Zobrazují se příspěvky se štítkembramborové pokusy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkembramborové pokusy. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 8. září 2020

Bramborový rok 2020 aneb jak nepěstovat brambory. :)

V letošním roce jsem věnoval nejvíce času bramborám, česneku a dýním. U posledních vlastně jen v době výsevu, pak už vůbec, něco z toho bude, ale o tom ve zvláštním příspěvku. O česneku toho jistě ještě napíšu dost, takže nyní k bramborám. Idea byla takováto - tam, kde byly minulý rok dýně, zasadil jsem letos brambory, abych mohl tento podzim bramborové záhony osadit česnekem, jelikož jde z mnoha zdrojů z hlediska česneku o perfektní předplodinu. Za léta pěstování se mi to docela potvrdilo, takže jsem si řekl, že to vyzkouším na velké ploše. 

 Bramborem jsem osadil 23 záhonů o délce od devíti do cca 20 metrů pomocí přerývání drnů rýčem a další tři a jeden zbytkový záhon pomocí grelinette, které se mi osvědčilo již v minulých letech. Sázel jsem pouze odrůdu Adélu, z důvodů spokojenosti v minulých letech a také pro její vlastnosti - nenáročná a odolná. Osázenou plochu bych mohl rozdělit na několik úseků, aktuálně zůstanu u dvou. První úsek, kde jsem přerýval všechno rýčem a ještě kypřil rycími vidlemi, jsem zasadil přibližně 130,43 kg sadbových brambor a sklidil 373,33 kg brambor. 

 Druhý úsek, sázeno s pomocí mamky a grelinette - zasadili jsme 31,42 kg a sklidil 82,55 kg. Zatímco pomocí rýče a rycích vidlí jsem sázel brambory v období od 12. dubna do 15. května, nikoliv každý den, dohromady 19 dní včetně víkendů a samozřejmě i po práci, s grelinettem jsme 31 kg brambor zasadili během 3 hodin! Plocha přibližně 70 - 75 m2 + jeden zbytkový záhon.

 Přes lehce nižší výnosy je grelinette výrazně efektivnější, pokud bych se vykašlal na rytí, mohlo to celé zabrat místo 19 dní jen 16 hodin, tedy vše během jednoho víkendu. S ohledem na to, že se nerozpadly v důsledku mírné zimy drny, by to asi zabralo více času, ale určitě ne tolik, jako přerývání. :) 

Co bohužel grelinette urychlit nedokáže, to je sklizeň, tam nezbývá než použít rycí vidle. Se sklizní jsem začal 9.8. a skončil 8.9. 2020. 20 dní práce, někdy dvě či tři hodiny po práci, o víkendu dost často podstatnou část dne.

 Co se povedlo - v letošním roce bylo snad v důsledku deštivého a chladnějšího jara ve srovnání s loňskem málo mandelinek, což mi ušetřilo mnoho času stráveného péči o porosty. Největší kousky dorostly někam ke 400 gramům, ale takové brambory byly spíše ojedinělé. 

Z celkového množštví bylo povětšinou středních a větších brambor, tedy i s menšími, nikoliv nejmenšími, nějakých 290 kg. Dosavadní reference naznačují, že letošní rok u nás v kraji bramborám prostě nepřál a také se mohu utěšovat tím, že kdybych sklidil nějaké ideální množštví, řekně kolem tuny, ani bych to neměl kde uskladnit, takže to vlastně dobře dopadlo. :) 

 Co se nepovedlo - koncepce přerýváných vyvýšených a relativně úzkých záhonů se při použití dvou keříčků na šíři záhonu neosvědčila - výsledkem bylo velké množství zelených brambor, takové se sice dají použít na sadbu, ale i tak jde o zbytečné ztráty - z celkového množštví sklizených brambor bylo 90 kg zelených a dost často pěkných a velkých. 

A předpoklad, že díky vyvýšenosti se budou brambory lépe dobývat se také nepotrvdil - nakopnuté brambory jsem sice míchal spolu s malými, takže přesné číslo nevím, nicméně 10 až 20 kg to klidně být mohlo. 

Poučení do příště - dokud si nevypracuji méně časově náročnou a efektivnější metodu pěstování, omezím plochy brammbor někde kolem 100 - 150 m2, aby se to dalo zvládnout za 3-4 dny. Naštěstí se mi letos podařilo otestovat, že ačkoliv česnek brambory jako předplodinu má rád, k dobrým výsledkům stačí i méně - dobře připravená půda, zelené hnojení a snad i dřevěný popel. 

Asi bych na to neměl úplně spoléhat, jelikož letošek byl klimaticky opravdu výjimečný, aspoň ve srovnání s minulými lety, i tak nezbývá než ověřovat další praxí. 

Zajímavé zjištění - když to časově jde, snažím se brát ohled na měsíční fáze, letos to tak docela nevyšlo a tak jsem si mohl otestovat vliv dorůstajícího či ubývajícího měsíce na výnos, žádný výrazný rozdíl jsem nezaznamenal. :) Neodvážil bych se trvrdit, že vůbec neexistuje, ale asi to nebude to nejpodstatnější, co by hrálo vliv. Časem možná přidám i pár fotografií. 

