Česnek a výnosy při biointenzivním hospodaření - sezóna 2016/2017

Sice mám zatím usušenu a zváženu jen jednu odrůdu, ale výsledek mě potěšil natolik, že jsem neodolal a vrhnul se do sepsání výsledků:)

Dnes jsem dokončil sklizeň poslední odrůdy česneku (Benátčan), potřebuju uvolnit místo na věšení k sušení. Není toho tolik, abychom natahovali další napínací drát, tak sundavám odrůdy, které už visí nejdéle a tudíž už mám první reálné údaje o sklizni a musím říci, že mě výsledek pořádně namlsal. :)

Dost řečí, jde především o statistiku. :)

Odrůda Bjetin

Zasazeno 843 stroužků o průměrné váze 5,23 gramů a váze celkové 4,49 kg.

Celkový výnos: 32,34 kg

Průměrná váha cibulí  38,34 gramů

Přibližný výnos cca 1,29 kg/m2

Výnos z 1 kg sadby (nicméně čistá váha stroužků, nikoliv cibulí)  - cca 7,2 kg česneku. :) (u odrůdy Bjetin udává  p. Kozák množitelský koeficient 1:8)

Je pravda, že letos mi vyjimečně přálo počasí - až na pár týdnů po celou sezónu dostatek srážek.

Také je pravda, že Bjetin byl zasazen do záhonů, které už obhospodařuji intenzivním způsobem třetí sezónu.

Dost možná tedy došlo ke kombinaci pozitivních faktorů. Největší záludnost může být na mé straně v odhadu výměry. S ohledem na množství záhonů jde o velice přibližné údaje. V zásadě měřím krokováním a stopováním. Na druhou stranu stejně to "měřím" po celou dobu pěstování a takové výnosy jsem ještě nikdy neměl. :)

Pokud bych srovnával s tabulkou Johna Jeavonse, výsledek 1,29 kg/m2 není nic, čím by se člověk měl nějak extra chlubit, na druhou stranu s ohledem na výnosy dosahované v ČR při konvenčním pěstování ta skoro třetina navíc není zanedbatelná a to musím přiznat značné rezervy v péči o porost. :) Jen jednou provedené odplevelování a nedořešená péče o krajové partie záhonů. Česnek je hodně odolný, ale travnímu drnu v krajích konkuruje těžko.

Ještě pár poznámek k pěstování - jak jsem psal jinde, používám odleželý kravský hnůj. Nadmořská výška je cca 450 metrů nad mořem, zpracování půdy dvojitým rytím se zapravením hnoje na dno vyrývané rýhy.  Záhony s Bjetinem zpracovány prvně před třemi lety.

 Když to půjde od ruky, zítra budu znát výsledek u odrůdy Anton.

Zas tak moc od ruky to nešlo, takže až dnes. :)

Aktualizace 28.7.2017 - odrůda Anton - na rozdíl od Bjetinu byl Anton ze 100% sadba od pana Kozáka.

Z deseti kilogramů cibulí zasazeno 1700 stroužků o celkové váze 8 kg a váze jednotlivých stroužků  4,7 gramů.

Celkový výnos 28,07 kg česneku.

Průměrná váha cibulí 16,47 gramů.

Výnos z plochy 0,56 kg/m2.

Uvážím-li celé 10 kg balení, urodilo se z 1 kg pouhých 2,8 kg česneku, budu-li brát jen váhu zasazených stroužků, dostanu se na 1:3,5.

Z 28 kg sklizeného česneku bylo cca 11 kg malé velikosti a 17 kg větší a střední velikosti. Každopádně Anton se zrovna nepředvedl. Na jeho obranu dlužno dodat, že z hlediska zaplevelenosti záhonů na tom byl prakticky nejhůře, na druhou stranu si za to může sám. ;) Takový Havel si poradil s plevelem poměrně snadno i bez větší pomoci. :)

Aktualizace 2.8. 2017 -  odrůda Lukan, vlastní sadba.  Zasazeno 2800 stroužků o váze 11,35 a průměrné váze stroužků 4,05 gramů.

Celkový výnos 48,72 kg  česneku (včetně kořínků a cibulí se zakrácenou,ale nikoliv zcela zkrácenou natí).

Průměrná váha cibulí 17,4 gramů.

Výnos z plochy 0,65 kg/m2.

Aktualizace 15.8.2017 - odrůda Slavin, zdroj sadby ze 100%  p. Kozák. Zasazeno 1411 stroužků o průměrné váze 4,96 gramů.

