Shrnutí uplynulé sezóny

Uplynulý rok byl velice výjimečný v tom, že jsem na rozdíl od dřívějších let nesnažil skloubit zaměstnání a péči o zahradu, ale věnoval se především rozšiřování záhonů pro pěstování.

Z plánovaných 1800 m2 nakonec zůstalo jen přibližně 1500 m2, v závěru sezóny jsem vypustil přípravu nových ploch a věnoval se především obnovování stávajících záhonů a sázení česneku. S tím prvním mi velice pomohli bývalí kolegové z práce, čímž jim tímto velice děkuji. Pomoc opravdu bodla a každá ruka navíc je neuvěřitelně znát. :)

Takže za uplynulé sezóny se mi díky letošnímu náporu podařilo dostat na 2000 m2, příští rok plánuji zvolnit a věnovat se převážně údržbě a kultivaci stávajících ploch, i tak si myslím, že aspoň dalších 500 m2 by se přidat dalo.

Nyní je vhodný čas přemýšlet o skladbě plodin v následujících letech.

Kromě rozšiřování pěstitelských ploch jsem se samozřejmě věnoval i pěstitelským činnostem.

Ledacos se mi podařilo nastínit v předchozích příspěvcích, zkusím být v tomto případě stručný a pokusím se o souhrn, kdo se spokojí s řečí čísel, následují hodnoty o výnosech, jak se mi je podařilo zapsat to svých pěstitelských tabulek:

česnek: Havran 66 kg, sadbová velikost: 49,25
             Havel   55 kg, sadbová velikost: 45,19 kg
             Bjetin   14 kg, sadbová velikost: netříděno

brambory certifikovaná sadba "sunita":  127,71 (cca 75 m2)
brambory vlastní sadba: 76 kg (cca 100 m2)

rajčata: 18 kg (indigo blueberris, latah, siberian a stupické polní rané)
dýně SMOH : 134 kg  
dýně sweet dumpling: 3,1 kg
dýně hokkaido: 0,56 kg!

cukety costata romanesca: 56,647

mrkev: 5 kg
petržel: 1 kg
cibule: neváženo
papriky: 0,435 kg
melouny: 1,27 (nepoživatelné :)

Dohromady tedy něco přes 400 kg vlastních potravin.  Oproti předchozí sezóně vyšší sklizeň pouze u mrkve, dýní a cuket, plus dříve nepěstované drobnosti.
                  
            
Jako v předešlých letech, i tentokrát bylo mým záměrem pokračovat v pěstování zaměřeném na omezení časové náročnosti v průběhu sezóny i za cenu snížených výnosů.

Plodiny, u kterých se mi postup osvědčil jsou česnek, dýně a rajčata.

Česneková sezóna v roce 2019 dopadla bídně, ale s ohledem na sázení velké části sadby na jaře a nedostatečnou přípravu záhonů v roce 2018 to ani jinak být nemohlo. Porost sám o sobě byl zdravý a včas vysazené stroužky vyrostly ve velké míře v česnek použitelný pro vlastní sadbu.

Rajčata ukázala svou odolnost, v nových záhonech jen zamulčovaných hnojem, se mi podařilo potvrdit zkušenosti zkušenějších pěsitelů - méně péče je někdy více. S pravidelnou zálivkou by jistě mohly být větší výnosy, ale i tak nakonec zaplodily více, než bylo možné spotřebovat.

Z použitých odrůd nejvíce potěšilo stupické polní rané, poměrně velká rajčata a indigo blueberries - zajímavá chuť, užasná plodnost, bohužel problémy s dozráváním, také nejpozdějí, vhodné pěstovat spíše pro zpěstření než ve velkém.

Je jasné, že při venkovním pěstování se nezbývá než smířit s pozdějším nasazením plodů a tím, že plodnost ukončí podzimní mrazy, kupodivu první závan rajčata zvládla.

