Drobné zahradní radosti na přelomu léta a podzimu 2020

V minulém příspěvku jsem si trochu zaplakal nad bramborovou sklizní a tak se budu tentokrát pro změnu veselit. :) 

Září je období dozrávání jablek a jsem nadšen, že po loňské ochutnávce, kdy se urodilo první jablíčko, stoupla úroda z vysázených stromků o tisíce procent. 

 

Stromky jsou to mladé, sázené v roce 2017 a i přes to některé z odrůd začínají plodit, u jiných budu muset patrně ještě nějaký čas počkat, třeba se dočkám  za rok či dva, ale hlavní je, že už to začalo a každý rok, samozřejmě nepřijdou-li nepříznivivé klimatické podmínky, by to mohlo být lepší a lepší. :)

Cesta k vlastním jablkům byla trochu komplikovanější, než jsem si původně přál. Jabloně byly spolu s hrušněmi, kaštanovníky a ořešáky prvním, co jsem sázel před lety na nově koupený pozemek. 

Staly se chyby, už si nepamatuji jaké konkrétně, každopádně první ovocné stromky, až na ořešáky, dopadly bídně. Málem jsem to vzdal, protože jsem podezřívál z neúspěchu hlavně růžovou spálu, která pravděpodobně byla za nutností důkladného seříznutí asijských hrušní, u dvou převládla podnož, u jedné srnky a třetí nakonec zarůstá náletem olší, ačkoliv jsem ji už dříve odepisoval, i přes to stále žije, úplné úmrtí hrušní konference a bohemia.

V daném okamžiku jserm rezignoval na jabloně a vsadil na slivoně, myslím, že své trable s neschopností dosáhnout solidní úrody švestek, jsem už také popisoval, naštěští jsem si po letech řekl, že to zkusím s jabloněmi znovu a dobře jsem udělal. 

Vypadá to, že výsadba z roku 2017 se vesměs ujala, aspoň u vzrůstných podnoží, zákrsky, objednané pro jistotu,  mají výsledky rozporné. Už došlo k nějakému úmrtí a je vidět, že nemalá část z nich živoří.

Pravdou je, že stromky obecně nechávám růst od doby koupě na divoko - koupeno jako špičáky, a do úpravy koruny se pustím nejspíše až další jaro a to asi jen odstraněním spodních větví.

Zatím mi to funguje, tak u toho, doufejme v rámci minimalismu budu moci zůstat. 

Co mě s ohledem na průběh jara vedle jabloní velice kladně překvapilo - hrušně, ať už se z nich stalo cokoliv, letos mi poprvé vykvetly a světe div se, jeden ze stromů, nejvzrůstnější, dokonce zaplodil první hruštičku, jelikož v minulém roce bylo první jablko a letos jich budou kila, třeba se příští rok dočkám mnoha kilogramů hrušek, ale raději nebudu příliš předjímat. :)

Kromě první hrušky a jablek z prvních tří stromků, tipuju ontario, panenské české a buď ještě jedno ontario nebo matično, to si budu muset dozjistit, budou i letos mišpule a další novinkou kdoule.

Vedle toho po již popsaných neúspěších se slivoněmi způsobených otravnou pilatkou musím přidat, že začíná plodit vzrostlejší část trnkové živého plotu a slivoně vysazené na zahradě byly tak osypané, jako nepamatuji. 

Kromě toho byly i nějaké ty broskve, opět osvědčené odrůdy, ale pár plodů i z jiných exemplářů.

 

 

 

 

 

 

 Ovocná část zahrady mi tedy v tomto roce opravdu dělá radost a když to dobře dopadne, mohly by se příští rok přidat první moruše i třešně. Nu to se uvidí!

 

Tož tak ať nám to vše plodí a roste ku prospěchu nás, našich blížních, přátel  a v neposlední řadě i ve prospěch přírody!

Bramborový rok 2020 aneb jak nepěstovat brambory. :)

V letošním roce jsem věnoval nejvíce času bramborám, česneku a dýním. U posledních vlastně jen v době výsevu, pak už vůbec, něco z toho bude, ale o tom ve zvláštním příspěvku. O česneku toho jistě ještě napíšu dost, takže nyní k bramborám. Idea byla takováto - tam, kde byly minulý rok dýně, zasadil jsem letos brambory, abych mohl tento podzim bramborové záhony osadit česnekem, jelikož jde z mnoha zdrojů z hlediska česneku o perfektní předplodinu. Za léta pěstování se mi to docela potvrdilo, takže jsem si řekl, že to vyzkouším na velké ploše. 

