Zobrazují se příspěvky se štítkemgrelinette. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemgrelinette. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 8. září 2020

Bramborový rok 2020 aneb jak nepěstovat brambory. :)

V letošním roce jsem věnoval nejvíce času bramborám, česneku a dýním. U posledních vlastně jen v době výsevu, pak už vůbec, něco z toho bude, ale o tom ve zvláštním příspěvku. O česneku toho jistě ještě napíšu dost, takže nyní k bramborám. Idea byla takováto - tam, kde byly minulý rok dýně, zasadil jsem letos brambory, abych mohl tento podzim bramborové záhony osadit česnekem, jelikož jde z mnoha zdrojů z hlediska česneku o perfektní předplodinu. Za léta pěstování se mi to docela potvrdilo, takže jsem si řekl, že to vyzkouším na velké ploše. 

 Bramborem jsem osadil 23 záhonů o délce od devíti do cca 20 metrů pomocí přerývání drnů rýčem a další tři a jeden zbytkový záhon pomocí grelinette, které se mi osvědčilo již v minulých letech. Sázel jsem pouze odrůdu Adélu, z důvodů spokojenosti v minulých letech a také pro její vlastnosti - nenáročná a odolná. Osázenou plochu bych mohl rozdělit na několik úseků, aktuálně zůstanu u dvou. První úsek, kde jsem přerýval všechno rýčem a ještě kypřil rycími vidlemi, jsem zasadil přibližně 130,43 kg sadbových brambor a sklidil 373,33 kg brambor. 

 Druhý úsek, sázeno s pomocí mamky a grelinette - zasadili jsme 31,42 kg a sklidil 82,55 kg. Zatímco pomocí rýče a rycích vidlí jsem sázel brambory v období od 12. dubna do 15. května, nikoliv každý den, dohromady 19 dní včetně víkendů a samozřejmě i po práci, s grelinettem jsme 31 kg brambor zasadili během 3 hodin! Plocha přibližně 70 - 75 m2 + jeden zbytkový záhon.

 Přes lehce nižší výnosy je grelinette výrazně efektivnější, pokud bych se vykašlal na rytí, mohlo to celé zabrat místo 19 dní jen 16 hodin, tedy vše během jednoho víkendu. S ohledem na to, že se nerozpadly v důsledku mírné zimy drny, by to asi zabralo více času, ale určitě ne tolik, jako přerývání. :) 

Co bohužel grelinette urychlit nedokáže, to je sklizeň, tam nezbývá než použít rycí vidle. Se sklizní jsem začal 9.8. a skončil 8.9. 2020. 20 dní práce, někdy dvě či tři hodiny po práci, o víkendu dost často podstatnou část dne.

 Co se povedlo - v letošním roce bylo snad v důsledku deštivého a chladnějšího jara ve srovnání s loňskem málo mandelinek, což mi ušetřilo mnoho času stráveného péči o porosty. Největší kousky dorostly někam ke 400 gramům, ale takové brambory byly spíše ojedinělé. 

Z celkového množštví bylo povětšinou středních a větších brambor, tedy i s menšími, nikoliv nejmenšími, nějakých 290 kg. Dosavadní reference naznačují, že letošní rok u nás v kraji bramborám prostě nepřál a také se mohu utěšovat tím, že kdybych sklidil nějaké ideální množštví, řekně kolem tuny, ani bych to neměl kde uskladnit, takže to vlastně dobře dopadlo. :) 

 Co se nepovedlo - koncepce přerýváných vyvýšených a relativně úzkých záhonů se při použití dvou keříčků na šíři záhonu neosvědčila - výsledkem bylo velké množství zelených brambor, takové se sice dají použít na sadbu, ale i tak jde o zbytečné ztráty - z celkového množštví sklizených brambor bylo 90 kg zelených a dost často pěkných a velkých. 

A předpoklad, že díky vyvýšenosti se budou brambory lépe dobývat se také nepotrvdil - nakopnuté brambory jsem sice míchal spolu s malými, takže přesné číslo nevím, nicméně 10 až 20 kg to klidně být mohlo. 

Poučení do příště - dokud si nevypracuji méně časově náročnou a efektivnější metodu pěstování, omezím plochy brammbor někde kolem 100 - 150 m2, aby se to dalo zvládnout za 3-4 dny. Naštěstí se mi letos podařilo otestovat, že ačkoliv česnek brambory jako předplodinu má rád, k dobrým výsledkům stačí i méně - dobře připravená půda, zelené hnojení a snad i dřevěný popel. 

Asi bych na to neměl úplně spoléhat, jelikož letošek byl klimaticky opravdu výjimečný, aspoň ve srovnání s minulými lety, i tak nezbývá než ověřovat další praxí. 

Zajímavé zjištění - když to časově jde, snažím se brát ohled na měsíční fáze, letos to tak docela nevyšlo a tak jsem si mohl otestovat vliv dorůstajícího či ubývajícího měsíce na výnos, žádný výrazný rozdíl jsem nezaznamenal. :) Neodvážil bych se trvrdit, že vůbec neexistuje, ale asi to nebude to nejpodstatnější, co by hrálo vliv. Časem možná přidám i pár fotografií. 

sobota 20. června 2020

Medardova kápě...

Po mírné, byť na srážky nikoliv chudé zime, přišel sušší začátek jara, od konce dubna až do nynějších dnů je vody tolik, že nebýt suchých let v nedávné minulosti, skoro by to člověka dohnalo ke skuhrání z důvodů nadměrné srážkové činnosti.

Skuhrat nebudu, až na vodu ve sklepě, zamokřený pozemek a rozvodněný potok se vlastně nic nestalo.

Stejně jako minulý rok je vidět, že i přes dobře míněná opatření je můj pozemek schopen absorbovat jen určité množství vody, zbytek skončí spolu s ostatní vodou z okolí v potoce.

I letos se osvědčily vyvýšené záhony, do minulého týdne jsme byl zvyklý na lehký zahradní deštík, který půda pohodlně vsakovala, ovšem 14. 6. přišly přívalové deště a rázem bylo vody ještě více, než minulý rok v druhé polovině května, kdy jsem měl příležitost otestovat nový způsob zakládání záhonů poprvé v praxi.

Pozitivní je, že konstrukce záhonů se s vodou vypořádala, místy samozřejmě dochází k erozi, ale zahloubené uličky naprostou většinu odplavené půdy dokáží zachytit. Oproti minulému roku jsem nasadil v horní pravé části místo dýní brambory, zatím se nezdá, že by jim nadbytek vody nějak škodil. Porosty vypadají dobře, většina záhonů vytváří krásně kompaktní vysoký a hustý porost, zvolna se chystají do květu.

Mandelinky už jsem zpozoroval, nicméně množství není zatím katastrofické. Zatímco minulý jsem sotva stíhal redukovat stavy, v letošním roce nalézám spíše nízké desítky kusů a zatím jen brouky, to se pravděpodobně dříve či později změní, nicméně brambory jsou natolik narostlé, že by škody nemusely způsobit ani v případě nedostatečné kontroly závažné ztráty na výnosech.

