Česnek sezóna 2017/18 část první - dojmy

Jelikož mohu co se faktické sklizně týče zatím vycházet jen z viděného, nikoliv váženého, půjde o směs dojmů, pocitů, odhadů a vůbec samých subjektivních údajů. Přesto si neodpustím na začátek některá fakta.

Nejprve tvrdá data -  celková váha sázeného česneku před stroužkováním vycházela na 110, 15 kg.

Zajímat nás budou především dvě klíčové odrůdy - Havran a Havel.

U odrůdy Havran se mi loňského roku podařilo sehnat čerstvou sadbu -  35 kg, po rozdružení 31,77 kg stroužků o počtu 3154 stroužků. Pytel o váze 20 kg dosahoval průměrné váhy stroužků 10,8 gramů, pytel menší 15 kg měl stroužky o průměrné váze 9,14 gramů.

Z vlastních zdrojů jsem použil dalších 23,58 kg, čistá váha stroužků 21,36 kg o průměrné váze 7,99;7,75 a 7,68 gramů (tři různé dávky), celkem 2717 stroužků.

Odrůda Havel bohužel nebyla vůbec k dispozici a tak jsem se musel zcela spolehnout na vlastní - dohromady 40,08 kg, čistá váha stroužků 36,01 kg o průměrné váze jednotlivých stroužků 7,59;8,18;7,52;7,13 a 6,6 gramů, celkem 4739 stroužků.

Kromě toho jsem sázel pokusně 240 stroužků Staniku, 112 Blaninu, 90 Benátčanu a 386 Bjetinu, u  poslední jmenované odrůdy nešlo o pokus, ale příliš pilný prodej a nedostatek sadby. :)
 
U Benátčanu jsem původně měl v plánu zasadit o něco více, avšak z důvodu příliš pracného třídění s ohledem na různou velikost stroužků jsem zasadil jen největší a jen z menšího množství. Blanin se příliš neosvědčil - velké množství malých stroužků.

Stanik nevypadal zle - průměrná váha zasazených stroužků 6,875 gramů, z dvou kg použitelných 1,65 kg, ale výsledek až tak mnoho nepřesvědčil.

Dohromady tedy 11 438, z toho Havran a Havel 10 610, Bjetin 386.

24.6. 2018 - po sklizni prvního záhonu

2.7.2018 - zde už je většina česneku sklizena a navázána

Tolik tedy prozatím ke statistice. Nyní k subjektivní části.

Pozemek, na kterém sázím česnek, je orientován jižním směrem, horní část má prudší sklon, od poloviny je sklon mírnější. Západní část je kryta vzrostlými olšemi, od východu je živý plot, zatím však ve "výstavbě" a ani když doroste do maximální velikosti, nejspíše to nebude stačit a asi to bude chtít obohatit o vyšší stromy.  Jih je volný.

Výsledkem je, že horní část pozemsku s větším sklonem je opravdu pod silnou sluneční palbou a vypadá to, že to mělo své důsledky i na výnosy česneku, kde ač byla použita odrůda Havran s čerstvou sadbou a větší průměrnou váhou stroužků, výsledek byl slabší, jistě hraje roli i rychlejší odtok vody při srážkách či po zimě.

Jaké se staly chyby?

1) Bohužel mi přivezli hnůj až na zimu, s ohledem na sázení česneku tedy k ničemu.

2) Ze stejných důvodů jsem musel sázet česnek opět do záhonů po česneku, sice jsem přerušil osevní sled hořčicí, což by mohlo stačit, ale také nemuselo.

3) Opět jsem podlehl obavám a z většiny porostu po zimě odstranil mulčovací vrstvu, později jsem zasypal odkryté záhony  zkompostavaným hnojem od krav, který se mi podařilo obstarat od místních zemědělců, fakticky podstatná část ve stavu krásného kompostu. Do jaké míry to vedlo k úspěchu, toť otázka. Pravda je, že opticky bych řekl, že záhony, které jsem ponechal z testovacích důvodů zamulčované dopadly po všech stránkách lépe.

4)Sucho - to je vyšší moc, ale je jasné, že to sehrálo negativní vliv na výnosy.

5)Příliš velká hustota výsadby? V honu po dosažení maximálních výnosů z metru  a minimalizace nutné plochy záhonů sázím hodně na husto. Nemám přesně změřené metry, ale celková osázená plocha bude někde mezi 250 - 280 m2 a na tuto plochu jsem použil 94,378 kg stroužků. Je fakt, že horní část záhonů byla osázena hustěji a to může být dalších z důvodů, proč spodní záhony dopadly lépe. Možností je opravdu dost.

6) Stále se mi nedaří umravnit kraje záhonů - trsy trávy, sice likviduji, ale mohou negativně ovlivnit porost česneku a pravděpodobně tak i činí.

Co se povedlo?

1) Odrůdy Havran a Havel opět prokázaly odolnost vůči zaplevelení - při husté výsadbě se v porostu těchto mohutných odrůd plevelu příliš nedaří, zde opět lépe zafungoval krycí mulč, čištění od plevelu jsem prováděl, ale v podstatě jsem vystačil s jedním kolem v průběhu odhlávkování.

2) Lépe než minulý rok jsem provedl odhlávkování, ovšem dokonalé to nebylo.

3)Postižení identifikovatelnými chorobami zanedbatelné, doufám, že to tak vydrží i v průběhu skladování.

 Oproti minulému roku i jiných dřívějších letech  jsem začal sklizeň výrazně dříve - první záhon 24.6.2018 a poslední 5.7.2018, pomíjím desítky rostlinek Benátčanů, které mají asi ještě chvíli času a pár desítek pacibulkových miniaturních a pár kousků dostatečně zelených, abych jim nechal pár dnů či týden navíc. Česnek se totiž nejvíce zvětšuje poslední týdny před sklizní.

Obvykle začíná sklizeň u nejranějších odrůd - u mě zastoupeno Bjetinem začátkem července, u Havla kolem 15. 7. a Havran 20.7.

Vyhlídky na budoucnost? Jak je vidět z popsaného, stále jsou možnosti se zlepšovat, hnůj pro letošní výsadbu česneku se mi kompostuje na pozemku, mohu vyzkoušet očkování podpůrnám myceliem - např. clonoplus a pokud se mi osvědčí technika z bramborového testu použita v záhonu A, či grelinette, mohu použít i to.

Na závěr ještě trochu odhadů - pokud bych měl vycházet z loňského roku, u nás na srážky poměrně bohatého - mohl bych doufat v průměrnou váhu cibulí kolem 30 gramů.

Průměrná váha cibulí Havranu byla loňského roku 28,22 u vlastních zdrojů, 33,24 gramů u čerstvé sadby.

U Havla 30,24 gramů na cibuli.

Čistým přepočtem bych se dostal někam ke 330 kg + něco ostatní odrůdy, což dává celkem pěkných 1,2 - 1, 3 kg z metru.ale takto jednoduše to samozřejmě nefunguje. Nezbývá tedy než počkat, až se česnek dosuší a vše důkladně rozvážit a zvážit,  Bohužel i pokud by to takto vyšlo, je to stále nedostatečné s ohledem na vytyčené cíle - aspoň 1,5 kg/m2, lépe dva či více. :) O Jeavonsových tabulkových údajích mohu stále leda tak snít. ;)

Pro zajímavost  - v předminulém roce šlo do země 17 754 stroužků, z tohoto množství Havran s Havlem a Bjetinem tvořily jen 7913 stroužků, avšak plných 235,16 kg z celkově zaznamenaných 412 kg.