosti. :)
úterý 28. srpna 2018
úterý 14. srpna 2018
Velký bramborový experiment XVIII - jednotlivé odrůdy
V letošním roce jsem kupoval na sadbu 100 kg brambor.
Do sázení, které započalo 8.4.2018 a skončilo 18.4.2018, vydrželo v použitelném stavu 87 kg brambor.
Opět se dostávám se ke svému lajdáctví - u Adély mám přibližné údaje o výnosech, ale Ditta a Marabel byly tak promíchané, že mohu jen velmi zhruba odhadovat a to v tom smyslu, že Marabol byl nejhorší a Ditta o něco lepší.
Adéla I - doložitelné bronz a železo, ze 16,53 kg výnos 132,8 kg brambor z 30 m2
Adéla II doložitelné výnos 93,543 kg z 30 - 31 m2, bohužel spotřebu sadby mohu jen odhadovat, snad také někde kolem 17 kg
Marabol + Ditta - 46,39 kg a Adéla zbytek 7,09 kg a výnos 162,52 kg, tedy z 1 kg cca 3 kg brambor.
Abych byl poctivý, musím přiznat, že v tom je zahrnut jeden záhon o ploše cca 20 m2, který byl zcela zanedbaný a který jsem vlastně ještě ani pořádně nesklízel (budu-li vůbec), až na malý kousek z něj, kde jsem to důkladně přeryl, ale i kdybych odečetl 10 kg, až takový rozdíl v poměru ostatních odrůd to neudělá.
Vyšlo by to na cca 3,7 kg z 1 kg sadby, což je ve srovnání s Adélou stále o něco málo více jak polovina výnosu z testovacích záhonů A, B a D.
Zítra ještě doplním údaje o ztrátách a použitelnosti - doplňuji mnohem později, fakticky nejde o ztráty, pouze o poškozené a malé brambory a ty se dají sníst všechny, občas uteklo pár nazelenalých, ale to jsou maximálně kila.
Jen ještě malá poznámka ke srovnání tří odrůd - Adéla většinou netvořila více než 6 - 8 bramborů z jednoho keříčkz, ale i když jich bylo i výrazně méně, dost často byly aspoň střední nebo i větší velikosti, největší zvážený kousek měl 0,51 kg.
Oproti tomu ostatní odrůdy měly výraznou většinu středních a menších brambor.
Do sázení, které započalo 8.4.2018 a skončilo 18.4.2018, vydrželo v použitelném stavu 87 kg brambor.
Opět se dostávám se ke svému lajdáctví - u Adély mám přibližné údaje o výnosech, ale Ditta a Marabel byly tak promíchané, že mohu jen velmi zhruba odhadovat a to v tom smyslu, že Marabol byl nejhorší a Ditta o něco lepší.
Adéla I - doložitelné bronz a železo, ze 16,53 kg výnos 132,8 kg brambor z 30 m2
Adéla II doložitelné výnos 93,543 kg z 30 - 31 m2, bohužel spotřebu sadby mohu jen odhadovat, snad také někde kolem 17 kg
Marabol + Ditta - 46,39 kg a Adéla zbytek 7,09 kg a výnos 162,52 kg, tedy z 1 kg cca 3 kg brambor.
Abych byl poctivý, musím přiznat, že v tom je zahrnut jeden záhon o ploše cca 20 m2, který byl zcela zanedbaný a který jsem vlastně ještě ani pořádně nesklízel (budu-li vůbec), až na malý kousek z něj, kde jsem to důkladně přeryl, ale i kdybych odečetl 10 kg, až takový rozdíl v poměru ostatních odrůd to neudělá.
Vyšlo by to na cca 3,7 kg z 1 kg sadby, což je ve srovnání s Adélou stále o něco málo více jak polovina výnosu z testovacích záhonů A, B a D.
Zítra ještě doplním údaje o ztrátách a použitelnosti - doplňuji mnohem později, fakticky nejde o ztráty, pouze o poškozené a malé brambory a ty se dají sníst všechny, občas uteklo pár nazelenalých, ale to jsou maximálně kila.
Jen ještě malá poznámka ke srovnání tří odrůd - Adéla většinou netvořila více než 6 - 8 bramborů z jednoho keříčkz, ale i když jich bylo i výrazně méně, dost často byly aspoň střední nebo i větší velikosti, největší zvážený kousek měl 0,51 kg.
Oproti tomu ostatní odrůdy měly výraznou většinu středních a menších brambor.
Velký bramborový experiment XVII - testovací záhony dokončení
Už jsem ve stručnosti popsal, jak dopadla celková sklizeň brambor. Zkusím připojit další poznatky.
Nejprve krátce o testovacím záhonu C - výnos 57,3 kg brambor ze záhonu o délce 30 m a šířce výrazně pod metr, zítra ještě přeměřím a aktualizuji. Na základě toho by se dalo říci, že se Grelinette neosvědčil, ale to je pravdou jen na první pohled. Pravděpodobnější je, že se prostě neosvědčily zasazené odrůdy - Ditta (cca průměr) a především Marabel - v mých podmínkách mizérie.
Mnohem lépe dopadl záhon, říkejme mu D:), taktéž s použitím Grelinette a kompletně osázený odrůdou Adélou, tedy zcela srovnatelný se záhony A a B, zde se podařilo dosáhnout výnosu 93,543 kg z cca 30 - 31 m2, přičemž cca 5 m2 z něj bylo sklízeno pro vlastní potřebu průběžně už od konce června do poloviny července, tzn. pokud by byl záhon nedotčen, atakování 100 kg se jeví jako docela dobře možné.
Bohužel jsem si nezapsal, kolik kg brambor bylo potřeba na tento záhon, pokud bych bral jako reálný součet A a B, dostanu se někam k 16 - 18 kg.
Stále jde o výnosy o cca 1 až 1,5 kg nižší než u obou záhonů zpracovaných příkopovou metodou, potíž je v tom, že takové srovnání je zkresleno celkovou délkou testovaných záhonů.
Jak vyplývá z dřívějších fotografií, aktuální doplním, záhony nejsou rovné, lehce do oblouku a mírně se svažuji na základě sklonu svahu směrem k olšině, tedy jeden kraj je mnohem více vystaven slunci a sušším podmínkám, druhý bývá uchráněn díky vzrostlým stromům paprsků večerního slunce, což v kombinaci se sklonem způsobuje větší vlhkost.
Jelikož jsem záhon sklízel po etapách, dá se celkem dobře ilustrovat, jak se vyvíjel výnos s ohledem na přechod do vlhčího a stinnějšího prostředí.
Z prvních cca 10 m2 sklizeno 26,04 kg brambor
Z dalších cca 8 m2 25,89 kg.
Dalších cca 7,5 m2 - 28,68 kg
A poslední úsek - zbytek - 12,843 kg z asi 6 (7) m2, ale v tom jsou zahrnuty i brambory sklízené průběžně.
Sečteno a podtrženo záhon v ploše a umístění srovnatelný se záhony A a B dal výnos cca 3,5 kg z m2, což je o cca 0,5 - 1 kg méně než u obou průběžně sledovaných záhonů, ovšem při výrazně menší časové náročnosti na založení a mnohem menší pracnosti - cca 40 minut pohodové práce ve dvou proti 3 hodinám dosti velké dřiny na založení a osázení záhonů A i B, takže dohromady 6 hodin času na vyhloubení rýhy pro brambory + cca do hodiny na umístění bramborů do rýhy - ve statistice časové náročnosti se budu muset příště o něco polepšit. :)
V každém případě z toho vyplývá, že grelinette vede při ručním a nožním pěstování brambor k solidním časovým úsporám za cenu velice přijatelného snížení výnosů.
Navíc musím opět připomenout extrémní sucho, letos to naše lokalita schytala a jako obvykle, vždy je co zlepšovat - například mulčováním záhonů, sice jsem místo mulče použil chlévskou mrvu, ale je mi jasné, že seno by to vylepšilo + lepší odolnost vůči zaplevelení.
Abych to shrnul:
1) Ukázalo se, že i u brambor to chce dobře volit správnou odrůdu.
2) Když je dobré místo, lze si dovolit jistou laxnost v přístupu a i tak se můžete dočkat solidních výsledků.
3) Když dobré místo není, nezbývá než ho zkusit dobudovat. V mém případě mě napadá zapracovat na obohacení stávajícího živého plotu o dřeviny rostoucí do větší výšky - větrolam.* Původně jsem předpokládal, že 4 - 6 m by mělo stačit, ale asi to zkusím obohatit o klasické stromy. Pokud nás čekají sušší roky, zabránit vysušování může být klíčovým prvkem pro funkčnost hospodářství.
4)Chybami se člověk učí. :)
Bohužel pravdou je, že co si mohu dovolit na relativně větší ploše, to už může být na malé zahrádce příliš náročné na prostor. Už jen zamulčování všech záhonů je velice náročné na zdroj sena či slámy a sám docela pochybuji, že ze své plochy dám dost dohromady jak na česnek, tak i na bramobry, nemluvě o dalších plodinách....
Toť k testovacím záhonům prozatím vše a snad už zítra zkusím ještě dodat ilustrační fotografie.
Ještě malá poznámka k celkové sklizni - 388,843 kg je včetně brambor poškozených i mrňavých, poškozené nejsou žádná velká ztráta. Brambory mají docela dobré regenerační schopnosti a dokážou poškození přestát, prostě budou spotřebovány jako první, minimbrambory se určitě také dají sníst, akorát holt bez loupání. Každopádně ani jedny, ani druhé nepůjdou do prodeje. Kde nemám zcela jasno - to jsou brambory provrtané obyvateli zeminy. Z hlediska použití by to nemělo mít žádný vliv, ale myslím, že pokud to půjde, i takové budu pokud možno nechávat pro spotřebu. Ještě uvidíme..
Co se týče váhového rozdělení:
Adéla I bronz - prodejní kvalita - 61,81 kg
spotřeba - 6,99 kg
Adéla I železo - prodejní kvalita - 53,13 kg
spotřeba - 10,37 kg
Adéla II prodejní kvalita - 76,88 kg
spotřeba - 7,72 kg
spotřebováno - 8.90 kg
Marabel, Ditta a Adéla (zbytek) - prodejní kvalita - 140,25 kg
spotřeba - 16,49 kg
spotřebováno - 1,83 kg
+ cca 1,6 kg z mulče. Do těch 388,843 to sice nevychází, ale těch pár kg snad nehraje roli. Někde se mi něco muselo ztratit.
*V knize Earthcare Manual jsem se dočetl, že vedle dalších pozitivních vlivů může větrolam zvýšit výnosy zeleniny až o 50%,
 |
| Největší zpozorovaný brambor odrůdy Adéla, do rekordů má hodně daleko, ale s ohledem na okolnosti dobré. :) - 4.8.2018 |
 |
| 15.8.2018 - zaskladníno |
 |
| 15.8.2018 - zaskladníno i v sušárně česneku |
Mnohem lépe dopadl záhon, říkejme mu D:), taktéž s použitím Grelinette a kompletně osázený odrůdou Adélou, tedy zcela srovnatelný se záhony A a B, zde se podařilo dosáhnout výnosu 93,543 kg z cca 30 - 31 m2, přičemž cca 5 m2 z něj bylo sklízeno pro vlastní potřebu průběžně už od konce června do poloviny července, tzn. pokud by byl záhon nedotčen, atakování 100 kg se jeví jako docela dobře možné.
 |
| 15.8.2018 záhon D - výnos se postupně zvyšoval od vzdálenějšího okraje záhonu k bližšímu, jestli mělo větší vliv zakřivení, sklon svahu, stínění olší, toť otázka... |
Stále jde o výnosy o cca 1 až 1,5 kg nižší než u obou záhonů zpracovaných příkopovou metodou, potíž je v tom, že takové srovnání je zkresleno celkovou délkou testovaných záhonů.
Jak vyplývá z dřívějších fotografií, aktuální doplním, záhony nejsou rovné, lehce do oblouku a mírně se svažuji na základě sklonu svahu směrem k olšině, tedy jeden kraj je mnohem více vystaven slunci a sušším podmínkám, druhý bývá uchráněn díky vzrostlým stromům paprsků večerního slunce, což v kombinaci se sklonem způsobuje větší vlhkost.
Jelikož jsem záhon sklízel po etapách, dá se celkem dobře ilustrovat, jak se vyvíjel výnos s ohledem na přechod do vlhčího a stinnějšího prostředí.
Z prvních cca 10 m2 sklizeno 26,04 kg brambor
Z dalších cca 8 m2 25,89 kg.
Dalších cca 7,5 m2 - 28,68 kg
A poslední úsek - zbytek - 12,843 kg z asi 6 (7) m2, ale v tom jsou zahrnuty i brambory sklízené průběžně.
Sečteno a podtrženo záhon v ploše a umístění srovnatelný se záhony A a B dal výnos cca 3,5 kg z m2, což je o cca 0,5 - 1 kg méně než u obou průběžně sledovaných záhonů, ovšem při výrazně menší časové náročnosti na založení a mnohem menší pracnosti - cca 40 minut pohodové práce ve dvou proti 3 hodinám dosti velké dřiny na založení a osázení záhonů A i B, takže dohromady 6 hodin času na vyhloubení rýhy pro brambory + cca do hodiny na umístění bramborů do rýhy - ve statistice časové náročnosti se budu muset příště o něco polepšit. :)
V každém případě z toho vyplývá, že grelinette vede při ručním a nožním pěstování brambor k solidním časovým úsporám za cenu velice přijatelného snížení výnosů.
Navíc musím opět připomenout extrémní sucho, letos to naše lokalita schytala a jako obvykle, vždy je co zlepšovat - například mulčováním záhonů, sice jsem místo mulče použil chlévskou mrvu, ale je mi jasné, že seno by to vylepšilo + lepší odolnost vůči zaplevelení.
Abych to shrnul:
1) Ukázalo se, že i u brambor to chce dobře volit správnou odrůdu.
2) Když je dobré místo, lze si dovolit jistou laxnost v přístupu a i tak se můžete dočkat solidních výsledků.
3) Když dobré místo není, nezbývá než ho zkusit dobudovat. V mém případě mě napadá zapracovat na obohacení stávajícího živého plotu o dřeviny rostoucí do větší výšky - větrolam.* Původně jsem předpokládal, že 4 - 6 m by mělo stačit, ale asi to zkusím obohatit o klasické stromy. Pokud nás čekají sušší roky, zabránit vysušování může být klíčovým prvkem pro funkčnost hospodářství.
4)Chybami se člověk učí. :)
Bohužel pravdou je, že co si mohu dovolit na relativně větší ploše, to už může být na malé zahrádce příliš náročné na prostor. Už jen zamulčování všech záhonů je velice náročné na zdroj sena či slámy a sám docela pochybuji, že ze své plochy dám dost dohromady jak na česnek, tak i na bramobry, nemluvě o dalších plodinách....
Toť k testovacím záhonům prozatím vše a snad už zítra zkusím ještě dodat ilustrační fotografie.
Ještě malá poznámka k celkové sklizni - 388,843 kg je včetně brambor poškozených i mrňavých, poškozené nejsou žádná velká ztráta. Brambory mají docela dobré regenerační schopnosti a dokážou poškození přestát, prostě budou spotřebovány jako první, minimbrambory se určitě také dají sníst, akorát holt bez loupání. Každopádně ani jedny, ani druhé nepůjdou do prodeje. Kde nemám zcela jasno - to jsou brambory provrtané obyvateli zeminy. Z hlediska použití by to nemělo mít žádný vliv, ale myslím, že pokud to půjde, i takové budu pokud možno nechávat pro spotřebu. Ještě uvidíme..
Co se týče váhového rozdělení:
Adéla I bronz - prodejní kvalita - 61,81 kg
spotřeba - 6,99 kg
Adéla I železo - prodejní kvalita - 53,13 kg
spotřeba - 10,37 kg
Adéla II prodejní kvalita - 76,88 kg
spotřeba - 7,72 kg
spotřebováno - 8.90 kg
Marabel, Ditta a Adéla (zbytek) - prodejní kvalita - 140,25 kg
spotřeba - 16,49 kg
spotřebováno - 1,83 kg
+ cca 1,6 kg z mulče. Do těch 388,843 to sice nevychází, ale těch pár kg snad nehraje roli. Někde se mi něco muselo ztratit.
*V knize Earthcare Manual jsem se dočetl, že vedle dalších pozitivních vlivů může větrolam zvýšit výnosy zeleniny až o 50%,
neděle 12. srpna 2018
Velký bramborový experiment XVI
Tento víkend jsem si dal ve znamení sklizně brambor - podařilo se, ještě dýně, ale to bude pohodička, a jsme na zimu připraveni. :)
Celková sklizeň brambor všech odrůd hodila 388,863 kg odrůd Adéla, Marabol a Ditta + zanedbatelné množství červené Rosany, která se mi mezi sadbou tentokrát ocitla nějakým nedopatřením v bramborárně.
Osázená plocha byla někde kolem 130 - 140 m2. Až bude čas, rozepíšu se podrobněji.
Pokud jsem doufal, že budu mít po letošní sezóně jasno, jak na to, bylo to hodně naivní. :)
Ovšem díky letošnímu extrémnímu suchu jsem se i tak dozvěděl spoustu zajímavých informací.
Zkratkovitě - favorizovaná odrůda zatím Adéla, bronz či železo prozatím nerozhodnuto, jistá skepse asi na místě.
Grelinette se v zásadě osvědčil jako výborný nástroj nejen na kypření, ale i pro sázení brambor, s výnosy grelinettovaných záhonů x příkopová metoda je to naštěstí složitější, než to vypadalo zpočátku a že to vypadalo dosti zoufale - ve srovnání s testovacími záhony A a B. :)
Pokračování příště...
Celková sklizeň brambor všech odrůd hodila 388,863 kg odrůd Adéla, Marabol a Ditta + zanedbatelné množství červené Rosany, která se mi mezi sadbou tentokrát ocitla nějakým nedopatřením v bramborárně.
