Podstatná část sklizně probíhala od 16.7. do 21.7.
Zatím nedokážu pořádně odhadnout, jak velký bude výnos (doufám, že aspoň 300 kg), ale už teď mohu přinést pár zajímavých informací.
Předminulý
rok jsem se poprvé odvážil využít mulčování na rozsáhlejší plochu,
tehdy šlo o cca 60 m2. K rozhodnutí jsem dospěl na základě četby odborné
literatury..;) Tedy knihy Growing Great Garlic od Rona L. Engelanda. Na
rozdíl od něj jsem mulč nechal až do sklizně, autor jej odstraňuje v
době přibližně měsíc před sklizní, aby umožnil česneku co nejlepší
podmínky pro dozrávání.
Potvrdil jsem si, že český česnek mulčem
proroste stejně dobře jako ten americký;), navíc cibule měly zcela
srovnatelnou velikost s česnekem nemulčovaným a opečováným ručním
pletím.
Na základě zkušenosti jsem se rozhodl zamulčovat
podstatnou část záhonů. Cca 265 m2 z cca 330 m2. Po prvních třech
zamulčovaných záhonech jsem si uvědomil, že možná pokrývám záhony až v
příliš silné vrstvě a zbytek jsem překryl jen tak, aby k došlo k úplnému
zakryt, ale bez vrstvení.
Novinkou letošního roku je lukan,
který byl sázen jen do tence pokrytých záhonů, tudíž nemohu posoudit, co
by raději. Nicméně mám srovnání odrůd havran i havel. Obě odrůdy
vykázaly mnohem lepší předsklizňový stav v záhonech pokrytých silnější
vrstvou (po slehnutí cca 3-4 cm). Havran se dokázal poměrně dobře
vypořádat i s vrstvou tenkou - značná část porostu byla ještě relativně
zelená. Havel s tenkou vrstvou mulče byl ale o dost zaschlejší i přes
to, že dle informací od šlechtitele by měl být sklízen kolem 20.
července, zatímco Havran už kolem 15.
Nicméně značná část porostu
zamulčovaného silnou vrstvou mulče jak v případě havrana tak i havla
jevila dost známek toho, že by v zemi klidně ještě týden vydržela -
hodně rostlin mělo ještě 5 - 6 zelených listů, občas i 7. Ohledně
velikosti cibulí platí, že v průměru největší byly jak u havla tak u
havrana právě pod silně zamulčovaným česnekem.
Co se týče metod,
jak už u mě za ta léta bývá zvykem, pro přípravu záhonů jsem použil
dvojitého rytí. Nejprve na jaře 2015 a pak ještě jednou v průběhu září a
října, kdy jsem spolu s rytím do země zapravoval kravský hnůj od
místních zemědělců (jde o součást metody, ideálně kompost, ale tolik
kompostu jsem neschrastil). Minulý rok jsem ani nepoužil zelené hnojení
(svazenka vratičolistá), bylo velké sucho. Vlastně tam, kde jsem jej
použil, vzešlo až následující sezónu spolu s česnekem. :D
Když
uvážím, že česnek byl sázen do záhonů, kde ještě několik let dříve
nebylo nic než prostá louka a ještě dříve jen klasické pole od
zemědělců, půda za sucha tvrdá jak kámen, sotva jedna žížala na rýč a se
spoustou kamení, tak je vidět, že tyto metody, ač velice pracné, mají
opravdu hodně do sebe.
Kdybyste viděli těch žížal, co bylo v
česneku a pod mulčem, srdce každého milovníka přírody musí při takovém
pohledu zaplesat. :)
Jako každý rok i letos se staly chyby, z
kterých snad přijde poučení - musím si dát pozor a sázet česnek dále od
krajů, sice si tím trochu snížím výnos na plochu, na druhou stranu budu
moci snadno odstraňovat krajovou trávu, právě v krajích byl česnek
stejně většinou malý a navíc se to obtížně udržuje. V podstatě jsem na
údržbu těch krajů nakonec rezignoval, jen jednou jsem se to zkusil
pokrátit.
Každopádně pokud už po prvním roce byl tak krásný výsledek, nezbývá než se těšit na další léta...:)
Abych
však jen nechválil, už asi čtvrtým rokem mám záhony, kde pěstuju česnek
v rozporu s doporučovanými pravidly stále na stejném místě. Z původních
cca 70 m2 jsem to rozšířil na 200 m2, posléze ubral na cca 100 m2 a
nakonec minulý rok dále ubral na cca 40 m2.
Ze 40 m2 jsem u
jednoho cca 8 m2 velkého záhonu vysázel cca 500 stroužků v rozestupech
11x11, tentokrát bez přerušení zeleným hnojením, a čekal jak to dopadne.
Vzdálenost byla zvolena na základě knihy Growing More Vegetables....od
Johna Jeavonse, z této knihy s mnohem delším názvem, než jsem uvedl, mám
dvojité rytí, nicméně zatímco dvojité rytí se jednoznačně osvědčilo,
takto malé rozestupy zdá se nikoliv, byť to může do značné míry být
jednostranným vyčerpáním půdy. Bude zajímavé zjistit výnos na m2, jestli
se to přiblíží ke 2 kg z metru, každopádně na základě výsledku mohu
říci, že tyto rozestupy se s ohledem na velikost česneku prozatím nejeví
jako dobrá volba, každopádně pokusy budu dělat i v následujících
letech.
Abych to shrnul, zatímco po prvních dnech sklizně jsem byl rozpačitý, po tomto týdnu jsem ohledně pěstování pln optimismu. :)
Další
informace budu vědět až po zvážení/prodeji česneku, tak doufám milé
čtenářky i čtenáři, že objednávky se jen pohrnou, ať mohu co nejdříve
dát vědět o svých celkových úspěších i neúspěších.;)
Dodatek:
Ještě důležitá informace k překrývání slámou, málem bych zapomněl na
jeden z hlavních důvodů, proč vlastně mulčuju a proč mulčovat, nemusíte
odstraňovat plevel, případně nemusíte používat herbicidy. U tenké vrstvy
bylo znát, a je to vidět i v albu, že si plevel prorůstá poměrně
snadno. Oproti tomu silná vrstva už byla docela oříšek. V obou případech
jsem plošné odplevelování neprováděl - částečně z lenosti, částečně ze
zvědavosti.
Co vyplynulo, pokud je dobře připravená půda s
dostatkem živin, nemusí mít mírné až střední zaplevelení až tak hrozné
důsledky na velikost cibulí, ale jak již jsem psal výše, silnější vrstva
mulče vyšla z testování nejlépe.
Fotografie vložené níže vystihují, jak dopadl silněji zamulčovaný záhon. Kolečka vystihují sklizeň z plochy cca 12 m2 - krásný je ten poměr, plné kolečko pěkného středního a většího česneku a druhé kolečko, kde je zabrána sotva třetina, česneku malého.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat