Česnek a jeho skladování

Česnek je rostlina, kterou lze vypěstovat velice snadno. Vyroste v podstatě bez jakékoliv péče a starostí, stačí zasadit do připraveného záhonu a udržovat ideálně v bezplevelném stavu, případně zamulčováno. V dobré půdě se Vám za takových okolností odvděčí, nejsou-li extrémní podmínky, uspokojivou sklizní. Pokud pěstujete v malém měřítku, určitě dokážete zajistit česneku příznivé prostředí třeba i v případě dlouhodobějšího sucha. Zálivka totiž v takovém případě rozhodně neuškodí.

Nejnáročnější úkol začíná v okamžiku, kdy máte česnek sklizen, usušen a potřebujete ho co nejdéle udržet v poživatelném stavu.

Skladovatelnost česneku je naprosto nepředvídatelná veličina a trvanlivost se i u jednotlivých odrůd může lišit rok od roku.  Máte-li štěstí, či ideální podmínky, vydrží cibule až do další sklizně případně konečné spotřeby bez větších ztrát, mnohem častěji začne postupná degradace cibulí v zimě a s příchodem jara se rychlost kažení začne zvyšovat.

Jaké jsou ideální podmínky ke skladování? Ron L. Engeland, autor knihy Growing Great Garlic, doporučuje pro skladování následující podmínky: vlhkost v rozmezí 40 - 60 procent, teploty v rozmezí 13 - 18 °C, případně 0 - 2 °C, kromě toho je důležité zajistit cirkulacu vzduchu.

Každá z těchto teplot má svá pro a proti. Česnek skladovaný při teplotách pokojových a jim blízkým se probouzí ze spánkového režimu velice zvolna, což prodlužuje skladovatelnost.

Oproti tomu u česneku skladovaného dlouhodobě při nízké teplotě dochází po vyjmutí do běžného prostředí k rychlé degradaci kvality.

Bohužel skladování při teplotám blízkým pokojovým má svá vlastní úskalí a tím je vlnovník česnekový.

Teploty kolem 20° C jsou totiž ideálními i pro množení vlnovníka, nedáte-li pozor, může se snadno stát, že většina cibulí bude napadena. Pokud provádíte kontrolu a všimnete si napadení včas, nic se neděje. Česnek lze i po útoku tohoto škůdce bez obav konzumovat, navíc napadení bývá nerovnoměrné. Pokud si však nedáte pozor, vlnovník vysaje česnek tak důkladně, že stroužky zcela zdřevnatí a jako takové už  jsou nepoužitelné.

Takže nejlépe asi držet se spodní hranice a zajistit teploty do 15 °C. Což by mohlo odpovídat nějaké nevytápěné a dobře větrané místnosti - třeba garáž, špajz a podobně.

Toto je tedy ke skladování z hodnověrného zdroje dlouholetého zkušeného pěstitele. Lze porovnat s doporučeními pana Kozáka, která jsou v zásadě podobná.

Na základě zkušenosti zákazníků mám potvrzeno, že česnek dokáže v použitelném stavu vydržet i v lednici, je-li ponechán v papírovém sáčku. Předpokládám, že pozitivní roli na dobu skladovatelnosti má právě to, že sáček umožňuje česneku dýchat a zároveň zabraňuje přístupu přílišné vlhkosti.

Osobně bych to bral jako nouzové řešení.

Existují i další tipy na prodloužení trvanlivosti: například ponechání česnekového svazku s delší natí a jeho vložení natí směrem k zemi, případně vyskládání podobným způsobem do lísky. Všechny tyto způsoby mohou mít pozitivní vliv, nicméně domnívám se, že zásadní je dodržet správnou teplotu, vlhkost a větrání.

Pokud nemáme možnost vhodného skladování, jsou zde stále ještě možnosti konzervace. Jedním z klasických doporučení je zpracovat spolu se solí.

Co se osvědčilo mně minulý rok - vyloupaný česnek naložit do octa a bez jakékoliv další tepelné úpravy vložit do lednice. Česnek by si měl uchovat zdraví prospěšné látky, ocet zabrání degradaci. Nevýhodou je ztráta síly a stroužky bohužel přeberou octový nádech.

