Důvodů byla spousta, v podstatě taková kombinace idealistických a praktických důvodů. Idealistická touha měnit v praxi něco k lepšímu, praktická snaha zajistit pro sebe a rodiče zdravější potraviny i chuť živit se něčím, co mě baví a že mě baví pěstitelské aktivity, to jsem si každý rok ověřil znovu a znovu.
Ledacos se určitě dalo udělat lépe, zpětně si říkám, že jsem se neměl tolik upínat na česnek, ale snažit se o pestřejší produkci, hlavně s ohledem na rodinné potřeby.
Nakonec se mi dařilo v tomto směru podniknout nějaké pokroky, ale všechno šlo určitě pomaleji, než mohlo.
Když shrnu své snahy o potravinovou soběstačnost a prodej přebytků - ověřil jsem si, že dokážu vypěstovat celkem solidní množství základních potravin - brambory a dýně. Obojí ideální plodiny na překlenutí zimy - skoro všechny brambory z koupené sadby i vlastních zásob jsem zasadil s pomocí mamky 1. a 2. května. Zbývá ještě do deseti kg podle chuti a ještě zbylo nějakých 15 kg na jídlo, než bude nová sklizeň.
Takže co se týče brambor úspěch - 100% soběstačnost.
Dýně - jeden kousek Sweet Meat Oregon Homestead mi stále v klidu sedí v pokoji, tedy opět 100% soběstačnost.
Uvidíme, co vyleze z ponechaných semínek a že jich nyní mám opravdu mnoho. :) Nevím, jestli budu čekat do další sklizně, jasné ale je, že i dýně je další plodinou, s jejíž pomocí se za vhodného uskladnění lze dočkat zimy, přitom nestačí nic více než běžná pokojová teplota.
Ostatně ani brambory nebyly skladovány v ideálních podmínkách a přesto vydržely.
Kromě toho vydržely dosud i dvě cukety Costata Romanesca - ponechané na osivo a tam se uvidí, jestli se odhodláme ke konzumaci.
Samozřejmostí je plný sklep naložené řepy, okurek a dýně, vydržela cibule i česnek, byť to druhé s obrovskými zrátami a u cibule je jasné, že letos ve velkém pěstovat nebudu - nebylo to zcela v souladu s mými plány na letošní rok.
A pokud to půjde dobře, mohl bych se letos dočkat i první větší úrody švestek, stromy už krásně kvetou pěkných pár let, bohužel to jsou zrovna odrůdy, které jsou náchylné na pilatku, ale to jsem letos pořešil na základě rad z facebooku permakultury postřikem z hořkoně obecné. Takže k broskvím, šípkům, mirabelkám a rybízu by mohlo přibýt další užitečné ovoce.
Trochu mě zklamal rakytník, o jehož odolnosti jsem měl příliš optimistické přestavy, přitom jeden už mi tam dosti skomírá.
Těší mě arónie, které mají úžasnou úrodu, pokud nesklidí ptáci a přitom je to opravdu krásný keřík a pomalu začínám oceňovat zimolez kamčatský, určitě to není rostlina, kterou by bylo dobré brát jako základ, ale doplnění je to příjemné a některé odrůdy mají až překvapivě velké plody, fakticky může zastoupit borůvky bez nutnosti kyselé půdy.
Během letoška krásně nakvetly i zákrskové jabloně, jestli z toho bude aspoň pár jablek, budu rád, už by pomalu mohly, protože mišpule mi prvně zaplodily už minulý rok. :)
Budu rád a doufám, že se znásobí i úroda vlastních vlašských oříšků.
Minulý rok se bohužel ukázalo, že funkční foliovník není v ŽH úplně jednoduché udržet, sice byl skvěly na pěstování okurek a rajčat, povětrnostní podmínky na podzim s ním však udělaly krátký proces a letos to tedy prozatím nechám plavat a zkusím využít spíše jižního svahu a z toho plynoucího oslunění.
O ostatních plodinách se pokusím informovat průběžně. :)
Pro ilustraci přikládám celkový pohled na větší část mého hospodářství. :)
Jak vidíte, už to pomalu začíná fungovat jako krajinotvorný prvek, ovšem ten živý plot bude chtít ještě v mnohém vylepšit, pravda, na to jsem měl myslet již dříve, naštěstí nejsem snad tak stár, abych se nedočkal "hotové" podoby. :)
 |
| Celkový pohled na hospodářství |
