Zobrazují se příspěvky se štítkemintenzivní pěstování. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemintenzivní pěstování. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 15. července 2017

Umírněná kritika česnekové ortodoxie a pár poznámek k experimentu Marka Kvapila s neodhlávkováním česneku.

Přemýšlel jsem, že bych vše sloučil do jednoho článku, ale nejspíše už by to bylo příliš dlouhé, takže raději samostatně.

Dnes jsem sklízel odrůdu Havran, část z vlastních zdrojů, menší část od pana Kozáka.

Myslím, že po letošním roce mohu  na základě vlastních zkušeností potvrdit, že některé obecně udávaná doporučení jsou možná předpokladem, ale nikoliv nutností k dosažení úspěchu.

1)  Střídání plodin - jak jsem již psal v minulém příspěvku, z nouze často používám u česneku týž záhon dva roky po sobě.

V minulých letech jsem experimentálně sázel rok za rokem do stejného záhonu, nejdéle asi na 40 m2, jistě to mám někde zapsáno, minimálně čtyři roky, ne-li pět let. Až v posledním roce se ve větším měřítků vyskytly zdravotní problémy, stále však ne na tolik, aby to zhatilo slušný výsledek.

V letošním roce bude v průměru nejlepší česnek odrůda Havran z čerstvé sadby pěstovaná po jiném česneku sázeném v minulé sezóně. 

2) Rozestupy - pěstuji záhonovou metodou, intenzivně a doporučené spony nepoužívám, nezávisle na odrůdě sázím od oka 12 - 15 cm od sebe na každou stranu, někdy méně, někdy trochu více, samozřejmě se stane i to, že zasadím dva stroužky do jedné jamky, to však rozhodně neznamená, že takový česnek je nutně malý, až mě překvapilo, kolikrát z toho vyšly obě cibule velmi přijatelně.

3) Odplevelování - letos bylo málo času a tak jsme provedli sotva jedno odplevelení a nijak důkladné, zamulčované záhony jen v minimální míře, tam kde prorostlo něco opravdu většího, co mě štvalo.  Třeba jako svazenka, která mi už druhou sezónu vyrostla místo jako spořádané zelené hnojení na podzim až následující rok přímo do porostu čenseku - jako s podzimním hnojením s tebou končím svazenko! Je fakt, že dokáže potlačit ostatní plevel a jde snadno vyndavat, ale nevím, jestli to za to stojí. :)

Zajímavé informace - především odrůdy Havel a Havran  mají tak mohutný růst, že samotné odplevelování při intenzivní výsadbě a možná i díky  používání dvojitého rytí  nezabere tolik času, protože tyto odrůdy příliš netrpí konkurenci. :) Samozřejmě něco vyroste, ale většinou jen mělce kořenící rostliny. Ten zbytek se dá snadno regulovat, každopádně odrůdy Havran a Havel narostly solidně a bez potíží i v konkurenci takto tísněného plevelu.

4) Česnek jsem nemořil, nenamáčel, výskyt nepoužitelných cibulí lze i tak prozatím počítat spíše v kusech, maximálně v nízkých desítkách. Trochu horší bude pravděpodobně Slavin, je to na něm vidět, ale i tak dost dobré řekl bych.

5) Živiny jsem dodal jednorázově uleželým kravským hnojem cca měsíc před sázením česneku  a dělám to tak každý rok, opět nevede to k žádným velkým nepříjemnostem, spíše naopak. Snažím se živit především půdu a spoléhám na česnek, že si prostě vezme co potřebuje a zbytek nechá do dalších let. Žádnou doplňkovou výživu neprovádím. A ejhle, vychází to.

Abych to shrnul - živiny, živny! Pokud se nehnojí plodiny, ale zlepšuje půda, tedy dodávat každým rokem do půdy dostatek organické hmoty a to více, než pěstovaná plodina (s)potřebuje, výsledky se poměrně brzy dostaví. Při dvojitém rytí se dá už po jedné sezóně připravit dost na to, aby v následujícím roce byla solidní sklizeň. Jak jsem popsal v bodě jedna, pokračuje-li kultivace i dalším rokem, výsledek je opět o něco lepší. Samozřejmě to není 100% průkazné, protože Havran z čerstvé sadby měl v průměru největší sázené stroužky, na druhou stranu u odrůdy Havel z vlastních zdrojů mohu potvrdit, že jedna  sezóna navíc, a i přes to, že neúplná (prvním rokem bez hnoje), vedla ke znatelně lepším výsledkům.