Celkový výnos cca 34 kg česneku, z toho 26 kg převážně střední a větší velikosti a 8 kg převážně menší velikosti, také se zakrácenou natí a s kořínky.

Průměrná váha cibulí 24,1 gramů.

Výnos z plochy 0,76 kg/m2.

V tomto případě jsou zajímavé ještě další údaje - koupené balení bylo o váze 13 kg, ale čistá váha použitých stroužků pouze 7 kg a i přes značnou redukci podměrečných kousků je průměrná váha jednotlivých stroužků 4,96 gramů. Tzn. zdá se, že u této odrůdy se vyplatí ponechávat sadbu z vlastních zdrojů a vybírat jen ty největší cibule. Určitě by byla možná ještě větší redukce, než jakou jsem provedl, ale pak by z 13 kg sadby mohla být použita třeba  i jen třetina a to se s ohledem na náklady spojené s nákupem sadby příliš nevyplatí. Výsledky dávají podněty k zamyšlení do dalších let.

Je pravda, že když uvážím hrubou váhu sadby, je celkový poměr sadba/výkon velice slabý, ale s tím se prostě budu muset nějak poprat. Obecně vzato jsem ale s touto odrůdou spokojen. V minulém roce by takovýto výsledek stačil na  druhé místo hned za Havlem. :)

Odrůda Havran čerstvá sadba od pana Kozáka. Zasazeno 370 stroužků o průměrné váze 10,37 gramů.

Celkový výnos cca 12,3 kg  převážně větší velikosti.

Průměrná váha cibulí 33,24 gramů.

Výnos z plochy 1,12 kg z m2.

Další zajímavé údaje - koupené balení 5 kg, čistá váha sazených stroužků 3,84 kg. Tzn. z 1 kg stroužků výnos pouhých 3,2 kg česneku. Pokud bych bral váhu hrubou, jde pouze o poměr 1 ku 2,46.

Ačkoliv průměrná váha cibulí působí pozitivním dojmem a je to určitě výborná zpráva pro zákazníka, z hlediska pěstitele je to i přes slušnou hmotnost cibulí slabý výsledek. Snad to vysvětluje, proč jsem se rozhodl v letošním roce nastavit jako hlavní hledisko pro určení ceny odrůdu a nikoliv velikost. :)

Každopádně bude zajímavé srovnání s vlastní sadbou, kde jsem použil stroužky o váze 7,36 gramů.

Ještě bude napínavé, jestli se dostanu na celkovou hmotnost 400 kg, mám trochu obavy, že se mi to zvolna vzdaluje. Možná to bude zase těsně pod. :)

Aktualizace 21.8.2017

Odrůda Havran z vlastních zdrojů.  Zasazeno 2785 stroužků o průměrné váze 7,36 gramů.

Celkový výnos 78,58 kg z toho cca 16 kg menší velikosti a zbytek střední a větší velikosti.

Průměrná váha cibulí 28,22 gramů.

Výnos z plochy cca 1,048 z m2.

Zajímavost - Havran byl jediný česnek, který jsem stihl aspoň částečně zamulčovat. Z cca 75 m2 přibližně 30 m2, možná lehce méně či lehce více.

U zamulčovaného česneku byl větší výskyt menších cibulí, z 16 kg přibližně 9 kg. Celkové množství zamulčovaného česneku jsem navážil na 27,78 kg, tzn. zdá se, že  zamulčování sice uspořilo práci s odplevelováním, ovšem za cenu mírného snížení výnosu. S ohledem na skoro ideální průběh česnekové sezóny na mých pozemcích si odhaduji tvrdit, že i přes pravděpodobně  lehce nižší výnos v letošním roce oproti pozemkům nezamulčovaným se tato technika u česneku vyplatí jako pojistka. V případě suššího roku může hodně pomoci při zadržování vlhkosti, v případě bezproblémové sezóny je sice výsledek o něco horší, ale mulč nám stále přináší nezanedbatelnou časovou úsporu při odplevelování.

Co by stálo za to otestovat - vyzkoušet odebrání mulče v průběhu dozrávání a dorůstání cibulí (tedy přibližně měsíc před sklizní) - postup dle knihy Growing Great Garlic od autora Rona Engelanda.

Aktualizace 22.8. 2017

Odrůda Benátčan, čerstvá sadba od pana Kozáka. Zasazeno 3930 stroužků o průměrné váze 3,2 gramů.

