Shrnutí uplynulé sezóny

Uplynulý rok byl velice výjimečný v tom, že jsem na rozdíl od dřívějších let nesnažil skloubit zaměstnání a péči o zahradu, ale věnoval se především rozšiřování záhonů pro pěstování.

Z plánovaných 1800 m2 nakonec zůstalo jen přibližně 1500 m2, v závěru sezóny jsem vypustil přípravu nových ploch a věnoval se především obnovování stávajících záhonů a sázení česneku. S tím prvním mi velice pomohli bývalí kolegové z práce, čímž jim tímto velice děkuji. Pomoc opravdu bodla a každá ruka navíc je neuvěřitelně znát. :)

Takže za uplynulé sezóny se mi díky letošnímu náporu podařilo dostat na 2000 m2, příští rok plánuji zvolnit a věnovat se převážně údržbě a kultivaci stávajících ploch, i tak si myslím, že aspoň dalších 500 m2 by se přidat dalo.

Nyní je vhodný čas přemýšlet o skladbě plodin v následujících letech.

Kromě rozšiřování pěstitelských ploch jsem se samozřejmě věnoval i pěstitelským činnostem.

Ledacos se mi podařilo nastínit v předchozích příspěvcích, zkusím být v tomto případě stručný a pokusím se o souhrn, kdo se spokojí s řečí čísel, následují hodnoty o výnosech, jak se mi je podařilo zapsat to svých pěstitelských tabulek:

česnek: Havran 66 kg, sadbová velikost: 49,25
             Havel   55 kg, sadbová velikost: 45,19 kg
             Bjetin   14 kg, sadbová velikost: netříděno

brambory certifikovaná sadba "sunita":  127,71 (cca 75 m2)
brambory vlastní sadba: 76 kg (cca 100 m2)

rajčata: 18 kg (indigo blueberris, latah, siberian a stupické polní rané)
dýně SMOH : 134 kg  
dýně sweet dumpling: 3,1 kg
dýně hokkaido: 0,56 kg!

cukety costata romanesca: 56,647

mrkev: 5 kg
petržel: 1 kg
cibule: neváženo
papriky: 0,435 kg
melouny: 1,27 (nepoživatelné :)

Dohromady tedy něco přes 400 kg vlastních potravin.  Oproti předchozí sezóně vyšší sklizeň pouze u mrkve, dýní a cuket, plus dříve nepěstované drobnosti.
                  
            
Jako v předešlých letech, i tentokrát bylo mým záměrem pokračovat v pěstování zaměřeném na omezení časové náročnosti v průběhu sezóny i za cenu snížených výnosů.

Plodiny, u kterých se mi postup osvědčil jsou česnek, dýně a rajčata.

Česneková sezóna v roce 2019 dopadla bídně, ale s ohledem na sázení velké části sadby na jaře a nedostatečnou přípravu záhonů v roce 2018 to ani jinak být nemohlo. Porost sám o sobě byl zdravý a včas vysazené stroužky vyrostly ve velké míře v česnek použitelný pro vlastní sadbu.

Rajčata ukázala svou odolnost, v nových záhonech jen zamulčovaných hnojem, se mi podařilo potvrdit zkušenosti zkušenějších pěsitelů - méně péče je někdy více. S pravidelnou zálivkou by jistě mohly být větší výnosy, ale i tak nakonec zaplodily více, než bylo možné spotřebovat.

Z použitých odrůd nejvíce potěšilo stupické polní rané, poměrně velká rajčata a indigo blueberries - zajímavá chuť, užasná plodnost, bohužel problémy s dozráváním, také nejpozdějí, vhodné pěstovat spíše pro zpěstření než ve velkém.

Je jasné, že při venkovním pěstování se nezbývá než smířit s pozdějším nasazením plodů a tím, že plodnost ukončí podzimní mrazy, kupodivu první závan rajčata zvládla.

Co se týče dýní (cuket) - platí totéž co u rajčat, máte-li dost velkou plochu a dostatek hnoje či kompostu, lze rezignovat na průběžnou péči o porosty a zálivku a nechat to na přírodě.  U dýní byl velký rozdíl v rámci umístění rostlin v záhonech, v horní třetině spíše skomíraly a hmotnost příliš nepřekračovala váhu 1 kg, mnoho jich ani nezaplodilo, ukázalo se, že v mých podmínkách je Sweet Meat Oregon Homestead při snaze o minimalismus nutnost. Hokkaida si s podobným podmínkami neporadila, i když to může být i tím, že většina z nich byla zaseta do horní části záhonů, kde se nedařilo ani SMOH, to bude chtít prověřit v následující sezóně.


Mám-li srovnat předpěstování a přímý výsev - předpěstování s ohledem na průměrnou váhu dýní vede, ale i z přímého výsevu vyrostly dýně se srovnatelnou hmotností, jen v menší míře.

Ovšem pro předpěstování používám poměrně velké květináče (3 l) - co mi zbylo z výsadby živého plotu, takže rostlinky si poměrně dlouho pohodlně hoví a myslím, že ani v plné míře nepřichází o kůlový kořen.

Co dopadlo hůře - brambory - ve srovnání s uplynulými léty výnosy nízké, pro samozásobení sice dostatečné, ale i tak žádný zázrak. Certifikovaná sadba dopadla výrazně lépe než vlastní, ovšem to bylo mou vinou, místo výběru jsem totiž sázel  v podstatě zbytky.

Nejhorší ovšem byla invaze mandelinek, s přihlédnutím na nízké výnosy a čas strávený péčí o porost - sbírání mandelinek, se to opravdu nepovedlo.