Vypadá to, že by mohly uniknout i invazi slimáků, kterých se v letošním vlhkém červnu vyrojilo po letech strádání opět dost.

Bramborové záhony sázené dvojitým rytím, dřívější výsadba - 12. duben a dále.
Velkým otazníkem bude, jak velké ztráty budou na dýních, kterým kvůli chladnějšímu jaru trvalo docela dlouho, než se rozhodly začít klíčit a kolik jich přežije fázi zranitelnosti, to je další otázka, na jejíž odpověď si s napětím počkám.

Bramborové záhony sázené dvojitým rytím, pozdější výsadba - poslední záhony 15. květen.
Česnek je nyní ve fázi ukončení vegetačního růstu a dozrávání, do sklizně zbývá dle odrůdy ještě několik týdnů, nepředpokládám, že bych měl hotovo koncem června, což se díky mimořádně vhodným podmínkám povedlo minulý rok.

Už jsem zažil za dobu pěstování vlhčí období v době sklizně a nepamatuji se, že by to mělo negativní následky, ale každý rok je jiný a takto mokro, pokud mě paměť nešálí, nebylo.

Rajčata vysazená v první várce si zatím velice libují, druhou jsem stihl před obnovením dešťových  srážek a myslím, že se chytnou stejně dobře, jako ta první, jak to bude s květy a dozráváním plodů, to se uvidí dle počasí.

Papriky, jahody a cibule, zatím velká neznámá...


Brambory sázené pomocí grelinette - 17. květen.

středa 20. května 2020

O měsíc později

Jelikož se letos nepotřebuji zabývat tvorbou nových záhonů, možná na podzim a nebo také až příští rok, nasadil jsem na většinovou výsadbu brambor i s ohledem na budoucí česnekové porosty pomalejší přerývání/dvojité rytí místo rychlé výsadby pomocí grelinette. Do jaké míry se to vyplatí, to si budu muset pár měsíců počkat.

Musím uznat, že ve větším měřítku jsou takovéto metody jen pro nejzanícenější zahrádkáře, navíc ještě z podskupiny těch, co nepovažují rytí za sprosté slovo.

Jistě by bylo ideální, kdyby stačilo zapíchnout brambor do půdy a posléze počkat na dobu sklizně, leč v takovém stavu půdu zdaleka nemám a na pokusy s pěstováním v mulči zase postrádám dostatek mulče, nezbývá tedy než rýt a grelinettovat, přičemž grelinette má svá jasná omezení - musí být už aspoň částečně zpracovaná půda.

Se sázením brambor pomocí této pomalé metody jsem začal 12. dubna a skončil 15. května., dohromady cca 130 kg brambor, v letošním roce bylo mé maximum touto metodou asi 12 kg za den. Šlo by i více, na druhou stranu jsem nebyl pod takovým tlakem, aby mě to vybičovalo k maximálním výkonům.

17 - 18. 5. jsem dosadil pomocí grelinette spolu s mamkou dalších cca 31 kg brambor.

20 kg 17. května a zbytek o den později, rychlost výrazně vyšší. U dvojitého rytí bylo dle velikosti brambor tempo někde mezi 1,5 - 2,5 kg/ hodinu. S grelinette pak cca 10 kg za hodinu a to v poměrně nevhodné hroudovité půdě. V dobře zpracovaném záhonu by to jistě bylo ještě rychlejší.

Poměrně dlouho jsem čekal, než si brambory poradí s mnou vytvořenými vyvýšenými záhony, až jsem měl obavy, jestli jsem neměl s ohledem na to, co zvládnou brambory prorazit, příliš optimistická očekávání, ale nakonec jsem se dočkal a 18. května zpozoroval prnví lístky.

Kupodivu odrůda Adéla předběhla v růstu velmi rané, které jsem dostal od kolegyně z práce.

Dýně z přímého výsevu se stále ještě nechtějí klubat na svět, pár předpěstovaných kousků si nějak poradilo s jedním krizovým dnem kolem 0, o víkendu budu přesazovat.

Cibule jede, daří se i darované rebarboře.

Česnek vypadá dobře, nyní mě čeká spousta práce kolem odplevelování, odhlávkování a čištění uliček, to si však možná zaslouží samostatný příspěvek.  

Z ovoce aktuálně dozrává zimolez, brzy snad budou i jahody a nadmíru mě potešilo, že nepřišly žádné vážnější mrazy a tak bych mohl okusit, nepředběhnou-li mě ptáci, první plody moruší.

Osypané jsou  i slivoně, ale tak tomu bývá už posledních několik let a pilatka mívá většinou až na pár kousků poslední slovo, uvidíme, jestli jsem letošní postřik provedl úspěšněji, než minulého roku a nebo jestli bude švestek tolik, že prostě něco i nechají pro domácnost.

Tento rok nádherně rozkvetly i mnohé jabloně na vzrůstné podnoži, úspěšnost opylování vypadá solidně, tedy by mohla být sklizeň o stovky ne-li tísice procent větší, než v uplynulé sezóně. S ohledem na to, že minulý rok jsem sklidil první kousek, by to nemusel být až takový problém.

U broskvoní se čím dál více rýsuje, že nejvhodnější odrůdou do mých podmínek je opravdu Semenáč z předhoří/Kernechter vom Gebirge, ze čtyř zkoušených má v letošním roce nějaké plody i Amsdenova, Benedicte a Primisima Delbard stávkují.

Solidně vypadá i granátový jeřáb a uvidíme, jestli od od květů do plodů dopracuje některá z kdouloní.

S ohledem na radikální řez bude pravděpodobně výrazně méně vína,  co se dá dělat.

 
Zdá se, že po roční přestávce budou letos i ořechy a dokonce by poprvé po letech mohly dozrát i fíky. Snad prvním rokem neobráží vůbec z kořenů, ale pokračují v růstu loňských větví.

A to vynechávám některé stálice jako rybízy, zimolezy, aronie, bez.

Letošní rok bude napínavý a je nač se těšit. :)


Z 22.5. 2020





pondělí 2. září 2019

Hospodaření bez mechanizace část první - zakládání

Bylo mnoho důvodů, proč jsem se před lety pustil do zahradničení tak, jak se stalo. Jedním z těch, o kterých pojednává tento příspěvek je, že mě od doby, kdy jsem narazil na permakulturu, soběstačnost a spřízněná témata zajímalo, jak co nejméně finančně náročným způsobem dosáhnout udržitelného hospodaření, ideálně nad rámec udržitelnosti a tak, aby to bylo dostupné pro co nejvíce lidí.

Je jasné, že klíčové je sehnat pozemek. Ale co dále?  Zajímavý návod nabízí kniha J.M. Fortier v knize Market Gardener. 

