Biointensivní hospodaření podle Johna Jeavonse

Pro zájemce předkládám výtah z knihy Johna Jeavonse - How To Grow More Vegetables....

Autor se domnívá, že k zajištění potravy pro jednoho člověka stačí plocha 4000 čtverečních stop záhonů + 1000 stop čtverečních pochozích, se vším všudy tedy 5000 čtverečních stop respektive cca 465 m2. Osobně se domnívám, že klíčové budou především kapitoly 1 - 3, případně 4, dají-li se přebírat údaje o potřebném množství hnojení. Stejně tak jsou důležité kapitoly 6 a 7, bohužel tato pasáž je jen obtížně převoditelná do elektronické podoby. Co se zbytku týče, podobné informace lze pravděpodobně nalézt i v českých zdrojích, ale když už jsem tomu věnoval tolik práce, tak jsem si řekl, že to pro úplnost zpracuji celé :)

Hospodaření na základě metody GROW BIOINTENSIVE® dle knihy Johna Jeavonse „How To Grow More Vegetables...“: - 1)

Kapitola první - příprava záhonu

Počáteční příprava záhonu o velikosti 9,3 m2 - 2)

1)V případě potřeby zalévejte místo určené k vytvoření záhonu po dobu dvou hodin (zvláště u tvrdé a vyschlé jílovité půdy)
2)Po dva dny nechte půdu částečně vyschnout
3)Prokypřete půdu rycími vidlemi a odstraňte plevel
4)Lehce zalévejte půdu po dobu 5 minut a nechte odpočinout 1 den. Pokud je vaše půda hodně hroudovitá, počkejte několik dalších dní
5)Pro zlepšení struktury můžeme do jílovité půdy přidat písek, do písčité jíl pro zlepšení struktury. Maximálně půl palce. Promíchejte rycími vidlemi.
6)Přidejte půl palce vyzrálého kompostu a promíchejte rycími vidlemi, v případě hodně špatné půdy je možné přidat kompost až o vrstvě jednoho palce
7)Lehce zalejte po dobu pěti minut, v případě potřeby nechte den odpočinout
8)Z první brázdy odstraňte pět 20litrových kyblíků půdy. Předpokladem je, že záhon bude široký 1, 5 metrů. Brázdy by se měly provádět po šíři záhonu. 3 kbelíky půdy odeberte pro vytvoření kompostu. Jeden kbelík si nechte pro předpěstování sazenic a zbytek se vrátí do záhonu. Pomáhá, když po 3 až 4 brázdách dojde k vyrovnání upravené plochy hráběmi. Odebraná půda by neměla chybět, jelikož prokypřením dojde k vyrovnání objemu.
9)Proveďte dvojité rytí plochým rýčem a rycími vidlemi. Použijte „rycí desku“ k rozložení váhy na záhonu k omezení zhutnění
10) Vyrovnejte záhon hráběmi a zaplňte poslední brázdu
11)Podle výsledku půdního testu použijte ve vhodné míře organické hnojivo, zapravte jej přibližně do hloubky 2 až 4 palců rycími vidlemi. V případě přílišného provzdušnění použijte „rycí desku“ ke zhutnění.
12)Osázejte.

Příprava jednoho záhonu by měla zabrat se vším cca 6,5 až 11 hodin práce.- 3)

Průběžné práce na záhonu:- 4)

1)Odstranění zbytků vegetace, z první brázdy použijeme šest kyblíků půdy na kompost a jeden pro předpěstování. Proveďte dvojité rytí.
2)Vyrovnejte
3)V případě potřeby přidejte hnojivo a přípravky na změnu PH. Přidejte 6 kbelíků kompostu za každé 4 měsíce pěstební sezóny. Zapravte do hloubky 2 až 4 palce rycími vidlemi. Přidání kompostu po provedení dvojitého rytí při průběžné každoroční přípravě záhonu minimalizuje riziko odplavování ve vodě rozpustného dusíku.

