První poznatky ze sklizně česneku sezóny 2020

 V této sezóně jsem pěstoval odrůdy Havran, Havel, Vekan a Bjetin.  Se sklizní jsem začal začátkem července u Bjetinu a skončil 27.7.2020 s odrůdou Havel. Sklizeň se vyvíjela zajímavým způsobem. 

Odrůda Bjetin, u které jsem byl zvyklý na trochu lepší výsledky, přinesla poměrně zklamání.

Vekan, ke kterému jsem se dostal v podstatě omylem, dopadl docela slušně.

Odrůdy Havel a Havran dopadly výborně, byť třeba první sklízený záhon Havrana mě především zpočátku spíše zasmušil, s každým dalším záhonem naštěstí byly výsledky optimistější.

Ačkoliv konečná data o sklizeném množství česneku nejspíše nebudu mít dříve, než na podzim, až začnu připravovat sadbový materiál, s ohledem na dosavadní vzorky získané z prodeje odhaduji, že by celková sklizeň mohla dosahovat 350 kg +, v lepším případě i přes 400 kg. 

Snad se ve volném čase dostanu aspoň k posčítání a zvážení malých cibulí, ať mohu provést přesnější odhady u česneku sušeného v celku v sušárně.

 Několik dalších pozitivních zjištění - brambory jsou opravdu výborná předplodina pro česnek, v podstatě veškerý Havel byl sázený v záhonech, kde byly v předchozím roce brambory.

Na druhou stranu většina česneku odrůdy Havran byla pro změnu v záhonech, které na rozdíl od bramborových záhonů důkladně zpracovaných dobýváním, prošly pouhým výsevem hořčice, jejím posekáním a následně prokypřením grelinette a odstraněním plevelu. Žádná orba ani přerývání záhonů, přesto byl výsledek více než uspokojivý.

Z toho mi do budoucna plyne to, že v příštích letech si brambory, už s ohledem na pravděpodobně velice ubohý výsledek letošního roku a spoustu zbytečné práce, ve větším měřítku odpustím a raději se spokojím s vhodně zvoleným zeleným hnojením případně něčím jiným nenáročným na pěstováním a kompatibilním s česnekem.

Ačkoliv jsem byl varovám kolegou zemědělcem z blízké vesnice, že zelené hnojení nezaryté do půdy pouze vyčerpá půdu a ničím nepřispěje, musím říci, že toto se mi v praxi nepotrvrdilo, i když je možné, že se zarytím by byly výnosy ještě lepší? Mohu srovnávat pouze záhony, kde byla hořčice před zimou jen malinkatá se záhony, kde vyrostla obvyklé velikosti a v tomto případě jsem žádné zásadní rozdíly nepozoroval. Jenže to celé komplikuje odlišná rotace plodin - v druhém případě pouze česnek, hořčice, česnek, v prvém česnek, brambory, hořčice, česnek. 

Určitě pomáhá dlouhodobě budování půdní úrodnosti kravským hnojem. Velkou neznámou, proč bude těžké zobecňovat tento rok, je, že byl opravdu bohatý na srážky, s výjimkou března dubna, ale v tomto období česnek patrně ještě dokázal čerpat z vláhy získané v předchozích zimních měsících.

Další velkou neznámou je aplikace dřevěnoho popela. Velice se to doporučuje, použil jsem poměrně střídmou koncentraci, problém ovšem je, že zrovna v záhonech, které byly testovací - vždy jedna polovina s popelem a druhá bez, se mi ve zvýšené míře objevila sklerociová hniloba a zřejmě i háďátko. Ne až tak moc, aby to mělo zásadní vliv na celkový výsledek sklizně - odhaduji že sotva více než 200 z asi 13500 zasazených kusů, ale zrovna v místě, kde se choroby objevily ve větším, mi to hodně nabouralo testování. :)

 

Předběžné údaje o části sklizně - té již prodané -  u česneku ze sušárny, kde bývá převážně střední a větší česnek, zvláště u odrůd Havran a Havel, se pohybovala průměrná váha cibulí u Havla obvykle mezi 35 až 46 gramy. U jedné várky mi vyšlo 57 gramů. ale to je natolik odlišné, až se mi nechce věřit, že nedošlo k nějakému omylu. :)

U odrůdy Havran od 36 do 44 gramů.