Ačkoliv je tam spousta užitečných podrobností, tipů a informací, aspoň na naše poměry  to není zrovna nízkonákladový start. Autor vyčísluje náklady na pořízení všeho potřebného na 39 000 CD.

I když jde o ekologické pěstitelství,  na můj vkus je tam stále velké množství technik, které mi v současné fázi hospodaření tak docela nesedí. Ovšem autor mě přesvědčil k pořízení grelinette a za to mu vedle mnoha dalšího patří mé díky. A dík patří také kolegovi zahradníkovi, který mě na tuto knihu upozornil. Je to jedna z těch, co jsem pořizoval relativně nedávno a rozhodně to stálo za to.

Během prvních sezón mých zahradnických let mě uhranula tato kniha Johna Jeavonse. 
Po jejím přečtení jsem se stal nadšeným napodobitelem, ale také zjednodušitelem Jeavonsových metod. :) Koho by zajímaly podrobnosti, přikládám odkaz na jeden z prvních příspěvků.

Autor tvrdí, že potravinové soběstačnosti pro jednoho člověka lze dosáhnout na přibližně 400 m2 - při veganské dietě. Vegan nejsem, ale číslo mě přirozeně zaujalo. Tak jsem se pustil do výstavby záhonů vycházejících z Jeavonsových metod - co jsem dělal od počátku jinak, místo startovací dávky hnojiv v podobě různých výživných mouček, jsem se od prvních let soustředil na to získat dostatek živin pomocí hnoje, v mém případě převážně od krav. 

Myslím, že jsem v případě česneku, což je plodina, kterou testuji nejdéle, dosahoval celkem slušných výsledků, ale od astronomických čísel dosahovaných v tabulkách J.J. jsem byl vždy na míle daleko, v podstatě se mi v lepším případě dařilo držet výnosy u osvědčených odrůd osvědčené velikosti stroužků a cibulí na lepším standardu - něco kolem 1 až 1,5 kg z m2.

V případě brambor, další testované plodiny, byly výsledky o něco lepší, i když vlastně opět odpovídající lepší variantě, které dosahují běžní pěstitelé, něco kolem 4,5 kg z m2.

Při výstavbě záhonů jsem vždy bojoval s časem - takto pracnými metodami opravdu lze za sezónu připravit stovky metrů  čtverečních, ale nedovedu si příliš představit, jak přidělávat každý rok další stovky a stovky a zároveň udržovat stávající velikost obdělaných záhonů, zvláště pokud člověk má i jiné aktivity mimo zahradničení.

Řešením se do jisté míry zdá být grelinette či široké rycí vidle, pomocí tohoto nástroje lze kypřením obdělávat ve srovnání s běžnými ručními rycími nástroji poměrně rozsáhlé plochy záhonů. Navíc je tento nástroj v jílovité půdě docela dobře použitelný pro urychlení výsadby brambor.

Je i šetrnější k půdě - na rozdíl od rytí nedochází k promísení půdního profilu. Dlouholeté testování grelinettování záhonů mě ovšem teprve čeká.

Nicméně zpět k základům. Jak jsem již psal, původní metoda byla příliš pracná pro udržování, za léta, co zahradničím, jsem vlastně přišel o nějakých 100 m2 záhonů, které budu muset obnovit, protože původní jsem neuhlídal při práci na dalších a prostě mi to zarostlo.

Jelikož jsem se v letošním roce konečně rozhodl konečně zkusit, co lze stihnout, když se zahradě věnuji na plný úvazek a v případě zakládání na louce to jinak než bez rýče ani nejde, pominu-li vrstvením obrovským množstvím sena, což v dnešní době není úplně snadné a už vůbec ne levné sehnat, vrátil jsem se opět k časově náročným metodám, tentokrát variace na Charlese Dowdinga* - za ideálních okolností by tato metoda měla vést k odstranění nutnosti rytí, s výjimkou let, kdy je třeba vyrývat kořenovou zeleninu a brambory, nicméně obracení travního drnu je nutnost, kterou ve větším měřítku v počátku nejspíše nejde obejít.

Od počátku dubna jsem začal přeměňovat louku ve větší a větší míře na záhony. Metoda funguje tak, že zryji louku, obrátím drn a tam, kde by dříve byla travnatá ulička mezi záhony, vyryju uličku do hloubky jednoho rýče, fakticky většinou o dost méně a získanou půdu navrstvím na vzniklý záhon, vznikají tak vyvýšené záhony se zahloubenými uličkami, to celé je ideálně zamulčováno, pokud je, hnojem, který by měl pouštět živiny dále do záhonu a nebo ve větších plochách senem, které slouží aspoň jako částečná ochrana před povětrnostními podmínkami. V současnosti jsem na tyto plochy vysel zelené hnojení a jsem zvědav, jestli se semínka chytnou v dostatečné míře, aby rostliny vytvořily souvislé porosty.


Letošní rok je první, kdy se mi pravděpodobně podaří dosáhnout z hlediska výstavby záhonů více, než jsem si předsevzal.  Máme počátek září a od počátku dubna se mi podařilo popsanou metodou zrýt přibližně 1250 m2, s plochou záhonů je to složitější, bude to výrazně méně, na druhou stranu uličky nejsou na rozdíl od zatravněných hluchým místem. Pro plazivé rostliny je využitelná celá plocha, pro většinu ostatních jen plocha bez uliček, což by mohlo být rozdíl 40%.

Kolik to zabralo času?  1 hodina záhonů vystavěných touto metodou vydala na přibližně 3 - 3,5 m2 dle aktuálního stavu půdy. S ohledem na nutné množství nešlo čekat jen na vhodné podmínky, takže jsem pracoval za každého počasí s výjimkou deště a největších veder, samozřejmě v době sklizně, sázení rajčat, dýní a odplevelování česneku šlo i rytí trochu do pozadí.

Dá se říci, že největší porci se podařilo zvládnout od konce července do konce srpna - přes 500 m2. Ačkoliv jsem to neměl v plánu, nakonec mi to nedalo a některé dny jsem se pohyboval kolem 20 m2 za den. Bylo to možná až zbytečně mnoho, nicméně můj problém je, že nerad odcházím od  rozdělaného a jelikož jsem si zvolil délku záhonů na cca 15 m2, chtěl jsem mít za jeden den plochu odpovídající jednomu záhonu. 

Je to poměrně náročné na ruce, takže jsem rád, že si takovou práci odbývám v době, kdy mám ještě dostatek sil a během srpna jsem až na pár dní volna opravdu nedělal nic jiného, takže celosezónně takové tempo příliš udržet nejde. Určitě ne z jara, kdy je nejvíce práce kolem zakládání porostů.
Celkový pohled na horní část pozemku.


Uvidíme, co se stihne za září, říjen a listopad, očekávání jsou nevelká, protože mě čeká práce na další česnekové sezóně, ale nějakou tu stovku určitě přidám. Při 20 pracovních dnech  a přidávání jen 10 m2 za den by se dalo za letošek přidat ještě cca 600 m2, tedy celková plocha kolem 1800 m2 zrytých.  A také už nikam nespěchám.