Průběžná každoroční příprava by měla vyjít na 4,5 až 6 hodin na jeden záhon.- 5)

Správně připravený záhon bude často o 2 až 10 palců vyšší než původní povrch, v případě že záhon tuto výšku přesahuje povrch vyrovnejte hráběmi. S postupem času si půda začne sedat a záhon nebude dosahovat takové výše. Toto značí úspěšnou práci se záhonem. Po dosažení dobré struktury může být lepší přejít na několik let k povrchové úpravě půdy (prokypření vrchních dvou palců) Dobrá struktura půdy se pozná podle toho, že půda se pod tlakem rukou rozpadne na malé hroudy. V případě povrchové úpravy se používá kompost bez obsahu půdy. Jakmile dojde k zhutnění spodní půdy, je vhodné opět přikročit k dvojitému rytí.-6)


Kapitola druhá - udržitelnost

Cílem je dosažení 99% udržitelnosti, dosažení uzavřeného systému. Cituji: „Přibližujeme se k dosažení uzavřeného systému v rámci minifarmy a pracujeme na dosažení uzavřeného systému udržitelnosti humusu v půdě v rámci záhonů, které získávají uzrálý kompost. V budoucnu budeme klást důraz na pěstování ještě většího množství materiálu na kompost v rámci pěstebních záhonů, dokud se nám takto nepodaří vypěstovat všechen potřebný materiál na kompost. Dále zkoumáme různé úrovně uchování udržitelnosti půdní úrodnosti. Tyto metody spočívají v použití různého množství uzrálého kompostu (dle dostupnosti) s odpovídajícími výsledky sklizní".-7)

Momentálně se na půdu zkušební farmy nevrací zpět živiny v podobě lidské moči a fekálií, tudíž dochází k dovozu části organického hnojiva z vnějšku. Toto by mělo do budoucna změnit.

K lepšímu zachování úrodnosti půdy se doporučuje rozdělit pěstební plochu v poměru 6:3:1.
60% rostliny které produkují velké množství uhlíku na kompost a zároveň dostatek kalorií pro stravu, 30% procent kořenových plodin produkujících velké množství kalorií a na 10% zelenina k získání dalších vitamínů a minerálů. Rozdělení na záhony: 24/12/4.

Doporučené plodiny z první skupiny (60%): obilí, bob koňský, slunečnice, lískové ořechy, víno
z druhé skupiny: (30%): brambory, česnek, pórek, topinambury, sladké brambory, pastinák, kozí brada fialová?, fazole, tuřín, cibule a další.
z třetí skupiny: (10%): rostliny produkující málo kalorií, uhlíku, ale s vitamíny a minerály.- 8)


Kapitola třetí - „Biointensivní“ kompost

Na místě kompostu půda prokypřete do hloubky přibližně 30 cm - zajištění dobrého odvodnění.- 9) Spodní vrstvu by měl tvořit hrubý dřevnatý materiál (mlází, prořezané větvičky...) o síle cca 7, 5 cm k zajištění cirkulace vzduchu.

1) Bude-li kompost složený dle hmoty: 45% uschlý materiál, 45% zelená hmota, 10% půda, dosáhneme poměru uhlík/dusík cca 30:1. Výsledkem by měl být termofilický „rychlý“ kompost uvolňující živiny v průběhu tří měsíců až dvou let. Nevýhodou je velká ztráta uhlíku a organické hmoty.
2) Kompost s poměrem uhlíku a dusíku 60:1. 8 dílů uschlého materiálu, dva díly zeleného materiálu a jeden díl půdy.Výsledkem bude kompost uvolňující živiny pomaleji, zvláště obsahuje-li suchý materiál mnoho ligninu - např. stonky kukuřice a čiroku.

Pro dobrý růst většiny zeleniny bude dobrý kompost 30:1.

