Dvojité rytí a dýně. :)

Vedle česneku pěstujeme v menším měřítku i další zeleninu, jelikož je to pro vlastní potřebu, nemáme potřebu to vážit, ale dýně jsme si zvážili. :)

Takže mám další statistiku k metodě dvojitého rytí - 34 kg z cca 9 m2, tedy cca 3,8 kg z m2. Momentálně sice dorůstají ještě další dýně, ale pochybuju, že z toho bude nějaká větší váha.

Jak je vidět z ilustrace, jde o klasické dýně. V minulých letech byl na záhonu s dýněmi česnek.

Aspoň u dýní se tedy podařilo překonat základní tabulkové výnosy - jsme přibližně uprostřed základní a střední úrovní pěstitelství (dle "How to Grow More Vegetables....". :) Pravda je, že jsme se ani nepokusili dodržet udávané rozestupy mezi rostlinami, ale i tak je výsledek dle mého názoru slušný. :)

Podle odkazu bychom museli k zajištění dostatečné denní dávky kalorií spotřebovat přibližně 5 kg na den. ;) Tzn. při dosaženém výnosu potřebujeme cca 480 m2 dýní na zajištění potravy pro jednoho člověka na jeden rok, ovšem za předpokladu, že bychom dokázali spotřebovat dýni celou, bez odpadu.Velkoplodé dýně asi nejsou na tohle ideální, takže si plochu můžeme navýšit o třetinu až polovinu, protože velká část bude odpad. Tzn, rázem jsme v lepším případě na nějakých 600-700 m2 na jednoho člověka. Na druhou stranu dýně mají slušnou trvanlivost a mohou pomoci překlenout zimní a jarní období, kdy zrovna nic moc neroste, spolu s brambory, případně i topinambury, ty poslední sice nemají tak dobrou skladovatelnost, na druhou stranu je ani není třeba skladovat, jelikož vydrží v půdě. :)

Bohužel pokusy s bramborem ani topinamburem jsem zatím neprováděl. :)

Ohlédnutí za česnekovou sezónou 2015/2016

Po lety získaném realismu jsem si říkal, že budu spokojen, podaří-li se mi překonat metu 300 kg sklizně česneku. Nevyšlo to jen těsně, tedy zůstávám v naději na světlé česnekové zítřky..

Celková sklizeň - cca 295 kg (možná ještě vykopu něco zapomenutého, ale 5 kg to asi nebude, uvidíme.

havel - 102,11 kg ze 4052 stroužků a 35,75 kg sadby, čistá váha stroužků 33,08 kg, průměrná váha cibulí 25,2 gramů.
havran - 73,22 kg ze 3294 stroužků a 33,92/32,34 kg, průměrná váha cibulí 22,23
bjetin - 42 kg ze 1800 stroužků a 10,83 kg/8,87 kg sadby, průměrná váha 23,3 gramů
lukan - 77,22 kg ze 3615 stroužků a 20 kg/18,02 sadby, průměrná váha 21,3 gramů.

Musím říci, že jednotlivé odrůdy letos dopadly vzácně vyrovnaně, k mé nelibosti...

Minulý rok mě namlsala odrůda havel průměrnou váhou 40 gramů, letos se nic podobného neopakovalo.

Pro zajímavost - průměrná váha stroužků u odrůd lukan a bjetin byla cca 5 gramů, průměrná váha stroužků u odrůd havran a havel se pohybovala od 7,34 až do 11 gramů a přesto jsou výsledky nezávisle na velikosti sadby srovnatelné.

Zdá se být stále pravděpodobnější, že půdní a povětrnostní podmínky hrajou mnohem větší roli než průměrná váha stroužků, což přirozeně nabádá k testování do dalších let..

Má statistika není zcela přesná, ledacos se mi letos pomíchalo, ale rozhodně nedošlo k chybám v řádech. +- vše sedí.

Z pěstitelského hlediska vzhledem nízkému množství stroužků v poměru k množství sadby u odrůd havel a havran dopadly nejlépe odrůdy lukan a bjetin.

Ze spotřebitelského hlediska je však jasné, že havran a havel vycházejí lépe. :) 25/6 a 22/6 vychází lépe než 23,3/8 či 21,3/8-17.

Ještě poznámka k biointenzivnímu hospodaření a dvojitému rytí. Dvojité rytí používám zatím na všechny záhony, mám i pokusy s velmi hustou výsadbou dle tabulek z knihy "Grow Biointensive".

Jaký byl výsledek?