Celkový výnos 66,45 kg, z toho cca 26,56 kg malého česneku a 39,89 kg cibulí "středních" a větších velikostí.

Průměrná váha cibulí 16,9 gramů.

Výnos z plochy cca 0,74 kg/m2.

Benátčan byl jediný česnek, který jsme sázeli v předjaří a nikoliv koncem roku. To přirozeně mohlo negativně ovlivnit výnos, s ohledem na ostatní hůře vycházející odrůdy  a nízkou průměrnou hmotnost jednotlivých stroužků to tedy nedopadlo až tak zle.

Z 20 kg sadby bylo použitelných  12,65 kg stroužků a i tak o velice nízké průměrné váze. Tzn. u Benátčanu je nutná důkladná probírka cibulí a stroužků, vzhledem k vysokému množství strožků v cibuli (12 - 17) se pravděpodobně vyplatí použít na sadbu jen největší cibule, případně pořádně protřídit větší a střední, tím pádem i počítat s větším množstvím "odpadu" malých stroužků.

Podíváme-li se na to, co zatím mají společné úspěšné odrůdy a co neúspěšné, ještě před dokončením vážení odrůdy Havel je vidět, že jedním z klíčových faktorů opravdu je váha jednotlivých stroužků. Jako spodní použitelná hranice se jeví cca 5 gramů a ačkoliv stroužky o průměrné váze 10 gramů dokázaly zajistit nárůst cibulí do slušné velikosti, z hlediska efektivity to dost skřípe.

Ještě uvidíme, co nám poví odrůda Havel.

Aktualizace 23.8.2017 odrůda Havel vlastní + od pana Kozáka.

Nejprve vlastní sadba. Zasazeno 3215 stroužků o průměrné váze 8,7 gramů.

Celkový výnos 97,23 kg? Z toho 12 kg malé velikosti,  85,22 kg střední a větší velikosti.

Průměrná váha cibulí 30,24 gramů.

Výnos z plochy 1,215 kg/m2.

Havel česrtvá sadba od pana Kozáka

Zasazeno 700 stroužků o průměrné váze 8,68 gramů.

Celkový výnos 11,71 kg. Z toho 1,5 kg malé velikosti a 10,21 střední a větší velikosti.

Průměrná váha cibulí 16,72 gramů.

Výnos z plochy 0,78 kg/m2

Výsledek u čerstvé sadby Havla od pana Kozáka je natolik podivný, že zde muselo pravděpodobně dojít ke špatnému sčítání v důsledku nedostatečného označení přechodu z vlastní sadby na Kozákovu.

Pro zajímavost odkazuji na váhové výsledky z minulého roku.

Umírněná kritika česnekové ortodoxie a pár poznámek k experimentu Marka Kvapila s neodhlávkováním česneku.

Přemýšlel jsem, že bych vše sloučil do jednoho článku, ale nejspíše už by to bylo příliš dlouhé, takže raději samostatně.

Dnes jsem sklízel odrůdu Havran, část z vlastních zdrojů, menší část od pana Kozáka.

Myslím, že po letošním roce mohu  na základě vlastních zkušeností potvrdit, že některé obecně udávaná doporučení jsou možná předpokladem, ale nikoliv nutností k dosažení úspěchu.

1)  Střídání plodin - jak jsem již psal v minulém příspěvku, z nouze často používám u česneku týž záhon dva roky po sobě.

V minulých letech jsem experimentálně sázel rok za rokem do stejného záhonu, nejdéle asi na 40 m2, jistě to mám někde zapsáno, minimálně čtyři roky, ne-li pět let. Až v posledním roce se ve větším měřítků vyskytly zdravotní problémy, stále však ne na tolik, aby to zhatilo slušný výsledek.

V letošním roce bude v průměru nejlepší česnek odrůda Havran z čerstvé sadby pěstovaná po jiném česneku sázeném v minulé sezóně. 

2) Rozestupy - pěstuji záhonovou metodou, intenzivně a doporučené spony nepoužívám, nezávisle na odrůdě sázím od oka 12 - 15 cm od sebe na každou stranu, někdy méně, někdy trochu více, samozřejmě se stane i to, že zasadím dva stroužky do jedné jamky, to však rozhodně neznamená, že takový česnek je nutně malý, až mě překvapilo, kolikrát z toho vyšly obě cibule velmi přijatelně.

