Umírněná kritika česnekové ortodoxie a pár poznámek k experimentu Marka Kvapila s neodhlávkováním česneku.

Přemýšlel jsem, že bych vše sloučil do jednoho článku, ale nejspíše už by to bylo příliš dlouhé, takže raději samostatně.

Dnes jsem sklízel odrůdu Havran, část z vlastních zdrojů, menší část od pana Kozáka.

Myslím, že po letošním roce mohu  na základě vlastních zkušeností potvrdit, že některé obecně udávaná doporučení jsou možná předpokladem, ale nikoliv nutností k dosažení úspěchu.

1)  Střídání plodin - jak jsem již psal v minulém příspěvku, z nouze často používám u česneku týž záhon dva roky po sobě.

V minulých letech jsem experimentálně sázel rok za rokem do stejného záhonu, nejdéle asi na 40 m2, jistě to mám někde zapsáno, minimálně čtyři roky, ne-li pět let. Až v posledním roce se ve větším měřítků vyskytly zdravotní problémy, stále však ne na tolik, aby to zhatilo slušný výsledek.

V letošním roce bude v průměru nejlepší česnek odrůda Havran z čerstvé sadby pěstovaná po jiném česneku sázeném v minulé sezóně. 

2) Rozestupy - pěstuji záhonovou metodou, intenzivně a doporučené spony nepoužívám, nezávisle na odrůdě sázím od oka 12 - 15 cm od sebe na každou stranu, někdy méně, někdy trochu více, samozřejmě se stane i to, že zasadím dva stroužky do jedné jamky, to však rozhodně neznamená, že takový česnek je nutně malý, až mě překvapilo, kolikrát z toho vyšly obě cibule velmi přijatelně.

3) Odplevelování - letos bylo málo času a tak jsme provedli sotva jedno odplevelení a nijak důkladné, zamulčované záhony jen v minimální míře, tam kde prorostlo něco opravdu většího, co mě štvalo.  Třeba jako svazenka, která mi už druhou sezónu vyrostla místo jako spořádané zelené hnojení na podzim až následující rok přímo do porostu čenseku - jako s podzimním hnojením s tebou končím svazenko! Je fakt, že dokáže potlačit ostatní plevel a jde snadno vyndavat, ale nevím, jestli to za to stojí. :)

Zajímavé informace - především odrůdy Havel a Havran  mají tak mohutný růst, že samotné odplevelování při intenzivní výsadbě a možná i díky  používání dvojitého rytí  nezabere tolik času, protože tyto odrůdy příliš netrpí konkurenci. :) Samozřejmě něco vyroste, ale většinou jen mělce kořenící rostliny. Ten zbytek se dá snadno regulovat, každopádně odrůdy Havran a Havel narostly solidně a bez potíží i v konkurenci takto tísněného plevelu.

4) Česnek jsem nemořil, nenamáčel, výskyt nepoužitelných cibulí lze i tak prozatím počítat spíše v kusech, maximálně v nízkých desítkách. Trochu horší bude pravděpodobně Slavin, je to na něm vidět, ale i tak dost dobré řekl bych.

5) Živiny jsem dodal jednorázově uleželým kravským hnojem cca měsíc před sázením česneku  a dělám to tak každý rok, opět nevede to k žádným velkým nepříjemnostem, spíše naopak. Snažím se živit především půdu a spoléhám na česnek, že si prostě vezme co potřebuje a zbytek nechá do dalších let. Žádnou doplňkovou výživu neprovádím. A ejhle, vychází to.

Abych to shrnul - živiny, živny! Pokud se nehnojí plodiny, ale zlepšuje půda, tedy dodávat každým rokem do půdy dostatek organické hmoty a to více, než pěstovaná plodina (s)potřebuje, výsledky se poměrně brzy dostaví. Při dvojitém rytí se dá už po jedné sezóně připravit dost na to, aby v následujícím roce byla solidní sklizeň. Jak jsem popsal v bodě jedna, pokračuje-li kultivace i dalším rokem, výsledek je opět o něco lepší. Samozřejmě to není 100% průkazné, protože Havran z čerstvé sadby měl v průměru největší sázené stroužky, na druhou stranu u odrůdy Havel z vlastních zdrojů mohu potvrdit, že jedna  sezóna navíc, a i přes to, že neúplná (prvním rokem bez hnoje), vedla ke znatelně lepším výsledkům.

I toto jsou jen prozatímní výsledky, dokud nebude zváženo, jde o spekulace, ale i od oka se dá ledacos celkem dobře odhadnout. :)

Abych nepsal jen o pozitivech - obecně největší problémy jsou s krajovými partiemi záhonů - roste tam travní drn a to se obtížně reguluje. Do budoucna musím nějak pořešit, Buď větší rozestupy od krajů záhonů a nebo mulčování.

Co se odhlávkování týče - zatím jsem nezaregistroval výsledky pokusu Marka Kvapila, ale za sebe mohu podotknout, že všechny pěstované odrůdy byly ponecháním pacibulky negativně ovlivněny. Neznamenalo to, že by nedokázal narůst slušný česnek, nicméně i ty největší a mohutné rostliny byly maximálně na úrovni  průměru výjimečně i lepšího, ale to v počtu několika kusů, zatímco naprostá většina dosahovalo vskutku zanedbatelných velikostí - platí pro Havran, Havel a Bjetin pěstováno za zmíněných podmínek. Až budu mít kompletní údaje po vážení, budu aktualizovat.

Ilustrační fotografie k příspěvku, vše se týká v článku zmiňovaném záhonu s čerstvou sadbou a druhým rokem použitým záhonem. Jak je na fotografiích jednoznačně vidět, hustá výsadba ani použití stejného záhonu po dvakrát za sebou nemusí mít zásadně negativní vliv na výsledné  rostliny. Oproti tomu ponechání pacibulek takový vliv má a obávám se, že minimálně v místních podmínkách při použití testovaných odrůd a zmíněném stavu půdy rozhodně větších než 5 - 15% udávaných zde.

Samozřejmě platí výhrada, kterou jsem měl již v komentáři na facebooku. Při odhlávkování člověk snadněji přehlídne či opomine pacibulky z rostlin menšího růstu, nicméně i s ohledem na to jsou rozdíly až příliš velké, aby to mohlo být považováno za hlavní příčinu menší velikosti neodhlávkovaného česneku.
                                      

                                       Havran odhlávkovaný větší velikosti, nikoliv ojedinělý:

  

Havran odhlávkovaný - záběr na objem z jednoho  

kolečka. Celkově bylo z tohoto záhonu o ploše 11 - 15 m2 cca

1,5 kolečka.

 

Havran neodhlávkovaný, tři největší exempláře.

  

Havran neodhlávkovaný - zbytek. 

 

17.7. 2017 - aktualizace k tématu pacibulek. Stále ještě nemám trvrdá data, nicméně dnes jsem sklízel česneky s ponechanými pacibulkami - 4 záhony Havla a jeden záhon Havranu, pokračování ve středu. :)

1) kamarád pěstitel nepozoroval u své anonymní odrůdy žádné výraznější rozdíly mezi odhlávkovaným a neodhlávkovaným česnekem.

2) Co se odrůd Havan a Havel týče - zdá se, že tyto nevylučují nárůst cibulí do slušné velikosti. Většina česneků s ponechanými pacibulkami sice byla opravdu malé až zanedbatelné velikosti, jenže šlo často o česnek, který by pravděpodobně nedorostl k vysoké hmotnosti i s odhlávkováním, je to poznat na síle stonku.  Tyto malé cibule byly často v případech, kdy se musely tísnit u krajů záhonu a soupeřit tak s mnohem životaschopnějším travním drnem, jiné případy byly dvě cibule v jedné jamce. Oproti tomu tam, kde měl česnek stonek silný a mohutný růst, tam dost často cibule narostla použitelné velikosti, někdy i nadprůměrné. Asi to opravdu bude chtít řádný test, jsem zvědav, jak dopadl Marek Kvapil se svým 100% neodhlávkovaným porostem.

Předběžný výsledek - hodilo to cca další dvě kolečka česneku a co se týče výsledků, otázku odhlávkování a nutnosti provádění této práce pro dosažené slušných výsledků musím považovat za otevřenou.