úterý 14. srpna 2018

Velký bramborový experiment XVIII - jednotlivé odrůdy

V letošním roce jsem kupoval na sadbu 100 kg brambor.

Do sázení, které započalo 8.4.2018 a skončilo 18.4.2018, vydrželo v použitelném stavu 87 kg brambor.

Opět se dostávám se ke svému lajdáctví - u Adély mám přibližné údaje o výnosech, ale Ditta a Marabel byly tak promíchané, že mohu jen velmi zhruba odhadovat a to v tom smyslu, že Marabol byl nejhorší a Ditta o něco lepší.

Adéla I - doložitelné  bronz a železo, ze 16,53 kg výnos 132,8  kg brambor z 30 m2
Adéla II doložitelné výnos 93,543 kg z 30 - 31 m2, bohužel spotřebu sadby mohu jen odhadovat, snad také někde kolem 17 kg

 Marabol + Ditta - 46,39 kg a Adéla zbytek 7,09 kg a výnos 162,52 kg, tedy z 1 kg cca 3 kg brambor.

Abych byl poctivý, musím přiznat, že v tom je zahrnut jeden záhon o ploše cca 20 m2, který byl zcela zanedbaný a který jsem vlastně ještě ani pořádně nesklízel (budu-li vůbec), až na malý kousek z něj, kde jsem to důkladně přeryl, ale i kdybych odečetl 10 kg,  až takový rozdíl v poměru ostatních odrůd to neudělá.

Vyšlo by to na cca 3,7 kg z 1 kg sadby, což je ve srovnání s Adélou stále o něco málo  více jak polovina výnosu z testovacích záhonů A, B a D.

Zítra ještě doplním údaje o ztrátách a použitelnosti - doplňuji mnohem později, fakticky nejde o ztráty, pouze o poškozené a malé brambory a ty se dají sníst  všechny, občas uteklo pár nazelenalých, ale to jsou maximálně kila.

Jen ještě malá poznámka ke srovnání tří odrůd - Adéla většinou netvořila více než 6 - 8 bramborů z jednoho keříčkz, ale i když jich bylo i výrazně méně, dost často byly aspoň střední nebo i větší velikosti, největší zvážený kousek měl 0,51 kg.

Oproti tomu ostatní odrůdy měly výraznou většinu středních a menších brambor.





Velký bramborový experiment XVII - testovací záhony dokončení

 Už jsem ve stručnosti popsal, jak dopadla celková sklizeň brambor. Zkusím připojit další poznatky.


Největší zpozorovaný brambor odrůdy Adéla, do rekordů má hodně daleko, ale s ohledem na okolnosti dobré. :) - 4.8.2018

15.8.2018 - zaskladníno
Nejprve krátce o testovacím záhonu C - výnos 57,3 kg brambor ze záhonu o délce 30 m a šířce výrazně pod metr, zítra ještě přeměřím a aktualizuji. Na základě toho by se dalo říci, že se Grelinette neosvědčil, ale to je pravdou jen na první pohled. Pravděpodobnější je, že se prostě neosvědčily zasazené odrůdy - Ditta (cca průměr) a především Marabel - v mých podmínkách mizérie.
15.8.2018 - zaskladníno i v sušárně česneku
 
Mnohem lépe dopadl záhon, říkejme mu D:),  taktéž s použitím Grelinette a kompletně osázený odrůdou Adélou, tedy zcela srovnatelný se záhony A a B, zde se podařilo dosáhnout výnosu 93,543 kg z cca 30 - 31 m2, přičemž cca 5 m2 z něj bylo sklízeno pro vlastní potřebu průběžně už od konce června do poloviny července, tzn. pokud by byl záhon nedotčen, atakování 100 kg se jeví jako docela dobře možné.

15.8.2018 záhon D - výnos se postupně zvyšoval od vzdálenějšího okraje záhonu k bližšímu, jestli mělo větší vliv zakřivení, sklon svahu, stínění olší, toť otázka...
Bohužel jsem si nezapsal, kolik kg brambor bylo potřeba na tento záhon, pokud bych bral jako reálný součet A a B, dostanu se někam k 16 - 18 kg.

Stále jde o výnosy o cca 1 až 1,5 kg nižší než u obou záhonů  zpracovaných příkopovou metodou, potíž je v tom, že takové srovnání je zkresleno celkovou délkou  testovaných záhonů.

Jak vyplývá z dřívějších fotografií, aktuální doplním, záhony nejsou rovné, lehce do oblouku a mírně se svažuji na základě sklonu svahu směrem k olšině, tedy jeden kraj je mnohem více vystaven slunci a sušším podmínkám, druhý bývá uchráněn díky vzrostlým stromům paprsků večerního slunce, což v kombinaci se sklonem způsobuje větší vlhkost.