3) Odplevelování - letos bylo málo času a tak jsme provedli sotva jedno odplevelení a nijak důkladné, zamulčované záhony jen v minimální míře, tam kde prorostlo něco opravdu většího, co mě štvalo.  Třeba jako svazenka, která mi už druhou sezónu vyrostla místo jako spořádané zelené hnojení na podzim až následující rok přímo do porostu čenseku - jako s podzimním hnojením s tebou končím svazenko! Je fakt, že dokáže potlačit ostatní plevel a jde snadno vyndavat, ale nevím, jestli to za to stojí. :)

Zajímavé informace - především odrůdy Havel a Havran  mají tak mohutný růst, že samotné odplevelování při intenzivní výsadbě a možná i díky  používání dvojitého rytí  nezabere tolik času, protože tyto odrůdy příliš netrpí konkurenci. :) Samozřejmě něco vyroste, ale většinou jen mělce kořenící rostliny. Ten zbytek se dá snadno regulovat, každopádně odrůdy Havran a Havel narostly solidně a bez potíží i v konkurenci takto tísněného plevelu.

4) Česnek jsem nemořil, nenamáčel, výskyt nepoužitelných cibulí lze i tak prozatím počítat spíše v kusech, maximálně v nízkých desítkách. Trochu horší bude pravděpodobně Slavin, je to na něm vidět, ale i tak dost dobré řekl bych.

5) Živiny jsem dodal jednorázově uleželým kravským hnojem cca měsíc před sázením česneku  a dělám to tak každý rok, opět nevede to k žádným velkým nepříjemnostem, spíše naopak. Snažím se živit především půdu a spoléhám na česnek, že si prostě vezme co potřebuje a zbytek nechá do dalších let. Žádnou doplňkovou výživu neprovádím. A ejhle, vychází to.

Abych to shrnul - živiny, živny! Pokud se nehnojí plodiny, ale zlepšuje půda, tedy dodávat každým rokem do půdy dostatek organické hmoty a to více, než pěstovaná plodina (s)potřebuje, výsledky se poměrně brzy dostaví. Při dvojitém rytí se dá už po jedné sezóně připravit dost na to, aby v následujícím roce byla solidní sklizeň. Jak jsem popsal v bodě jedna, pokračuje-li kultivace i dalším rokem, výsledek je opět o něco lepší. Samozřejmě to není 100% průkazné, protože Havran z čerstvé sadby měl v průměru největší sázené stroužky, na druhou stranu u odrůdy Havel z vlastních zdrojů mohu potvrdit, že jedna  sezóna navíc, a i přes to, že neúplná (prvním rokem bez hnoje), vedla ke znatelně lepším výsledkům.

I toto jsou jen prozatímní výsledky, dokud nebude zváženo, jde o spekulace, ale i od oka se dá ledacos celkem dobře odhadnout. :)

Abych nepsal jen o pozitivech - obecně největší problémy jsou s krajovými partiemi záhonů - roste tam travní drn a to se obtížně reguluje. Do budoucna musím nějak pořešit, Buď větší rozestupy od krajů záhonů a nebo mulčování.

Co se odhlávkování týče - zatím jsem nezaregistroval výsledky pokusu Marka Kvapila, ale za sebe mohu podotknout, že všechny pěstované odrůdy byly ponecháním pacibulky negativně ovlivněny. Neznamenalo to, že by nedokázal narůst slušný česnek, nicméně i ty největší a mohutné rostliny byly maximálně na úrovni  průměru výjimečně i lepšího, ale to v počtu několika kusů, zatímco naprostá většina dosahovalo vskutku zanedbatelných velikostí - platí pro Havran, Havel a Bjetin pěstováno za zmíněných podmínek. Až budu mít kompletní údaje po vážení, budu aktualizovat.

Ilustrační fotografie k příspěvku, vše se týká v článku zmiňovaném záhonu s čerstvou sadbou a druhým rokem použitým záhonem. Jak je na fotografiích jednoznačně vidět, hustá výsadba ani použití stejného záhonu po dvakrát za sebou nemusí mít zásadně negativní vliv na výsledné  rostliny. Oproti tomu ponechání pacibulek takový vliv má a obávám se, že minimálně v místních podmínkách při použití testovaných odrůd a zmíněném stavu půdy rozhodně větších než 5 - 15% udávaných zde.

Samozřejmě platí výhrada, kterou jsem měl již v komentáři na facebooku. Při odhlávkování člověk snadněji přehlídne či opomine pacibulky z rostlin menšího růstu, nicméně i s ohledem na to jsou rozdíly až příliš velké, aby to mohlo být považováno za hlavní příčinu menší velikosti neodhlávkovaného česneku.
                                      

                                       Havran odhlávkovaný větší velikosti, nikoliv ojedinělý:

  

Havran odhlávkovaný - záběr na objem z jednoho  

kolečka. Celkově bylo z tohoto záhonu o ploše 11 - 15 m2 cca

1,5 kolečka.

 

Havran neodhlávkovaný, tři největší exempláře.

  

Havran neodhlávkovaný - zbytek. 

 

17.7. 2017 - aktualizace k tématu pacibulek. Stále ještě nemám trvrdá data, nicméně dnes jsem sklízel česneky s ponechanými pacibulkami - 4 záhony Havla a jeden záhon Havranu, pokračování ve středu. :)

1) kamarád pěstitel nepozoroval u své anonymní odrůdy žádné výraznější rozdíly mezi odhlávkovaným a neodhlávkovaným česnekem.

2) Co se odrůd Havan a Havel týče - zdá se, že tyto nevylučují nárůst cibulí do slušné velikosti. Většina česneků s ponechanými pacibulkami sice byla opravdu malé až zanedbatelné velikosti, jenže šlo často o česnek, který by pravděpodobně nedorostl k vysoké hmotnosti i s odhlávkováním, je to poznat na síle stonku.  Tyto malé cibule byly často v případech, kdy se musely tísnit u krajů záhonu a soupeřit tak s mnohem životaschopnějším travním drnem, jiné případy byly dvě cibule v jedné jamce. Oproti tomu tam, kde měl česnek stonek silný a mohutný růst, tam dost často cibule narostla použitelné velikosti, někdy i nadprůměrné. Asi to opravdu bude chtít řádný test, jsem zvědav, jak dopadl Marek Kvapil se svým 100% neodhlávkovaným porostem.

Předběžný výsledek - hodilo to cca další dvě kolečka česneku a co se týče výsledků, otázku odhlávkování a nutnosti provádění této práce pro dosažené slušných výsledků musím považovat za otevřenou.

Prozatímní poznatky z česnekové sezóny 2016/2017

Tuto sezónu jsem trochu zariskoval. Bohužel jak už bývá poslední dobou zvykem, nezískal jsem od pana Kozáka sadbu, kterou jsem potřeboval, ale jelikož jsem chtěl zase o něco rozšiřovat osázenou plochu, řekl jsem si raději něco než nic a přijal odrůdy, se kterými jsem doposud neměl úplně nejlepší zkušenosti a vyzkoušel jsem zase jednu odrůdu, se kterou byly zkušenosti nulové. :)

Zároveň z důvodu příliš suchého počasí během prvního dvojitého rytí u nových záhonů a zároveň velmi mnoha činností sahajících mimo pěstitelské aktivity jsem nedokázal připravit dostatek čerstvých záhonů a sáhl tak po využití velké části plochy osázené již v minulém roce - tedy ono hříšné sázení česneku po česneku. :)

Vedle toho se mi ani nepodařilo zamulčovat většinu záhonů, jako v předcházejícím roce, ale pouze cca dva a půl záhonů o ploše cca 20 m2.

Dá se říci, že bylo založeno na solidní neúspěch, ovšem realita je taková, že ačkoliv ještě nemám sklizeno vše, vypadá to, že i když nebudu trhat žádné rekordy, výsledek bude slušný, pravděpodobně odpovídající či mírně překonávající sklizeň z minulého roku a především úspěšný s ohledem na osvědčené odrůdy.

Které to jsou u nás ve 450 metrech nad mořem, v Železných horách a jílovité poměrně kamenité půdě kyselejšího ph a jižní svah.

Bjetin, Havran a Havel. Tyto tři odrůdy pěstuji už dostatečně dlouho, abych dokázal posoudit, že  se jim tu daří.

Co se dalších odrůd týče.

Anton ukázal určitý potenciál, Lukan asi to, co jsem očekával a u Slavinu uvidíme zítra, u Benátčanu za týden či čtrnáct dní..

Než budu pokračovat, trochu odbočím a rozepíšu se o všech použitých odrůdách a záhonech.

Bjetin z vlastních zdrojů, na cca 25 m2.

Anton prvosadba na cca 40 - 50 m2.

Slavin čerstvá sadba cca 50 m2.

Necelých 80 m2 Havranu  sadby z vlastních zdrojů na záhonech provedených dvojitým rytím první sezónu, z toho dva a půl záhonů zamulčovaných.

Havel vlastní sadba cca 80 m2 - záhony zpracované dvojitým rytím dvě sezóny, ale první sezónu bez kulturní plodiny. Předminulý rok jsem měl více záhonů, než bylo třeba. :)

Lukan - vlastní sadba cca 65 m2.

Havran - cca 11(15) m2 čerstvé sadby od pana Kozáka.

Havel  - cca 11 (15) m2 čerstvé sadby od pana Kozáka

Cca 90 m2 odrůdy Benátčan, opět čerstvá sadba. 

Plochu zkusím ještě aktualizovat, pravda je, že veškeré záhony v podstatě krokuji a co se šířky týče - není stabilní, záhony od cca 70 - 80 cm na šířku až kolem 1,5 m2

Dohromady tedy cca 450 m2. Solidní výnos v konvenčních podmínkách by byl 450 kg a více, slušný asi kolem 400 kg.

Pokud bych se měl řídit tabulkami od Johna Jeavonse a ohledy na pracnost zvolené metody, 450 kg asi není nic, čím by se bylo třeba dvakrát chlubit, přiznám se však, že s ohledem na dosavadní výsledky mě upokojí cokoliv kolem 400 kg a samozřejmě čím více, tím lépe. :)

Zpět k záhonům -  příprava na letošní rok začala jako vždy na jaře, prvním dvojitým zrytím nových záhonů, tehdy ještě na sucho, hnůj dorazil až v létě.

Podzimní rytí začalo od září a ukončil jsem ho koncem října, přesně 30.10.2017. Od listopadu začalo vysazování, zabralo to listopad, prosinec a poslední odrůda, naštěstí jarního česneku, vyšla až na konec zimy a začátek jara (březen), který byl letos opravdu dlouhý.

S ohledem na nezamulčovaný česnek mi přálo štěstí a rok přinesl u nás dostatek srážek. Zároveň jsem se tupě neřídil kalendářem a odrůdově udávanou dobou sklizně, ale podle optického vzhledu rostlin.

Bjetin s Antonem jsem sklízel dle kalendáře - začátkem července, Lukan cca akorát možná o pár dní dříve. S Havlem jsem ale začal už 6. července, tedy skoro 10 dní před doporučovaným termínem, skončeno 8. července.

Většina Havranu (60 m2) sklizena už 9. července, zbytek (cca 30 m2)  15.7.2017.

Zbývá sklidit Slavin (zítra) a Benátčan - dle kalendáře až začátkem srpna, možná začnu už příští týden a dle stavu porostu by se zřejmě nestalo až tak moc, kdybych začal již tento víkend.

Takže oproti minulému roku, kdy jsem zřejmě sklizeň díky řízení se kalendářem především u odrůdy Havel lehce přešvihl letošek proběhl cca včas, možná lehce předčasně, s ohledem na skladovatelnost lépe dříve než později.
 
Pro ilustraci přikládám pár fotografií těsně před započetím sklizňových prací - z 2.7. odrůda Havran a Havel (ta žlutější).

Zelenina

Jak jsem již psal v minulém příspěvku, zkusil jsem letos rozsáhlejší pěstování zeleniny.  Inspirací bylo dost, asi hlavním důvodem, kromě potřeby posunout  se dále, bylo, že mi konečně uvolňuje větší množství prostoru pro pěstování plodin.

Dříve podstatnou část prostoru zabíral česnek, v minulých letech vlastně také dýně a cibule.

Přes příliš zbrklý začátek brzy z jara se mi podařilo vypěstovat ze semínek vlastní sazeničky rajčat, klíčivost byla vysoká, v důsledku mé blbosti však došlo na vysokou úmrtnout vlivem příchodu chladného počasí v druhé polovině dubna.

Ještě 28.4. 2017 u nás napadl čerstvý sníh v množství větším než malém. :) Ovšem mrazíky byly  ještě v první půli května. Takže sazeničky měly opravdu co dělat, aby to rozdýchaly a spousta z nich to zabalila. I tak přežilo asi 11 sazenic rajčat z 47 vzešlých, přežily i chilli papričky, relativně slušně se popraly s chladem jalapenosky - přežilo 5, posléze 4, jednu jsem předal dále, v novém místě se ji však nelíbilo a rozhodla se zahynout. Habanerky dopadly ještě hůře přežily dvě z tuším 12 vzešlých.

 Takové fiasko mě nenechalo chladným a pustil jsem se do druhého kola předpěstování i přes asi dvouměsíční zpoždění to nedopadlo zle. Chytla se další semínka a i přes zpoždění to vypadá nadějně.

Kromě rajčat jsem se pustil do vysévání řepy, ředkviček, jarní cibulky, kedluben, hrášku, kukuřice, rukoly, nejhůře asi dopadl pokus s jarní cibulkou, velké fiasko byly také ředkvičky. Ano a melouny. No měl jsem příliš velké oči. :)

 Letos jsem po několikaleté pauze sadil i brambory, první v průběhu dubna a poslední snad koncem května či začátkem června, přesné datum si nepamatuju a co se evidence týče jsem nikdy nebyl extra důkladný.  Z 20 kg sadbových brambor byly použity dva balíčky po 5 kilech velmi raných a dva balíčky poloraných. Letos jsem vyzkoušel na většinu brambor metodu vycházející z biointenzivní metody a později sazené pod slámou, stejně jako během prvního neúspěného pokusu. V druhém případě šlo spíše o z nouze ctnost, jelikož bylo zrovna období sucha a už se mi nechtělo vytvářet další hluboce zrytý záhon. O to zajímavější třeba bude srovnání, pokud tedy druhý pokus opět nepožerou slimáci.

Neměl bych zapomenout ani na dýně a cukety. Co mě hodně ovlivnilo bylo pořízení knížky Carol Deppe - Nezdolný zahradník. Na základě této knihy jsem si posléze objedna semínka od Marka Kvapila. Rajčata Latah, ačokču, dýně Sweetmeat Oregon Homestead a cukety Costata Romanesco.  Z rajčat se chytlo asi 7 či 8 semínek z 15. Dýně 2x a nejlépe cukety - 4 z 5.

Ještě než jsem obednával z permasínek, zkoušel jsem dýně Blue Hubbard, cukety žluté a melouny sugarbaby, až na Blue Hubbard, kterému se, zdá se, daří dobře, ostatní dopadlo zle.

Novinky z ŽH

Po další delší pauze přidávám další příspěvek. Myslím, že už bylo na čase. :) V letošním roce konečně došlo na rozšíření pěstovatelských aktivit a ačkoliv stále dost zaostávám za možnostmi, ve srovnání s minulým rokem jsem se docela polepšil. :)

V čem stále zaostávám, a na čem bych měl zapracovat, je vytváření nového obsahu na tomto blogu a že tentokrát opravdu je co psát. :)

Zkusím stručně shrnout první polovinu roku - na jaře došlo na masivní obohacení sadu o novou výsadbu.

17 nových jabloní (staré odrůdy), 8 broskvoní, tři kdouloně, 4 oskeruše, 4 granátové jeřáby a mišpule. Pominu-li zakládání živého plotu, je letošní rok zatím rekordní.

Přitom se tak stalo vlastně omylem, do jisté míry jsem zduplikoval objednávku stromů, s výjimkou broskvoní, kde s ohledem na podmínky moc nepočítám s úspěchem, jsem tomu rád.

8 jabloní jsou na semenáčových podnožích - takže je nechám narůst do vysokokmenů či polokmenů, korunu jsem zatím netvořil

9 jabloní - druhá várka - zákrsky. Tedy snad by měly plodit již příštím či přespříštím rokem.

Co se granátových jeřábů a oskeruší týče, to je další pokus, uvidíme co to udělá, pokud ptáci ponechají nějaké plody a pokud bude chutnat, možná jimi obohatím živý plot. Dorůstají 4 - 6 m, což považuji za ideální velikost pro tyto účely.

Kdouloně jsem sázel na "objednávku". :)

Velice potěšující je, že se mi konečně po 5 letech rozdivočel živý plot. Už získává obrysy a teď už by to tedy mělo být jen lepší a lepší.

Bohužel mám dost velké potíže se slivoněmi, kterých jsem zasadil docela dost, ale ať už jarní mrazy, či nějaké jiné komplikace, plodů je stále pomálu, přitom květu nasadily hodně.


Toť asi vše ohledně stromů a keřů. Přiložená fotografie ukazuje stav ovocné výsadby čerstvě po založení - 21.3. 2017.