Osázená plocha byla někde kolem 130 - 140 m2. Až bude čas, rozepíšu se podrobněji.
Pokud jsem doufal, že budu mít po letošní sezóně jasno, jak na to, bylo to hodně naivní. :)
Ovšem díky letošnímu extrémnímu suchu jsem se i tak dozvěděl spoustu zajímavých informací.
Zkratkovitě - favorizovaná odrůda zatím Adéla, bronz či železo prozatím nerozhodnuto, jistá skepse asi na místě.
Grelinette se v zásadě osvědčil jako výborný nástroj nejen na kypření, ale i pro sázení brambor, s výnosy grelinettovaných záhonů x příkopová metoda je to naštěstí složitější, než to vypadalo zpočátku a že to vypadalo dosti zoufale - ve srovnání s testovacími záhony A a B. :)
Pokračování příště...
sobota 4. srpna 2018
Velký bramborový experiment XV - záhon B
Tentokrát budu stručný, podařilo se sklidit testovací záhon B - celkový výnos 63,92 kg z cca 15 m2.
S ohledem na vypozorované opomenutí zasazení pár kousků brambor a vzniklé mezery lze považovat rozdíl po jednom roce použití bronzového nářadí ve srovnání s kontinuálně používaným železným za zanedbatelný.
Tedy čistě z praktických důvodů bych pořízení bronzového nářadí na základě této jedné zkušenosti doporučit nemohl. Jestli je bronz šetrnější k půdě, to posoudit nedokážu. Jediný prokazatelný výsledek je tedy rychlejší průběh vegetace u brambor vysazených s pomocí bronzového nářadí, ovšem i zde by bylo asi odvážné konat soudy na základě jedné bramborové sezóny. Každopádně v pokuse budu pokračovat i v dalších letech a tuto sezónu mě čeká ještě záhon C. :)
Odhlédnu-li od testování materiálu, s dosavadním výsledkem sklizně brambor jsem spokojen. I přes mizivý výskyt dešťových srážek se mi podařilo větší intenzifikací výsadby dosáhnout výnosu výrazně přes 4 kg z m2.
Z jednoho kg sadby se mi podařilo sklidit 8 kg brambor, což s ohledem na již zmíněné nepříznivé podmínky a to, že Adéla je raná odrůda, která dle tabulek nepatří mezi nejvýnosnější odrůdy brambor, je dle mého názoru výborné. :)
Pokud budou záhony s grelinette dosahovat výnosu 3 a více kg z m2, budu spokojen a tak trochu doufám i v lepší výsledek - aspoň u odrůdy Ditta, jelikož jde o poloranou odrůdu a tak by snad mohl být lepší výnos než u odrůdy raných, rostlina samotná má i mohutnější růst, což samozřejmě nemusí značit nic o výsledku pod zemí, ale zatím budu doufat. :) Faktem je, že minulého roku byl rozdíl mezi velmi ranou a poloranou značný, jestli to bude i u srovnání odrůd raných, to se uvidí velice brzy.
Celková sklizeň je momentálně na úrovni cca 132 kg z 30 m2, skoro 4,5 kg z m2. To považuji za výborný výsledek - brambory čerpaly jen z předchozího budování úrodnosti a povrchové aplikace kravského hnoje. Žádné postřiky, žádný boj s mandelinkou, žádné velké snahy o odplevelování, prostě byl přírodě ponechán zcela volný průběh. Negativem je vysoká časová náročnost - příprava záhonů, zamulčování hnojem a sklizeň, to poslední samozřejmě nejnáročnější. Sklidit to zabralo cca 12 hodin čistého času, tedy 10 kg/hodinu, dalších 6 hodin zabrala výsadba brambor a ke čtyřem hodinám zamulčování hnojem. Jde o hrubý odhad, ale řádově to sedí.
Ze 132 kg je cca 18 kg výrazně poškozených škůdci, případně v mnohem větším měřítku rycími vidlemi. Nejde vysloveně o odpad, protože k jídlu jsou dobré, ale prodávat je nelze.
Tzn. pokud bych měl brambory prodávat a počítat s uživením, při této metodě i při celkem vysokých výnosech by musela cena být někde kolem 30 kč/kg. Ačkoliv jde o o brambory pěstované bez chemie, nejsem si jist, jestli jestli je taková cena konkurenceschopná. :)
Na druhou stranu - z hlediska samozásobitelství je perfektní, že se mi i v tak náročném roce podařilo vypěstovat zásobu brambor do jara na pouhých 30 m2, dalších 10 m2 už by bylo se snačnou rezervou. Faktem je, že zdaleka nejsem živ jen z brambor, ale kdyby to bylo nutné, vím, že není potřeba pro uživení až tak mnoho, nehledě k tomu, že lze vypěstovat i spoustu další nenáročné zeleniny a ovoce, brambory mohou hrát roli hlavní potraviny, ovšem nikoliv výhradní Viz například dýně, do mrazíků cukety a co nelze uskladnit v syrovém stavu, to lze zavařit.
S ohledem na vypozorované opomenutí zasazení pár kousků brambor a vzniklé mezery lze považovat rozdíl po jednom roce použití bronzového nářadí ve srovnání s kontinuálně používaným železným za zanedbatelný.
Tedy čistě z praktických důvodů bych pořízení bronzového nářadí na základě této jedné zkušenosti doporučit nemohl. Jestli je bronz šetrnější k půdě, to posoudit nedokážu. Jediný prokazatelný výsledek je tedy rychlejší průběh vegetace u brambor vysazených s pomocí bronzového nářadí, ovšem i zde by bylo asi odvážné konat soudy na základě jedné bramborové sezóny. Každopádně v pokuse budu pokračovat i v dalších letech a tuto sezónu mě čeká ještě záhon C. :)
Odhlédnu-li od testování materiálu, s dosavadním výsledkem sklizně brambor jsem spokojen. I přes mizivý výskyt dešťových srážek se mi podařilo větší intenzifikací výsadby dosáhnout výnosu výrazně přes 4 kg z m2.
Z jednoho kg sadby se mi podařilo sklidit 8 kg brambor, což s ohledem na již zmíněné nepříznivé podmínky a to, že Adéla je raná odrůda, která dle tabulek nepatří mezi nejvýnosnější odrůdy brambor, je dle mého názoru výborné. :)
Pokud budou záhony s grelinette dosahovat výnosu 3 a více kg z m2, budu spokojen a tak trochu doufám i v lepší výsledek - aspoň u odrůdy Ditta, jelikož jde o poloranou odrůdu a tak by snad mohl být lepší výnos než u odrůdy raných, rostlina samotná má i mohutnější růst, což samozřejmě nemusí značit nic o výsledku pod zemí, ale zatím budu doufat. :) Faktem je, že minulého roku byl rozdíl mezi velmi ranou a poloranou značný, jestli to bude i u srovnání odrůd raných, to se uvidí velice brzy.
Celková sklizeň je momentálně na úrovni cca 132 kg z 30 m2, skoro 4,5 kg z m2. To považuji za výborný výsledek - brambory čerpaly jen z předchozího budování úrodnosti a povrchové aplikace kravského hnoje. Žádné postřiky, žádný boj s mandelinkou, žádné velké snahy o odplevelování, prostě byl přírodě ponechán zcela volný průběh. Negativem je vysoká časová náročnost - příprava záhonů, zamulčování hnojem a sklizeň, to poslední samozřejmě nejnáročnější. Sklidit to zabralo cca 12 hodin čistého času, tedy 10 kg/hodinu, dalších 6 hodin zabrala výsadba brambor a ke čtyřem hodinám zamulčování hnojem. Jde o hrubý odhad, ale řádově to sedí.
Ze 132 kg je cca 18 kg výrazně poškozených škůdci, případně v mnohem větším měřítku rycími vidlemi. Nejde vysloveně o odpad, protože k jídlu jsou dobré, ale prodávat je nelze.
Tzn. pokud bych měl brambory prodávat a počítat s uživením, při této metodě i při celkem vysokých výnosech by musela cena být někde kolem 30 kč/kg. Ačkoliv jde o o brambory pěstované bez chemie, nejsem si jist, jestli jestli je taková cena konkurenceschopná. :)
Na druhou stranu - z hlediska samozásobitelství je perfektní, že se mi i v tak náročném roce podařilo vypěstovat zásobu brambor do jara na pouhých 30 m2, dalších 10 m2 už by bylo se snačnou rezervou. Faktem je, že zdaleka nejsem živ jen z brambor, ale kdyby to bylo nutné, vím, že není potřeba pro uživení až tak mnoho, nehledě k tomu, že lze vypěstovat i spoustu další nenáročné zeleniny a ovoce, brambory mohou hrát roli hlavní potraviny, ovšem nikoliv výhradní Viz například dýně, do mrazíků cukety a co nelze uskladnit v syrovém stavu, to lze zavařit.
pátek 3. srpna 2018
Velký bramborový experiment XIV - záhon A
Dnes jsem dokončil sklizeň testovacího záhonu A, jako obvykle mohu říci, že rezervy s ohledem na možné výnosy vidím jako značné.
