O měsíc později

Jelikož se letos nepotřebuji zabývat tvorbou nových záhonů, možná na podzim a nebo také až příští rok, nasadil jsem na většinovou výsadbu brambor i s ohledem na budoucí česnekové porosty pomalejší přerývání/dvojité rytí místo rychlé výsadby pomocí grelinette. Do jaké míry se to vyplatí, to si budu muset pár měsíců počkat.

Musím uznat, že ve větším měřítku jsou takovéto metody jen pro nejzanícenější zahrádkáře, navíc ještě z podskupiny těch, co nepovažují rytí za sprosté slovo.

Jistě by bylo ideální, kdyby stačilo zapíchnout brambor do půdy a posléze počkat na dobu sklizně, leč v takovém stavu půdu zdaleka nemám a na pokusy s pěstováním v mulči zase postrádám dostatek mulče, nezbývá tedy než rýt a grelinettovat, přičemž grelinette má svá jasná omezení - musí být už aspoň částečně zpracovaná půda.

Se sázením brambor pomocí této pomalé metody jsem začal 12. dubna a skončil 15. května., dohromady cca 130 kg brambor, v letošním roce bylo mé maximum touto metodou asi 12 kg za den. Šlo by i více, na druhou stranu jsem nebyl pod takovým tlakem, aby mě to vybičovalo k maximálním výkonům.

17 - 18. 5. jsem dosadil pomocí grelinette spolu s mamkou dalších cca 31 kg brambor.

20 kg 17. května a zbytek o den později, rychlost výrazně vyšší. U dvojitého rytí bylo dle velikosti brambor tempo někde mezi 1,5 - 2,5 kg/ hodinu. S grelinette pak cca 10 kg za hodinu a to v poměrně nevhodné hroudovité půdě. V dobře zpracovaném záhonu by to jistě bylo ještě rychlejší.

Poměrně dlouho jsem čekal, než si brambory poradí s mnou vytvořenými vyvýšenými záhony, až jsem měl obavy, jestli jsem neměl s ohledem na to, co zvládnou brambory prorazit, příliš optimistická očekávání, ale nakonec jsem se dočkal a 18. května zpozoroval prnví lístky.

Kupodivu odrůda Adéla předběhla v růstu velmi rané, které jsem dostal od kolegyně z práce.

Dýně z přímého výsevu se stále ještě nechtějí klubat na svět, pár předpěstovaných kousků si nějak poradilo s jedním krizovým dnem kolem 0, o víkendu budu přesazovat.

Cibule jede, daří se i darované rebarboře.

Česnek vypadá dobře, nyní mě čeká spousta práce kolem odplevelování, odhlávkování a čištění uliček, to si však možná zaslouží samostatný příspěvek.  

Z ovoce aktuálně dozrává zimolez, brzy snad budou i jahody a nadmíru mě potešilo, že nepřišly žádné vážnější mrazy a tak bych mohl okusit, nepředběhnou-li mě ptáci, první plody moruší.

Osypané jsou  i slivoně, ale tak tomu bývá už posledních několik let a pilatka mívá většinou až na pár kousků poslední slovo, uvidíme, jestli jsem letošní postřik provedl úspěšněji, než minulého roku a nebo jestli bude švestek tolik, že prostě něco i nechají pro domácnost.

Tento rok nádherně rozkvetly i mnohé jabloně na vzrůstné podnoži, úspěšnost opylování vypadá solidně, tedy by mohla být sklizeň o stovky ne-li tísice procent větší, než v uplynulé sezóně. S ohledem na to, že minulý rok jsem sklidil první kousek, by to nemusel být až takový problém.

U broskvoní se čím dál více rýsuje, že nejvhodnější odrůdou do mých podmínek je opravdu Semenáč z předhoří/Kernechter vom Gebirge, ze čtyř zkoušených má v letošním roce nějaké plody i Amsdenova, Benedicte a Primisima Delbard stávkují.

Solidně vypadá i granátový jeřáb a uvidíme, jestli od od květů do plodů dopracuje některá z kdouloní.

S ohledem na radikální řez bude pravděpodobně výrazně méně vína,  co se dá dělat.

 
Zdá se, že po roční přestávce budou letos i ořechy a dokonce by poprvé po letech mohly dozrát i fíky. Snad prvním rokem neobráží vůbec z kořenů, ale pokračují v růstu loňských větví.

A to vynechávám některé stálice jako rybízy, zimolezy, aronie, bez.

Letošní rok bude napínavý a je nač se těšit. :)

Z 22.5. 2020

Předjaří 2020

Tentokrát jen krátce. :)

Jak je vidět na fotografiích, česnek jako obvykle s úspěchem přežil zimu, v další fázi mě čeká udržení porostů v pokud možno příliš nezapleveleném stavu, následně odhlávkování a až přijde čas také sklizeň. Oproti loňskému roku bych se měl vrátit k lepším letům, jestli z toho bude rekordní rok a nebo se rekordům přiblížím, to se uvidí za notnou řádku měsíců.