I toto jsou jen prozatímní výsledky, dokud nebude zváženo, jde o spekulace, ale i od oka se dá ledacos celkem dobře odhadnout. :)

Abych nepsal jen o pozitivech - obecně největší problémy jsou s krajovými partiemi záhonů - roste tam travní drn a to se obtížně reguluje. Do budoucna musím nějak pořešit, Buď větší rozestupy od krajů záhonů a nebo mulčování.

Co se odhlávkování týče - zatím jsem nezaregistroval výsledky pokusu Marka Kvapila, ale za sebe mohu podotknout, že všechny pěstované odrůdy byly ponecháním pacibulky negativně ovlivněny. Neznamenalo to, že by nedokázal narůst slušný česnek, nicméně i ty největší a mohutné rostliny byly maximálně na úrovni  průměru výjimečně i lepšího, ale to v počtu několika kusů, zatímco naprostá většina dosahovalo vskutku zanedbatelných velikostí - platí pro Havran, Havel a Bjetin pěstováno za zmíněných podmínek. Až budu mít kompletní údaje po vážení, budu aktualizovat.

Ilustrační fotografie k příspěvku, vše se týká v článku zmiňovaném záhonu s čerstvou sadbou a druhým rokem použitým záhonem. Jak je na fotografiích jednoznačně vidět, hustá výsadba ani použití stejného záhonu po dvakrát za sebou nemusí mít zásadně negativní vliv na výsledné  rostliny. Oproti tomu ponechání pacibulek takový vliv má a obávám se, že minimálně v místních podmínkách při použití testovaných odrůd a zmíněném stavu půdy rozhodně větších než 5 - 15% udávaných zde.

Samozřejmě platí výhrada, kterou jsem měl již v komentáři na facebooku. Při odhlávkování člověk snadněji přehlídne či opomine pacibulky z rostlin menšího růstu, nicméně i s ohledem na to jsou rozdíly až příliš velké, aby to mohlo být považováno za hlavní příčinu menší velikosti neodhlávkovaného česneku.
                                      

                                       Havran odhlávkovaný větší velikosti, nikoliv ojedinělý:
  
Havran odhlávkovaný - záběr na objem z jednoho  
kolečka. Celkově bylo z tohoto záhonu o ploše 11 - 15 m2 cca
1,5 kolečka.

 
Havran neodhlávkovaný, tři největší exempláře.
  
Havran neodhlávkovaný - zbytek. 
17.7. 2017 - aktualizace k tématu pacibulek. Stále ještě nemám trvrdá data, nicméně dnes jsem sklízel česneky s ponechanými pacibulkami - 4 záhony Havla a jeden záhon Havranu, pokračování ve středu. :)

1) kamarád pěstitel nepozoroval u své anonymní odrůdy žádné výraznější rozdíly mezi odhlávkovaným a neodhlávkovaným česnekem.

2) Co se odrůd Havan a Havel týče - zdá se, že tyto nevylučují nárůst cibulí do slušné velikosti. Většina česneků s ponechanými pacibulkami sice byla opravdu malé až zanedbatelné velikosti, jenže šlo často o česnek, který by pravděpodobně nedorostl k vysoké hmotnosti i s odhlávkováním, je to poznat na síle stonku.  Tyto malé cibule byly často v případech, kdy se musely tísnit u krajů záhonu a soupeřit tak s mnohem životaschopnějším travním drnem, jiné případy byly dvě cibule v jedné jamce. Oproti tomu tam, kde měl česnek stonek silný a mohutný růst, tam dost často cibule narostla použitelné velikosti, někdy i nadprůměrné. Asi to opravdu bude chtít řádný test, jsem zvědav, jak dopadl Marek Kvapil se svým 100% neodhlávkovaným porostem.

Předběžný výsledek - hodilo to cca další dvě kolečka česneku a co se týče výsledků, otázku odhlávkování a nutnosti provádění této práce pro dosažené slušných výsledků musím považovat za otevřenou.

Prozatímní poznatky z česnekové sezóny 2016/2017

Tuto sezónu jsem trochu zariskoval. Bohužel jak už bývá poslední dobou zvykem, nezískal jsem od pana Kozáka sadbu, kterou jsem potřeboval, ale jelikož jsem chtěl zase o něco rozšiřovat osázenou plochu, řekl jsem si raději něco než nic a přijal odrůdy, se kterými jsem doposud neměl úplně nejlepší zkušenosti a vyzkoušel jsem zase jednu odrůdu, se kterou byly zkušenosti nulové. :)

Zároveň z důvodu příliš suchého počasí během prvního dvojitého rytí u nových záhonů a zároveň velmi mnoha činností sahajících mimo pěstitelské aktivity jsem nedokázal připravit dostatek čerstvých záhonů a sáhl tak po využití velké části plochy osázené již v minulém roce - tedy ono hříšné sázení česneku po česneku. :)

Vedle toho se mi ani nepodařilo zamulčovat většinu záhonů, jako v předcházejícím roce, ale pouze cca dva a půl záhonů o ploše cca 20 m2.