Ideálně by jednotlivé vrstvy měly být přidávány ve 2,5 až 5 cm vrstvách. Ve spodní vrstvě suchá hmota (seno, sláma?), uprostřed zelená vegetace a kuchyňský odpad, navrch půda. Každá vrstva by měla být rovnoměrně zalévána, abychom dosáhli úrovně „vyždímané houby“. Hromadu kompostu zalévejte dle aktuálních podmínek. Je vhodné kompost alespoň jednou obrátit, ale nejde o nutnost. Kompost navršte do výše cca 0,9 až 1,2 metru, přičemž vrchní vrstva by měla být půda.

Kompost je připraven k použití, když se drobí v ruce a má rovnoměrnou strukturu. Vrstva kompostu na záhonu by neměla překročit 1,25 centimetru.- 10)



Kapitola čtvrtá - hnojení

V biontensivním hospodaření se hnojí za účelem dosažení potřebné úrovně živin v půdě. V počáteční fázi s použitím hnojiva pocházejícího z vnějšku. S postupem času by se tok živin z prostředí mimo hospodářství měl omezit na minimum, tzn. mělo by stačit použití kompostu vytvořeného jen z místních prostředků.

Pro případ uvádím počáteční použití základních tří prvků (NPK) na půdu o rozloze 9,3 m2 (100 stop čtverečních) o velmi nízké úrodnosti: N - 8,5 kg vojtěškové moučky; P - 6 kg fosfátové skály nebo 12 kg měkkého fosfátu? (soft phosphate); K - 068 kg dřevěného popela a 3,86 kg drcené žuly.- 11)


Kapitola pátá - výsadba

Semena by se měla vysazovat do hloubky rovné jejich síle. Fazol měsíční a bob koňský mohou být sázeny na bok. Semena pokrývejte humus obsahující půdou ze sadbovače - 12), čímž se vytvoří podmínky podobné těm, za kterých dochází k vzejití rostlin v přírodě. Kompost stimuluje proces klíčení. Semínka by se měla sázet hexagonálně, ve stejné vzdálenosti, tak aby se vzrostlé rostliny lehce dotýkaly svými listy. To zabraňuje růstu plevele a vytváří ideální mikroklima pro růst. Pro usnadnění sázení je vhodné použít rám s drátěným pletivem.

Doporučuje se užívat předpěstování v sadbovači. Hlavními nevýhodami této metody je více plánování a časová náročnost. Výhodami je

1)lepší využití prostoru záhonu.
2)vysoká pravděpodobnost toho, že každá předpěstovaná rostlina vyroste ve zdraví do dospělosti
3)zajištění rovnoměrného rozmístění, předejití holých míst a nadbytečného vypařování, rostliny rostou lépe.
4)přesazení podporuje větší růst - ale je zapotřebí přesazovat do kvalitně připraveného záhonu
5)semenáčky v sadbovači potřebují mnohem méně vody

Každý sadbovač by měl být zcela naplněn půdou a to tak, aby půda tvořila menší násyp. Je dobré naplnit spodek sadbovače 3 mm vrstvou částečně rozloženého dubového listí pro odvodnění a zajištění dalších živin.

Při přesazování do záhonu musíme rostlinu zasadit tak, aby z půdy vyčnívaly jen pravé listy. První lístky, co se u rostliny objeví. „Nepravé“ první lístky by měly zůstat pod zemí. Ideální dobou pro sázení je podvečer, ve stejnou dobu by se mělo také zalévat.- 13)


Kapitola šestá - hlavní tabulky

Jeavons zde přináší názorné tabulky s praktickými informacemi pro pěstování jednotlivých druhů rostlin, včetně potřeby semen na plochu 100 čtverečních stop a předpokládaného výnosu. Podrobnější informace o výnosech jsou uvedeny odkazem na druhotné zdroje.- 14)


Kapitola sedmá - návodné zahradní plány

Ilustrační návrhy záhonů pro 1 jednoho člověka a 4člennou rodinu. Podrobnosti o vhodné době pro předpěstování, transplantaci, sázení a setí jednotlivých druhů rostlin. - 15)