Další z autorů, jejichž názory respektuji, Carol Deppe**, tvrdí, že se jí daří pomocí ručních nástrojů udržovat kolem 2000 m2, přesně si to nyní nevybavím,  nemám ambice Carol Deppe příliš překonávat, už s ohledem na to, že chci zachovat i zatravněné plochy a ač se to nezdá a zezačátku to vypadalo opravdu nepředstavitelně, místa pro záhony je omezené množství.

Takže co nestihnu letos, to si v klidu dokončím v příští sezóně a pak už jen nezbývá čekat, jestli a jak to celé půjde udržovat dle plánů. Pokud se dostanu na 2500 m2, budu v podstatě spokojen a s ohledem na celkovou rozlohu pozemku vidím strop někde kolem 3000 m2.

Když to dobře dopadne, obrovskou časovou investici do začátku by měla vykoupit snižující se nákladnost na údržbu v dalších letech, ale tohle je velká otázka, kterou vyřeším právě až v budoucnu, můžu zjistit, že se mýlím, za pokus mi to stojí.

Pravdou je, že hlavně záhony v horní části mohou být jen dočasná záležitost, s dorůstáním stromů se bude vhodnost pěstování minimálně u části zeleniny pravděpodobně snižovat, na druhou stranu plody ze stromů by mohly tento úbytek více než dostatečně kompenzovat a doufám, že mezitím získanou úrodnost půdy a její lepší vlastnosti jedině uvítají.

Co jsem si doposud ověřil? I bez mechanizace lze při jedné člověčí síle za sezónu připravit aspoň na hrubo záhony v ploše dostačující na vypěstování dostatku zeleniny na následující léta, s tím, že záhony připravené v jarním období lze ještě během téhož roku s úspěchem osadit dýněmi, rajčaty, cuketami. U brambor mám pochybnosti o výnosech ve srovnání s množstvím vynaložené práce, ale něco by to jistě hodilo také.

Jaký je smysl toho všeho? Rád bych dokázal, že s výjimkou prostředků na pořízení pozemku, kdo má štěstí, třeba i formou dlouhodobého pronájmu, lze jen pomocí primitivních metod připravit dostatek plochy na rozjetí pěstování opravdu velkého množství zeleniny nejen pro samozásobitelství, ale i na prodej a to  i bez nutnosti velkých investic ve formě vší té mechanizace, která je sice užitečná, ale proti tomu nás činí závislejšími - vedle pořízení i náklady na pravidelný servis, to jsem si vyzkoušel už u bubnové sekačky a nejsou to zanedbatelné částky.

Jedna z největších nevýhod zemědělství je zdánlivě nízká flexibilita, nicméně vyzkoušené ukazuje, že v případě potřeby si lze kdekoliv připravit základnu na rozjezd během jednoho roku a to mi nepřipadá až tak špatné. Samozřejmě, čím více krámů člověk potřebuje, tím náročnější takové rozjezdy jsou.

Když to zjednoduším***, takto ale potřebujeme jen rýč, rycí vidle a semínka, spoustu semínek, no a můžeme začít kdekoliv, kde je schopné něco vyrůst a jelikož řeším při pěstování i situace s nedostatkem vody a mou odpovědí není vodu sehnat, ale nezalévat, mám vyzkoušeno, že za cenu nižších výnosů to tak zafunguje i u rostlin, kde bych to původně nečekal - dýně. V tom, přiznávám, asi za hodně vděčím jílovité půdě. V písčité půdě by to celé asi chtělo pojmout jinými způsoby.

Takže s pomocí vhodných technik lze dnes zahradničit skoro všude,  i když uznávám, že leckde to může být velice náročné.

Nejnáročnějším stává se nakonec vymyslet kde a kam to všechno uskladnit.

Ekologické přínosy by měly být zvýšení členitosti pozemku, zlepšení zasakování dešťové vody, pestrosti krajiny, lepší prostředí nejen pro hmyz a samozřejmě zvyšování úrodnosti půdy.

Domnívám se, že při investici 1-2 hodiny denně i s dostatkem volných dnů vyhrazených jiným aktivitám, ať z důvodu dovolené či počasí, či něčeho zcela jiného, si může každý, kdo chce,  připravit a udržovat za rok či dva čtrvrtinovou plochu záhonů a tam si pěstovat, aspoň co se týče na údržbu nenáročných plodin, co hrdlo ráčí pro sebe i své blízké.

Snad předchozí přílíš nepopřu, když na závěr podotýkám - v mém případě bez mechanizace platí částečně - bubnová sekačka, křovinořez a štěpkovač. To poslední zatím přiliš nepoužívám, ostatní ano, návrat ke kose s ohledem na zmenšování ploch k údržbě možný .



* Pravda je, že Dowding kritizuje grelinette, pravda také je, že si od každého beru, co se mi zrovna hodí, zatím mi grelinettování připadá jako výhodné, ale může se stát, že změním názor, minimálně jako urychlovač sázení brambor mi připada v ručních podmínkách nenahraditelné.
** Nezdolný zahradník a Tao zeleninové zahrady dokonce vyšly v češtině, obojí doporučuji k přečtení.
***Jasně, také je třeba mít se kde schovat před nepřízní počasí. 
 






úterý 18. června 2019

brambory sezóna 2019 první část

Minulý rok jsem věnoval bramborám opravdu velkou dávku pozornosti. Byl to první pokus o vypěstování většího množství brambor, s ohledem na podmínky ho určitě mohu hodnotit jako pokus úspěšný.

Dnes jsme za polovinou června a s výjimkou sadbových jsem nekoupil ani kilogram brambor v obchodě a s ohledem na stav porostů v poli to vypadá, že ten týden až čtrnáct dní do prvního vyrýpání to v krajním případě vydržíme bez brambor. :)

S ohledem na mírný a na zimu bohatý průběh zimy přežily zapomenuté hlízy i v záhonech, kde jsem pěstoval v minulém roce, takže to budou první, které přijdou na řadu. :)

Jelikož jsem se vrhnul na velkovýrobu záhonů, většinu svého brambořiště jsem připravil částečně z pohodlnosti a částečně z důvodu rychlé přípravy pomocí grelinette a brambory si s tím i letos poradily - cca 120 m2.

 Menší část jsem zasadil počátkem dubna - první záhon pomocí grelinette - 30 m2,  další dva bronzovým rýčem - cca 60 m2 a zbylých 90 m2 opět pomocí grelinette. Valnou část na přelomu dubna a května. Všechny záhony jsem pečlivě zamulčoval hnojem a musím říci, že to vyšlo tak akorát - spolu se záhony, které jsem připravoval od jara v horní části.

Tedy 14 tun hnoje vyšlo na cca 400 m2. Jde o velmi hrubý odhad, protože jsem letos místo zatravněných pásů začal provádět  u nových záhonů zahloubené uličky a šířku uliček je třeba odečíst od celkově zryté plochy.