U pokusného záhonu jsem ze 497 stroužků sklidil cca 10 kg česneku na ploše cca 9 m2. Záhon byl už po léta jednostraně osazován česnek, což mohlo mít vliv na sklizeň. Nepochybně i mělo, jelikož se na tomto záhonu ve větší míře rozšířilo sklerocium, byť ne tak, aby zcela znehodnotilo pokus (možná 0,5 kg odpadu? )

Při průměrné váze lehce přes 20 gramů na cibuli vidíme, že hustá výsadba i přes nepříznivé okolnosti nedopadla výrazně hůře než výsadba ve větších rozestupech, byť je to daleko za očekáváním, které metoda vzbuzuje.

Na druhou stranu stále jsou takové výnosy na plochu o něco lepší, než bývá obvykle udáváno jako výborný výsledek - tedy 1 kg z metru. Pokud tedy nic jiného, je pozitivní dopad aspoň v úspoře místa. :)

Na sezónu 2016/17 budu pokračovat s pokusy ve větší míře.

Společenstvo růže dužnoplodé a rakytníku. :)

Už je to pár let, co jsem vysázel růže dužnoplodé, zaujaly mě na základě výletu za mnohem zkušenějším kolegou QNX v počátcích mé zemědělské anabáze.  Než jsem na ně narazil v terénu, sázel jsem spíše na růži svraskalou, nicméně zdá se mi, že růže dužnoplodá ji předčí jak co se týče velikosti, tak co se týče chuti.


Tyto růže nepatří k rostlinám, co by tvořily obrovská houští, tedy ve srovnání s klasickou planou růží šípkovou, na druhou stranu, z těch, co jsem sázel výrazně vybočuje jeden exemplář vysazený poměrně blízko samičky rakytníku řešetlákového. :)

Někteří jistě vědí, ale ti co nevědí, rakytník patří k rostlinám, které mají vedle své zdravotní prospěšnosti další obrovský klad, dokáží obohacovat půdu v okolí o půdní dusík.



Jak to funguje ve stručnosti zde. 

Poznámka k fotce ze sklizně - nejde o úrodu z této jediné růže,  mám jich vysázeno mnohem více, ale je určitě jasné, že z velké růže je mnohem více šípků než z těch, co jsou poloviční či menší. :)

Prozatímní poznatky z pěstování česneku sezóna 2015/2016:

Podstatná část sklizně probíhala od 16.7. do 21.7.

Zatím nedokážu pořádně odhadnout, jak velký bude výnos (doufám, že aspoň 300 kg), ale už teď mohu přinést pár zajímavých informací.

Předminulý rok jsem se poprvé odvážil využít mulčování na rozsáhlejší plochu, tehdy šlo o cca 60 m2. K rozhodnutí jsem dospěl na základě četby odborné literatury..;) Tedy knihy Growing Great Garlic od Rona L. Engelanda. Na rozdíl od něj jsem mulč nechal až do sklizně, autor jej odstraňuje v době přibližně měsíc před sklizní, aby umožnil česneku co nejlepší podmínky pro dozrávání.

Potvrdil jsem si, že český česnek mulčem proroste stejně dobře jako ten americký;), navíc cibule měly zcela srovnatelnou velikost s česnekem nemulčovaným a opečováným ručním pletím.

Na základě zkušenosti jsem se rozhodl zamulčovat podstatnou část záhonů. Cca 265 m2 z cca 330 m2. Po prvních třech zamulčovaných záhonech jsem si uvědomil, že možná pokrývám záhony až v příliš silné vrstvě a zbytek jsem překryl jen tak, aby k došlo k úplnému zakryt, ale bez vrstvení.

Novinkou letošního roku je lukan, který byl sázen jen do tence pokrytých záhonů, tudíž nemohu posoudit, co by raději. Nicméně mám srovnání odrůd havran i havel. Obě odrůdy vykázaly mnohem lepší předsklizňový stav v záhonech pokrytých silnější vrstvou (po slehnutí cca 3-4 cm). Havran se dokázal poměrně dobře vypořádat i s vrstvou tenkou - značná část porostu byla ještě relativně zelená. Havel s tenkou vrstvou mulče byl ale o dost zaschlejší i přes to, že dle informací od šlechtitele by měl být sklízen kolem 20. července, zatímco Havran už kolem 15.

Nicméně značná část porostu zamulčovaného silnou vrstvou mulče jak v případě havrana tak i havla jevila dost známek toho, že by v zemi klidně ještě týden vydržela - hodně rostlin mělo ještě 5 - 6 zelených listů, občas i 7. Ohledně velikosti cibulí platí, že v průměru největší byly jak u havla tak u havrana právě pod silně zamulčovaným česnekem.

