Tento rybíz, rostoucí na východním kraji olšiny, je perfektní ukázkou permakultury v praxi a zasazuje tvrdou ránu všem posměváčkům tvrdícím, že bez práce to v permakultuře nejde.;)
Zrovna jsem trávil čas svou nejoblíbenější činností, kocháním se:) a najednou jsem si všiml, že mi na pozemku bez vlastního přičinění roste rybíz....Nevím jak dlouho a jak dlouho ještě, ale vím, že já ho určitě nesázel, neseřezával, no prostě jsem nedělal vůbec nic, kromě toho, že jsem si ho všiml při obchůzce:) a podle všeho v tom nemá prsty ani nikdo jiný (myšleno člověk).
V takovém případě je jedinou prací sklizeň, tzn. přenesení bobulek rybízu z keře přímo do úst;)
Nějaké ty rybízy už jsem sázel sám, ale tomuto se zatím žádný svou bujností a plodností nepřibližuje.
Přímý sluneční svit chytá hlavně dopoledne, později už se ho moc nedostane, ale i tak prospěruje dobře. Pravda je, že rybízy jsou ideální výsadbou do ztížených podmínek.
Na druhou stranu, oč méně má slunce, o to více může mít živin, jak známo, olše dokážou vydatně obohacovat okolní půdu o dusík a tohle by mohla být další praktická ukázka užitečnosti sousedství olší pro rostliny. Dalším takovým je hojná přítomnost dusík milujících bezů a kopřiv....