Co se týče odrůd - je v tom letos poněkud chaos - cca 47 kg je odrůda Sunita - v podstatě jediné, co zbývalo, když jsem se vydal na nákupy sadby a dalších cca 63 kg různých odrůd z vlastních zdrojů - Adéla, Malabor a Dita. Bohužel se mi to podařilo důkladně promíchat, takže s výjimkou Sunity to půjde zjistit jen odhadem, či porovnáním s loňským rokem či fotografiemi odrůd z netu - pokud se mi to bude chtít řešit. :)

Na závěr přikládám několik fotografií aktuálního data - ze včera.


úterý 14. srpna 2018

Velký bramborový experiment XVII - testovací záhony dokončení

 Už jsem ve stručnosti popsal, jak dopadla celková sklizeň brambor. Zkusím připojit další poznatky.


Největší zpozorovaný brambor odrůdy Adéla, do rekordů má hodně daleko, ale s ohledem na okolnosti dobré. :) - 4.8.2018

15.8.2018 - zaskladníno
Nejprve krátce o testovacím záhonu C - výnos 57,3 kg brambor ze záhonu o délce 30 m a šířce výrazně pod metr, zítra ještě přeměřím a aktualizuji. Na základě toho by se dalo říci, že se Grelinette neosvědčil, ale to je pravdou jen na první pohled. Pravděpodobnější je, že se prostě neosvědčily zasazené odrůdy - Ditta (cca průměr) a především Marabel - v mých podmínkách mizérie.
15.8.2018 - zaskladníno i v sušárně česneku
 
Mnohem lépe dopadl záhon, říkejme mu D:),  taktéž s použitím Grelinette a kompletně osázený odrůdou Adélou, tedy zcela srovnatelný se záhony A a B, zde se podařilo dosáhnout výnosu 93,543 kg z cca 30 - 31 m2, přičemž cca 5 m2 z něj bylo sklízeno pro vlastní potřebu průběžně už od konce června do poloviny července, tzn. pokud by byl záhon nedotčen, atakování 100 kg se jeví jako docela dobře možné.

15.8.2018 záhon D - výnos se postupně zvyšoval od vzdálenějšího okraje záhonu k bližšímu, jestli mělo větší vliv zakřivení, sklon svahu, stínění olší, toť otázka...
Bohužel jsem si nezapsal, kolik kg brambor bylo potřeba na tento záhon, pokud bych bral jako reálný součet A a B, dostanu se někam k 16 - 18 kg.

Stále jde o výnosy o cca 1 až 1,5 kg nižší než u obou záhonů  zpracovaných příkopovou metodou, potíž je v tom, že takové srovnání je zkresleno celkovou délkou  testovaných záhonů.

Jak vyplývá z dřívějších fotografií, aktuální doplním, záhony nejsou rovné, lehce do oblouku a mírně se svažuji na základě sklonu svahu směrem k olšině, tedy jeden kraj je mnohem více vystaven slunci a sušším podmínkám, druhý bývá uchráněn díky vzrostlým stromům paprsků večerního slunce, což v kombinaci se sklonem způsobuje větší vlhkost.

Jelikož jsem záhon sklízel po  etapách, dá se celkem dobře ilustrovat, jak se vyvíjel výnos s ohledem na přechod do vlhčího a stinnějšího prostředí.

Z prvních cca 10 m2 sklizeno 26,04 kg brambor

Z dalších cca 8 m2 25,89 kg.

Dalších cca 7,5 m2 - 28,68 kg

A poslední úsek - zbytek  - 12,843 kg z asi 6 (7) m2, ale v tom jsou zahrnuty i brambory sklízené průběžně.

Sečteno a podtrženo záhon v ploše a umístění srovnatelný se záhony A a B dal výnos cca 3,5 kg z m2, což je o cca 0,5 - 1 kg méně než u obou průběžně sledovaných záhonů, ovšem při výrazně menší časové náročnosti na založení a mnohem menší pracnosti - cca 40 minut pohodové práce ve dvou proti 3 hodinám dosti velké dřiny na založení a osázení záhonů A i B, takže dohromady 6 hodin času na vyhloubení rýhy pro brambory + cca do hodiny na umístění bramborů do rýhy - ve statistice časové náročnosti se budu muset příště o něco polepšit. :)

V každém případě z toho vyplývá, že grelinette vede při ručním a nožním pěstování brambor k solidním časovým úsporám za cenu velice přijatelného snížení výnosů.

Navíc musím opět připomenout extrémní sucho, letos to naše lokalita schytala a jako obvykle, vždy je co zlepšovat - například mulčováním záhonů, sice jsem místo mulče použil chlévskou mrvu, ale je mi jasné, že seno by to vylepšilo + lepší odolnost vůči zaplevelení.

Abych to shrnul:

1) Ukázalo se, že i u brambor to chce dobře volit správnou odrůdu.
2) Když je dobré místo, lze si dovolit jistou laxnost v přístupu a i tak se můžete dočkat solidních výsledků.
3) Když dobré místo není, nezbývá než ho zkusit dobudovat. V mém případě mě napadá zapracovat na obohacení stávajícího živého plotu o dřeviny rostoucí do větší výšky - větrolam.* Původně jsem předpokládal, že 4 - 6 m by mělo stačit, ale asi to zkusím obohatit o klasické stromy. Pokud nás čekají sušší roky, zabránit vysušování může být klíčovým prvkem pro funkčnost hospodářství.
4)Chybami se člověk učí. :)

Bohužel pravdou je, že co si mohu dovolit na relativně větší ploše, to už může být na malé zahrádce příliš náročné na prostor. Už jen zamulčování všech záhonů je velice náročné na zdroj sena či slámy a sám docela pochybuji, že ze své plochy dám dost dohromady jak na česnek, tak i na bramobry, nemluvě o dalších plodinách....

Toť k testovacím záhonům prozatím vše a snad už zítra zkusím ještě dodat ilustrační fotografie.

Ještě malá poznámka k celkové sklizni - 388,843 kg je včetně brambor poškozených i mrňavých, poškozené nejsou žádná velká ztráta. Brambory mají docela dobré regenerační schopnosti a dokážou poškození přestát, prostě budou spotřebovány jako první, minimbrambory se určitě také dají sníst, akorát holt bez loupání. Každopádně ani jedny, ani druhé nepůjdou do prodeje. Kde nemám zcela jasno - to jsou brambory provrtané obyvateli zeminy. Z hlediska použití by to nemělo mít žádný vliv, ale myslím, že pokud to půjde, i takové budu pokud možno nechávat pro spotřebu. Ještě uvidíme..