Jelikož jsem záhon sklízel po  etapách, dá se celkem dobře ilustrovat, jak se vyvíjel výnos s ohledem na přechod do vlhčího a stinnějšího prostředí.

Z prvních cca 10 m2 sklizeno 26,04 kg brambor

Z dalších cca 8 m2 25,89 kg.

Dalších cca 7,5 m2 - 28,68 kg

A poslední úsek - zbytek  - 12,843 kg z asi 6 (7) m2, ale v tom jsou zahrnuty i brambory sklízené průběžně.

Sečteno a podtrženo záhon v ploše a umístění srovnatelný se záhony A a B dal výnos cca 3,5 kg z m2, což je o cca 0,5 - 1 kg méně než u obou průběžně sledovaných záhonů, ovšem při výrazně menší časové náročnosti na založení a mnohem menší pracnosti - cca 40 minut pohodové práce ve dvou proti 3 hodinám dosti velké dřiny na založení a osázení záhonů A i B, takže dohromady 6 hodin času na vyhloubení rýhy pro brambory + cca do hodiny na umístění bramborů do rýhy - ve statistice časové náročnosti se budu muset příště o něco polepšit. :)

V každém případě z toho vyplývá, že grelinette vede při ručním a nožním pěstování brambor k solidním časovým úsporám za cenu velice přijatelného snížení výnosů.

Navíc musím opět připomenout extrémní sucho, letos to naše lokalita schytala a jako obvykle, vždy je co zlepšovat - například mulčováním záhonů, sice jsem místo mulče použil chlévskou mrvu, ale je mi jasné, že seno by to vylepšilo + lepší odolnost vůči zaplevelení.

Abych to shrnul:

1) Ukázalo se, že i u brambor to chce dobře volit správnou odrůdu.
2) Když je dobré místo, lze si dovolit jistou laxnost v přístupu a i tak se můžete dočkat solidních výsledků.
3) Když dobré místo není, nezbývá než ho zkusit dobudovat. V mém případě mě napadá zapracovat na obohacení stávajícího živého plotu o dřeviny rostoucí do větší výšky - větrolam.* Původně jsem předpokládal, že 4 - 6 m by mělo stačit, ale asi to zkusím obohatit o klasické stromy. Pokud nás čekají sušší roky, zabránit vysušování může být klíčovým prvkem pro funkčnost hospodářství.
4)Chybami se člověk učí. :)

Bohužel pravdou je, že co si mohu dovolit na relativně větší ploše, to už může být na malé zahrádce příliš náročné na prostor. Už jen zamulčování všech záhonů je velice náročné na zdroj sena či slámy a sám docela pochybuji, že ze své plochy dám dost dohromady jak na česnek, tak i na bramobry, nemluvě o dalších plodinách....

Toť k testovacím záhonům prozatím vše a snad už zítra zkusím ještě dodat ilustrační fotografie.

Ještě malá poznámka k celkové sklizni - 388,843 kg je včetně brambor poškozených i mrňavých, poškozené nejsou žádná velká ztráta. Brambory mají docela dobré regenerační schopnosti a dokážou poškození přestát, prostě budou spotřebovány jako první, minimbrambory se určitě také dají sníst, akorát holt bez loupání. Každopádně ani jedny, ani druhé nepůjdou do prodeje. Kde nemám zcela jasno - to jsou brambory provrtané obyvateli zeminy. Z hlediska použití by to nemělo mít žádný vliv, ale myslím, že pokud to půjde, i takové budu pokud možno nechávat pro spotřebu. Ještě uvidíme..

Co se týče váhového rozdělení:

Adéla I bronz    - prodejní kvalita -  61,81 kg
                                           spotřeba - 6,99 kg
Adéla I železo - prodejní kvalita -    53,13 kg
                                      spotřeba -    10,37 kg

Adéla II            prodejní kvalita -  76,88 kg
                                    spotřeba -     7,72 kg
                             spotřebováno -    8.90 kg


Marabel, Ditta a Adéla (zbytek) - prodejní kvalita - 140,25 kg
                                                                spotřeba -     16,49 kg         
                                                        spotřebováno  -      1,83 kg

+ cca 1,6 kg z mulče. Do těch 388,843 to sice nevychází, ale těch pár kg snad nehraje roli. Někde se mi něco muselo ztratit.


*V knize Earthcare Manual jsem se dočetl, že vedle dalších pozitivních vlivů může větrolam zvýšit výnosy zeleniny až o 50%,








neděle 12. srpna 2018

Velký bramborový experiment XVI

Tento víkend jsem si dal ve znamení sklizně brambor - podařilo se, ještě dýně, ale to bude pohodička, a jsme na zimu připraveni. :)

Celková sklizeň  brambor všech odrůd hodila  388,863 kg odrůd Adéla, Marabol a Ditta + zanedbatelné množství červené Rosany, která se mi mezi sadbou tentokrát ocitla nějakým nedopatřením v bramborárně.

Osázená plocha byla někde kolem 130 - 140 m2. Až bude čas, rozepíšu se podrobněji.

