středa 20. května 2020

O měsíc později

Jelikož se letos nepotřebuji zabývat tvorbou nových záhonů, možná na podzim a nebo také až příští rok, nasadil jsem na většinovou výsadbu brambor i s ohledem na budoucí česnekové porosty pomalejší přerývání/dvojité rytí místo rychlé výsadby pomocí grelinette. Do jaké míry se to vyplatí, to si budu muset pár měsíců počkat.

Musím uznat, že ve větším měřítku jsou takovéto metody jen pro nejzanícenější zahrádkáře, navíc ještě z podskupiny těch, co nepovažují rytí za sprosté slovo.

Jistě by bylo ideální, kdyby stačilo zapíchnout brambor do půdy a posléze počkat na dobu sklizně, leč v takovém stavu půdu zdaleka nemám a na pokusy s pěstováním v mulči zase postrádám dostatek mulče, nezbývá tedy než rýt a grelinettovat, přičemž grelinette má svá jasná omezení - musí být už aspoň částečně zpracovaná půda.

Se sázením brambor pomocí této pomalé metody jsem začal 12. dubna a skončil 15. května., dohromady cca 130 kg brambor, v letošním roce bylo mé maximum touto metodou asi 12 kg za den. Šlo by i více, na druhou stranu jsem nebyl pod takovým tlakem, aby mě to vybičovalo k maximálním výkonům.

17 - 18. 5. jsem dosadil pomocí grelinette spolu s mamkou dalších cca 31 kg brambor.

20 kg 17. května a zbytek o den později, rychlost výrazně vyšší. U dvojitého rytí bylo dle velikosti brambor tempo někde mezi 1,5 - 2,5 kg/ hodinu. S grelinette pak cca 10 kg za hodinu a to v poměrně nevhodné hroudovité půdě. V dobře zpracovaném záhonu by to jistě bylo ještě rychlejší.

Poměrně dlouho jsem čekal, než si brambory poradí s mnou vytvořenými vyvýšenými záhony, až jsem měl obavy, jestli jsem neměl s ohledem na to, co zvládnou brambory prorazit, příliš optimistická očekávání, ale nakonec jsem se dočkal a 18. května zpozoroval prnví lístky.

Kupodivu odrůda Adéla předběhla v růstu velmi rané, které jsem dostal od kolegyně z práce.

Dýně z přímého výsevu se stále ještě nechtějí klubat na svět, pár předpěstovaných kousků si nějak poradilo s jedním krizovým dnem kolem 0, o víkendu budu přesazovat.

Cibule jede, daří se i darované rebarboře.

Česnek vypadá dobře, nyní mě čeká spousta práce kolem odplevelování, odhlávkování a čištění uliček, to si však možná zaslouží samostatný příspěvek.  

Z ovoce aktuálně dozrává zimolez, brzy snad budou i jahody a nadmíru mě potešilo, že nepřišly žádné vážnější mrazy a tak bych mohl okusit, nepředběhnou-li mě ptáci, první plody moruší.

Osypané jsou  i slivoně, ale tak tomu bývá už posledních několik let a pilatka mívá většinou až na pár kousků poslední slovo, uvidíme, jestli jsem letošní postřik provedl úspěšněji, než minulého roku a nebo jestli bude švestek tolik, že prostě něco i nechají pro domácnost.

Tento rok nádherně rozkvetly i mnohé jabloně na vzrůstné podnoži, úspěšnost opylování vypadá solidně, tedy by mohla být sklizeň o stovky ne-li tísice procent větší, než v uplynulé sezóně. S ohledem na to, že minulý rok jsem sklidil první kousek, by to nemusel být až takový problém.

U broskvoní se čím dál více rýsuje, že nejvhodnější odrůdou do mých podmínek je opravdu Semenáč z předhoří/Kernechter vom Gebirge, ze čtyř zkoušených má v letošním roce nějaké plody i Amsdenova, Benedicte a Primisima Delbard stávkují.

Solidně vypadá i granátový jeřáb a uvidíme, jestli od od květů do plodů dopracuje některá z kdouloní.

S ohledem na radikální řez bude pravděpodobně výrazně méně vína,  co se dá dělat.

 
Zdá se, že po roční přestávce budou letos i ořechy a dokonce by poprvé po letech mohly dozrát i fíky. Snad prvním rokem neobráží vůbec z kořenů, ale pokračují v růstu loňských větví.

A to vynechávám některé stálice jako rybízy, zimolezy, aronie, bez.

Letošní rok bude napínavý a je nač se těšit. :)


Z 22.5. 2020