Cesta:
Kousek pod vrcholem:
Silnice na Vápenný podol - vrcholová pasáž:
Lesní cesta pár (desítek) metrů nad silnicí na Vápenný podol:
Triangulační bod:
pondělí 26. prosince 2011
25.12. 2011
Fotografie z následující cesty na Bučinu, zatímco ve Skoranově padal sníh s dešťěm bez jakékoliv šance na udržení, mezi 500 a 550 metry nad mořem už bylo čisté sněžení, ve vyšší partii se sníh začal držet i na silnici a u triangulačního bodu bylo dobrých 5 čísel sněhu. :) Je docela pravděpodobné, že sněhové srážky byly na Bučině i z noci ze 24. 12. na 25. 12., kdy ve Skoranově úspěšně odtávaly poslední zbytky sněhu.:)
Cesta:
Kousek pod vrcholem:
Silnice na Vápenný podol - vrcholová pasáž:
Lesní cesta pár (desítek) metrů nad silnicí na Vápenný podol:
Triangulační bod:
Cesta:
Kousek pod vrcholem:
Silnice na Vápenný podol - vrcholová pasáž:
Lesní cesta pár (desítek) metrů nad silnicí na Vápenný podol:
Triangulační bod:
Vánoce v Železných horách;)
Jak bývá pravidlem, i letos došlo na Vánoční oblevu, od doby, co je opět zobytňena chalupa v Železných horách, trávíme většinou Vánoce v místě, kde se cítíme nejlépe, tedy tamtéž, což nám zároveň zvyšuje šance na to, že by mohly být pod sněhem, musím ale přiznat, že za poslední léta to bylo skoro jak přes kopírák. Před Vánoci napadne tak 10 až 15 cm sněhu, někdy i více, jen kvůli tomu, aby to nejpozději v noci na Štědrý den roztálo. :) Nicméně Železné hory neselhaly aspoň v tom, že ještě v době příjezdu bylo až do Třemošnice (nejvyšší bod kolem 300 m. nad mořem) klasické sychravé počasí a po vyjetí jediného kopce to vypadalo, jako na opravdových horách. :) Bohužel, do následujícího rána skoro vše slezlo...
Tak jsem si řekl, že když už jsou teploty sice nad nulou, ale nijak extrémně, že bych mohl vyzkoušet vystoupat na nejvyšší vrchol v okolí - Bučina - 605 m. nad mořem a omrknout, jestli bude znatelný rozdíl mezi Skoranovem rozkládajícím se o pouhých cca 150 metrů níže. A zjistil jsem, že taková zimní procházka do hor je opravdu velice příjemná, zvláště po jídle ;), a kouzlo snad ještě větší, než kdyby byl sníh i u nás. :)
Šli jsme s bratrem jak 24. 12., tak následujícího dne, na Štedrý den bylo v době výletu zataženo, o den později ve Skoranově dokonce pršelo....)
Fotografie mám z 23. 12 ze Skoranova a z 24. 12. a 25.12. z cesty na Bučinu a z Bučiny....
Všimněte si toho rozdílu oproti předchozímu dnu, prostě to všechno slezlo :)
Nad Skoranovem:
Bučina pod vrcholem:
Bučina - triangulační bod - 605 m. nad mořem
Tak jsem si řekl, že když už jsou teploty sice nad nulou, ale nijak extrémně, že bych mohl vyzkoušet vystoupat na nejvyšší vrchol v okolí - Bučina - 605 m. nad mořem a omrknout, jestli bude znatelný rozdíl mezi Skoranovem rozkládajícím se o pouhých cca 150 metrů níže. A zjistil jsem, že taková zimní procházka do hor je opravdu velice příjemná, zvláště po jídle ;), a kouzlo snad ještě větší, než kdyby byl sníh i u nás. :)
Šli jsme s bratrem jak 24. 12., tak následujícího dne, na Štedrý den bylo v době výletu zataženo, o den později ve Skoranově dokonce pršelo....)