Co se týče váhového rozdělení:

Adéla I bronz    - prodejní kvalita -  61,81 kg
                                           spotřeba - 6,99 kg
Adéla I železo - prodejní kvalita -    53,13 kg
                                      spotřeba -    10,37 kg

Adéla II            prodejní kvalita -  76,88 kg
                                    spotřeba -     7,72 kg
                             spotřebováno -    8.90 kg


Marabel, Ditta a Adéla (zbytek) - prodejní kvalita - 140,25 kg
                                                                spotřeba -     16,49 kg         
                                                        spotřebováno  -      1,83 kg

+ cca 1,6 kg z mulče. Do těch 388,843 to sice nevychází, ale těch pár kg snad nehraje roli. Někde se mi něco muselo ztratit.


*V knize Earthcare Manual jsem se dočetl, že vedle dalších pozitivních vlivů může větrolam zvýšit výnosy zeleniny až o 50%,








neděle 12. srpna 2018

Velký bramborový experiment XVI

Tento víkend jsem si dal ve znamení sklizně brambor - podařilo se, ještě dýně, ale to bude pohodička, a jsme na zimu připraveni. :)

Celková sklizeň  brambor všech odrůd hodila  388,863 kg odrůd Adéla, Marabol a Ditta + zanedbatelné množství červené Rosany, která se mi mezi sadbou tentokrát ocitla nějakým nedopatřením v bramborárně.

Osázená plocha byla někde kolem 130 - 140 m2. Až bude čas, rozepíšu se podrobněji.

Pokud jsem doufal, že budu mít po letošní sezóně jasno, jak na to, bylo to hodně naivní. :)

Ovšem díky letošnímu extrémnímu suchu jsem se i tak dozvěděl spoustu zajímavých informací.

Zkratkovitě - favorizovaná odrůda zatím Adéla, bronz či železo prozatím nerozhodnuto, jistá skepse asi na místě.

Grelinette se v zásadě osvědčil jako výborný nástroj nejen na kypření, ale i pro sázení brambor, s výnosy grelinettovaných záhonů x příkopová metoda je to naštěstí složitější, než to vypadalo zpočátku a že to vypadalo dosti zoufale - ve srovnání s testovacími záhony A a B. :)

Pokračování příště...

sobota 4. srpna 2018

Velký bramborový experiment XV - záhon B

Tentokrát budu stručný, podařilo se sklidit testovací záhon B - celkový výnos 63,92 kg z cca 15 m2.

S ohledem na vypozorované opomenutí zasazení pár kousků brambor a vzniklé mezery lze považovat rozdíl po jednom roce použití bronzového nářadí ve srovnání s kontinuálně používaným železným za zanedbatelný.

Tedy čistě z praktických důvodů bych pořízení bronzového nářadí na základě této jedné zkušenosti doporučit nemohl. Jestli je bronz šetrnější k půdě, to posoudit nedokážu. Jediný prokazatelný výsledek je tedy rychlejší průběh vegetace u brambor vysazených s pomocí bronzového nářadí, ovšem i zde by bylo asi odvážné konat soudy na základě jedné bramborové sezóny. Každopádně v pokuse budu pokračovat i v dalších letech a tuto sezónu mě čeká ještě záhon C. :)

Odhlédnu-li od testování materiálu, s dosavadním výsledkem sklizně brambor jsem spokojen.  I přes mizivý výskyt dešťových srážek se mi podařilo větší intenzifikací výsadby dosáhnout výnosu výrazně přes 4 kg z m2.

Z jednoho kg sadby se mi podařilo sklidit 8 kg brambor, což s ohledem na již zmíněné nepříznivé podmínky a to, že Adéla je raná odrůda, která dle tabulek nepatří mezi nejvýnosnější odrůdy brambor, je dle mého názoru výborné. :)

Pokud budou záhony s grelinette dosahovat výnosu 3 a více kg z m2, budu spokojen a tak trochu doufám i v lepší výsledek - aspoň u odrůdy Ditta, jelikož jde o poloranou odrůdu  a tak by snad mohl být lepší výnos než u odrůdy raných, rostlina samotná má i mohutnější růst, což samozřejmě nemusí značit nic o výsledku pod zemí, ale zatím budu doufat. :) Faktem je, že minulého roku byl rozdíl mezi velmi ranou a poloranou značný, jestli to bude i u srovnání odrůd raných, to se uvidí velice brzy.
 Celková sklizeň je momentálně na úrovni cca 132 kg z 30 m2, skoro 4,5 kg z m2. To považuji za výborný výsledek - brambory čerpaly jen z předchozího budování úrodnosti  a povrchové aplikace kravského hnoje. Žádné postřiky, žádný boj s mandelinkou, žádné velké snahy o odplevelování, prostě byl přírodě ponechán zcela volný průběh. Negativem je vysoká časová náročnost - příprava záhonů, zamulčování hnojem a sklizeň, to poslední samozřejmě nejnáročnější. Sklidit to zabralo cca 12 hodin čistého času, tedy 10 kg/hodinu, dalších 6 hodin zabrala výsadba brambor a ke čtyřem hodinám zamulčování hnojem. Jde o hrubý odhad, ale řádově to sedí.

Ze 132 kg je cca 18 kg výrazně poškozených škůdci, případně v mnohem větším měřítku rycími vidlemi. Nejde vysloveně o odpad, protože k jídlu jsou dobré, ale prodávat je nelze.

Tzn. pokud bych měl brambory prodávat  a počítat s uživením, při této metodě i při celkem vysokých výnosech by musela cena být někde kolem 30 kč/kg. Ačkoliv jde o o brambory pěstované bez chemie, nejsem si jist, jestli jestli je taková cena konkurenceschopná. :)

Na druhou stranu - z hlediska samozásobitelství je perfektní, že se mi i v tak náročném roce podařilo vypěstovat zásobu brambor do jara na pouhých 30 m2, dalších 10 m2 už by bylo se snačnou rezervou. Faktem je, že zdaleka nejsem živ jen z brambor, ale kdyby to bylo nutné, vím, že není potřeba pro uživení až tak mnoho, nehledě k tomu, že lze vypěstovat i spoustu další nenáročné zeleniny a ovoce, brambory mohou hrát roli hlavní potraviny, ovšem nikoliv výhradní Viz například dýně, do mrazíků cukety a co nelze uskladnit v syrovém stavu, to lze zavařit.

čtvrtek 2. srpna 2018

Velký bramborový experiment XIII

Dnes přichází poslední série fotografií před započetím sklizní a následně i sklizeň samotná.