Co se týče metod, jak už u mě za ta léta bývá zvykem, pro přípravu záhonů jsem použil dvojitého rytí. Nejprve na jaře 2015 a pak ještě jednou v průběhu září a října, kdy jsem spolu s rytím do země zapravoval kravský hnůj od místních zemědělců (jde o součást metody, ideálně kompost, ale tolik kompostu jsem neschrastil). Minulý rok jsem ani nepoužil zelené hnojení (svazenka vratičolistá), bylo velké sucho. Vlastně tam, kde jsem jej použil, vzešlo až následující sezónu spolu s česnekem. :D

Když uvážím, že česnek byl sázen do záhonů, kde ještě několik let dříve nebylo nic než prostá louka a ještě dříve jen klasické pole od zemědělců, půda za sucha tvrdá jak kámen, sotva jedna žížala na rýč a se spoustou kamení, tak je vidět, že tyto metody, ač velice pracné, mají opravdu hodně do sebe.

Kdybyste viděli těch žížal, co bylo v česneku a pod mulčem, srdce každého milovníka přírody musí při takovém pohledu zaplesat. :)

Jako každý rok i letos se staly chyby, z kterých snad přijde poučení - musím si dát pozor a sázet česnek dále od krajů, sice si tím trochu snížím výnos na plochu, na druhou stranu budu moci snadno odstraňovat krajovou trávu, právě v krajích byl česnek stejně většinou malý a navíc se to obtížně udržuje. V podstatě jsem na údržbu těch krajů nakonec rezignoval, jen jednou jsem se to zkusil pokrátit.

Každopádně pokud už po prvním roce byl tak krásný výsledek, nezbývá než se těšit na další léta...:)

Abych však jen nechválil, už asi čtvrtým rokem mám záhony, kde pěstuju česnek v rozporu s doporučovanými pravidly stále na stejném místě. Z původních cca 70 m2 jsem to rozšířil na 200 m2, posléze ubral na cca 100 m2 a nakonec minulý rok dále ubral na cca 40 m2.

Ze 40 m2 jsem u jednoho cca 8 m2 velkého záhonu vysázel cca 500 stroužků v rozestupech 11x11, tentokrát bez přerušení zeleným hnojením, a čekal jak to dopadne. Vzdálenost byla zvolena na základě knihy Growing More Vegetables....od Johna Jeavonse, z této knihy s mnohem delším názvem, než jsem uvedl, mám dvojité rytí, nicméně zatímco dvojité rytí se jednoznačně osvědčilo, takto malé rozestupy zdá se nikoliv, byť to může do značné míry být jednostranným vyčerpáním půdy. Bude zajímavé zjistit výnos na m2, jestli se to přiblíží ke 2 kg z metru, každopádně na základě výsledku mohu říci, že tyto rozestupy se s ohledem na velikost česneku prozatím nejeví jako dobrá volba, každopádně pokusy budu dělat i v následujících letech.

Abych to shrnul, zatímco po prvních dnech sklizně jsem byl rozpačitý, po tomto týdnu jsem ohledně pěstování pln optimismu. :)

Další informace budu vědět až po zvážení/prodeji česneku, tak doufám milé čtenářky i čtenáři, že objednávky se jen pohrnou, ať mohu co nejdříve dát vědět o svých celkových úspěších i neúspěších.;)

Dodatek: Ještě důležitá informace k překrývání slámou, málem bych zapomněl na jeden z hlavních důvodů, proč vlastně mulčuju a proč mulčovat, nemusíte odstraňovat plevel, případně nemusíte používat herbicidy. U tenké vrstvy bylo znát, a je to vidět i v albu, že si plevel prorůstá poměrně snadno. Oproti tomu silná vrstva už byla docela oříšek. V obou případech jsem plošné odplevelování neprováděl - částečně z lenosti, částečně ze zvědavosti.

Co vyplynulo, pokud je dobře připravená půda s dostatkem živin, nemusí mít mírné až střední zaplevelení až tak hrozné důsledky na velikost cibulí, ale jak již jsem psal výše, silnější vrstva mulče vyšla z testování nejlépe.

Fotografie vložené níže vystihují, jak dopadl silněji zamulčovaný záhon. Kolečka vystihují sklizeň z plochy cca 12 m2 - krásný je ten poměr, plné kolečko pěkného středního a většího česneku a druhé kolečko, kde je zabrána sotva třetina, česneku malého.