Letošní rok bylo (je a bude :( ) na naše poměry extrémní sucho.
Jak to dopadlo? Docela solidně - z cca 15 m2 se podařilo sklidit 68,8 kg brambor, což vychází na 4,58 kg/m2 z cca 9,13 kg sadby, fakticky asi o něco méně, bohužel zcela přesné hodnoty už nezjistím.
Předpokládám, že nějaké to kilo zůstalo v zemi, sotva se podaří sklidit 100%, zvláště při použití této metody, pokud se mi při přerývání na další sezónu podaří tyto brambory objevit v použitelném stavu, připočítám je k celkovému výnosu.
V čem vlastně spočívá smysl testovacích záhonů A, B a C? Před cca rokem do mě jedna dobrá dušička zasela myšlenku na použití bronzového nářadí, kteréžto by mělo mít příznivější vliv na zpracování půdy, než nářadí železné.
Údajně používaní bronzu díky obsažené mědi nemají rádi slimáci, zároveň by mělo být šetrnější k půdě. Tyto informace lze nalézt na internetu v různé podobě, prapůvodem myšlenky v moderní době ovšem je rakouský lesník, vynálezce a spisovatel Viktor Schauberger.
Kdo má zájem, může si přečíst výbor z jeho díla Tajuplná a léčivá síla vody, jak napovídá název, je to primárně o vodě, nicméně kratší pasáž se věnuje i zemědělství a autor zde uvádí, že použití bronzu na obdělávání půdy vede až k 50% zvýšení výnosů během několika let.
Ať už to s mým bronzovým pokusem dopadne jakkoliv, dle mého názoru tato kniha stojí za přečtení, obsahuje spoustu zajímavých myšlenek a pravdou je, že Schauberger už dávno varoval před problémy, které řešíme v čím dál větší míře nyní a k řešení jsme se zrovna moc za ta léta neposunuli.
V době, kdy jsem se dozvěděl o možné prospěšnosti bronzu, mi byl znám pouze rakouský výrobce bronzového nářadí a přiznám se, že částky za něj byly na můj vkus příliš vysoké, shodou okolností se o nějaký čas později objevila informace o českém výrobci za podstatně přijatelnější ceny a pak už jsem neváhal.
Jednou z mnoha mých vlastností, které mě drží u zemědělství, ačkoliv se mi to stále finančně příliš nevyplatí:), je spolu s s tvrdohlavostí zvědavost a možnost provádět různé pokusy vedoucí k různým výsledkům. A tady se objevila možnost vyzkoušet něco, co potenciálně vede k vyšším výnosům při šetrnějším zacházení s půdou, v podstatě ideální situace.
Pokud testování nedopadne s prokazatelnými výsledky, když nic jiného, zbyde mi esteticky líbívé nářadí, které nikdy nezrezne a publikováním výsledku třeba ušetřím lidem, kteří by měli chuť na podobné experimenty, nějaký ten peníz, pokud použití bronzu přinese hmatatelné výsledky v jeho prospěch, tím lépe...
Každý, kdo prolítne fotografie u velkého bramborového experimentu může vidět, že když nic jiného, mohl by mít bronz vliv na urychlení vzejití, kvetení a sklizně. Samozřejmě po prvním roce brzo soudit, bude to chtít pokračování.
V záhonu A byla použita odrůda Adéla, testovací záhon byl zpracován prvním rokem bronzovým rýčem, uhrabán bronzovými hrabičkami, bohužel se mi nepodařilo sehnat bronzové rycí vidle, takže sklizeň proběhla "železnou" klasikou od fiskars. Tzn, tuto sezónu se ještě nepodaří uskutečnit pokus založený na víceletém pozorování, snad pár záhonů na podzim, pokud dorazí objednané nářadí včas.
Testovací záhon B byl osázen zcela stejnou metodou, odrůdou brambor, ovšem za použití železného nářadí, rýče i hrabiček.
Testovací záhon C - použití grelinette na sázení brambor a bronzových hrabiček na uhrabání.
Záhon B bych rád sklidil během víkendu, záhon C pak příští týden a poté bude o něco jasněji. :)
A jsem velice zvědav, jak to dopadne - samozřejmě bych si přál co největší výnos u všech záhonů, zároveň by bylo skvělé, kdyby se dala jednoznačně prokázat prospěšnost použití bronzového nářadí při používání v zemědělství, ovšem pokud to nedopadne, přežiju to.
Ještě malý dodatek k metodám pěstování - sadba brambor kupovaná z běžných zdrojů, během pěstování žádná zvláštní péče, občas jsem vytrhl nějaký plevel, ale jinak nic.
A ještě jeden malinkatý dodatek - hnojeno povrchovou aplikací kravského hnoje, předchozí plodina česnek, který byl hnojen aplikací hnoje zarýváním.
Letošní rok bylo (je a bude :( ) na naše poměry extrémní sucho.
Jak to dopadlo? Docela solidně - z cca 15 m2 se podařilo sklidit 68,8 kg brambor, což vychází na 4,58 kg/m2 z cca 9,13 kg sadby, fakticky asi o něco méně, bohužel zcela přesné hodnoty už nezjistím.
Předpokládám, že nějaké to kilo zůstalo v zemi, sotva se podaří sklidit 100%, zvláště při použití této metody, pokud se mi při přerývání na další sezónu podaří tyto brambory objevit v použitelném stavu, připočítám je k celkovému výnosu.
V čem vlastně spočívá smysl testovacích záhonů A, B a C? Před cca rokem do mě jedna dobrá dušička zasela myšlenku na použití bronzového nářadí, kteréžto by mělo mít příznivější vliv na zpracování půdy, než nářadí železné.
Údajně používaní bronzu díky obsažené mědi nemají rádi slimáci, zároveň by mělo být šetrnější k půdě. Tyto informace lze nalézt na internetu v různé podobě, prapůvodem myšlenky v moderní době ovšem je rakouský lesník, vynálezce a spisovatel Viktor Schauberger.
Kdo má zájem, může si přečíst výbor z jeho díla Tajuplná a léčivá síla vody, jak napovídá název, je to primárně o vodě, nicméně kratší pasáž se věnuje i zemědělství a autor zde uvádí, že použití bronzu na obdělávání půdy vede až k 50% zvýšení výnosů během několika let.
Ať už to s mým bronzovým pokusem dopadne jakkoliv, dle mého názoru tato kniha stojí za přečtení, obsahuje spoustu zajímavých myšlenek a pravdou je, že Schauberger už dávno varoval před problémy, které řešíme v čím dál větší míře nyní a k řešení jsme se zrovna moc za ta léta neposunuli.
V době, kdy jsem se dozvěděl o možné prospěšnosti bronzu, mi byl znám pouze rakouský výrobce bronzového nářadí a přiznám se, že částky za něj byly na můj vkus příliš vysoké, shodou okolností se o nějaký čas později objevila informace o českém výrobci za podstatně přijatelnější ceny a pak už jsem neváhal.
Jednou z mnoha mých vlastností, které mě drží u zemědělství, ačkoliv se mi to stále finančně příliš nevyplatí:), je spolu s s tvrdohlavostí zvědavost a možnost provádět různé pokusy vedoucí k různým výsledkům. A tady se objevila možnost vyzkoušet něco, co potenciálně vede k vyšším výnosům při šetrnějším zacházení s půdou, v podstatě ideální situace.
Pokud testování nedopadne s prokazatelnými výsledky, když nic jiného, zbyde mi esteticky líbívé nářadí, které nikdy nezrezne a publikováním výsledku třeba ušetřím lidem, kteří by měli chuť na podobné experimenty, nějaký ten peníz, pokud použití bronzu přinese hmatatelné výsledky v jeho prospěch, tím lépe...
Každý, kdo prolítne fotografie u velkého bramborového experimentu může vidět, že když nic jiného, mohl by mít bronz vliv na urychlení vzejití, kvetení a sklizně. Samozřejmě po prvním roce brzo soudit, bude to chtít pokračování.
V záhonu A byla použita odrůda Adéla, testovací záhon byl zpracován prvním rokem bronzovým rýčem, uhrabán bronzovými hrabičkami, bohužel se mi nepodařilo sehnat bronzové rycí vidle, takže sklizeň proběhla "železnou" klasikou od fiskars. Tzn, tuto sezónu se ještě nepodaří uskutečnit pokus založený na víceletém pozorování, snad pár záhonů na podzim, pokud dorazí objednané nářadí včas.
Testovací záhon B byl osázen zcela stejnou metodou, odrůdou brambor, ovšem za použití železného nářadí, rýče i hrabiček.
Testovací záhon C - použití grelinette na sázení brambor a bronzových hrabiček na uhrabání.
Záhon B bych rád sklidil během víkendu, záhon C pak příští týden a poté bude o něco jasněji. :)
A jsem velice zvědav, jak to dopadne - samozřejmě bych si přál co největší výnos u všech záhonů, zároveň by bylo skvělé, kdyby se dala jednoznačně prokázat prospěšnost použití bronzového nářadí při používání v zemědělství, ovšem pokud to nedopadne, přežiju to.