Pokud ustojím ranní vstávání či vedro, záhon A bude po zítřku hotov a vyhodnocen. :)

Záhon B bude následovat buď tento víkend či příští týden, to budu muset ještě zvážit, rád bych to uspíšil, ale zase si nechci zkreslovat statistiky. Uvidíme.

záhon A

záhon B

záhon C

Kažopádně vypadá to, že přes zimu hlady strádat nebudeme. ;)

pondělí 23. července 2018

Velký bramborový experiment XII

Experiment se již pomalu, ale jistě, chýlí ke konci. Záhon A už je zralý ke sklizni, záhon C v podstatě též, jen B má ještě nějaký ten čas k dobru. Ovšem jak A i C budou muset počkat, až se uvolní mé časové možnosti. Ostatně jak píše ve své knize Carol Deppe, není na škodu nechat brambory po zaschnutí natě několik týdnů v zemi dozrávat, byť pravdou je, že loňského roku jsem nic takového nečinil a i tak vydržely až do počátku jara.

záhon A

záhon B

záhon C

sobota 14. července 2018

Velký bramborový experiment XI

Čas rozhodnutí se nezadržitelně blíží! :) Zatímco záhon A nezadržitelně žloutne, záhon C si vede v podstatě obdobně, záhon B se převážně zelená. :) Pokusím se vydržet těch 120 dní, co se udává jako doba pro sklizeň raných brambor, kdyby to bylo pár týdnů více, jistě se nic nestane.  Záhon C je převážně odrůda poloraná, tedy sklizeň po 120 - 130 dnech. V případě potřeby pár dní až týdnů jistě neuškodí, naopak Carol Deppe doporučuje po zavadnutí brambor nechat brambory ještě dva týdny v zemi, aby došlo ke zpevnění slupky.


14.7.2018 záhon A

14.7.2018 záhon B

14.7.2018 Záhon C

úterý 10. července 2018

Velký bramborový experiment X

8.7.2018 záhon A

8.7.2018 záhon B

8.7.2018 záhon C

 
8.7.2018 záhon X







Jak je vidět, pokus zdárně pokračuje, záhon A žloutne a žloutne, záhon B se stále zelená, záhon C už také začíná vypadat, že se blíží ke konci vegetačního období a ze záhonu X již pilně sklízím brambory. :)

K tomu jedna poznámka - grelinette se na pěstování a sázení brambor jednoznačně osvědčilo, na sklizeň při husté výsadbě jsou asi přecijen lepší rycí vidle. Hloubka zgrelinettovaných brambor je tak akorát, aby šly rycími vidlemi poměrně snadno dobývat a výnos z 1 m2 se začíná blížit dvou kg z metru, což zatím pravda není žádný zázrak, na druhou stranu s ohledem na rychlost výsadby už mám jasno v tom, že se to z časového hlediska takto vyplatí - ve dvou lidech tempo výsadby 25 m2/hodinu - každý si jistě dokáže spočítat, kolik času zabere výsadba brambor na  roční spotřebu. :)

Ještě si musím změřit efektivitu sklizně a samozřejmě bylo by vhodné přičíst i čas nutný pro namulčování kompostem/hnojem, ale dodat živiny je zapotřebí, ať už člověk používá jakoukoliv metodu.

čtvrtek 5. července 2018

Česnek sezóna 2017/18 část první - dojmy

Jelikož mohu co se faktické sklizně týče zatím vycházet jen z viděného, nikoliv váženého, půjde o směs dojmů, pocitů, odhadů a vůbec samých subjektivních údajů. Přesto si neodpustím na začátek některá fakta.

Nejprve tvrdá data -  celková váha sázeného česneku před stroužkováním vycházela na 110, 15 kg.

Zajímat nás budou především dvě klíčové odrůdy - Havran a Havel.

U odrůdy Havran se mi loňského roku podařilo sehnat čerstvou sadbu -  35 kg, po rozdružení 31,77 kg stroužků o počtu 3154 stroužků. Pytel o váze 20 kg dosahoval průměrné váhy stroužků 10,8 gramů, pytel menší 15 kg měl stroužky o průměrné váze 9,14 gramů.

Z vlastních zdrojů jsem použil dalších 23,58 kg, čistá váha stroužků 21,36 kg o průměrné váze 7,99;7,75 a 7,68 gramů (tři různé dávky), celkem 2717 stroužků.

Odrůda Havel bohužel nebyla vůbec k dispozici a tak jsem se musel zcela spolehnout na vlastní - dohromady 40,08 kg, čistá váha stroužků 36,01 kg o průměrné váze jednotlivých stroužků 7,59;8,18;7,52;7,13 a 6,6 gramů, celkem 4739 stroužků.

Kromě toho jsem sázel pokusně 240 stroužků Staniku, 112 Blaninu, 90 Benátčanu a 386 Bjetinu, u  poslední jmenované odrůdy nešlo o pokus, ale příliš pilný prodej a nedostatek sadby. :)
 
U Benátčanu jsem původně měl v plánu zasadit o něco více, avšak z důvodu příliš pracného třídění s ohledem na různou velikost stroužků jsem zasadil jen největší a jen z menšího množství. Blanin se příliš neosvědčil - velké množství malých stroužků.

Stanik nevypadal zle - průměrná váha zasazených stroužků 6,875 gramů, z dvou kg použitelných 1,65 kg, ale výsledek až tak mnoho nepřesvědčil.

Dohromady tedy 11 438, z toho Havran a Havel 10 610, Bjetin 386.



24.6. 2018 - po sklizni prvního záhonu

2.7.2018 - zde už je většina česneku sklizena a navázána


Tolik tedy prozatím ke statistice. Nyní k subjektivní části.

Pozemek, na kterém sázím česnek, je orientován jižním směrem, horní část má prudší sklon, od poloviny je sklon mírnější. Západní část je kryta vzrostlými olšemi, od východu je živý plot, zatím však ve "výstavbě" a ani když doroste do maximální velikosti, nejspíše to nebude stačit a asi to bude chtít obohatit o vyšší stromy.  Jih je volný.

Výsledkem je, že horní část pozemsku s větším sklonem je opravdu pod silnou sluneční palbou a vypadá to, že to mělo své důsledky i na výnosy česneku, kde ač byla použita odrůda Havran s čerstvou sadbou a větší průměrnou váhou stroužků, výsledek byl slabší, jistě hraje roli i rychlejší odtok vody při srážkách či po zimě.

Jaké se staly chyby?

1) Bohužel mi přivezli hnůj až na zimu, s ohledem na sázení česneku tedy k ničemu.

2) Ze stejných důvodů jsem musel sázet česnek opět do záhonů po česneku, sice jsem přerušil osevní sled hořčicí, což by mohlo stačit, ale také nemuselo.

3) Opět jsem podlehl obavám a z většiny porostu po zimě odstranil mulčovací vrstvu, později jsem zasypal odkryté záhony  zkompostavaným hnojem od krav, který se mi podařilo obstarat od místních zemědělců, fakticky podstatná část ve stavu krásného kompostu. Do jaké míry to vedlo k úspěchu, toť otázka. Pravda je, že opticky bych řekl, že záhony, které jsem ponechal z testovacích důvodů zamulčované dopadly po všech stránkách lépe.

4)Sucho - to je vyšší moc, ale je jasné, že to sehrálo negativní vliv na výnosy.