Pokud jsem doufal, že budu mít po letošní sezóně jasno, jak na to, bylo to hodně naivní. :)

Ovšem díky letošnímu extrémnímu suchu jsem se i tak dozvěděl spoustu zajímavých informací.

Zkratkovitě - favorizovaná odrůda zatím Adéla, bronz či železo prozatím nerozhodnuto, jistá skepse asi na místě.

Grelinette se v zásadě osvědčil jako výborný nástroj nejen na kypření, ale i pro sázení brambor, s výnosy grelinettovaných záhonů x příkopová metoda je to naštěstí složitější, než to vypadalo zpočátku a že to vypadalo dosti zoufale - ve srovnání s testovacími záhony A a B. :)

Pokračování příště...

sobota 4. srpna 2018

Velký bramborový experiment XV - záhon B

Tentokrát budu stručný, podařilo se sklidit testovací záhon B - celkový výnos 63,92 kg z cca 15 m2.

S ohledem na vypozorované opomenutí zasazení pár kousků brambor a vzniklé mezery lze považovat rozdíl po jednom roce použití bronzového nářadí ve srovnání s kontinuálně používaným železným za zanedbatelný.

Tedy čistě z praktických důvodů bych pořízení bronzového nářadí na základě této jedné zkušenosti doporučit nemohl. Jestli je bronz šetrnější k půdě, to posoudit nedokážu. Jediný prokazatelný výsledek je tedy rychlejší průběh vegetace u brambor vysazených s pomocí bronzového nářadí, ovšem i zde by bylo asi odvážné konat soudy na základě jedné bramborové sezóny. Každopádně v pokuse budu pokračovat i v dalších letech a tuto sezónu mě čeká ještě záhon C. :)

Odhlédnu-li od testování materiálu, s dosavadním výsledkem sklizně brambor jsem spokojen.  I přes mizivý výskyt dešťových srážek se mi podařilo větší intenzifikací výsadby dosáhnout výnosu výrazně přes 4 kg z m2.

Z jednoho kg sadby se mi podařilo sklidit 8 kg brambor, což s ohledem na již zmíněné nepříznivé podmínky a to, že Adéla je raná odrůda, která dle tabulek nepatří mezi nejvýnosnější odrůdy brambor, je dle mého názoru výborné. :)

Pokud budou záhony s grelinette dosahovat výnosu 3 a více kg z m2, budu spokojen a tak trochu doufám i v lepší výsledek - aspoň u odrůdy Ditta, jelikož jde o poloranou odrůdu  a tak by snad mohl být lepší výnos než u odrůdy raných, rostlina samotná má i mohutnější růst, což samozřejmě nemusí značit nic o výsledku pod zemí, ale zatím budu doufat. :) Faktem je, že minulého roku byl rozdíl mezi velmi ranou a poloranou značný, jestli to bude i u srovnání odrůd raných, to se uvidí velice brzy.
 Celková sklizeň je momentálně na úrovni cca 132 kg z 30 m2, skoro 4,5 kg z m2. To považuji za výborný výsledek - brambory čerpaly jen z předchozího budování úrodnosti  a povrchové aplikace kravského hnoje. Žádné postřiky, žádný boj s mandelinkou, žádné velké snahy o odplevelování, prostě byl přírodě ponechán zcela volný průběh. Negativem je vysoká časová náročnost - příprava záhonů, zamulčování hnojem a sklizeň, to poslední samozřejmě nejnáročnější. Sklidit to zabralo cca 12 hodin čistého času, tedy 10 kg/hodinu, dalších 6 hodin zabrala výsadba brambor a ke čtyřem hodinám zamulčování hnojem. Jde o hrubý odhad, ale řádově to sedí.

Ze 132 kg je cca 18 kg výrazně poškozených škůdci, případně v mnohem větším měřítku rycími vidlemi. Nejde vysloveně o odpad, protože k jídlu jsou dobré, ale prodávat je nelze.

Tzn. pokud bych měl brambory prodávat  a počítat s uživením, při této metodě i při celkem vysokých výnosech by musela cena být někde kolem 30 kč/kg. Ačkoliv jde o o brambory pěstované bez chemie, nejsem si jist, jestli jestli je taková cena konkurenceschopná. :)

Na druhou stranu - z hlediska samozásobitelství je perfektní, že se mi i v tak náročném roce podařilo vypěstovat zásobu brambor do jara na pouhých 30 m2, dalších 10 m2 už by bylo se snačnou rezervou. Faktem je, že zdaleka nejsem živ jen z brambor, ale kdyby to bylo nutné, vím, že není potřeba pro uživení až tak mnoho, nehledě k tomu, že lze vypěstovat i spoustu další nenáročné zeleniny a ovoce, brambory mohou hrát roli hlavní potraviny, ovšem nikoliv výhradní Viz například dýně, do mrazíků cukety a co nelze uskladnit v syrovém stavu, to lze zavařit.

pátek 3. srpna 2018

Velký bramborový experiment XIV - záhon A

Dnes jsem dokončil sklizeň testovacího záhonu A, jako obvykle mohu říci, že rezervy s ohledem na možné výnosy vidím jako značné.