Kapitola osmá - smíšené kultury

Rostliny fungující dle zdroje jako všeobecně prospěšné: -16)

meduňka lékařská - vytváří prospěšné prostředí, přitahuje včely
majoránka - má kladný efekt na okolní rostliny
dobromysl - má kladný efekt na okolní rostliny- 17)
kopřiva žahavka - 18) - zvyšuje odolnost okolních rostlin vůči chorobám, zvyšuje obsah éterických olejů v rostlinách, podporuje tvorbu humusu, podporuje fermentaci v kompostu, v podobě čaje posiluje růst rostlin a posilňuje. Koncentruje v sobě síru, draslík, vápník a železo. Stimuluje mikrobiální život, což posiluje rostliny.
kozlík lékařský - pomáhá většině zeleniny, podporuje aktivitu fosforu v okolí?, posiluje zdraví a odolnost rostlin vůči nemocem.
heřmánek - specialista na vápník, obsahuje růstový hormon stimulující tvorbu kvasinek, v koncentraci 1:100 pomáhá růstu obilí. V podobě kompostového čaje bojuje s chorobami jako opadávání u mladých rostlin. Akumuluje vápník, síru a potaš.
pampeliška - zvyšuje aromatickou kvalitu všech rostlin, v malém množství pomáhá většině zeleniny, koncentruje potaš
dub - koncentruje v kůře vápník, v kompostovém čaji pomáhá rostlinám odolávat nemocem. Dub zajišťuje svému okolí příznivé prostředí a vytváří výborné půdní podmínky. Dub je skvělé místo pro kompost.
mléč zelinný - dodává živiny z hloubi k obohacení vyčerpané půdy. Po letech přítomnosti mléče se mohou vrátit i náročnější traviny.

Dva možné přístupy ke smíšeným kulturám - 1) podle času - střídání plodin - klasický model velký žrout - velký dárce - malý žrout atd.
Příklady rotací: první rok kompostovací plodina s rozhozem dvojnásobku osiva spolu s luskovinami. Celá sklizeň se sklidí ještě před uzráním, tak aby hlavní plodina mohla být zasazena tak, aby dozrála
druhý rok sázení obilí, sklizeň tentokrát až v dospělosti. V oblastech s dlouhou hlavní sezónou se poté vysadí hlavní plodina do teplého počasí. V oblastech s krátkou sezónou se vysadí rychle do dvou měsíců dozrávající plodina. Třeba rychle dozrávající druhy fazolí nebo kompostovací plodina jako proso
třetí rok sázení luskoviny, sklidí se v době dospělosti, navíc kde je to možné, dojde opět k sázení další rychle zrající plodiny.

Další možností jsou dvouleté rotace, kde dochází ke střídání nedozrálých luskovin v jednom roce s následnými plně dozrálými obilovinami v roce dalším, případně v jednom roce předčasná sklizeň luskovin a obilí a v dalším roce sklizeň plně zralého obilí.

Vedle střídání plodin v čase lze využít i střídání plodin v místě. A to dle různých požadavků. Nabízí se kombinace stínomilných s rostlinami využívajících jejich stínu - například kukuřice/okurka. Hlubokokořenících s rostlinami s mělkým kořenovým systémem - například mléč zelinný a salát. Rychle rostoucí s pomalu rostoucími - ředkvičky, mrkev, salát, květák.....atd...- 19)

Lze využít i rostlin kontrolujících růst plevelu, či klamačů hmyzu.