5)Příliš velká hustota výsadby? V honu po dosažení maximálních výnosů z metru  a minimalizace nutné plochy záhonů sázím hodně na husto. Nemám přesně změřené metry, ale celková osázená plocha bude někde mezi 250 - 280 m2 a na tuto plochu jsem použil 94,378 kg stroužků. Je fakt, že horní část záhonů byla osázena hustěji a to může být dalších z důvodů, proč spodní záhony dopadly lépe. Možností je opravdu dost.

6) Stále se mi nedaří umravnit kraje záhonů - trsy trávy, sice likviduji, ale mohou negativně ovlivnit porost česneku a pravděpodobně tak i činí.

Co se povedlo?

1) Odrůdy Havran a Havel opět prokázaly odolnost vůči zaplevelení - při husté výsadbě se v porostu těchto mohutných odrůd plevelu příliš nedaří, zde opět lépe zafungoval krycí mulč, čištění od plevelu jsem prováděl, ale v podstatě jsem vystačil s jedním kolem v průběhu odhlávkování.

2) Lépe než minulý rok jsem provedl odhlávkování, ovšem dokonalé to nebylo.

3)Postižení identifikovatelnými chorobami zanedbatelné, doufám, že to tak vydrží i v průběhu skladování.

 Oproti minulému roku i jiných dřívějších letech  jsem začal sklizeň výrazně dříve - první záhon 24.6.2018 a poslední 5.7.2018, pomíjím desítky rostlinek Benátčanů, které mají asi ještě chvíli času a pár desítek pacibulkových miniaturních a pár kousků dostatečně zelených, abych jim nechal pár dnů či týden navíc. Česnek se totiž nejvíce zvětšuje poslední týdny před sklizní.

Obvykle začíná sklizeň u nejranějších odrůd - u mě zastoupeno Bjetinem začátkem července, u Havla kolem 15. 7. a Havran 20.7.

Vyhlídky na budoucnost? Jak je vidět z popsaného, stále jsou možnosti se zlepšovat, hnůj pro letošní výsadbu česneku se mi kompostuje na pozemku, mohu vyzkoušet očkování podpůrnám myceliem - např. clonoplus a pokud se mi osvědčí technika z bramborového testu použita v záhonu A, či grelinette, mohu použít i to.

Na závěr ještě trochu odhadů - pokud bych měl vycházet z loňského roku, u nás na srážky poměrně bohatého - mohl bych doufat v průměrnou váhu cibulí kolem 30 gramů.

Průměrná váha cibulí Havranu byla loňského roku 28,22 u vlastních zdrojů, 33,24 gramů u čerstvé sadby.

U Havla 30,24 gramů na cibuli.

Čistým přepočtem bych se dostal někam ke 330 kg + něco ostatní odrůdy, což dává celkem pěkných 1,2 - 1, 3 kg z metru.ale takto jednoduše to samozřejmě nefunguje. Nezbývá tedy než počkat, až se česnek dosuší a vše důkladně rozvážit a zvážit,  Bohužel i pokud by to takto vyšlo, je to stále nedostatečné s ohledem na vytyčené cíle - aspoň 1,5 kg/m2, lépe dva či více. :) O Jeavonsových tabulkových údajích mohu stále leda tak snít. ;)

Pro zajímavost  - v předminulém roce šlo do země 17 754 stroužků, z tohoto množství Havran s Havlem a Bjetinem tvořily jen 7913 stroužků, avšak plných 235,16 kg z celkově zaznamenaných 412 kg. 















úterý 3. července 2018

Velký bramborový experiment IX

Bramborový experiment se pomalu, ale jistě chýlí ke konci. :) Nedočkavost stoupá, napětí houstne, jak to jenom dopadne? Během pár týdnů budu i se svými čtenáři zase o něco chytřejší! :)

Rozdíly jsou opět jasně patrné - všimněte si, záhon A se již pomalu žloutne, ostatní stále svěží zeleň.

záhon A - 30.6.2018

záhon B - 30.6.2018

záhon C - 30.6.2018

pondělí 25. června 2018

Velký bramborový experiment VIII

záhon A 24.6.20218

Záhon B 24.6.2018

Záhon C 24.6.2018
Jak je vidět, záhn A zcela odkvetl a začíná trochu i žloutnout, záhony B a C mají ještě pár opožděných kvítků.

sobota 16. června 2018

Velký bramborový experiment VII

záhon A 16.6.2018 - již po odkvětu, tedy stále drží náskok

záhon B - stále květy

záhon C - též kvete

neděle 10. června 2018

Velký bramborový experiment VI

V současné fázi se rozdíly stírají, všechny testovací záhony jsou na tom relativně obdobně a zachycení rozdílů už by se bez důkladného zkoumání asi nepovedlo. Ovšem je znatelný rozdíl v růstu v rámci jednotlivých odrůd.
10. 6. 2018 záhon A

10. 6. 2018 záhon B

10. 6. 2018 záhon C


Vykvetly už v podstatě všechny záhony sázené pomocí grelinette či příkopovou metodu, ať už testovací či nikoliv. Vypadá to, že záhon A už spíše odkvétá, ale to je asi největší na první pohled znatelný rozdíl.

Co se odehrává pod zemí, na to si nezbude než počkat do sklizně. :)

pátek 1. června 2018

Velký bramborový experiment V (doba květu)

záhon A stav k 1.6.2018

Záhon A - detail květu - stav k 1.6.2018, první květy se objevily již v minulých dnech, 27/28.5.2018.


Záhon B

Záhon C, i zde už se brambory pilně chystají do květu.

Bramoborový experiment se zatím rozvíjí velice zajímavým způsobem. Záhon A má stále jednoznačný náskok - to je vidět na počátku kvetení i celkovém stavu porostu. Záhon B si ve srovnání s A stojí hůře, než záhon C i přes dřívější výsadbu. Pro zajímavost přidám v blízké budoucnosti i další záhony, ovšem pravidelné srovnávání si ponechám jen pro tyto tři.

Aktualizace z 2.6.2018 - už se objevily první květy na záhonu C a i záhon B se zvolna přibližuje k rozkvětu. Vypadá to, že ten cca týdení rozestup mezi A a B se udržuje.

Aktualizace 3.6.2018 - záhon B - první květ.

středa 23. května 2018

Velký bramborový experiment IV

Pokusy s bramborovými záhony zatím probíhají dle započatého trendu. Říkal jsem si, že to třeba záhon B začne dohánět, ale ono zatím nic. Skoro, jako by se rozdíly dále zvětšovaly. :) No a i záhon C už na tom je i přes pozdější výsadbu, byť tedy mělčí, lépe. Podrobnosti k výsadbě v předchozích dílech. :)
záhon A 23.5.2018

záhon B 23.5.2018

záhon  C 23.5.2018

čtvrtek 17. května 2018

Velký bramborový experiment III

17.5.2018 - výsadba 8.4.2018, odrůda Adéla
Pokračování fotografické dokumentace pokusů této bramborové sezóny:


17.5.2018 - výsadba 8.4.2018, odrůda Adéla

17.5.2018 - výsadba 15.4.2018 - odrůda Ditta + 18.4. Marabol