Fotografie mám z 23. 12 ze Skoranova a z 24. 12. a 25.12. z cesty na Bučinu a z Bučiny....
Všimněte si toho rozdílu oproti předchozímu dnu, prostě to všechno slezlo :)
Nad Skoranovem:
Bučina pod vrcholem:
Bučina - triangulační bod - 605 m. nad mořem
neděle 12. června 2011
Čínská studie II
Zatímco první příspěvek byl spíše o mně:), v druhém a následujících bych se rád věnoval knize samotné a to především dle mého názoru klíčovým nálezům v knize prezentovaným.
Autoři publikace se domnívají, že k prevenci civilizačních chorob či dokonce i potlačení až léčení projevů nemocí propuklých slouží nejlépe vhodná úprava jídelníčku. Nedokážu posoudit, do jaké míry jde o myšlenky v České republice revoluční, nicméně dle knihy se zdá, že ve Spojených státech vyvolaly takovéto "kacířské myšlenky" v jistých zainteresovaných kruzích řádnou nevoli.
Dr. Campbell totiž podává velice čitelnou formou přesvědčivou sbírku důkazů svědčících o přínosu radikálního omezení či ideálně vyškrtnutí potravin na živočišném základě a to včetně mléčných výrobků, ryb a vajec.
Název publikace "Čínská studie" nezvolili autoři náhodně. V 80. letech se naskytla Dr. Campbellovi příležitost ke zkoumání stravovacích zvyklostí a zdravotního stavu s tím spojeného u čínské populace. V průběhu studie dostal příležitost ověřit si u 6500 testovaných obyvatel 65 čínských převážně venkovských oblastí zjištění, ke kterým dospěl již v počátečním období kariéry.
V rané fázi vědecké kariéry působil Dr. Campbell na Filipínách v rámci programu majícího za cíl snížení podvýživy u dětské populace. Vzhledem k chudobě většiny tamější populace nebylo možné počítat s vyřešením podvýživy přechodem na živočišnou stravu. Jako vhodná varianta k získání tolik potřebných bílkovin se tedy jevily nutričně bohaté arašídy. Arašídy v sobě však mají jedno nebezpečné úskalí, jsou velice náchylné k napadením plísněmi tvořícími rakovinotvorné látky - aflatoxiny. Zjistilo se, že filipínské děti trpí velice často na rakovinu jater. Samotný výskyt této choroby u dětí není rozhodně něčím obvyklým. Jenže ještě větší šok přineslo další zjištění, rakovinou trpěly nejčastěji děti bohatých rodičů, se stravou velice podobnou té, jaká byla obvyklá v západních zemích. Nalezeným původcem bylo arašídové máslo, které si dopřávali především potomci z vyšších vrstev filipínské společnosti.
Přibližně ve stejnou dobu se k autorovi dostaly i výsledky studie indických vědců zkoumajících vliv aflatoxinů na potkany přijímající potraviny o obsahu buď 5 či 20% živočišných bílkovin.
Dle této studie se u potkanů stravujících se potravou s obsahem 20% živočišných bílkovin a zároveň vystavených aflatoxinům vyvinula ve 100%!! rakovina jater či její zárodek. Oproti tomu všichni potkani krmení 5% dávkou živočišných bílkovin zůstali až do konce studií naprosto zdraví.1)
Jak výzkum na Filipínách, tak výsledky studie indických vědců autora zaujaly natolik, že se rozhodl pokus zopakovat. Pokusy probíhaly s mnoha variacemi, ale závěr byl jednoznačný. Nezávisle na koncentraci aflatoxinů došlo k výskytu rakoviny u zvířat, která dostávala v potravě vyšší obsah živočišných bílkovin (v tomto případě kaseinu - z mléka), přičemž hraniční oblast se pohybovala někde kolem 10%. Zároveň bylo možné rozvoj rakoviny zpomalit, či dokonce zvrátit úpravou jídelníčku směrem k převaze rostlinné stravy. Pokud však došlo k návratu k vyšším hladinám živočišných bílkovin, nástup rakoviny pokračoval. Oproti tomu, příjem bílkovin rostlinného původu neměl v kombinaci s aflatoxinem na rozvoj rakoviny zásadní vliv a to i při mnohem vyšších koncentracích, než zmiňovaných mezních 10% u bílkovin živočišných.2)
1) O pozadí výzkumu na Filipínách a zjištění indických vědců srv. Campbell, T.Colin; Campbell, Thomas M: Čínská Studie, Výživa jako základ uchování a zlepšení zdraví , tělesné kondice i duševních schopností, Svítání, Jihlava 2011. s.50 - 51
2) podrobněji srv. Campbell, T.Colin; Campbell, Thomas M., c.d. 57 - 79.
Autoři publikace se domnívají, že k prevenci civilizačních chorob či dokonce i potlačení až léčení projevů nemocí propuklých slouží nejlépe vhodná úprava jídelníčku. Nedokážu posoudit, do jaké míry jde o myšlenky v České republice revoluční, nicméně dle knihy se zdá, že ve Spojených státech vyvolaly takovéto "kacířské myšlenky" v jistých zainteresovaných kruzích řádnou nevoli.
Dr. Campbell totiž podává velice čitelnou formou přesvědčivou sbírku důkazů svědčících o přínosu radikálního omezení či ideálně vyškrtnutí potravin na živočišném základě a to včetně mléčných výrobků, ryb a vajec.
Název publikace "Čínská studie" nezvolili autoři náhodně. V 80. letech se naskytla Dr. Campbellovi příležitost ke zkoumání stravovacích zvyklostí a zdravotního stavu s tím spojeného u čínské populace. V průběhu studie dostal příležitost ověřit si u 6500 testovaných obyvatel 65 čínských převážně venkovských oblastí zjištění, ke kterým dospěl již v počátečním období kariéry.
V rané fázi vědecké kariéry působil Dr. Campbell na Filipínách v rámci programu majícího za cíl snížení podvýživy u dětské populace. Vzhledem k chudobě většiny tamější populace nebylo možné počítat s vyřešením podvýživy přechodem na živočišnou stravu. Jako vhodná varianta k získání tolik potřebných bílkovin se tedy jevily nutričně bohaté arašídy. Arašídy v sobě však mají jedno nebezpečné úskalí, jsou velice náchylné k napadením plísněmi tvořícími rakovinotvorné látky - aflatoxiny. Zjistilo se, že filipínské děti trpí velice často na rakovinu jater. Samotný výskyt této choroby u dětí není rozhodně něčím obvyklým. Jenže ještě větší šok přineslo další zjištění, rakovinou trpěly nejčastěji děti bohatých rodičů, se stravou velice podobnou té, jaká byla obvyklá v západních zemích. Nalezeným původcem bylo arašídové máslo, které si dopřávali především potomci z vyšších vrstev filipínské společnosti.
Přibližně ve stejnou dobu se k autorovi dostaly i výsledky studie indických vědců zkoumajících vliv aflatoxinů na potkany přijímající potraviny o obsahu buď 5 či 20% živočišných bílkovin.
Dle této studie se u potkanů stravujících se potravou s obsahem 20% živočišných bílkovin a zároveň vystavených aflatoxinům vyvinula ve 100%!! rakovina jater či její zárodek. Oproti tomu všichni potkani krmení 5% dávkou živočišných bílkovin zůstali až do konce studií naprosto zdraví.1)
Jak výzkum na Filipínách, tak výsledky studie indických vědců autora zaujaly natolik, že se rozhodl pokus zopakovat. Pokusy probíhaly s mnoha variacemi, ale závěr byl jednoznačný. Nezávisle na koncentraci aflatoxinů došlo k výskytu rakoviny u zvířat, která dostávala v potravě vyšší obsah živočišných bílkovin (v tomto případě kaseinu - z mléka), přičemž hraniční oblast se pohybovala někde kolem 10%. Zároveň bylo možné rozvoj rakoviny zpomalit, či dokonce zvrátit úpravou jídelníčku směrem k převaze rostlinné stravy. Pokud však došlo k návratu k vyšším hladinám živočišných bílkovin, nástup rakoviny pokračoval. Oproti tomu, příjem bílkovin rostlinného původu neměl v kombinaci s aflatoxinem na rozvoj rakoviny zásadní vliv a to i při mnohem vyšších koncentracích, než zmiňovaných mezních 10% u bílkovin živočišných.2)
1) O pozadí výzkumu na Filipínách a zjištění indických vědců srv. Campbell, T.Colin; Campbell, Thomas M: Čínská Studie, Výživa jako základ uchování a zlepšení zdraví , tělesné kondice i duševních schopností, Svítání, Jihlava 2011. s.50 - 51
2) podrobněji srv. Campbell, T.Colin; Campbell, Thomas M., c.d. 57 - 79.
pondělí 6. června 2011
Čínská studie I
Nestává se často, abych na českém internetu narazil na článek, který by mě dal více, než chvilkové rudo před očima;) Tento článek budiž světlou výjimkou:)
Již nějaký ten pátek jsem si říkal, jak by bylo skvělé, kdyby se mi podařilo omezit, či dokonce zcela vyškrtnout, ve svém jídelníčku přítomnost masa.
První poměrně úspěšný pokus probíhal již před několika lety. V době kdy se mé značně prodloužené studium na vysoké škole zvolna chýlilo ke konci, tak ač z Modřan, pracoval jsem v nejmenované firmě v Horních Počernicích. Lenost považuji za přirozenou vlastnost většiny lidí a za sebe mohu říci, že rozhodně nejsem světlou výjimkou. Takže ačkoliv jsem dříve celkem často jezdil na kole, v důsledku dlouhodobého dojíždění na druhý konec města sportování skončilo a já tak trávil čas buď v posteli, sedačce MHD či v židli v práci. :) Když se k tomu přidají pozdní večeře a občas i dvě hlavní jídla denně, není divu že při "vysoké energetické náročnosti" kancelářské práce byly záhy znát výsledky:) Naštěstí se mi podařilo ve správný čas působení v této firmě ukončit a přesunout se podstatně blíže ke svému bydlišti. Po několikaleté přestávce jsem měl konečně solidní příležitost k pěstování nějakého sportu, opět cyklistiky:) Bohužel váha šla nahoru, takže bylo třeba začít něco dělat, dokud se situace naprosto nevymkla z kontroly. Tak jsem si řekl, že by nebylo špatné vrátit se k tradicím předků a omezit příjem masa na dva dny v týdnu. Spolu s cyklistikou to vedlo k rychlému úbytku nadbytečných kil a váha se z nějakých 76 či 77 kilogramů vrátila na 67, tedy váhu dříve obvyklou jen v plném běhu kolařské sezóny:) Hlavního cíle jsem dosáhl, takže časem pominul důvod k zachování jídelníčku. V současnosti si váhu držím lehce nad 70 kily a nijak zvláště mě to netrápí.
Abych se však dostal k meritu věci.:) Tak se stalo, že jsem jednoho dne narazil na již zmíněný velice zajímavý článek o "správném stravování". Ačkoliv trpím v některých směrech značnou důvěřivostí, jal jsem se i tak podrobit zdroj, z kterého článek čerpal, podrobnějšímu zkoumání. Došlo tedy jako obvykle na wikipedii:), jelikož jsem nenarazil na žádné přesvědčivé vyvrácení předložených informací, bylo jen otázkou času, než se odhodlám ke koupi knihy. Když se tak stalo, nezbylo než počkat, až kniha dorazí do mých rukou a těšit se na její přečtení. Minulé pondělí publikace dorazila z Anglie (koupil jsem levnější brožovanou verzi, v ČR je k mání kniha jen s pevnou vazbou a za cca dvojnásobnou cenu) a dal se do čtení. Odborná literatura mi v angličtině přeci jen jde trochu více ztuha, ale musím říci, že během týdne to bylo za mnou a tak mám nyní k dispozici spoustu zajímavých informací o které se s vámi v některém z dalších příspěvků rád podělím.:) Chápu, že zanícené masožrouty kniha asi nepřesvědčí, ale pro lidi váhající, jako jsem byl do nynějška já, může být její přečtení důvodem, proč když už ne zcela přestat, tak aspoň konzumaci masa, mléčných výrobků !!! a dalších, zdá se, že velice nezdravých potravin, podstatně omezit. Tak jsem si řekl, že zkusím vydržet nějaký ten čas (zkušební měsíc:) zcela bez masa a mléčných výrobků. Uvidím, jestli to zvládnu, uvidím jak velká změna to bude pro můj jídelníček, domnívám se, že by to paradoxně mohlo vést k docela solidnímu zpestření a hlavně uvidím, jestli půjde o změnu trvalou či opět dočasnou.:) Tak či tak, ke každodenní spotřebě masa už se vracet nehodlám v žádném případě a o mléčných výrobcích jsem se dozvěděl takové věci, že na ně zanevřu snad ještě více, než na to maso. :)
Doplnění z dubna 2012: Dopadlo to jako obvykle:), vše skoro při starém. Maso i mléčné výrobky dále dlabu, pravda, snad přeci o něco méně než dříve, no a zdravá strava, tam mám stále obrovské rezervy, prostě není vůle..snad to zlepší postupné přibývání úrody z vlastní zahrádky :)
Již nějaký ten pátek jsem si říkal, jak by bylo skvělé, kdyby se mi podařilo omezit, či dokonce zcela vyškrtnout, ve svém jídelníčku přítomnost masa.
První poměrně úspěšný pokus probíhal již před několika lety. V době kdy se mé značně prodloužené studium na vysoké škole zvolna chýlilo ke konci, tak ač z Modřan, pracoval jsem v nejmenované firmě v Horních Počernicích. Lenost považuji za přirozenou vlastnost většiny lidí a za sebe mohu říci, že rozhodně nejsem světlou výjimkou. Takže ačkoliv jsem dříve celkem často jezdil na kole, v důsledku dlouhodobého dojíždění na druhý konec města sportování skončilo a já tak trávil čas buď v posteli, sedačce MHD či v židli v práci. :) Když se k tomu přidají pozdní večeře a občas i dvě hlavní jídla denně, není divu že při "vysoké energetické náročnosti" kancelářské práce byly záhy znát výsledky:) Naštěstí se mi podařilo ve správný čas působení v této firmě ukončit a přesunout se podstatně blíže ke svému bydlišti. Po několikaleté přestávce jsem měl konečně solidní příležitost k pěstování nějakého sportu, opět cyklistiky:) Bohužel váha šla nahoru, takže bylo třeba začít něco dělat, dokud se situace naprosto nevymkla z kontroly. Tak jsem si řekl, že by nebylo špatné vrátit se k tradicím předků a omezit příjem masa na dva dny v týdnu. Spolu s cyklistikou to vedlo k rychlému úbytku nadbytečných kil a váha se z nějakých 76 či 77 kilogramů vrátila na 67, tedy váhu dříve obvyklou jen v plném běhu kolařské sezóny:) Hlavního cíle jsem dosáhl, takže časem pominul důvod k zachování jídelníčku. V současnosti si váhu držím lehce nad 70 kily a nijak zvláště mě to netrápí.