Už nyní se nemohu dočkat na možnost srovnání záhonů hnojených popelem a záhonů popelu prostých.

Další, co bych chtěl letos vyzkoušet - využít aspoň na část záhonů osivo z mrkve, které zbylo po uplynulé sezóně a otestovat, jak bude fungovat u mě tato doporučovaná kombinace v praxi. Počítám, že vyzkouším různé varianty výsevu. Semínek mám opravdu spoustu, šetřit nebudu.

česnekové porosty v jarním

a předjarním hávu

Jsem rád, že hlavní práci na záhonech mám odbytou za loňský rok, jelikož mám vedle odplevelování před sebou i spoustu další práce - sadit brambory, cibuli, pozvolna začínat s dýněmi.

Rajčata Tica, papriky Gourmet

 

 

 

Rajče Koralik

Kromě toho mě čeká i spousta drobností, přes zimu jsem se zcela neflákal a tak, než přijde jejich čas na přesazení do terénu, pečuji o sazeničky rajčat a paprik. Ani letos jsem neodolal semínkům od Marka Kvapila a i když mám z dřívějška osvědčené odrůdy, zkouším nové. Zaujalo mě rajče Tica, které by mělo být odolné vůči praskání v dešti, zkouším i polodivoké Koralik a kromě toho papriky Gourmet a Sweet Chocolate, uvidíme, jak si poradí s venkovním pěstováním. Přecijen oproti rajčatům jsou náročnější, pokud tedy toužíme po použitelných výnosech.

                                                        Pěstování zdar!

Papriky Gourmet a Sweet Chocolate

Shrnutí uplynulé sezóny

Uplynulý rok byl velice výjimečný v tom, že jsem na rozdíl od dřívějších let nesnažil skloubit zaměstnání a péči o zahradu, ale věnoval se především rozšiřování záhonů pro pěstování.

Z plánovaných 1800 m2 nakonec zůstalo jen přibližně 1500 m2, v závěru sezóny jsem vypustil přípravu nových ploch a věnoval se především obnovování stávajících záhonů a sázení česneku. S tím prvním mi velice pomohli bývalí kolegové z práce, čímž jim tímto velice děkuji. Pomoc opravdu bodla a každá ruka navíc je neuvěřitelně znát. :)

Takže za uplynulé sezóny se mi díky letošnímu náporu podařilo dostat na 2000 m2, příští rok plánuji zvolnit a věnovat se převážně údržbě a kultivaci stávajících ploch, i tak si myslím, že aspoň dalších 500 m2 by se přidat dalo.

Nyní je vhodný čas přemýšlet o skladbě plodin v následujících letech.

Kromě rozšiřování pěstitelských ploch jsem se samozřejmě věnoval i pěstitelským činnostem.

Ledacos se mi podařilo nastínit v předchozích příspěvcích, zkusím být v tomto případě stručný a pokusím se o souhrn, kdo se spokojí s řečí čísel, následují hodnoty o výnosech, jak se mi je podařilo zapsat to svých pěstitelských tabulek:

česnek: Havran 66 kg, sadbová velikost: 49,25
             Havel   55 kg, sadbová velikost: 45,19 kg
             Bjetin   14 kg, sadbová velikost: netříděno

brambory certifikovaná sadba "sunita":  127,71 (cca 75 m2)
brambory vlastní sadba: 76 kg (cca 100 m2)

rajčata: 18 kg (indigo blueberris, latah, siberian a stupické polní rané)
dýně SMOH : 134 kg  
dýně sweet dumpling: 3,1 kg
dýně hokkaido: 0,56 kg!

cukety costata romanesca: 56,647

mrkev: 5 kg
petržel: 1 kg
cibule: neváženo
papriky: 0,435 kg
melouny: 1,27 (nepoživatelné :)

Dohromady tedy něco přes 400 kg vlastních potravin.  Oproti předchozí sezóně vyšší sklizeň pouze u mrkve, dýní a cuket, plus dříve nepěstované drobnosti.
                  
            
Jako v předešlých letech, i tentokrát bylo mým záměrem pokračovat v pěstování zaměřeném na omezení časové náročnosti v průběhu sezóny i za cenu snížených výnosů.

Plodiny, u kterých se mi postup osvědčil jsou česnek, dýně a rajčata.

Česneková sezóna v roce 2019 dopadla bídně, ale s ohledem na sázení velké části sadby na jaře a nedostatečnou přípravu záhonů v roce 2018 to ani jinak být nemohlo. Porost sám o sobě byl zdravý a včas vysazené stroužky vyrostly ve velké míře v česnek použitelný pro vlastní sadbu.