Co se týče dýní (cuket) - platí totéž co u rajčat, máte-li dost velkou plochu a dostatek hnoje či kompostu, lze rezignovat na průběžnou péči o porosty a zálivku a nechat to na přírodě.  U dýní byl velký rozdíl v rámci umístění rostlin v záhonech, v horní třetině spíše skomíraly a hmotnost příliš nepřekračovala váhu 1 kg, mnoho jich ani nezaplodilo, ukázalo se, že v mých podmínkách je Sweet Meat Oregon Homestead při snaze o minimalismus nutnost. Hokkaida si s podobným podmínkami neporadila, i když to může být i tím, že většina z nich byla zaseta do horní části záhonů, kde se nedařilo ani SMOH, to bude chtít prověřit v následující sezóně.


Mám-li srovnat předpěstování a přímý výsev - předpěstování s ohledem na průměrnou váhu dýní vede, ale i z přímého výsevu vyrostly dýně se srovnatelnou hmotností, jen v menší míře.

Ovšem pro předpěstování používám poměrně velké květináče (3 l) - co mi zbylo z výsadby živého plotu, takže rostlinky si poměrně dlouho pohodlně hoví a myslím, že ani v plné míře nepřichází o kůlový kořen.

Co dopadlo hůře - brambory - ve srovnání s uplynulými léty výnosy nízké, pro samozásobení sice dostatečné, ale i tak žádný zázrak. Certifikovaná sadba dopadla výrazně lépe než vlastní, ovšem to bylo mou vinou, místo výběru jsem totiž sázel  v podstatě zbytky.

Nejhorší ovšem byla invaze mandelinek, s přihlédnutím na nízké výnosy a čas strávený péčí o porost - sbírání mandelinek, se to opravdu nepovedlo.

Mrkev - pokus o pěstování mrkve pro vlastní spotřebu dopadl také bídně, bylo znát, že u mrkve to chce opravdu dobře připravenou půdu. Ojedinělé povedené kousky ukázaly, že ji lze pěstovat i v našich podmínkách a pokud jde mrkev, tak v podstatě cokoliv.:), nicméně bez péče o porosty či důkladnou předpřípravu půdy, ideálěn obojí, nelze čekat více než ochutnávku. Je dost pravděpodobné, že kdybych místo 80 m2 skoro bez péče, zasel 8 m2 s péčí, měl bych více.

Řepa - katastrofa totální - v podstatě nepoužitelná, co vyrostlo, to požrali hryzci.

Petržel je kategorie sama o sobě - výsev do nedostatečně odplevelených  záhonů dopadl bídně, předpěstované rostlinky, které se chytly v záhonu vyvýšeném dopadly skvěle a nakonec náhodný výsev do vyčerpaného, avšak poměrně čistého záhonu, provedený až někdy v srpnu, v podstatě to dopadlo tak, že jsem vysel semínka různých rostlin, která se mi smísila v krabici kvůli nedostatečně zavřeným balíčkům, ze zatím vyvíjí docela příznivě.

Jestli přezimují, budou z toho dost dobré rostliny a už nyní jsou použitelné, dostatek pro vlastní potřebu s rezervou.

Cibule dopadla minulý rok dobře, bohužel jsem nevážil a naneštěstí jí bylo málo, ale vlivem vhodného umístění narostly nečekaně pěkně.

A nyní nezbývá, než zaplout do další sezóny, snad bude úspěšnější, než právě uplynulá.

Nadějným příslibem je, že se mi dostala možnost obohocovat své záhony o poměrně velké množství dřevěného popelu, což je nejen užitečné hnojivo, ale i regulátor kyselosti půdy a obojí se na mé zahradě jeví pro pěstování jako vhodný nástroj pro zvyšování výnosů. Už se těším na další možnosti testování a snad dojde letos konečně i na biouhel.

Letošní pěstování a prozatímní výsledky I (mimo česnek a stromy)

Česnek je skvělá plodina, ale když chci uvažovat kromě prodeje i o zvyšování potravinové soběstačnosti, je jasné, že s jedním druhem zeleniny a s ovocnými stromky, které postupně vysazuji a tím pádem zdaleka ještě řádně neplodí, prostě nevystačím, nehledě na každoroční výkyvy v počasí.

Co jsem teda letos zkusil?

 Poprvé trošku seriózněji rajčata a i přes počáteční úlety s předpěstováním plodí.