Abych se však dostal k meritu věci.:) Tak se stalo, že jsem jednoho dne narazil na již zmíněný velice zajímavý článek o "správném stravování". Ačkoliv trpím v některých směrech značnou důvěřivostí, jal jsem se i tak podrobit zdroj, z kterého článek čerpal, podrobnějšímu zkoumání. Došlo tedy jako obvykle na wikipedii:), jelikož jsem nenarazil na žádné přesvědčivé vyvrácení předložených informací, bylo jen otázkou času, než se odhodlám ke koupi knihy. Když se tak stalo, nezbylo než počkat, až kniha dorazí do mých rukou a těšit se na její přečtení. Minulé pondělí publikace dorazila z Anglie (koupil jsem levnější brožovanou verzi, v ČR je k mání kniha jen s pevnou vazbou a za cca dvojnásobnou cenu) a dal se do čtení. Odborná literatura mi v angličtině přeci jen jde trochu více ztuha, ale musím říci, že během týdne to bylo za mnou a tak mám nyní k dispozici spoustu zajímavých informací o které se s vámi v některém z dalších příspěvků rád podělím.:) Chápu, že zanícené masožrouty kniha asi nepřesvědčí, ale pro lidi váhající, jako jsem byl do nynějška já, může být její přečtení důvodem, proč když už ne zcela přestat, tak aspoň konzumaci masa, mléčných výrobků !!! a dalších, zdá se, že velice nezdravých potravin, podstatně omezit. Tak jsem si řekl, že zkusím vydržet nějaký ten čas (zkušební měsíc:) zcela bez masa a mléčných výrobků. Uvidím, jestli to zvládnu, uvidím jak velká změna to bude pro můj jídelníček, domnívám se, že by to paradoxně mohlo vést k docela solidnímu zpestření a hlavně uvidím, jestli půjde o změnu trvalou či opět dočasnou.:) Tak či tak, ke každodenní spotřebě masa už se vracet nehodlám v žádném případě a o mléčných výrobcích jsem se dozvěděl takové věci, že na ně zanevřu snad ještě více, než na to maso. :)
Doplnění z dubna 2012: Dopadlo to jako obvykle:), vše skoro při starém. Maso i mléčné výrobky dále dlabu, pravda, snad přeci o něco méně než dříve, no a zdravá strava, tam mám stále obrovské rezervy, prostě není vůle..snad to zlepší postupné přibývání úrody z vlastní zahrádky :)
neděle 5. června 2011
Pro potěchu očí:)
Tak se nám podařilo zastihnout pivoňky v plném květu:) Nejsem zrovna typ, co by se nechal unášet okrasnou květenou, ale musím uznat, že i čistě estetické a čichové vjemy mají něco do sebe :) Škoda, že na dálku jsou přenositelné jen ty estetické a i ty pouze částečně....
na přání čtenářů;)
Na zveřejněných fotografiích můžete zhodnotit prozatímní vývoj česnekové výsadby:)
Jde o dva záhony. V jednom případě jsem vysazoval s použitím biointensivní metody:), v druhém případě šlo o klasickou výsadbu, ovšem trochu hustěji než obvykle (ale i tak je hustota na m2 nižší než u biointensivního hospodaření:), nakonec nevyšel česnek, takže záhon není zcela zaplněn. Připravený rozsah záhonů se mi vlastně nepodařilo zaplnit ani v jednom případě, prostě se někde stala chyba...:) Jsem opravdu zvědavý na výnosy, ale to si budu muset počkat ještě skoro dva měsíce:)
V rámci objektivity je třeba přiznat, že česnek použitý na zahrádce pochází ze schované výsadby z minulého roku, navíc se záhonek částečně překrývá s dřívějším. Takže jako srovnání "klasické" a "progresivní" metody a jejich výtěžnosti to není zrovna vypovídající....i tak to však může přinést zajímavé výsledky :) Uvidíme a necháme se překvapit:)
středa 1. června 2011
zimolez kamčatský o rok později a lípa srdčitá, nová výsadba
Minulý rok jsem úrodu zimolezu kamčatského minul, letos tety nebyl čas na váhání.... Ve srovnání s loňskem byla úroda řádově větší, avšak stále šlo jen o množství sotva k ochutnání:)
Druhý kousek -lípa srdčitá....:) Ještě není zcela jisté, bude-li na tomto stanovišti a nepřesuneme-li ji o trochu dále....nechce se mi zasahovat do růstu, přitom až jednou vyroste, bude to pořádný strom:) Musím říci, že do olistění se jí moc nechtělo, všechno už bylo zelené, jen lípa stávkovala, ale dočkal jsem se :)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)