Ještě malý dodatek k metodám pěstování - sadba brambor kupovaná z běžných zdrojů, během pěstování žádná zvláštní péče, občas jsem vytrhl nějaký plevel, ale jinak nic.
A ještě jeden malinkatý dodatek - hnojeno povrchovou aplikací kravského hnoje, předchozí plodina česnek, který byl hnojen aplikací hnoje zarýváním.
 |
| 3.8.2018 - bronzová Adéla. :) |
 |
| 3.8.2018 - bronzová Adéla uložena do chládku. :) |
čtvrtek 2. srpna 2018
Velký bramborový experiment XIII
Dnes přichází poslední série fotografií před započetím sklizní a následně i sklizeň samotná.
Pokud ustojím ranní vstávání či vedro, záhon A bude po zítřku hotov a vyhodnocen. :)
Záhon B bude následovat buď tento víkend či příští týden, to budu muset ještě zvážit, rád bych to uspíšil, ale zase si nechci zkreslovat statistiky. Uvidíme.
Kažopádně vypadá to, že přes zimu hlady strádat nebudeme. ;)
Pokud ustojím ranní vstávání či vedro, záhon A bude po zítřku hotov a vyhodnocen. :)
Záhon B bude následovat buď tento víkend či příští týden, to budu muset ještě zvážit, rád bych to uspíšil, ale zase si nechci zkreslovat statistiky. Uvidíme.
 |
| záhon A |
 |
| záhon B |
 |
| záhon C |
pondělí 23. července 2018
Velký bramborový experiment XII
Experiment se již pomalu, ale jistě, chýlí ke konci. Záhon A už je zralý ke sklizni, záhon C v podstatě též, jen B má ještě nějaký ten čas k dobru. Ovšem jak A i C budou muset počkat, až se uvolní mé časové možnosti. Ostatně jak píše ve své knize Carol Deppe, není na škodu nechat brambory po zaschnutí natě několik týdnů v zemi dozrávat, byť pravdou je, že loňského roku jsem nic takového nečinil a i tak vydržely až do počátku jara.
 |
| záhon A |
 |
| záhon B |
 |
| záhon C |
sobota 14. července 2018
Velký bramborový experiment XI
Čas rozhodnutí se nezadržitelně blíží! :) Zatímco záhon A nezadržitelně žloutne, záhon C si vede v podstatě obdobně, záhon B se převážně zelená. :) Pokusím se vydržet těch 120 dní, co se udává jako doba pro sklizeň raných brambor, kdyby to bylo pár týdnů více, jistě se nic nestane. Záhon C je převážně odrůda poloraná, tedy sklizeň po 120 - 130 dnech. V případě potřeby pár dní až týdnů jistě neuškodí, naopak Carol Deppe doporučuje po zavadnutí brambor nechat brambory ještě dva týdny v zemi, aby došlo ke zpevnění slupky.
 |
| 14.7.2018 záhon A |
 |
| 14.7.2018 záhon B |
 |
| 14.7.2018 Záhon C |
úterý 10. července 2018
Velký bramborový experiment X
 |
| 8.7.2018 záhon A |
 |
| 8.7.2018 záhon B |
 |
| 8.7.2018 záhon C |
 | ||||||||
| 8.7.2018 záhon X |
K tomu jedna poznámka - grelinette se na pěstování a sázení brambor jednoznačně osvědčilo, na sklizeň při husté výsadbě jsou asi přecijen lepší rycí vidle. Hloubka zgrelinettovaných brambor je tak akorát, aby šly rycími vidlemi poměrně snadno dobývat a výnos z 1 m2 se začíná blížit dvou kg z metru, což zatím pravda není žádný zázrak, na druhou stranu s ohledem na rychlost výsadby už mám jasno v tom, že se to z časového hlediska takto vyplatí - ve dvou lidech tempo výsadby 25 m2/hodinu - každý si jistě dokáže spočítat, kolik času zabere výsadba brambor na roční spotřebu. :)
Ještě si musím změřit efektivitu sklizně a samozřejmě bylo by vhodné přičíst i čas nutný pro namulčování kompostem/hnojem, ale dodat živiny je zapotřebí, ať už člověk používá jakoukoliv metodu.
neděle 8. července 2018
Česnek sezóna 2017/18 část druhá
Sklizeň mám za sebou, ale už se nemohu dočkat, abych zjistil, kolik se mi vlastně urodilo.
Střední a velký česnek nechám před vážením pár týdnů dosychat, ale malý jsme z důvodu úspory místa nevěšeli, nýbrž vyskládali do lísek a tak nic nebránilo tomu, abych se pustil do vážení.
Samozřejmě s ohledem na to, že i malý česnek bude sesychat, je nutné zjištěné hodnoty brát s rezervou, i takové jsou však lepší než nic. :)
Kolik tedy bylo letos malého česneku?
Odrůdy Havran (+ Stanik, Blanin) - 21,74 kg z 1408 cibulí. Celkové množství zasazených stroužků - 5871 Havran, 112 Blanin a 240 Stanik
Odrůdy Havel (+ Bjetin) - 9,24 kg z 551 cibulí. Celkové množství 4739 stroužků Havel a 386 Bjetin.
Jak jistě tušíte, příliš se mi nepovedlo rozlišit jednotlivé odrůdy, stejná barva, s ohledem na malé množství stroužků to však dle mého názoru není až takový problém, byť by bylo lepší dát si příště větší pozor a pěstovat jiné odrůdy zcela bokem, zvláště ty, u kterých hrozí pomíchání. :)
Každopádně odrůdy Stanik a Blanin patří spíše k těm méně úspěšným, z čehož plyne, že výsledek za Havran bude ještě lepší. :) U Bjetinu by to mohlo vycházet cca obdobně.
Horší je, že jsem si nedal pozor při rozlišení malého havranu pocházejícího z čerstvé a vlastní sadby, ale opět budu mít rozlišeny aspoň údaje za střední a větší česnek, takže ačkoliv bude chybět přesnost, rámcové výsledky za hodnotnější cibule by mohly postačovat.
Tato čísla sama o sobě bez kontextu asi nic neřeknou, takže je na místě ukázat srovnání s loňským rokem:
V minulém roce jsem sklidil celkem 93,88 kg odrůdy Havran, z této váhy bylo 18,98 kg malého česneku, výchozí množství stroužků 3485.
U odrůdy Havel cca 109 kg a za toho 12,01 kg malého česneku, výchozí množství stroužků 3915.
U odrůdy Bjetin (pravděpodobně smícháno částečně s Havlem, ale v jakém množství je nezjistitelné) 32,34 z 843 stroužků.
Ať už to byla jakákoliv kombinace tří odrůd, jak jsem již psal v předchozím článku, tři nejúspěšnější odrůdy hodily 235,16 kg česneku při celkovém množství 7913 stroužků, z toho množství jsem definoval jako malé 30,99 kg česneku.
Takže co se týče malého česneku jsem na podobných hodnotách jako minulý rok, ovšem z celkového množství stroužků 11 348, to zavdává s ohledem na to, co jsem viděl v terénu,
důvody k zatím mírnému optimismu.
Nu, nezbývá než si počkat těch pár týdnů. :)
26.7.2018 - doplnění - menšího je poněkud více, než jsem předpokládal, některý ještě visí. No uvidíme za pár týdnů.
Střední a velký česnek nechám před vážením pár týdnů dosychat, ale malý jsme z důvodu úspory místa nevěšeli, nýbrž vyskládali do lísek a tak nic nebránilo tomu, abych se pustil do vážení.
Samozřejmě s ohledem na to, že i malý česnek bude sesychat, je nutné zjištěné hodnoty brát s rezervou, i takové jsou však lepší než nic. :)
Kolik tedy bylo letos malého česneku?
Odrůdy Havran (+ Stanik, Blanin) - 21,74 kg z 1408 cibulí. Celkové množství zasazených stroužků - 5871 Havran, 112 Blanin a 240 Stanik
Odrůdy Havel (+ Bjetin) - 9,24 kg z 551 cibulí. Celkové množství 4739 stroužků Havel a 386 Bjetin.
Jak jistě tušíte, příliš se mi nepovedlo rozlišit jednotlivé odrůdy, stejná barva, s ohledem na malé množství stroužků to však dle mého názoru není až takový problém, byť by bylo lepší dát si příště větší pozor a pěstovat jiné odrůdy zcela bokem, zvláště ty, u kterých hrozí pomíchání. :)
Každopádně odrůdy Stanik a Blanin patří spíše k těm méně úspěšným, z čehož plyne, že výsledek za Havran bude ještě lepší. :) U Bjetinu by to mohlo vycházet cca obdobně.
Horší je, že jsem si nedal pozor při rozlišení malého havranu pocházejícího z čerstvé a vlastní sadby, ale opět budu mít rozlišeny aspoň údaje za střední a větší česnek, takže ačkoliv bude chybět přesnost, rámcové výsledky za hodnotnější cibule by mohly postačovat.
Tato čísla sama o sobě bez kontextu asi nic neřeknou, takže je na místě ukázat srovnání s loňským rokem:
V minulém roce jsem sklidil celkem 93,88 kg odrůdy Havran, z této váhy bylo 18,98 kg malého česneku, výchozí množství stroužků 3485.