U odrůdy Bjetin kolem 25 gramů.

U odrůdy Vekan 32 - 40 gramů.

Prodaný česnek všech zmíněných odrůd malé velikosti se pohyboval  mezi 14 - 18 gramy

Jak velký byl výchozí materiál? 

 

U odrůdy Havel 1903 stroužků o průměrné váze 9,03 gramů

                          1464 stroužků o průměrné váze 8,53 gramů 

                          1029 stroužků o průměrné váze 8,05 gramů

U odrůdy Havran 351 stroužků o průměrné váze 7,1 gramů

                            1230 stroužků o průměrné váze 7,2 gramů

                           1000 stroužků o průměrné váze 8,32 gramů

                             600 stroužků o průměrné váze 7,25 gramů 

U odrůdy Bjetin 708 stroužků o průměrné váze 7,07 gramů

                           300 stroužků o průměrné váze 7,9 gramů

                          300 stroužků o průměrné váze 6,1 gramů

                         400 stroužků o průměrné váze 6,2 gramů

                         100 stroužků o průměrné váze 5,6 gramů.

 

U odrůdy Vekan 1000 stroužků o průměrné váze 6,38 gramů.

 U všech odrůd jsem odlámal pacibulky a provedl jedno spíše hrubší odplevelení. Výsledek odrůdy Bjetin může být zkrelsen tím, že jsem se k odplevení dostal nejpozději. Co se týče odlámání pacibulek, nejdůkladněji se mi podařilo u odrůdy Havel, trochu hůře u Havrana. 

U zasazených stroužků menší velikosti mě poměrně příjemně překvapily jak odrůdy Havran, tak Havel, i přes průměrnou váhu zasazených stroužků 3,7 - 5,22 gramů narostlo docela slušné množství solidních cibulí, ovšem to může být zkresleno na vláhu vydatným rokem.

Prozatím vše, až budu mít další použitelné údaje o sklizni, doplním.

                      

                            

Česnek

Plodinou na kterou nejvíce sázím v současnosti, s níž mám nejvíce zkušeností a kterou chci pěstovat i do budoucna, je jednoznačně český česnek.

V dřívějšku jsem se zmiňoval o metodách - vycházím z redukovaného biointenzivního hospodaření propagovaného Johnem Jeavonsem, což pro mě byl svého času velký objev, ale jak se čím dál více dozvídám z ruzných zdrojů, naposledy toto úterý ;), nejde opravdu o nic až tak světoborného a minimálně v dílčích aspektech jde o běžně používané metody. Jestli dává celek něco navíc a to v takové míře, aby se vyplatilo postupovat zcela dle návodu, to zbývá dořešit, jelikož sklízím docela slušné úspěchy i s redukovanou metodou, nejsem tak docela motivován, ale jistě dojde i na testovací záhony, kde zkusím být důslednější.

Ale nyní konečně k věci, kromě biointezivního hospodaření testuji i poznatky získaní z knihy "Growing Great Garlic", kde jsem se dočetl, že nejlepších výsledků lze dosáhnout mimo jiné i pečlivým tříděním stroužků dle hmotnostních kategorií a tak jsem se rozhodl i učinit, minulý rok systematicky jen u jediné české odrůdy - havran pana Kozáka, ale vzhledem k úspěšnému výsledku (i přes některé chyby) plánuji rozšíření testování na další odrůdy.
 
Doufám, že to bude kolegům zahradníkům a pěstitelům k užitku. :)

A nyní vkládám, co jsem vypozoroval na letošní sklizni:

Dnes jsem se konečně dostal k dovážení zbytku testovacího česneku a vyšla mi docela zajímavá čísla - pro letošek se to bohužel týká jen odrůdy havran, ale nejen vzhledem k výsledku testování budu pokračovat i v dalších letech a rozšířím to na další odrůdy.

Nejprve něco málo k metodě: dvojité rytí, hnůj vespod a navrch mulčováno slámou, sázeno do záhonů a nikoliv do řádků.

Oč vlastně jde.