Letošní rok bylo (je a bude :( ) na naše poměry extrémní sucho.

Jak to dopadlo? Docela solidně - z cca 15 m2 se podařilo sklidit 68,8 kg brambor, což vychází na 4,58 kg/m2 z cca 9,13 kg sadby, fakticky asi o něco méně, bohužel zcela přesné hodnoty už nezjistím.

Předpokládám, že nějaké to kilo zůstalo v zemi, sotva se podaří sklidit 100%, zvláště při použití této metody, pokud se mi při přerývání na další sezónu podaří tyto brambory objevit v použitelném stavu, připočítám je k celkovému výnosu.

 V čem vlastně spočívá smysl testovacích záhonů A, B a C? Před cca rokem do mě jedna dobrá dušička zasela myšlenku na použití bronzového nářadí, kteréžto by mělo mít příznivější vliv na zpracování půdy, než nářadí železné.

Údajně používaní bronzu díky obsažené mědi nemají rádi slimáci, zároveň by mělo být šetrnější k půdě. Tyto informace lze nalézt na internetu v různé podobě, prapůvodem myšlenky v moderní době ovšem je rakouský lesník, vynálezce a spisovatel Viktor Schauberger.

Kdo má zájem, může si přečíst výbor z jeho díla Tajuplná a léčivá síla vody, jak napovídá název, je to primárně o vodě, nicméně kratší pasáž se věnuje i zemědělství a autor zde uvádí, že použití bronzu na obdělávání půdy vede až k 50% zvýšení výnosů během několika let.

Ať už to s mým bronzovým pokusem dopadne jakkoliv, dle mého názoru tato kniha stojí za přečtení, obsahuje spoustu zajímavých myšlenek a pravdou je, že Schauberger už dávno varoval před problémy, které řešíme v čím dál větší míře nyní a k řešení jsme se zrovna moc za ta léta neposunuli.


V době, kdy jsem se dozvěděl o možné prospěšnosti bronzu, mi byl znám pouze rakouský výrobce bronzového nářadí a přiznám se, že částky za něj byly na můj vkus příliš vysoké, shodou okolností se o nějaký čas později objevila informace o českém výrobci za podstatně přijatelnější ceny a pak už jsem neváhal.

Jednou z mnoha mých vlastností, které mě drží u zemědělství, ačkoliv se mi to stále finančně příliš nevyplatí:), je spolu s s tvrdohlavostí zvědavost a možnost provádět různé pokusy vedoucí k různým výsledkům. A tady se objevila možnost vyzkoušet něco, co potenciálně vede k vyšším výnosům při šetrnějším zacházení s půdou, v podstatě ideální situace.

Pokud testování nedopadne s prokazatelnými výsledky, když nic jiného, zbyde mi esteticky líbívé nářadí, které nikdy nezrezne a publikováním výsledku třeba ušetřím lidem, kteří by měli chuť na podobné experimenty, nějaký ten peníz, pokud použití bronzu přinese hmatatelné výsledky v jeho prospěch, tím lépe...

Každý, kdo prolítne fotografie u velkého bramborového experimentu může vidět, že když nic jiného, mohl by mít bronz vliv na urychlení vzejití, kvetení a sklizně. Samozřejmě po prvním roce brzo soudit, bude to chtít pokračování.

  V záhonu A byla použita odrůda Adéla, testovací záhon byl zpracován prvním rokem bronzovým rýčem, uhrabán bronzovými hrabičkami, bohužel se mi nepodařilo sehnat bronzové  rycí vidle, takže sklizeň proběhla "železnou" klasikou od fiskars. Tzn, tuto sezónu se ještě nepodaří uskutečnit pokus založený na víceletém pozorování, snad pár záhonů na podzim, pokud dorazí objednané nářadí včas.

Testovací záhon B byl osázen zcela stejnou metodou, odrůdou brambor, ovšem za použití železného nářadí, rýče i hrabiček.

Testovací záhon C - použití grelinette na sázení brambor a bronzových hrabiček na uhrabání.

Záhon B bych rád sklidil během víkendu, záhon C pak příští týden a poté bude o něco jasněji. :)

A jsem velice zvědav, jak to dopadne - samozřejmě bych si přál co největší výnos  u všech záhonů, zároveň by bylo skvělé, kdyby se dala jednoznačně prokázat prospěšnost použití bronzového nářadí při používání v zemědělství, ovšem pokud to nedopadne, přežiju to.

Ještě malý dodatek k metodám pěstování - sadba brambor kupovaná z běžných zdrojů, během pěstování žádná zvláštní péče, občas jsem vytrhl nějaký plevel, ale jinak nic.

A ještě jeden malinkatý dodatek - hnojeno povrchovou aplikací kravského hnoje, předchozí plodina česnek, který byl hnojen aplikací hnoje zarýváním.