Výhodou je možné použití česneku jako "pochoutkové" zeleniny či jen tak k zakousnutí jako medicíny, tedy použitelné i pro citlivější jedince.

Pokud máte vlastní tipy a rady jak na skladování česneku, budu rád za komentáře a rád článek doplním, k čemuž se možná dostanu časem tak jako tak. :)

Ilustrační fotografie napadení vlnovníkem česnekovým

počáteční fáze napadení vlvnovníkem česnekovým, lesklé vlhké stroužky 

další fáze napadení - na stroužku je zřetelně vidět napadená část, stále ještě lze konzumovat

další fáze napadení - na stroužku je zřetelně vidět napadená část, stále ještě lze konzumovat

konečná fáze napadení vlvnovníkem, zcela vysátý stroužek

Česnek a výnosy při biointenzivním hospodaření - sezóna 2016/2017

Sice mám zatím usušenu a zváženu jen jednu odrůdu, ale výsledek mě potěšil natolik, že jsem neodolal a vrhnul se do sepsání výsledků:)

Dnes jsem dokončil sklizeň poslední odrůdy česneku (Benátčan), potřebuju uvolnit místo na věšení k sušení. Není toho tolik, abychom natahovali další napínací drát, tak sundavám odrůdy, které už visí nejdéle a tudíž už mám první reálné údaje o sklizni a musím říci, že mě výsledek pořádně namlsal. :)

Dost řečí, jde především o statistiku. :)

Odrůda Bjetin

Zasazeno 843 stroužků o průměrné váze 5,23 gramů a váze celkové 4,49 kg.

Celkový výnos: 32,34 kg

Průměrná váha cibulí  38,34 gramů

Přibližný výnos cca 1,29 kg/m2

Výnos z 1 kg sadby (nicméně čistá váha stroužků, nikoliv cibulí)  - cca 7,2 kg česneku. :) (u odrůdy Bjetin udává  p. Kozák množitelský koeficient 1:8)

Je pravda, že letos mi vyjimečně přálo počasí - až na pár týdnů po celou sezónu dostatek srážek.

Také je pravda, že Bjetin byl zasazen do záhonů, které už obhospodařuji intenzivním způsobem třetí sezónu.

Dost možná tedy došlo ke kombinaci pozitivních faktorů. Největší záludnost může být na mé straně v odhadu výměry. S ohledem na množství záhonů jde o velice přibližné údaje. V zásadě měřím krokováním a stopováním. Na druhou stranu stejně to "měřím" po celou dobu pěstování a takové výnosy jsem ještě nikdy neměl. :)

Pokud bych srovnával s tabulkou Johna Jeavonse, výsledek 1,29 kg/m2 není nic, čím by se člověk měl nějak extra chlubit, na druhou stranu s ohledem na výnosy dosahované v ČR při konvenčním pěstování ta skoro třetina navíc není zanedbatelná a to musím přiznat značné rezervy v péči o porost. :) Jen jednou provedené odplevelování a nedořešená péče o krajové partie záhonů. Česnek je hodně odolný, ale travnímu drnu v krajích konkuruje těžko.

Ještě pár poznámek k pěstování - jak jsem psal jinde, používám odleželý kravský hnůj. Nadmořská výška je cca 450 metrů nad mořem, zpracování půdy dvojitým rytím se zapravením hnoje na dno vyrývané rýhy.  Záhony s Bjetinem zpracovány prvně před třemi lety.

 Když to půjde od ruky, zítra budu znát výsledek u odrůdy Anton.

Zas tak moc od ruky to nešlo, takže až dnes. :)

Aktualizace 28.7.2017 - odrůda Anton - na rozdíl od Bjetinu byl Anton ze 100% sadba od pana Kozáka.

Z deseti kilogramů cibulí zasazeno 1700 stroužků o celkové váze 8 kg a váze jednotlivých stroužků  4,7 gramů.

Celkový výnos 28,07 kg česneku.

Průměrná váha cibulí 16,47 gramů.

Výnos z plochy 0,56 kg/m2.