Rajčata ukázala svou odolnost, v nových záhonech jen zamulčovaných hnojem, se mi podařilo potvrdit zkušenosti zkušenějších pěsitelů - méně péče je někdy více. S pravidelnou zálivkou by jistě mohly být větší výnosy, ale i tak nakonec zaplodily více, než bylo možné spotřebovat.

Z použitých odrůd nejvíce potěšilo stupické polní rané, poměrně velká rajčata a indigo blueberries - zajímavá chuť, užasná plodnost, bohužel problémy s dozráváním, také nejpozdějí, vhodné pěstovat spíše pro zpěstření než ve velkém.

Je jasné, že při venkovním pěstování se nezbývá než smířit s pozdějším nasazením plodů a tím, že plodnost ukončí podzimní mrazy, kupodivu první závan rajčata zvládla.

Co se týče dýní (cuket) - platí totéž co u rajčat, máte-li dost velkou plochu a dostatek hnoje či kompostu, lze rezignovat na průběžnou péči o porosty a zálivku a nechat to na přírodě.  U dýní byl velký rozdíl v rámci umístění rostlin v záhonech, v horní třetině spíše skomíraly a hmotnost příliš nepřekračovala váhu 1 kg, mnoho jich ani nezaplodilo, ukázalo se, že v mých podmínkách je Sweet Meat Oregon Homestead při snaze o minimalismus nutnost. Hokkaida si s podobným podmínkami neporadila, i když to může být i tím, že většina z nich byla zaseta do horní části záhonů, kde se nedařilo ani SMOH, to bude chtít prověřit v následující sezóně.


Mám-li srovnat předpěstování a přímý výsev - předpěstování s ohledem na průměrnou váhu dýní vede, ale i z přímého výsevu vyrostly dýně se srovnatelnou hmotností, jen v menší míře.

Ovšem pro předpěstování používám poměrně velké květináče (3 l) - co mi zbylo z výsadby živého plotu, takže rostlinky si poměrně dlouho pohodlně hoví a myslím, že ani v plné míře nepřichází o kůlový kořen.

Co dopadlo hůře - brambory - ve srovnání s uplynulými léty výnosy nízké, pro samozásobení sice dostatečné, ale i tak žádný zázrak. Certifikovaná sadba dopadla výrazně lépe než vlastní, ovšem to bylo mou vinou, místo výběru jsem totiž sázel  v podstatě zbytky.

Nejhorší ovšem byla invaze mandelinek, s přihlédnutím na nízké výnosy a čas strávený péčí o porost - sbírání mandelinek, se to opravdu nepovedlo.

Mrkev - pokus o pěstování mrkve pro vlastní spotřebu dopadl také bídně, bylo znát, že u mrkve to chce opravdu dobře připravenou půdu. Ojedinělé povedené kousky ukázaly, že ji lze pěstovat i v našich podmínkách a pokud jde mrkev, tak v podstatě cokoliv.:), nicméně bez péče o porosty či důkladnou předpřípravu půdy, ideálěn obojí, nelze čekat více než ochutnávku. Je dost pravděpodobné, že kdybych místo 80 m2 skoro bez péče, zasel 8 m2 s péčí, měl bych více.

Řepa - katastrofa totální - v podstatě nepoužitelná, co vyrostlo, to požrali hryzci.

Petržel je kategorie sama o sobě - výsev do nedostatečně odplevelených  záhonů dopadl bídně, předpěstované rostlinky, které se chytly v záhonu vyvýšeném dopadly skvěle a nakonec náhodný výsev do vyčerpaného, avšak poměrně čistého záhonu, provedený až někdy v srpnu, v podstatě to dopadlo tak, že jsem vysel semínka různých rostlin, která se mi smísila v krabici kvůli nedostatečně zavřeným balíčkům, ze zatím vyvíjí docela příznivě.

Jestli přezimují, budou z toho dost dobré rostliny a už nyní jsou použitelné, dostatek pro vlastní potřebu s rezervou.

Cibule dopadla minulý rok dobře, bohužel jsem nevážil a naneštěstí jí bylo málo, ale vlivem vhodného umístění narostly nečekaně pěkně.

A nyní nezbývá, než zaplout do další sezóny, snad bude úspěšnější, než právě uplynulá.

Nadějným příslibem je, že se mi dostala možnost obohocovat své záhony o poměrně velké množství dřevěného popelu, což je nejen užitečné hnojivo, ale i regulátor kyselosti půdy a obojí se na mé zahradě jeví pro pěstování jako vhodný nástroj pro zvyšování výnosů. Už se těším na další možnosti testování a snad dojde letos konečně i na biouhel.