U odrůdy Havel cca 109 kg a za toho 12,01 kg malého česneku, výchozí množství stroužků 3915.
U odrůdy Bjetin (pravděpodobně smícháno částečně s Havlem, ale v jakém množství je nezjistitelné) 32,34 z 843 stroužků.
Ať už to byla jakákoliv kombinace tří odrůd, jak jsem již psal v předchozím článku, tři nejúspěšnější odrůdy hodily 235,16 kg česneku při celkovém množství 7913 stroužků, z toho množství jsem definoval jako malé 30,99 kg česneku.
Takže co se týče malého česneku jsem na podobných hodnotách jako minulý rok, ovšem z celkového množství stroužků 11 348, to zavdává s ohledem na to, co jsem viděl v terénu,
důvody k zatím mírnému optimismu.
 |
| Do lísek vyskládaný česnek převážně malé a menší velikosti, 8.7.2018. |
26.7.2018 - doplnění - menšího je poněkud více, než jsem předpokládal, některý ještě visí. No uvidíme za pár týdnů.
čtvrtek 5. července 2018
Česnek sezóna 2017/18 část první - dojmy
Jelikož mohu co se faktické sklizně týče zatím vycházet jen z viděného, nikoliv váženého, půjde o směs dojmů, pocitů, odhadů a vůbec samých subjektivních údajů. Přesto si neodpustím na začátek některá fakta.
Nejprve tvrdá data - celková váha sázeného česneku před stroužkováním vycházela na 110, 15 kg.
Zajímat nás budou především dvě klíčové odrůdy - Havran a Havel.
U odrůdy Havran se mi loňského roku podařilo sehnat čerstvou sadbu - 35 kg, po rozdružení 31,77 kg stroužků o počtu 3154 stroužků. Pytel o váze 20 kg dosahoval průměrné váhy stroužků 10,8 gramů, pytel menší 15 kg měl stroužky o průměrné váze 9,14 gramů.
Z vlastních zdrojů jsem použil dalších 23,58 kg, čistá váha stroužků 21,36 kg o průměrné váze 7,99;7,75 a 7,68 gramů (tři různé dávky), celkem 2717 stroužků.
Odrůda Havel bohužel nebyla vůbec k dispozici a tak jsem se musel zcela spolehnout na vlastní - dohromady 40,08 kg, čistá váha stroužků 36,01 kg o průměrné váze jednotlivých stroužků 7,59;8,18;7,52;7,13 a 6,6 gramů, celkem 4739 stroužků.
Kromě toho jsem sázel pokusně 240 stroužků Staniku, 112 Blaninu, 90 Benátčanu a 386 Bjetinu, u poslední jmenované odrůdy nešlo o pokus, ale příliš pilný prodej a nedostatek sadby. :)
U Benátčanu jsem původně měl v plánu zasadit o něco více, avšak z důvodu příliš pracného třídění s ohledem na různou velikost stroužků jsem zasadil jen největší a jen z menšího množství. Blanin se příliš neosvědčil - velké množství malých stroužků.
Stanik nevypadal zle - průměrná váha zasazených stroužků 6,875 gramů, z dvou kg použitelných 1,65 kg, ale výsledek až tak mnoho nepřesvědčil.
Dohromady tedy 11 438, z toho Havran a Havel 10 610, Bjetin 386.
Tolik tedy prozatím ke statistice. Nyní k subjektivní části.
Pozemek, na kterém sázím česnek, je orientován jižním směrem, horní část má prudší sklon, od poloviny je sklon mírnější. Západní část je kryta vzrostlými olšemi, od východu je živý plot, zatím však ve "výstavbě" a ani když doroste do maximální velikosti, nejspíše to nebude stačit a asi to bude chtít obohatit o vyšší stromy. Jih je volný.
Výsledkem je, že horní část pozemsku s větším sklonem je opravdu pod silnou sluneční palbou a vypadá to, že to mělo své důsledky i na výnosy česneku, kde ač byla použita odrůda Havran s čerstvou sadbou a větší průměrnou váhou stroužků, výsledek byl slabší, jistě hraje roli i rychlejší odtok vody při srážkách či po zimě.
Jaké se staly chyby?
1) Bohužel mi přivezli hnůj až na zimu, s ohledem na sázení česneku tedy k ničemu.
2) Ze stejných důvodů jsem musel sázet česnek opět do záhonů po česneku, sice jsem přerušil osevní sled hořčicí, což by mohlo stačit, ale také nemuselo.
3) Opět jsem podlehl obavám a z většiny porostu po zimě odstranil mulčovací vrstvu, později jsem zasypal odkryté záhony zkompostavaným hnojem od krav, který se mi podařilo obstarat od místních zemědělců, fakticky podstatná část ve stavu krásného kompostu. Do jaké míry to vedlo k úspěchu, toť otázka. Pravda je, že opticky bych řekl, že záhony, které jsem ponechal z testovacích důvodů zamulčované dopadly po všech stránkách lépe.
4)Sucho - to je vyšší moc, ale je jasné, že to sehrálo negativní vliv na výnosy.
5)Příliš velká hustota výsadby? V honu po dosažení maximálních výnosů z metru a minimalizace nutné plochy záhonů sázím hodně na husto. Nemám přesně změřené metry, ale celková osázená plocha bude někde mezi 250 - 280 m2 a na tuto plochu jsem použil 94,378 kg stroužků. Je fakt, že horní část záhonů byla osázena hustěji a to může být dalších z důvodů, proč spodní záhony dopadly lépe. Možností je opravdu dost.
6) Stále se mi nedaří umravnit kraje záhonů - trsy trávy, sice likviduji, ale mohou negativně ovlivnit porost česneku a pravděpodobně tak i činí.
Co se povedlo?
1) Odrůdy Havran a Havel opět prokázaly odolnost vůči zaplevelení - při husté výsadbě se v porostu těchto mohutných odrůd plevelu příliš nedaří, zde opět lépe zafungoval krycí mulč, čištění od plevelu jsem prováděl, ale v podstatě jsem vystačil s jedním kolem v průběhu odhlávkování.
2) Lépe než minulý rok jsem provedl odhlávkování, ovšem dokonalé to nebylo.
3)Postižení identifikovatelnými chorobami zanedbatelné, doufám, že to tak vydrží i v průběhu skladování.
Oproti minulému roku i jiných dřívějších letech jsem začal sklizeň výrazně dříve - první záhon 24.6.2018 a poslední 5.7.2018, pomíjím desítky rostlinek Benátčanů, které mají asi ještě chvíli času a pár desítek pacibulkových miniaturních a pár kousků dostatečně zelených, abych jim nechal pár dnů či týden navíc. Česnek se totiž nejvíce zvětšuje poslední týdny před sklizní.
Obvykle začíná sklizeň u nejranějších odrůd - u mě zastoupeno Bjetinem začátkem července, u Havla kolem 15. 7. a Havran 20.7.
Vyhlídky na budoucnost? Jak je vidět z popsaného, stále jsou možnosti se zlepšovat, hnůj pro letošní výsadbu česneku se mi kompostuje na pozemku, mohu vyzkoušet očkování podpůrnám myceliem - např. clonoplus a pokud se mi osvědčí technika z bramborového testu použita v záhonu A, či grelinette, mohu použít i to.
Na závěr ještě trochu odhadů - pokud bych měl vycházet z loňského roku, u nás na srážky poměrně bohatého - mohl bych doufat v průměrnou váhu cibulí kolem 30 gramů.
Průměrná váha cibulí Havranu byla loňského roku 28,22 u vlastních zdrojů, 33,24 gramů u čerstvé sadby.
U Havla 30,24 gramů na cibuli.
Čistým přepočtem bych se dostal někam ke 330 kg + něco ostatní odrůdy, což dává celkem pěkných 1,2 - 1, 3 kg z metru.ale takto jednoduše to samozřejmě nefunguje. Nezbývá tedy než počkat, až se česnek dosuší a vše důkladně rozvážit a zvážit, Bohužel i pokud by to takto vyšlo, je to stále nedostatečné s ohledem na vytyčené cíle - aspoň 1,5 kg/m2, lépe dva či více. :) O Jeavonsových tabulkových údajích mohu stále leda tak snít. ;)
Pro zajímavost - v předminulém roce šlo do země 17 754 stroužků, z tohoto množství Havran s Havlem a Bjetinem tvořily jen 7913 stroužků, avšak plných 235,16 kg z celkově zaznamenaných 412 kg.
Nejprve tvrdá data - celková váha sázeného česneku před stroužkováním vycházela na 110, 15 kg.
Zajímat nás budou především dvě klíčové odrůdy - Havran a Havel.
U odrůdy Havran se mi loňského roku podařilo sehnat čerstvou sadbu - 35 kg, po rozdružení 31,77 kg stroužků o počtu 3154 stroužků. Pytel o váze 20 kg dosahoval průměrné váhy stroužků 10,8 gramů, pytel menší 15 kg měl stroužky o průměrné váze 9,14 gramů.