Uvážím-li celé 10 kg balení, urodilo se z 1 kg pouhých 2,8 kg česneku, budu-li brát jen váhu zasazených stroužků, dostanu se na 1:3,5.

Z 28 kg sklizeného česneku bylo cca 11 kg malé velikosti a 17 kg větší a střední velikosti. Každopádně Anton se zrovna nepředvedl. Na jeho obranu dlužno dodat, že z hlediska zaplevelenosti záhonů na tom byl prakticky nejhůře, na druhou stranu si za to může sám. ;) Takový Havel si poradil s plevelem poměrně snadno i bez větší pomoci. :)

Aktualizace 2.8. 2017 -  odrůda Lukan, vlastní sadba.  Zasazeno 2800 stroužků o váze 11,35 a průměrné váze stroužků 4,05 gramů.

Celkový výnos 48,72 kg  česneku (včetně kořínků a cibulí se zakrácenou,ale nikoliv zcela zkrácenou natí).

Průměrná váha cibulí 17,4 gramů.

Výnos z plochy 0,65 kg/m2.

Aktualizace 15.8.2017 - odrůda Slavin, zdroj sadby ze 100%  p. Kozák. Zasazeno 1411 stroužků o průměrné váze 4,96 gramů.

Celkový výnos cca 34 kg česneku, z toho 26 kg převážně střední a větší velikosti a 8 kg převážně menší velikosti, také se zakrácenou natí a s kořínky.

Průměrná váha cibulí 24,1 gramů.

Výnos z plochy 0,76 kg/m2.

V tomto případě jsou zajímavé ještě další údaje - koupené balení bylo o váze 13 kg, ale čistá váha použitých stroužků pouze 7 kg a i přes značnou redukci podměrečných kousků je průměrná váha jednotlivých stroužků 4,96 gramů. Tzn. zdá se, že u této odrůdy se vyplatí ponechávat sadbu z vlastních zdrojů a vybírat jen ty největší cibule. Určitě by byla možná ještě větší redukce, než jakou jsem provedl, ale pak by z 13 kg sadby mohla být použita třeba  i jen třetina a to se s ohledem na náklady spojené s nákupem sadby příliš nevyplatí. Výsledky dávají podněty k zamyšlení do dalších let.

Je pravda, že když uvážím hrubou váhu sadby, je celkový poměr sadba/výkon velice slabý, ale s tím se prostě budu muset nějak poprat. Obecně vzato jsem ale s touto odrůdou spokojen. V minulém roce by takovýto výsledek stačil na  druhé místo hned za Havlem. :)

Odrůda Havran čerstvá sadba od pana Kozáka. Zasazeno 370 stroužků o průměrné váze 10,37 gramů.

Celkový výnos cca 12,3 kg  převážně větší velikosti.

Průměrná váha cibulí 33,24 gramů.

Výnos z plochy 1,12 kg z m2.

Další zajímavé údaje - koupené balení 5 kg, čistá váha sazených stroužků 3,84 kg. Tzn. z 1 kg stroužků výnos pouhých 3,2 kg česneku. Pokud bych bral váhu hrubou, jde pouze o poměr 1 ku 2,46.

Ačkoliv průměrná váha cibulí působí pozitivním dojmem a je to určitě výborná zpráva pro zákazníka, z hlediska pěstitele je to i přes slušnou hmotnost cibulí slabý výsledek. Snad to vysvětluje, proč jsem se rozhodl v letošním roce nastavit jako hlavní hledisko pro určení ceny odrůdu a nikoliv velikost. :)

Každopádně bude zajímavé srovnání s vlastní sadbou, kde jsem použil stroužky o váze 7,36 gramů.

Ještě bude napínavé, jestli se dostanu na celkovou hmotnost 400 kg, mám trochu obavy, že se mi to zvolna vzdaluje. Možná to bude zase těsně pod. :)

Aktualizace 21.8.2017

Odrůda Havran z vlastních zdrojů.  Zasazeno 2785 stroužků o průměrné váze 7,36 gramů.

Celkový výnos 78,58 kg z toho cca 16 kg menší velikosti a zbytek střední a větší velikosti.

Průměrná váha cibulí 28,22 gramů.