Před asi třemi či čtyřmi lety jsem si pořídil knihu "Growing Great Garlic" od Rona Engelanda, téma je asi dost jasné podle názvu. V knize je spousta zajímavých informací a autor má své pěstování opravdu důkladně promakané, potíž je v tom, že pěstuje v USA a nebylo úplně jasné, do jaké míry se dají všechny informace využít na české odrůdy česneku, takže nezbylo, než se k tomu dostat a vyzkoušet.
Autor má ověřeno, že na sázení jsou nejvýhodnější stroužky o hmotnosti 6-9 gramů, nepříliš vhodné vyšší, použitelné 5 gramové a nepříliš použitelné menší.

Jak to dopadlo u odrůdy havranu pana Kozáka?

Z 3,113 kg sadby o hmotnosti stroužků 6-9 gramů se urodilo cca 20 kg česneku (přesně 21,11, ale nechával jsem trochu delší stonky) - množitelský koeficient cca 1:6,5

stroužky o gramáži 5 gramů - z 1,084 kg stroužků se urodilo přibližně 4,5 - 5 kg česneku (tady bohužel došlo k nepřesnosti během třídění a vážení, ale cca to odpovídá) mk: 1:4 (5)

stroužky o hmotnosti méně než 5 gramů - z 0,845 kg stroužků výnos 5,68 kg
mk: 1:6,5

stroužky o hmotnosti 10 a více gramů - z 0,781 kg stroužků se urodilo 3,15 kg česneku. mk: 1:4.

Z hlediska česneku pro sadbové účely výsledky zatím potvrzují, že minimálně u odrůd s malým počtem stroužků se nevyplatí sázet ty největší cibule.

Zajímavé je, že i menší stroužky byly schopné přinést velice zajímavé výsledky, z hlediska množitelského koeficientu stejně dobré, jako stroužky z kategorie 6-9 gramů.

Z hlediska komerční využitelnosti ale vychází nejlépe kategorie 6-9 gramů, ačkoliv stroužky o hmotnosti menší než 5 gramů rozhodně nedopadly tak, abych se odvážil tvrdit, že se je nevyplatí sázet.

Aby nedošlo ke zmatení, do této kategorie se vejdou stroužky o hmotnosti 3 až 4 gramy, menší jsem se odvážit nesázel.

Použitý česnek pocházel z vlastní sklizně.
Samozřejmě i letos došlo k pár chybám, které, doufám, už v příštím roce odstraním. Výsledek tedy mohl být i lepší, ale i tak jsem s výsledky spokojený a rozhodně to dává dost motivace do budoucna.

Zajímavé je, že odrůda havel, která byla kupovaná a pěstovaná prvním rokem, a kde cibule byly výstavní velikosti, dopadla na hmotnost cibulí výborně, ale trpělo to právě tím neduhem, který jsem popsal u kategorie 10+. Příliš krásna sadba nevede k nejlepším výsledkům.

Většina cibulí byla pěkná, jenže to je vyváženo nízkým počtem zasazených stroužků. Z hlediska zákazníka to samozřejmě může být jedno, ale z hlediska pěstitele je to podstatný rozdíl.
 
Skoro závěrečná poznámka: výnosy vycházejí přibližně 1 - 1,5 kg z m2, což splňuje požadavky na rentabilitu u běžných metod, ale z hlediska biointenzivního pěstování je to hodně za tabulkovými výnosy...:) Příští rok zkusím aspoň co se týče hustoty výsadby postupovat u pár záhonů zcela dle tabulek od Johna Jeavonse.

A na závěr: Z důvodu nedostatku však vybudovaných záhonů, ale i z důvodů zvědavosti, jsem pěstoval některých záhonech česnek po česneku, byť přerušen zeleným hnojením (svazenka) a negativní účinky jsem nepozoroval, výskyt chorob stabilně nízký (řádově promile z celkového počtu vysazených stroužků), dokonce bych řekl, že česnek má i přes stejná pole každým rokem vyšší kvalitu.

Zajímavé však bylo, že i záhony, které byly česnekové prvním rokem, dosáhly srovnatelného výsledku jako záhony již využívané, byť to vypadá, že jsem v rozporu s předchozím tvrzením, do tohoto mohlo pozitivně zasáhnout:

1) mulčování
2)třídění stroužků do kategorií dle gramů