Z vlastních zdrojů jsem použil dalších 23,58 kg, čistá váha stroužků 21,36 kg o průměrné váze 7,99;7,75 a 7,68 gramů (tři různé dávky), celkem 2717 stroužků.
Odrůda Havel bohužel nebyla vůbec k dispozici a tak jsem se musel zcela spolehnout na vlastní - dohromady 40,08 kg, čistá váha stroužků 36,01 kg o průměrné váze jednotlivých stroužků 7,59;8,18;7,52;7,13 a 6,6 gramů, celkem 4739 stroužků.
Kromě toho jsem sázel pokusně 240 stroužků Staniku, 112 Blaninu, 90 Benátčanu a 386 Bjetinu, u poslední jmenované odrůdy nešlo o pokus, ale příliš pilný prodej a nedostatek sadby. :)
U Benátčanu jsem původně měl v plánu zasadit o něco více, avšak z důvodu příliš pracného třídění s ohledem na různou velikost stroužků jsem zasadil jen největší a jen z menšího množství. Blanin se příliš neosvědčil - velké množství malých stroužků.
Stanik nevypadal zle - průměrná váha zasazených stroužků 6,875 gramů, z dvou kg použitelných 1,65 kg, ale výsledek až tak mnoho nepřesvědčil.
Dohromady tedy 11 438, z toho Havran a Havel 10 610, Bjetin 386.
 |
| 24.6. 2018 - po sklizni prvního záhonu |
 | |||
| 2.7.2018 - zde už je většina česneku sklizena a navázána |
Pozemek, na kterém sázím česnek, je orientován jižním směrem, horní část má prudší sklon, od poloviny je sklon mírnější. Západní část je kryta vzrostlými olšemi, od východu je živý plot, zatím však ve "výstavbě" a ani když doroste do maximální velikosti, nejspíše to nebude stačit a asi to bude chtít obohatit o vyšší stromy. Jih je volný.
Výsledkem je, že horní část pozemsku s větším sklonem je opravdu pod silnou sluneční palbou a vypadá to, že to mělo své důsledky i na výnosy česneku, kde ač byla použita odrůda Havran s čerstvou sadbou a větší průměrnou váhou stroužků, výsledek byl slabší, jistě hraje roli i rychlejší odtok vody při srážkách či po zimě.
Jaké se staly chyby?
1) Bohužel mi přivezli hnůj až na zimu, s ohledem na sázení česneku tedy k ničemu.
2) Ze stejných důvodů jsem musel sázet česnek opět do záhonů po česneku, sice jsem přerušil osevní sled hořčicí, což by mohlo stačit, ale také nemuselo.
3) Opět jsem podlehl obavám a z většiny porostu po zimě odstranil mulčovací vrstvu, později jsem zasypal odkryté záhony zkompostavaným hnojem od krav, který se mi podařilo obstarat od místních zemědělců, fakticky podstatná část ve stavu krásného kompostu. Do jaké míry to vedlo k úspěchu, toť otázka. Pravda je, že opticky bych řekl, že záhony, které jsem ponechal z testovacích důvodů zamulčované dopadly po všech stránkách lépe.
4)Sucho - to je vyšší moc, ale je jasné, že to sehrálo negativní vliv na výnosy.
5)Příliš velká hustota výsadby? V honu po dosažení maximálních výnosů z metru a minimalizace nutné plochy záhonů sázím hodně na husto. Nemám přesně změřené metry, ale celková osázená plocha bude někde mezi 250 - 280 m2 a na tuto plochu jsem použil 94,378 kg stroužků. Je fakt, že horní část záhonů byla osázena hustěji a to může být dalších z důvodů, proč spodní záhony dopadly lépe. Možností je opravdu dost.
6) Stále se mi nedaří umravnit kraje záhonů - trsy trávy, sice likviduji, ale mohou negativně ovlivnit porost česneku a pravděpodobně tak i činí.
Co se povedlo?
1) Odrůdy Havran a Havel opět prokázaly odolnost vůči zaplevelení - při husté výsadbě se v porostu těchto mohutných odrůd plevelu příliš nedaří, zde opět lépe zafungoval krycí mulč, čištění od plevelu jsem prováděl, ale v podstatě jsem vystačil s jedním kolem v průběhu odhlávkování.
2) Lépe než minulý rok jsem provedl odhlávkování, ovšem dokonalé to nebylo.
3)Postižení identifikovatelnými chorobami zanedbatelné, doufám, že to tak vydrží i v průběhu skladování.
Oproti minulému roku i jiných dřívějších letech jsem začal sklizeň výrazně dříve - první záhon 24.6.2018 a poslední 5.7.2018, pomíjím desítky rostlinek Benátčanů, které mají asi ještě chvíli času a pár desítek pacibulkových miniaturních a pár kousků dostatečně zelených, abych jim nechal pár dnů či týden navíc. Česnek se totiž nejvíce zvětšuje poslední týdny před sklizní.
Obvykle začíná sklizeň u nejranějších odrůd - u mě zastoupeno Bjetinem začátkem července, u Havla kolem 15. 7. a Havran 20.7.
Vyhlídky na budoucnost? Jak je vidět z popsaného, stále jsou možnosti se zlepšovat, hnůj pro letošní výsadbu česneku se mi kompostuje na pozemku, mohu vyzkoušet očkování podpůrnám myceliem - např. clonoplus a pokud se mi osvědčí technika z bramborového testu použita v záhonu A, či grelinette, mohu použít i to.
Na závěr ještě trochu odhadů - pokud bych měl vycházet z loňského roku, u nás na srážky poměrně bohatého - mohl bych doufat v průměrnou váhu cibulí kolem 30 gramů.
Průměrná váha cibulí Havranu byla loňského roku 28,22 u vlastních zdrojů, 33,24 gramů u čerstvé sadby.
U Havla 30,24 gramů na cibuli.
Čistým přepočtem bych se dostal někam ke 330 kg + něco ostatní odrůdy, což dává celkem pěkných 1,2 - 1, 3 kg z metru.ale takto jednoduše to samozřejmě nefunguje. Nezbývá tedy než počkat, až se česnek dosuší a vše důkladně rozvážit a zvážit, Bohužel i pokud by to takto vyšlo, je to stále nedostatečné s ohledem na vytyčené cíle - aspoň 1,5 kg/m2, lépe dva či více. :) O Jeavonsových tabulkových údajích mohu stále leda tak snít. ;)
Pro zajímavost - v předminulém roce šlo do země 17 754 stroužků, z tohoto množství Havran s Havlem a Bjetinem tvořily jen 7913 stroužků, avšak plných 235,16 kg z celkově zaznamenaných 412 kg.
úterý 3. července 2018
Velký bramborový experiment IX
Bramborový experiment se pomalu, ale jistě chýlí ke konci. :) Nedočkavost stoupá, napětí houstne, jak to jenom dopadne? Během pár týdnů budu i se svými čtenáři zase o něco chytřejší! :)
Rozdíly jsou opět jasně patrné - všimněte si, záhon A se již pomalu žloutne, ostatní stále svěží zeleň.
Rozdíly jsou opět jasně patrné - všimněte si, záhon A se již pomalu žloutne, ostatní stále svěží zeleň.
 |
| záhon A - 30.6.2018 |
 |
| záhon B - 30.6.2018 |
 |
| záhon C - 30.6.2018 |
pondělí 25. června 2018
Velký bramborový experiment VIII
 |
| záhon A 24.6.20218 |
 |
| Záhon B 24.6.2018 |
 |
| Záhon C 24.6.2018 |
neděle 24. června 2018
Tento způsob (před)léta zdá se mi poněkud zvláštní. :)
Za poslední léta jsem si zvykl, že největší vedra začínají být nezřídka v průběhu května a června, červenec zdá se mi poněkud umírněnější, jelikož si nevedu statistiky, může to být subjektivní dojem způsobený pouhým srovnáváním.
Co z toho plyne pro mé hospodaření v Železných horách? Při sklizni lze těžko spoléhat na tabulkové údaje a nezbývá, než se naučit řídit přírodou. Typicky u česneku bych očekával sklizeň dle tabulek u nejčastěji vysazovaných odrůd někdy v polovině července, s ohledem na střední nadmořeskou výšku možná i o něco později a ono to zatím vypadá na termíny minimálně o 14 dříve, snad by to šlo i dříve, ale to rozhodování je složité, zvlášť s ohledem na letošní rok, kdy bylo u nás nezvyklé sucho a tak chci nechat česnek dorůst, co nejvíce to půjde.
Abych jen nehudral, nejranější z broskvoní - Primissima Delbard - je již sklizena, přičemž ona ranost se projevuje obvyklým sklízením začátkem července, předpokládám v obvyklých oblastech, což zrovna nejsme. :)
Možná by ještě pár dní mohly zůstat na stromě, ale jelikož bdělá návštěva zaregistrovala opadané plody, rozhodl jsem se začít neprodleně sklízet a tak mám za sebou v druhém roce života broskví v mém minisadu první sklizeň o hmotnosti 0,68 kg, testovací broskev o něco dříve, zbytek 21.6.2018. Popadané kousky nakonec skončily v kompostu.
Vyzkoušel jsem i první letošní brambory - ty lze sklízet již v okamžiku počátku květení, což už před nějakým časem nastalo, s ohledem na probíhající testování budu odebírat jen z jednoho záhonu a zkusím to činit tak, aby rostliny mohly i po odběru dále fungovat, na základě rady od kolegyně s pozitivnímu zkušenostmi s touto metodou. Do konce vegetace podle ranosti odrůdy ale zbývá ještě spoustu času - odpočet vychází na začátek srpna.
Mnohem dříve začal i sběr cuket a okurek, cukety i dýně se zatím se ctí popraly s nasazením vodoúsporných metod a přežívají, u předpěstovaných by se dokonce dalo i říci, že se jim vysloveně daří. :)
Melouny skomírají, uvidíme, jestli pomohou deště, které snad konečně v trochu větším měřítku dorazí i do Železných hor...
Celkově vzato, s ohledem na hrozivý průběh letošního jara nemám až tak mnoho důvodů k nespokojenosti, bohužel až na zmiňovaný česnek, kde to ani letos nevypadá na kvalitativní průlom.
Nasazení osvědčených odrůd snad zabránilo nejhoršímu, ale obávám se, že budu rád, dostanu-li se na 1 kg z metru. To už je prostě úděl zemědělce a nejsem natolik schopným hospodářem, abych dokázal výkyvy plně vyrovnávat půdními opatřeními. Pravděpodobně nepomohla pozdní dodávka hnoje, kdy jsem nedokázal zapravit živiny včas do půdy a tak musel česnek čerpat z dřívějších zásob po předchozích letech, které však byly s ohledem na poměr dodávání x odčerpávání dle mého názoru dostatečné.
Faktický výsledek ukáže sklizeň a konečné zvážení...
Pobavil ovšem koriandr, který obvykle má dorůstat 20 - 60 cm, ovšem v pařníku má kolem 120 cm a ve vysokém záhonu kolem 110 cm. :)
Co z toho plyne pro mé hospodaření v Železných horách? Při sklizni lze těžko spoléhat na tabulkové údaje a nezbývá, než se naučit řídit přírodou. Typicky u česneku bych očekával sklizeň dle tabulek u nejčastěji vysazovaných odrůd někdy v polovině července, s ohledem na střední nadmořeskou výšku možná i o něco později a ono to zatím vypadá na termíny minimálně o 14 dříve, snad by to šlo i dříve, ale to rozhodování je složité, zvlášť s ohledem na letošní rok, kdy bylo u nás nezvyklé sucho a tak chci nechat česnek dorůst, co nejvíce to půjde.
Abych jen nehudral, nejranější z broskvoní - Primissima Delbard - je již sklizena, přičemž ona ranost se projevuje obvyklým sklízením začátkem července, předpokládám v obvyklých oblastech, což zrovna nejsme. :)
Možná by ještě pár dní mohly zůstat na stromě, ale jelikož bdělá návštěva zaregistrovala opadané plody, rozhodl jsem se začít neprodleně sklízet a tak mám za sebou v druhém roce života broskví v mém minisadu první sklizeň o hmotnosti 0,68 kg, testovací broskev o něco dříve, zbytek 21.6.2018. Popadané kousky nakonec skončily v kompostu.
Vyzkoušel jsem i první letošní brambory - ty lze sklízet již v okamžiku počátku květení, což už před nějakým časem nastalo, s ohledem na probíhající testování budu odebírat jen z jednoho záhonu a zkusím to činit tak, aby rostliny mohly i po odběru dále fungovat, na základě rady od kolegyně s pozitivnímu zkušenostmi s touto metodou. Do konce vegetace podle ranosti odrůdy ale zbývá ještě spoustu času - odpočet vychází na začátek srpna.
Mnohem dříve začal i sběr cuket a okurek, cukety i dýně se zatím se ctí popraly s nasazením vodoúsporných metod a přežívají, u předpěstovaných by se dokonce dalo i říci, že se jim vysloveně daří. :)
Melouny skomírají, uvidíme, jestli pomohou deště, které snad konečně v trochu větším měřítku dorazí i do Železných hor...
Celkově vzato, s ohledem na hrozivý průběh letošního jara nemám až tak mnoho důvodů k nespokojenosti, bohužel až na zmiňovaný česnek, kde to ani letos nevypadá na kvalitativní průlom.
Nasazení osvědčených odrůd snad zabránilo nejhoršímu, ale obávám se, že budu rád, dostanu-li se na 1 kg z metru. To už je prostě úděl zemědělce a nejsem natolik schopným hospodářem, abych dokázal výkyvy plně vyrovnávat půdními opatřeními. Pravděpodobně nepomohla pozdní dodávka hnoje, kdy jsem nedokázal zapravit živiny včas do půdy a tak musel česnek čerpat z dřívějších zásob po předchozích letech, které však byly s ohledem na poměr dodávání x odčerpávání dle mého názoru dostatečné.
Faktický výsledek ukáže sklizeň a konečné zvážení...
Pobavil ovšem koriandr, který obvykle má dorůstat 20 - 60 cm, ovšem v pařníku má kolem 120 cm a ve vysokém záhonu kolem 110 cm. :)
 |
| Cukety Costata Romanesca |
 |
| Broskve Primissima Delbard |
 |
| První oběd z letošní sklizně brambor :) |
 |
| Okurkový porost |
 |
| Rajčatový porost, chilli a koriandr |
 |
| hadovky |
 |
| rajčata z blízka |
sobota 16. června 2018
Velký bramborový experiment VII
 |
| záhon A 16.6.2018 - již po odkvětu, tedy stále drží náskok |
 |
| záhon B - stále květy |
 |
| záhon C - též kvete |
středa 13. června 2018
Tuřín, další objevená zelenina!
Po dlouhých a dlouhých letech pěstitelských aktivit, kdy jsem se v pěstování zeleniny slepě hnal jen za česnekem, jsem se konečně rozhoupal k zásadnímu rozšíření sortimentu. Pravda, dýně a cibuli také pěstujeme po léta, ale to jsou celkem běžně pěstované zeleniny.
Letos jsem tedy neodolal a jal se vyzkoušet i tuřín. Tato plodina byla před rozšířením brambor hodně důležitou potravinou chudých lidí a ta pověst se s ní táhne doposud, jistě napomohlo i to, že tvořila základ jídelníčku v německých koncentračních táborech.
Každopádně po vyzkoušení prvních exemplářů, zatím v syrovém stavu, musím zajásat a rozhodnout a vím, že k podzimnímu pěstování po sklizni česneku a brambor nějaký ten záhon tuřínu rozhodně vyhradím. Výnosy by mohly být dle mých knižních zdrojů cca srovnatelné s brambory. Samozřejmě nejsou tak výživné, na druhou stranu ale rozhodně zdravější.
Bulvy jsou velké, chutné a nenáročné na péči, zvládají chudou půdu. Jen to letní počasí jim asi nesvědčí, i když tyto konkrétní rostlinky ustály ve zdraví značná vedra a chuťově to prostě je dobré. Lze konzumovat i listy!
Otázka je, jak si poradí bez zalévání
Pro zájemce o podrobné info: https://en.wikipedia.org/wiki/Rutabaga a nebo třeba:
https://www.magazinzdravi.cz/turin
Letos jsem tedy neodolal a jal se vyzkoušet i tuřín. Tato plodina byla před rozšířením brambor hodně důležitou potravinou chudých lidí a ta pověst se s ní táhne doposud, jistě napomohlo i to, že tvořila základ jídelníčku v německých koncentračních táborech.
Každopádně po vyzkoušení prvních exemplářů, zatím v syrovém stavu, musím zajásat a rozhodnout a vím, že k podzimnímu pěstování po sklizni česneku a brambor nějaký ten záhon tuřínu rozhodně vyhradím. Výnosy by mohly být dle mých knižních zdrojů cca srovnatelné s brambory. Samozřejmě nejsou tak výživné, na druhou stranu ale rozhodně zdravější.
Bulvy jsou velké, chutné a nenáročné na péči, zvládají chudou půdu. Jen to letní počasí jim asi nesvědčí, i když tyto konkrétní rostlinky ustály ve zdraví značná vedra a chuťově to prostě je dobré. Lze konzumovat i listy!
Otázka je, jak si poradí bez zalévání
Pro zájemce o podrobné info: https://en.wikipedia.org/wiki/Rutabaga a nebo třeba:
https://www.magazinzdravi.cz/turin
 |
| před sklizní |
 |
| po sklizni |
 |
| a další etapa |
Zeleninový výběr, koriandr a Primissima Delbard
 |
| již brzy první cukety |
 |
| okurka hadovka, doposud největší exemplář |
 |
| dýně, v okolních záhonech cibule |
 |
| směs okurek různých odrůd |
 |
| koriandr, rajčata Siberian a Latah |
 |
| brambory většinový porost a dýně (cukety, melouny) |
 |
| zaměřeno na dýně (cukety, melouny :) ) |
 |
| nejranější z vysazených broskvoní se již barví plody :) |
 | ||||
| tuřín, pokusná výsadba, v případě úspěchu plánuji rozšíření |
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)