Výnos z plochy cca 1,048 z m2.

Zajímavost - Havran byl jediný česnek, který jsem stihl aspoň částečně zamulčovat. Z cca 75 m2 přibližně 30 m2, možná lehce méně či lehce více.

U zamulčovaného česneku byl větší výskyt menších cibulí, z 16 kg přibližně 9 kg. Celkové množství zamulčovaného česneku jsem navážil na 27,78 kg, tzn. zdá se, že  zamulčování sice uspořilo práci s odplevelováním, ovšem za cenu mírného snížení výnosu. S ohledem na skoro ideální průběh česnekové sezóny na mých pozemcích si odhaduji tvrdit, že i přes pravděpodobně  lehce nižší výnos v letošním roce oproti pozemkům nezamulčovaným se tato technika u česneku vyplatí jako pojistka. V případě suššího roku může hodně pomoci při zadržování vlhkosti, v případě bezproblémové sezóny je sice výsledek o něco horší, ale mulč nám stále přináší nezanedbatelnou časovou úsporu při odplevelování.

Co by stálo za to otestovat - vyzkoušet odebrání mulče v průběhu dozrávání a dorůstání cibulí (tedy přibližně měsíc před sklizní) - postup dle knihy Growing Great Garlic od autora Rona Engelanda.

Aktualizace 22.8. 2017

Odrůda Benátčan, čerstvá sadba od pana Kozáka. Zasazeno 3930 stroužků o průměrné váze 3,2 gramů.

Celkový výnos 66,45 kg, z toho cca 26,56 kg malého česneku a 39,89 kg cibulí "středních" a větších velikostí.

Průměrná váha cibulí 16,9 gramů.

Výnos z plochy cca 0,74 kg/m2.

Benátčan byl jediný česnek, který jsme sázeli v předjaří a nikoliv koncem roku. To přirozeně mohlo negativně ovlivnit výnos, s ohledem na ostatní hůře vycházející odrůdy  a nízkou průměrnou hmotnost jednotlivých stroužků to tedy nedopadlo až tak zle.

Z 20 kg sadby bylo použitelných  12,65 kg stroužků a i tak o velice nízké průměrné váze. Tzn. u Benátčanu je nutná důkladná probírka cibulí a stroužků, vzhledem k vysokému množství strožků v cibuli (12 - 17) se pravděpodobně vyplatí použít na sadbu jen největší cibule, případně pořádně protřídit větší a střední, tím pádem i počítat s větším množstvím "odpadu" malých stroužků.

Podíváme-li se na to, co zatím mají společné úspěšné odrůdy a co neúspěšné, ještě před dokončením vážení odrůdy Havel je vidět, že jedním z klíčových faktorů opravdu je váha jednotlivých stroužků. Jako spodní použitelná hranice se jeví cca 5 gramů a ačkoliv stroužky o průměrné váze 10 gramů dokázaly zajistit nárůst cibulí do slušné velikosti, z hlediska efektivity to dost skřípe.

Ještě uvidíme, co nám poví odrůda Havel.

Aktualizace 23.8.2017 odrůda Havel vlastní + od pana Kozáka.

Nejprve vlastní sadba. Zasazeno 3215 stroužků o průměrné váze 8,7 gramů.

Celkový výnos 97,23 kg? Z toho 12 kg malé velikosti,  85,22 kg střední a větší velikosti.

Průměrná váha cibulí 30,24 gramů.

Výnos z plochy 1,215 kg/m2.

Havel česrtvá sadba od pana Kozáka

Zasazeno 700 stroužků o průměrné váze 8,68 gramů.

Celkový výnos 11,71 kg. Z toho 1,5 kg malé velikosti a 10,21 střední a větší velikosti.

Průměrná váha cibulí 16,72 gramů.

Výnos z plochy 0,78 kg/m2

Výsledek u čerstvé sadby Havla od pana Kozáka je natolik podivný, že zde muselo pravděpodobně dojít ke špatnému sčítání v důsledku nedostatečného označení přechodu z vlastní sadby na Kozákovu.

Pro zajímavost odkazuji na váhové výsledky z minulého roku.