Mrkev - pokus o pěstování mrkve pro vlastní spotřebu dopadl také bídně, bylo znát, že u mrkve to chce opravdu dobře připravenou půdu. Ojedinělé povedené kousky ukázaly, že ji lze pěstovat i v našich podmínkách a pokud jde mrkev, tak v podstatě cokoliv.:), nicméně bez péče o porosty či důkladnou předpřípravu půdy, ideálěn obojí, nelze čekat více než ochutnávku. Je dost pravděpodobné, že kdybych místo 80 m2 skoro bez péče, zasel 8 m2 s péčí, měl bych více.

Řepa - katastrofa totální - v podstatě nepoužitelná, co vyrostlo, to požrali hryzci.

Petržel je kategorie sama o sobě - výsev do nedostatečně odplevelených  záhonů dopadl bídně, předpěstované rostlinky, které se chytly v záhonu vyvýšeném dopadly skvěle a nakonec náhodný výsev do vyčerpaného, avšak poměrně čistého záhonu, provedený až někdy v srpnu, v podstatě to dopadlo tak, že jsem vysel semínka různých rostlin, která se mi smísila v krabici kvůli nedostatečně zavřeným balíčkům, ze zatím vyvíjí docela příznivě.

Jestli přezimují, budou z toho dost dobré rostliny a už nyní jsou použitelné, dostatek pro vlastní potřebu s rezervou.

Cibule dopadla minulý rok dobře, bohužel jsem nevážil a naneštěstí jí bylo málo, ale vlivem vhodného umístění narostly nečekaně pěkně.

A nyní nezbývá, než zaplout do další sezóny, snad bude úspěšnější, než právě uplynulá.

Nadějným příslibem je, že se mi dostala možnost obohocovat své záhony o poměrně velké množství dřevěného popelu, což je nejen užitečné hnojivo, ale i regulátor kyselosti půdy a obojí se na mé zahradě jeví pro pěstování jako vhodný nástroj pro zvyšování výnosů. Už se těším na další možnosti testování a snad dojde letos konečně i na biouhel.

Zeleninový výběr, koriandr a Primissima Delbard

již brzy první cukety

okurka hadovka, doposud největší exemplář

dýně, v okolních záhonech cibule

směs okurek různých odrůd

koriandr, rajčata Siberian a Latah

brambory většinový  porost a dýně (cukety, melouny)

zaměřeno na dýně (cukety, melouny :) )

nejranější z vysazených broskvoní se již barví plody :)

tuřín, pokusná výsadba, v případě úspěchu plánuji rozšíření

Zelenina

Jak jsem již psal v minulém příspěvku, zkusil jsem letos rozsáhlejší pěstování zeleniny.  Inspirací bylo dost, asi hlavním důvodem, kromě potřeby posunout  se dále, bylo, že mi konečně uvolňuje větší množství prostoru pro pěstování plodin.

Dříve podstatnou část prostoru zabíral česnek, v minulých letech vlastně také dýně a cibule.

Přes příliš zbrklý začátek brzy z jara se mi podařilo vypěstovat ze semínek vlastní sazeničky rajčat, klíčivost byla vysoká, v důsledku mé blbosti však došlo na vysokou úmrtnout vlivem příchodu chladného počasí v druhé polovině dubna.

Ještě 28.4. 2017 u nás napadl čerstvý sníh v množství větším než malém. :) Ovšem mrazíky byly  ještě v první půli května. Takže sazeničky měly opravdu co dělat, aby to rozdýchaly a spousta z nich to zabalila. I tak přežilo asi 11 sazenic rajčat z 47 vzešlých, přežily i chilli papričky, relativně slušně se popraly s chladem jalapenosky - přežilo 5, posléze 4, jednu jsem předal dále, v novém místě se ji však nelíbilo a rozhodla se zahynout. Habanerky dopadly ještě hůře přežily dvě z tuším 12 vzešlých.

 Takové fiasko mě nenechalo chladným a pustil jsem se do druhého kola předpěstování i přes asi dvouměsíční zpoždění to nedopadlo zle. Chytla se další semínka a i přes zpoždění to vypadá nadějně.

Kromě rajčat jsem se pustil do vysévání řepy, ředkviček, jarní cibulky, kedluben, hrášku, kukuřice, rukoly, nejhůře asi dopadl pokus s jarní cibulkou, velké fiasko byly také ředkvičky. Ano a melouny. No měl jsem příliš velké oči. :)

 Letos jsem po několikaleté pauze sadil i brambory, první v průběhu dubna a poslední snad koncem května či začátkem června, přesné datum si nepamatuju a co se evidence týče jsem nikdy nebyl extra důkladný.  Z 20 kg sadbových brambor byly použity dva balíčky po 5 kilech velmi raných a dva balíčky poloraných. Letos jsem vyzkoušel na většinu brambor metodu vycházející z biointenzivní metody a později sazené pod slámou, stejně jako během prvního neúspěného pokusu. V druhém případě šlo spíše o z nouze ctnost, jelikož bylo zrovna období sucha a už se mi nechtělo vytvářet další hluboce zrytý záhon. O to zajímavější třeba bude srovnání, pokud tedy druhý pokus opět nepožerou slimáci.

Neměl bych zapomenout ani na dýně a cukety. Co mě hodně ovlivnilo bylo pořízení knížky Carol Deppe - Nezdolný zahradník. Na základě této knihy jsem si posléze objedna semínka od Marka Kvapila. Rajčata Latah, ačokču, dýně Sweetmeat Oregon Homestead a cukety Costata Romanesco.  Z rajčat se chytlo asi 7 či 8 semínek z 15. Dýně 2x a nejlépe cukety - 4 z 5.

Ještě než jsem obednával z permasínek, zkoušel jsem dýně Blue Hubbard, cukety žluté a melouny sugarbaby, až na Blue Hubbard, kterému se, zdá se, daří dobře, ostatní dopadlo zle.