3.8.2018 - bronzová Adéla. :)

3.8.2018 - bronzová Adéla uložena do chládku. :)


čtvrtek 2. srpna 2018

Velký bramborový experiment XIII

Dnes přichází poslední série fotografií před započetím sklizní a následně i sklizeň samotná.

Pokud ustojím ranní vstávání či vedro, záhon A bude po zítřku hotov a vyhodnocen. :)

Záhon B bude následovat buď tento víkend či příští týden, to budu muset ještě zvážit, rád bych to uspíšil, ale zase si nechci zkreslovat statistiky. Uvidíme.

záhon A

záhon B

záhon C

Kažopádně vypadá to, že přes zimu hlady strádat nebudeme. ;)

pondělí 23. července 2018

Velký bramborový experiment XII

Experiment se již pomalu, ale jistě, chýlí ke konci. Záhon A už je zralý ke sklizni, záhon C v podstatě též, jen B má ještě nějaký ten čas k dobru. Ovšem jak A i C budou muset počkat, až se uvolní mé časové možnosti. Ostatně jak píše ve své knize Carol Deppe, není na škodu nechat brambory po zaschnutí natě několik týdnů v zemi dozrávat, byť pravdou je, že loňského roku jsem nic takového nečinil a i tak vydržely až do počátku jara.

záhon A

záhon B

záhon C

sobota 14. července 2018

Velký bramborový experiment XI

Čas rozhodnutí se nezadržitelně blíží! :) Zatímco záhon A nezadržitelně žloutne, záhon C si vede v podstatě obdobně, záhon B se převážně zelená. :) Pokusím se vydržet těch 120 dní, co se udává jako doba pro sklizeň raných brambor, kdyby to bylo pár týdnů více, jistě se nic nestane.  Záhon C je převážně odrůda poloraná, tedy sklizeň po 120 - 130 dnech. V případě potřeby pár dní až týdnů jistě neuškodí, naopak Carol Deppe doporučuje po zavadnutí brambor nechat brambory ještě dva týdny v zemi, aby došlo ke zpevnění slupky.


14.7.2018 záhon A

14.7.2018 záhon B

14.7.2018 Záhon C

úterý 10. července 2018

Velký bramborový experiment X

8.7.2018 záhon A

8.7.2018 záhon B

8.7.2018 záhon C

 
8.7.2018 záhon X







Jak je vidět, pokus zdárně pokračuje, záhon A žloutne a žloutne, záhon B se stále zelená, záhon C už také začíná vypadat, že se blíží ke konci vegetačního období a ze záhonu X již pilně sklízím brambory. :)

K tomu jedna poznámka - grelinette se na pěstování a sázení brambor jednoznačně osvědčilo, na sklizeň při husté výsadbě jsou asi přecijen lepší rycí vidle. Hloubka zgrelinettovaných brambor je tak akorát, aby šly rycími vidlemi poměrně snadno dobývat a výnos z 1 m2 se začíná blížit dvou kg z metru, což zatím pravda není žádný zázrak, na druhou stranu s ohledem na rychlost výsadby už mám jasno v tom, že se to z časového hlediska takto vyplatí - ve dvou lidech tempo výsadby 25 m2/hodinu - každý si jistě dokáže spočítat, kolik času zabere výsadba brambor na  roční spotřebu. :)

Ještě si musím změřit efektivitu sklizně a samozřejmě bylo by vhodné přičíst i čas nutný pro namulčování kompostem/hnojem, ale dodat živiny je zapotřebí, ať už člověk používá jakoukoliv metodu.

čtvrtek 5. července 2018

Česnek sezóna 2017/18 část první - dojmy

Jelikož mohu co se faktické sklizně týče zatím vycházet jen z viděného, nikoliv váženého, půjde o směs dojmů, pocitů, odhadů a vůbec samých subjektivních údajů. Přesto si neodpustím na začátek některá fakta.

Nejprve tvrdá data -  celková váha sázeného česneku před stroužkováním vycházela na 110, 15 kg.

Zajímat nás budou především dvě klíčové odrůdy - Havran a Havel.

U odrůdy Havran se mi loňského roku podařilo sehnat čerstvou sadbu -  35 kg, po rozdružení 31,77 kg stroužků o počtu 3154 stroužků. Pytel o váze 20 kg dosahoval průměrné váhy stroužků 10,8 gramů, pytel menší 15 kg měl stroužky o průměrné váze 9,14 gramů.

Z vlastních zdrojů jsem použil dalších 23,58 kg, čistá váha stroužků 21,36 kg o průměrné váze 7,99;7,75 a 7,68 gramů (tři různé dávky), celkem 2717 stroužků.

Odrůda Havel bohužel nebyla vůbec k dispozici a tak jsem se musel zcela spolehnout na vlastní - dohromady 40,08 kg, čistá váha stroužků 36,01 kg o průměrné váze jednotlivých stroužků 7,59;8,18;7,52;7,13 a 6,6 gramů, celkem 4739 stroužků.

