sobota 26. července 2014

Krátce o česneku



Jak si tak testuji odrůdy od pana Kozáka, postupně zjišťuji, čemu se u nás daří a čemu příliš ne.

Samozřejmě bych rád pěstoval co největší množství odrůd, ale z praktického hlediska je nutné to nějak rozumě omezit.

Minulý rok se mi nejvíce osvědčila odrůda bjetin - poměr sadby a výnosu - 1:6,5 při průměrném počtu stroužků 8. Navíc má velice příjemnou, ale zároveň dostatečně ostrou chuť, takže to byla jasná volba.

Dalším nesporným kladem této odrůdy je brzká sklizeň, dle lokality a počasí lze započít už v druhé polovině či koncem června. U nás to vyšlo letos na začátek července (minulý rok až skoro v půlce)

Během objednávky sadby v minulém roce jsem trochu "zariskoval" a šel nově do odrůdy havran - nízký počet velkých stroužků - kolem 6 - a opravdu velice ostrá chuť.....:) a to na základě chvály ze strany spolupěstitelů...:)

Ani u bjetinu ani u havranu zatím neznám celkový poměr výnosu - dokud není usušeno, není jasná váha, ale podle optické kontroly to dopadlo dobře a havran v každém případě předčil má očekávání...:)

Mimo to jsem si ověřil, že ačkoliv se to nemá, když to jináč nejde, pěstování česneku po česneku, ač jsem to měl vlastně přerušeno hořčicí, není taková katastrofa, pokud byl předchozí porost zdravý - naopak, záhonky, kde byl česnek již v minulé sezóně dopadla znatelně nejlépe - ale toto bude způsobeno spíše tím, že proběhla opakovaně kultivace, zatímco záhony, které byly vloni teprve založeny, měly výsledky horší, i když bjetin si i tak dokázal poradit velice slušně.

Občas se objevilo pár napadených rostlinek, někde skoro žádné, někde trochu více, ale myslím, že nešlo ani o procento z vysazeného množství.

Testování dvojitého rytí zdárně pokračuje - což dokazují úspěšné výsledky havranu...:) A jsem velice zvědav, na jaký výnos z metru se vlastně dostanu letos dotanu - špičkový výkon to bude, ale trend bude nesporně pozitivní a to je hlavní...:) Podrobněji někdy příště....:) Uvidíme, co přinese příští rok....

No a teď ještě pár fotek - česnek si často připraví nějaké překvapení, v letošním roce se to dotklo právě havranu - v mém případě naštěstí v míře poměrně snesitelné, takže na havran určitě nezanevřu.

Tedy v letošním roce to bylo vytvoření jednostroužkových cibulí u velkostroužkových odrůd :)

Snízt v tomto případě celý (vlastně skoro celý :), něco jsem dal na ochutnávku...:) ) byl výkon....:)

Viz foto aneb tři fáze česneku v kuchyni cestou od do...:)


sobota 12. července 2014

Sklerociová hniloba u česneku

Tak se mi stalo, že jsem při sklizni česneku asi narazil na sklerociovou hnilobu, což je jedna z nejhorších věcí, která se Vám může při pěstování přihodit.  K této chorobě česneku se lze dostat sadbou a nebo tím, že už je přítomná v půdě.. Hodně velká nepříjemnost je, že se dá velice snadno rozšířit dále....postižené rostliny se musí spálit nebo odklidit do míst, kde už česnek pěstovat nebudeme, takže ani do kompostu ani do popelnice...ideálně do lesa, remízku či něčeho podobného. Při styku s hnilobou je navíc nutná dezinfikace nástrojů a nákazu je možné roznášet dále i obuví..

Udává se, že narazíte-li na postiženou rostlinu, měli byste vyrýt rostliny v okruhu jednoho metru, takové, na první pohled zdravé, mohou být využity, ale rozhodně by neměly skončit jako sadba....

Prostě je to opravdu průšvih,  udávaným "lékem" je aspoň desetiletá pauza v pěstování, ideálně zatravnění. Každopádně můžete zapomenout na pěstování česneku, cibule i pórku. Což když uvážím množství práce věnované přípravě políček, je opravdu neveselá situace...

Aby to nevypadalo tak černě, a teď to začne být zajímavé, postižení jsem leckdy zaregistroval jen u jedné či několika málo rostlinek v záhonu...odepsat celý záhon kvůli tak malému výskytu mi připadá dost škoda, takže nezbývalo než začít hledat, co s tím...

Takže jsem narazil na něco, co budu muset vyzkoušet:

http://www.growyourown.info/page173.html

Tedy navrhované řešení:

Zkusíme "vyzrát"  na sklerocium tím, že ho probudíme k aktivitě roztokem z česneku a vody v poměru 1:1000 - konev ody na 1 m2 vlhké půdy. Nejlépe  zalévat roztokem před deštěm, aby se dostal co do největší hloubky a přišel do styku s co největším množstvím sklerocií.  Po první aplikaci obrátíme přeryjeme půdu a postup opakujeme, což by mělo vést k odstranění většiny nákazy v půdě.  

Jakmile je sklerocium probuzeno, vyčerpá se na falešné stopě a v důsledku nedostatku získané energie odumře....

Teď už nezbývá nic jiného, než vyzkoušet postup v praxi a uvidíme, co z toho vypadne...:)

Ještě dodatek - podobný postup v UK: