Ale to nevadí. Příroda dokáže hodně odpustit, drobné chybky promine a někdy překousne i ty velké. :)
Zatímco u zeleniny je proces učení poměrně rychlý - jeden rok uděláte chybu, druhý rok následuje poučení, v případě keřů a stromů se omyly v úsudku mohou projevovat po celou dobu jejich životnosti, někdy tak může jít i o období hodně přesahující dobu lidského života. V takovém případě nezbývá, než čas od času zasáhnout.
Zvolené případy do tohoto spadají částečně, u lípy budou asi časem nutné zásahy, ale s tím jsem více méně počítal s tím, každopádně času na to je zatím dost. :)
Rakytník a Aronie - úspěch. Muchovník a Zimolez - zdá se, že spíše omyl...:)
Jak můžete vidět, lipka mi opravdu dělá radost a letos začala docela výrazně hnát do výše, rohodně více, než jsem očekával. :) Za pár let by tak mělo vzniknout příjemné zátiší a tento donedávna prázdný kout se opět zaplní (v minulosti stála poblíž krásná, bohužel už velice stará jabloň, co se mě týče, ničemu nevadila, ale to byla holt taková hloupá doba zkracování.;).
Ostatní rostliny z fotografií byly sázeny hlavně za účelem užitku - z arónie - vrchní foto - mají užitek v současné době ponejvíce ptáci, no když jim chutná, proč ne...až to budu chtít řešit, není takový problém ochránit menší keře zábranou. V každém případě arónii mohu doporučit - daří se jí dobře a plodí si i bez podpůrných zásahů ze strany pěstitele.
Keřík s oranžovými plody je rakytník, dnes už poměrně hojně propagovaná rostlina - a právem. Velký obsah vitamínu C i dalších látek důležitých pro správný chod lidského organismu v plodech, například čaj z lístků je dle dostupných údajů výborným prostředkem při prevenci rakoviny prostaty a žaludku, olej pomůže při atomové válce;) - pomáhá při ozáření, proti žaludečním vředům, atd. atd....
Co je ale skvělé pro domácí pěstitele - jedinou nutnou podmínkou pro úspěšné pěstování je dostatečná míra slunečního svitu, ve stínu netvoří plody a v hlubokém stínu by rostlina pravděpodobně jen skomírala a časem asi i zahynula. Rakytník by se určitě obešel i bez řezu, pěstitelé při větších výsadbách asi ne....:)
Co se nás týče, celý den na plném slunci nejsou - ráno a večer stín - na plodotvornost to stačí a tak byla letos první slušná sklizeň, sice ne v nějakém velkém množství, ale dost na to, abychom zkusili část zpracovat na lahvičky se šťávou, část jsem nechal napospas živlům a občas si při návštěvě chalupy zobnu.
Ačkoliv ideální doba sklizně je totiž dle odrůd od srpna do října, plody "přezimují" a tak je možné sklízet i průběžně, i když na chuti je přezrálost negativně znát a je jasné, že obsah přínosných látek bude také nižší.
Důležitá informace - pro opylení je potřeba samce a samici (samice) v přiměřené vzdálenosti a samice ideálně po větru.
Vedle užitečnosti plodů patří rakytník k rostlinám, jejichž kořeny využívají hlízkové bakterie - a tak rakytník prosperuje i v chudých půdách - díky symbiotickému vtahu s těmito bakteriemi dochází k obohacování půdy o dusík, který je vázán ze vzduchu, kde je ho více než dost. :), rostlina se používá i na zpevňování břehů, náspů a podobně.
Poslední fotografie - muchovník - asi trochu omyl, sázeno v roce 2010, z původní výsadby už moc nepřežilo - za to ale nemůže muchovník, ale já. :) Plody výborné, podobné borůvkám, chuťově i vzhledově, ale v našich podmínkách - těžká jílovitá kyselá půda (5,5 - 6,5) nic moc.
Další takový omyl - zimolez kamčatský - v obou případech by mohla být největším problémem kyselá půda, což se dá řešit vápněním, osobně ale dávám přednost trvalým řešením, proto mám raději rostliny, které prostě ty naše podmínky snesou.