Musím pochválit odrůdu Latah od Marka Kvapila, která i přes pozdní květnové předpěstování nyní v srpnu v pohodě plodí a dozrávají. Podobně úspěšné bylo i Stupické rané.

Co se chuti týče  - vyzkoušel jsem "černé" odrůdy Black Cherry a Black Krim, mohu jen doporučit. Ovšem jsou citlivější na déšť, takže ideální pěstovat s nějakou formou ochrany, buď ve skleníku nebo s přístřeškem.

Největším prozatímním objevem byla cuketa Costata Romanesca, opět získaná přes Marka Kvapila, brzká plodnot, výborné plody uchovávající svou chuť i při velikostech, které klasické zelené i žluté cukety mohou jen závidět. Kousky o velikosti 2 kg jsou v kuchyni perfektně využitelné a semínka nejsou stále tak velké, aby při jídle obtěžovaly.

Další obrovskou výhodou cuket Costata Romanesca je jejich suchovzdornost. Letošek sice nebyl naštěstí dobrým měsícem pro testování odolnosti vůči suchu, ale rozdíl oproti dýním byl značný.

Zatímco všechny pěstované dýně, i když některé vypadají odolněji,  při pařáku a delším období sucha svěšují listy, s cuketami to ani nehne. :)

Co se plodnosti týče - od 6.7. 2017 do 6.8.2017 jsem sklidil ze 4 cuket cca 38 kg plodů. Tedy 9,5 kg z jedné rostliny.

Oproti tomu u obyčejné žluté cukety ve třech exemplářích za stejné období 20 kg - tedy 6,7 kg z jedné rostliny. Třetinový rozdíl ve prospěch Costaty Romanesco mluví sám za sebe. :)

Je pravda, že tato cuketa má tendenci vyrážet na cesty do okolí, zatímco žlutá se drží svého místa, ale místo naštěstí není něco, co bych musel řešit. :)

Již nějaký čas pěstujeme vedle česneku také cibuli - sklizená už je dávno, ale zvážená zatím nikoliv. Poměrně velkou čáru přes rozpočet udělalo letošní krupobití, nať byla hodně poškozená a sklízeli jsme už v červenci - někdy po česneku.

Letos jsem si prvním rokem zkusil také řepu a to rovnou více odrůd - čerenou cylindru a žlutou nebarvící vatiantu. Šlo o pár záhonků a tak jsem příliš neřešil výnosy, nicméně řepy pro vlastní spotřebu bylo dost.

Zkusmo byly i nějaké kedlubny - purpurové barvy - chuťově skvělé, byť menší.

Příliš mi nevyšlo pěstování hrášku - sice jsem si pochutnal, ale vynos sotva v úrovni toho, co jsem sázel do země a to nepočítám záhon, který jsem omylem zryl a kde později skončily dýně.

Velká bída byly i ředkvičky, v podstatě mi to všechno vyhnalo do květu aniž by byly použitelné kořeny. :)

Dýně - dýním se letos daří nadmíru - vytvořily si v místech záhonů vlastní džungli a rozlézají se bezohledně do okolí. :)

Máme tři odrůdy - klasika goliáš na kompoty. Sweet Meat Oregon Homestead přes Marka Kvapila a stejně jako cukety Costata Romanesca vyzkoušné na základě knihy Nezdolný zahradník, mimochodem doporučuji je koupi každému, kdo uvažuje o aspoň částečném samozásobitelství, ale i nejen těm, informací je dost k různým tématům,  už jen záleží na každém, jak se s tím popere. :)

A samozřejmě nesmím zapomenout na chilli papričky, na které mě nalákal kolega z práce. Nejsem žádný fajnšmerk, takže vystačíms klasikou - jalapenos a habanero. Zvláštěu habaněrek jsem si byl dost nejistý, jestli z toho něco bude, ale teď už vidím, že je to o trpělivosti. :) Plodí všechno a papriček bude více než dost. :)  Aspoň jalapeňosek určitě, habaněrek asi méně, na druhou stranu, s ohledem na jejich pálivost to asi ničemu neškodí. :)