Kromě toho jsem sázel pokusně 240 stroužků Staniku, 112 Blaninu, 90 Benátčanu a 386 Bjetinu, u  poslední jmenované odrůdy nešlo o pokus, ale příliš pilný prodej a nedostatek sadby. :)
 
U Benátčanu jsem původně měl v plánu zasadit o něco více, avšak z důvodu příliš pracného třídění s ohledem na různou velikost stroužků jsem zasadil jen největší a jen z menšího množství. Blanin se příliš neosvědčil - velké množství malých stroužků.

Stanik nevypadal zle - průměrná váha zasazených stroužků 6,875 gramů, z dvou kg použitelných 1,65 kg, ale výsledek až tak mnoho nepřesvědčil.

Dohromady tedy 11 438, z toho Havran a Havel 10 610, Bjetin 386.



24.6. 2018 - po sklizni prvního záhonu

2.7.2018 - zde už je většina česneku sklizena a navázána


Tolik tedy prozatím ke statistice. Nyní k subjektivní části.

Pozemek, na kterém sázím česnek, je orientován jižním směrem, horní část má prudší sklon, od poloviny je sklon mírnější. Západní část je kryta vzrostlými olšemi, od východu je živý plot, zatím však ve "výstavbě" a ani když doroste do maximální velikosti, nejspíše to nebude stačit a asi to bude chtít obohatit o vyšší stromy.  Jih je volný.

Výsledkem je, že horní část pozemsku s větším sklonem je opravdu pod silnou sluneční palbou a vypadá to, že to mělo své důsledky i na výnosy česneku, kde ač byla použita odrůda Havran s čerstvou sadbou a větší průměrnou váhou stroužků, výsledek byl slabší, jistě hraje roli i rychlejší odtok vody při srážkách či po zimě.

Jaké se staly chyby?

1) Bohužel mi přivezli hnůj až na zimu, s ohledem na sázení česneku tedy k ničemu.

2) Ze stejných důvodů jsem musel sázet česnek opět do záhonů po česneku, sice jsem přerušil osevní sled hořčicí, což by mohlo stačit, ale také nemuselo.

3) Opět jsem podlehl obavám a z většiny porostu po zimě odstranil mulčovací vrstvu, později jsem zasypal odkryté záhony  zkompostavaným hnojem od krav, který se mi podařilo obstarat od místních zemědělců, fakticky podstatná část ve stavu krásného kompostu. Do jaké míry to vedlo k úspěchu, toť otázka. Pravda je, že opticky bych řekl, že záhony, které jsem ponechal z testovacích důvodů zamulčované dopadly po všech stránkách lépe.

4)Sucho - to je vyšší moc, ale je jasné, že to sehrálo negativní vliv na výnosy.

5)Příliš velká hustota výsadby? V honu po dosažení maximálních výnosů z metru  a minimalizace nutné plochy záhonů sázím hodně na husto. Nemám přesně změřené metry, ale celková osázená plocha bude někde mezi 250 - 280 m2 a na tuto plochu jsem použil 94,378 kg stroužků. Je fakt, že horní část záhonů byla osázena hustěji a to může být dalších z důvodů, proč spodní záhony dopadly lépe. Možností je opravdu dost.

6) Stále se mi nedaří umravnit kraje záhonů - trsy trávy, sice likviduji, ale mohou negativně ovlivnit porost česneku a pravděpodobně tak i činí.

Co se povedlo?

1) Odrůdy Havran a Havel opět prokázaly odolnost vůči zaplevelení - při husté výsadbě se v porostu těchto mohutných odrůd plevelu příliš nedaří, zde opět lépe zafungoval krycí mulč, čištění od plevelu jsem prováděl, ale v podstatě jsem vystačil s jedním kolem v průběhu odhlávkování.

2) Lépe než minulý rok jsem provedl odhlávkování, ovšem dokonalé to nebylo.

3)Postižení identifikovatelnými chorobami zanedbatelné, doufám, že to tak vydrží i v průběhu skladování.

 Oproti minulému roku i jiných dřívějších letech  jsem začal sklizeň výrazně dříve - první záhon 24.6.2018 a poslední 5.7.2018, pomíjím desítky rostlinek Benátčanů, které mají asi ještě chvíli času a pár desítek pacibulkových miniaturních a pár kousků dostatečně zelených, abych jim nechal pár dnů či týden navíc. Česnek se totiž nejvíce zvětšuje poslední týdny před sklizní.

Obvykle začíná sklizeň u nejranějších odrůd - u mě zastoupeno Bjetinem začátkem července, u Havla kolem 15. 7. a Havran 20.7.

Vyhlídky na budoucnost? Jak je vidět z popsaného, stále jsou možnosti se zlepšovat, hnůj pro letošní výsadbu česneku se mi kompostuje na pozemku, mohu vyzkoušet očkování podpůrnám myceliem - např. clonoplus a pokud se mi osvědčí technika z bramborového testu použita v záhonu A, či grelinette, mohu použít i to.