Dá se říci, že bylo založeno na solidní neúspěch, ovšem realita je taková, že ačkoliv ještě nemám sklizeno vše, vypadá to, že i když nebudu trhat žádné rekordy, výsledek bude slušný, pravděpodobně odpovídající či mírně překonávající sklizeň z minulého roku a především úspěšný s ohledem na osvědčené odrůdy.

Které to jsou u nás ve 450 metrech nad mořem, v Železných horách a jílovité poměrně kamenité půdě kyselejšího ph a jižní svah.

Bjetin, Havran a Havel. Tyto tři odrůdy pěstuji už dostatečně dlouho, abych dokázal posoudit, že  se jim tu daří.

Co se dalších odrůd týče.

Anton ukázal určitý potenciál, Lukan asi to, co jsem očekával a u Slavinu uvidíme zítra, u Benátčanu za týden či čtrnáct dní..

Než budu pokračovat, trochu odbočím a rozepíšu se o všech použitých odrůdách a záhonech.

Bjetin z vlastních zdrojů, na cca 25 m2.

Anton prvosadba na cca 40 - 50 m2.

Slavin čerstvá sadba cca 50 m2.

Necelých 80 m2 Havranu  sadby z vlastních zdrojů na záhonech provedených dvojitým rytím první sezónu, z toho dva a půl záhonů zamulčovaných.

Havel vlastní sadba cca 80 m2 - záhony zpracované dvojitým rytím dvě sezóny, ale první sezónu bez kulturní plodiny. Předminulý rok jsem měl více záhonů, než bylo třeba. :)

Lukan - vlastní sadba cca 65 m2.

Havran - cca 11(15) m2 čerstvé sadby od pana Kozáka.

Havel  - cca 11 (15) m2 čerstvé sadby od pana Kozáka

Cca 90 m2 odrůdy Benátčan, opět čerstvá sadba. 

Plochu zkusím ještě aktualizovat, pravda je, že veškeré záhony v podstatě krokuji a co se šířky týče - není stabilní, záhony od cca 70 - 80 cm na šířku až kolem 1,5 m2

Dohromady tedy cca 450 m2. Solidní výnos v konvenčních podmínkách by byl 450 kg a více, slušný asi kolem 400 kg.

Pokud bych se měl řídit tabulkami od Johna Jeavonse a ohledy na pracnost zvolené metody, 450 kg asi není nic, čím by se bylo třeba dvakrát chlubit, přiznám se však, že s ohledem na dosavadní výsledky mě upokojí cokoliv kolem 400 kg a samozřejmě čím více, tím lépe. :)

Zpět k záhonům -  příprava na letošní rok začala jako vždy na jaře, prvním dvojitým zrytím nových záhonů, tehdy ještě na sucho, hnůj dorazil až v létě.

Podzimní rytí začalo od září a ukončil jsem ho koncem října, přesně 30.10.2017. Od listopadu začalo vysazování, zabralo to listopad, prosinec a poslední odrůda, naštěstí jarního česneku, vyšla až na konec zimy a začátek jara (březen), který byl letos opravdu dlouhý.

S ohledem na nezamulčovaný česnek mi přálo štěstí a rok přinesl u nás dostatek srážek. Zároveň jsem se tupě neřídil kalendářem a odrůdově udávanou dobou sklizně, ale podle optického vzhledu rostlin.

Bjetin s Antonem jsem sklízel dle kalendáře - začátkem července, Lukan cca akorát možná o pár dní dříve. S Havlem jsem ale začal už 6. července, tedy skoro 10 dní před doporučovaným termínem, skončeno 8. července.

Většina Havranu (60 m2) sklizena už 9. července, zbytek (cca 30 m2)  15.7.2017.

Zbývá sklidit Slavin (zítra) a Benátčan - dle kalendáře až začátkem srpna, možná začnu už příští týden a dle stavu porostu by se zřejmě nestalo až tak moc, kdybych začal již tento víkend.

Takže oproti minulému roku, kdy jsem zřejmě sklizeň díky řízení se kalendářem především u odrůdy Havel lehce přešvihl letošek proběhl cca včas, možná lehce předčasně, s ohledem na skladovatelnost lépe dříve než později.
 
Pro ilustraci přikládám pár fotografií těsně před započetím sklizňových prací - z 2.7. odrůda Havran a Havel (ta žlutější).