 Bramborem jsem osadil 23 záhonů o délce od devíti do cca 20 metrů pomocí přerývání drnů rýčem a další tři a jeden zbytkový záhon pomocí grelinette, které se mi osvědčilo již v minulých letech. Sázel jsem pouze odrůdu Adélu, z důvodů spokojenosti v minulých letech a také pro její vlastnosti - nenáročná a odolná. Osázenou plochu bych mohl rozdělit na několik úseků, aktuálně zůstanu u dvou. První úsek, kde jsem přerýval všechno rýčem a ještě kypřil rycími vidlemi, jsem zasadil přibližně 130,43 kg sadbových brambor a sklidil 373,33 kg brambor. 

 Druhý úsek, sázeno s pomocí mamky a grelinette - zasadili jsme 31,42 kg a sklidil 82,55 kg. Zatímco pomocí rýče a rycích vidlí jsem sázel brambory v období od 12. dubna do 15. května, nikoliv každý den, dohromady 19 dní včetně víkendů a samozřejmě i po práci, s grelinettem jsme 31 kg brambor zasadili během 3 hodin! Plocha přibližně 70 - 75 m2 + jeden zbytkový záhon.

 Přes lehce nižší výnosy je grelinette výrazně efektivnější, pokud bych se vykašlal na rytí, mohlo to celé zabrat místo 19 dní jen 16 hodin, tedy vše během jednoho víkendu. S ohledem na to, že se nerozpadly v důsledku mírné zimy drny, by to asi zabralo více času, ale určitě ne tolik, jako přerývání. :) 

Co bohužel grelinette urychlit nedokáže, to je sklizeň, tam nezbývá než použít rycí vidle. Se sklizní jsem začal 9.8. a skončil 8.9. 2020. 20 dní práce, někdy dvě či tři hodiny po práci, o víkendu dost často podstatnou část dne.

 Co se povedlo - v letošním roce bylo snad v důsledku deštivého a chladnějšího jara ve srovnání s loňskem málo mandelinek, což mi ušetřilo mnoho času stráveného péči o porosty. Největší kousky dorostly někam ke 400 gramům, ale takové brambory byly spíše ojedinělé. 

Z celkového množštví bylo povětšinou středních a větších brambor, tedy i s menšími, nikoliv nejmenšími, nějakých 290 kg. Dosavadní reference naznačují, že letošní rok u nás v kraji bramborám prostě nepřál a také se mohu utěšovat tím, že kdybych sklidil nějaké ideální množštví, řekně kolem tuny, ani bych to neměl kde uskladnit, takže to vlastně dobře dopadlo. :) 

 Co se nepovedlo - koncepce přerýváných vyvýšených a relativně úzkých záhonů se při použití dvou keříčků na šíři záhonu neosvědčila - výsledkem bylo velké množství zelených brambor, takové se sice dají použít na sadbu, ale i tak jde o zbytečné ztráty - z celkového množštví sklizených brambor bylo 90 kg zelených a dost často pěkných a velkých. 

A předpoklad, že díky vyvýšenosti se budou brambory lépe dobývat se také nepotrvdil - nakopnuté brambory jsem sice míchal spolu s malými, takže přesné číslo nevím, nicméně 10 až 20 kg to klidně být mohlo. 

Poučení do příště - dokud si nevypracuji méně časově náročnou a efektivnější metodu pěstování, omezím plochy brammbor někde kolem 100 - 150 m2, aby se to dalo zvládnout za 3-4 dny. Naštěstí se mi letos podařilo otestovat, že ačkoliv česnek brambory jako předplodinu má rád, k dobrým výsledkům stačí i méně - dobře připravená půda, zelené hnojení a snad i dřevěný popel. 

Asi bych na to neměl úplně spoléhat, jelikož letošek byl klimaticky opravdu výjimečný, aspoň ve srovnání s minulými lety, i tak nezbývá než ověřovat další praxí. 

Zajímavé zjištění - když to časově jde, snažím se brát ohled na měsíční fáze, letos to tak docela nevyšlo a tak jsem si mohl otestovat vliv dorůstajícího či ubývajícího měsíce na výnos, žádný výrazný rozdíl jsem nezaznamenal. :) Neodvážil bych se trvrdit, že vůbec neexistuje, ale asi to nebude to nejpodstatnější, co by hrálo vliv. Časem možná přidám i pár fotografií.