Na závěr ještě trochu odhadů - pokud bych měl vycházet z loňského roku, u nás na srážky poměrně bohatého - mohl bych doufat v průměrnou váhu cibulí kolem 30 gramů.

Průměrná váha cibulí Havranu byla loňského roku 28,22 u vlastních zdrojů, 33,24 gramů u čerstvé sadby.

U Havla 30,24 gramů na cibuli.

Čistým přepočtem bych se dostal někam ke 330 kg + něco ostatní odrůdy, což dává celkem pěkných 1,2 - 1, 3 kg z metru.ale takto jednoduše to samozřejmě nefunguje. Nezbývá tedy než počkat, až se česnek dosuší a vše důkladně rozvážit a zvážit,  Bohužel i pokud by to takto vyšlo, je to stále nedostatečné s ohledem na vytyčené cíle - aspoň 1,5 kg/m2, lépe dva či více. :) O Jeavonsových tabulkových údajích mohu stále leda tak snít. ;)

Pro zajímavost  - v předminulém roce šlo do země 17 754 stroužků, z tohoto množství Havran s Havlem a Bjetinem tvořily jen 7913 stroužků, avšak plných 235,16 kg z celkově zaznamenaných 412 kg. 















úterý 3. července 2018

Velký bramborový experiment IX

Bramborový experiment se pomalu, ale jistě chýlí ke konci. :) Nedočkavost stoupá, napětí houstne, jak to jenom dopadne? Během pár týdnů budu i se svými čtenáři zase o něco chytřejší! :)

Rozdíly jsou opět jasně patrné - všimněte si, záhon A se již pomalu žloutne, ostatní stále svěží zeleň.

záhon A - 30.6.2018

záhon B - 30.6.2018

záhon C - 30.6.2018

pondělí 25. června 2018

Velký bramborový experiment VIII

záhon A 24.6.20218

Záhon B 24.6.2018

Záhon C 24.6.2018
Jak je vidět, záhn A zcela odkvetl a začíná trochu i žloutnout, záhony B a C mají ještě pár opožděných kvítků.

sobota 16. června 2018

Velký bramborový experiment VII

záhon A 16.6.2018 - již po odkvětu, tedy stále drží náskok

záhon B - stále květy

záhon C - též kvete

neděle 10. června 2018

Velký bramborový experiment VI

V současné fázi se rozdíly stírají, všechny testovací záhony jsou na tom relativně obdobně a zachycení rozdílů už by se bez důkladného zkoumání asi nepovedlo. Ovšem je znatelný rozdíl v růstu v rámci jednotlivých odrůd.
10. 6. 2018 záhon A

10. 6. 2018 záhon B

10. 6. 2018 záhon C


Vykvetly už v podstatě všechny záhony sázené pomocí grelinette či příkopovou metodu, ať už testovací či nikoliv. Vypadá to, že záhon A už spíše odkvétá, ale to je asi největší na první pohled znatelný rozdíl.

Co se odehrává pod zemí, na to si nezbude než počkat do sklizně. :)

pátek 1. června 2018

Velký bramborový experiment V (doba květu)

záhon A stav k 1.6.2018

Záhon A - detail květu - stav k 1.6.2018, první květy se objevily již v minulých dnech, 27/28.5.2018.


Záhon B

Záhon C, i zde už se brambory pilně chystají do květu.

Bramoborový experiment se zatím rozvíjí velice zajímavým způsobem. Záhon A má stále jednoznačný náskok - to je vidět na počátku kvetení i celkovém stavu porostu. Záhon B si ve srovnání s A stojí hůře, než záhon C i přes dřívější výsadbu. Pro zajímavost přidám v blízké budoucnosti i další záhony, ovšem pravidelné srovnávání si ponechám jen pro tyto tři.

Aktualizace z 2.6.2018 - už se objevily první květy na záhonu C a i záhon B se zvolna přibližuje k rozkvětu. Vypadá to, že ten cca týdení rozestup mezi A a B se udržuje.

Aktualizace 3.6.2018 - záhon B - první květ.

středa 23. května 2018

Velký bramborový experiment IV

Pokusy s bramborovými záhony zatím probíhají dle započatého trendu. Říkal jsem si, že to třeba záhon B začne dohánět, ale ono zatím nic. Skoro, jako by se rozdíly dále zvětšovaly. :) No a i záhon C už na tom je i přes pozdější výsadbu, byť tedy mělčí, lépe. Podrobnosti k výsadbě v předchozích dílech. :)
záhon A 23.5.2018

záhon B 23.5.2018

záhon  C 23.5.2018

čtvrtek 10. května 2018

Velký bramborový experiment II

Přidávám fotografie pokusných záhonů A a B z 10.5.2018. :)

Rozdíl opravdu značný...

výsadba 8.4.2018 a stav k 10.5.2018

výsadba 8.4.2018 a stav k 10.5.2018

výsadba 8.4.2018 - jeden z větších keříčků

výsadba 8.4.2018 - jedny z větších keříčků