Kapitola devátá - rovnovážný přírodní ekosystém a hmyzí život

Jak napovídá název kapitoly, jedná se o stručný návod k vytvoření vhodného prostředí na zahradě. V zásadě bychom měli dle autora měli vytvořit takové prostředí, aby zásahy z naší vlastní strany byly zapotřebí v co nejmenší míře. Přispět k vytvoření rovnováhy mezi škůdci a jejich predátory, k omezení škod ze strany škůdců využívat také vhodných rostlin a pestré skladby plodin. S použitím biontensivních metod údajně ztráty ze strany škůdců nepřekračují 5 - 10% za rok.- 20)

Poznámky:

1) Dále budu místo GROW BIONTENSIVE® používat výraz „biontensivní hospodaření“.
2) Srv. Jeavons, John; How To Grow More Vegetables (and fruits, nuts, berries grains, and other crops) Than You Ever Thought Possible on Less Land Than You Can Imagine, New York, 2006, sedmé vydání, s. 3-4.
3) 4000 čtverečních stop (tedy 372,1 m2) by dle Jeavonse při veganské dietě mělo zajistit dostatek potravin na celý rok Budu-li se držet hranice 6, 5 hodin na přípravu 100 čtverečních stop, vyjde mi počáteční časová náročnost k zajištění potravy pro jednoho člověka touto metodou na 260 hodin. Při pracovní době 8 hodin/den vychází příprava záhonů včetně osázení na 32, 5 dní. Ještě dodám, že v příloze na s. 250 autorovi vychází celková časová náročnost práce na zahradě o ploše 1/8 akru na 40/týden + 4 měsíce dovolené.
4) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 5.
5) Každoroční průběžná příprava vychází při 4, 5 hodinách/záhon na 180 hodin, tedy 22, 5 dní při pracovní době 8 hodin/den.
6) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 15-16.
7) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 22.
8) Předchozí pasáž je podrobněji rozvedena na srv. Jeavons, John, c.d., s. 23 - 25 a dále.
9) Dle autora by kompost měl být umístěn nejlépe pod dubem, poté pod jakýmkoliv listnatým stromem s výjimkou ořešáků a eukalyptů, v krajním případě pod jehličnanem či jiném zastíněném místě. Kompost by měl být necelé 2 metry (6 stop) od kmene stromu, srv. Jeavons, John, c.d., s. 37.
10) Podrobněji o stavbě „biointensivního“ kompostu srv. Jeavons, John, c.d., s. 40 - 46.
11) Podrobněji o hnojení srv. Jeavons, John, c.d., s. 49 - 57. V zásadě jde o běžný popis různých druhů hnojiv a stopových prvků, včetně příkladů, kdy přistoupit k jejich aplikaci.
12) V originále se používá výraz „flat“. Jde o rám s pevným dnem určený k předpěstování vhodných rostlin o vnitřních rozměrech 3 x 14 x 23“ , pro rostliny předpěstované po dobu delší 4 až 6 týdnů doporučuje poloviční rám s dvojnásobnou hloubkou. Pro dobré odvodnění je třeba vespod nechat půlcentimetrovou mezeru mezi spoji. Srv. Jeavons, John, c.d., s. 62- 63.
13) více srv. Jeavons, John, c.d., s. 58 - 80. Tato kapitola je poměrně rozsáhlá. Vedle předpěstování a sázení autor věnuje mnoho prostoru i správnému zalévání rostlin. Dle poskytnutých údajů by biointensivní hospodaření mělo ve srovnání s komerčním hospodařením dosahovat až 4násobných výnosů při poloviční potřebě vody. Zájemci naleznou také informace o správném sázení podle měsíčních cyklů, odplevelování a ideálních teplotách pro výsadbu jednotlivých druhů rostlin.
14) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 81 - 130.
15) Srv. Jeavons, John, c.d., s.131 - 151.
16) Srv. Jeavons, John, c.d., s.154.
17) bohužel autor neuvádí žádné podrobnosti
18) dá se předpokládat, že kopřiva dvojdomá by měla mít stejné účinky
19) podrobněji srv. Jeavons, John, c.d., s.157 - 169, včetně doporučení vhodných sousedských rostlin a varování před antagonisty.
20) podrobněji srv. Jeavons, John, c.d., s. 170 - 178.