Od počátku dubna jsem se pustil do masivní "výstavby" vyvýšených záhonů, které by za ideálních okolností měly omezit nutnost rytí čistě na období, kdy budu pěstovat okopaniny.
Tempo rytí by určitě mohlo být vyšší, ale i tak se zatím daří celkem plnit, co jsem si předsevzal, i když faktická užitná plocha je nižší, protože zahloubené uličky také zabírají dost místa, na druhou stranu, i uličky mohou být aspoň částečně využitelné pro některé plodiny - plazivky jako dýně a cukety. :)
Zbývá počkat, jak to bude vypadat v praxi.
Když jsem se po vyhotovení prvního bloku pustil do výsadby a výsevu, začal jsem od horní části a postupoval dolu - nejprve semínka po jednom, dýně sweet dumpling, posléze hokaida a nakonec z vlastních zásob Sweet Meat Oregon Homestead, mělo by to být poměrně čisté, ale s ohledem na to, že minulý rok bylo v porostu i pár jedinců jiných odrůd, mohlo dojít k příměsi, to se uvidí po sklizni.
Abych měl jistotu, že mi něco vyklíčí a jelikož semen bylo dost, sázel jsem po dvou a dokonce jsem většině dýním vysetých přímým výsevem ani nijak extra neulehčoval podmínky pro vyklíčení - jen prokypření půdy a leckde ani to ne. Trvalo to déle, než jsem doufal, nicméně i přes to semínka vyklíčila, bez dodávané zálivky a z velké části ve dvou exemplářích takže budu muset provést selekci. :)
Pokud přežijí ve zdraví vedra příštího týdne, mohlo by to dopadnout docela dobře.
Letos se mi prozatím potvrdilo, že dýně z přímého výsevu jsou bez problému konkurenceshopné vůči předpěstovaným, dokonce se zdá, že to zatím vypadá lépe. Samozřejmě, některé exempláře vypadají skvěle, jiné sotva přežívají, ale i tak s ohledem na to, že šlo o celkem ledabylý pokus, není dosavadní průběh špatný. Pokud přežijí následující období a začnou se pořádně plazit, mohly by mít vyhráno, protože z hnojivého mulče by mohly získat živin dostatek a prostoru na rozrůstání mají také mnoho.
Co je už nyní jasné - použité osivo pochází z dýní, kteřé byly schopné přežít i během loňského extrémně suchého roku bez zálivky a zároveň utvořit použitelné dýně.
Kromě dýní testuji záhon i rajčaty - využil jsem rad Calor Deppe a otrhal větší část lístků, aby rajčata byla utopena řádně do hlíny, v tomto případě to bez předpěstování nešlo, a začal rostliny postupně přesazovat do pole. Po odečtení ztrát vzniklých špatnou manipulací skončilo v pokusných záhonech cca 27 keříčků rajčat a i přes poměrně pozdní předpěstování a chyby ze začátku již pilně tvoří plody. Většina rostlinek si lebedí ve vyvýšeném záhonu o výšce dvou drnů a dno jsem ještě prokypřil na hloubku rycích vidlí - kam to šlo. Hlubší vrstvy půdy byly krásně vlhké a tak to vypadá, že by se rajčátkům mohlo dobře zadařit i bez zalévání, nicméně na rozdíl od dýní dostaly do startu jednu dávku konví, snad s výjimkou těch přesazovaných před dešti. :)
V letošním roce jsem se pustil do pěstování odrůdy siberian, latah, stupické polní rané a nově indigo blueberries. První várka odrůdy siberian pochází z výsevu ze 14.3.2019 - byla poněkud poškozena nešetrnou aklimatizací po přesunu z pokoje do venkovních podmínek. Ve stejnou dobu jsem předpěstovával i první várku latah a tam to bylo tak špatné, že byla úmrtnost 100%, siberian si naštěstí zvykaly postupněji, takže 5 či 6 kousků to dotáhlo až na pole. :) Prvních 5 jsem přesadil do pole 21.5.2019 a u těchto průkopníků dokážu identifikovat odrůdu předem, pak už v tom začal být nepořádek, protože u dalších várek jsem pomíchal latah a siberian a i nově zkoušenou odrůdu indigo blueberries. Stupické polní rané je naštěstí natolik odlišné, že jej nelze s jinými použitými odrůdami zaměnit. :) Ostatní šly na trvalé stanoviště 5.6.;6.6.;8.6. a 9.6.2019 - dohromady 27 kousků, ale zkusím ještě překontrolovat.
Po první neslavné várce latah a siberian následovala další 31.3.2019 - 22 semínek indigo blueberries, 14x stupické polní rané a 12x další várka latah.
Poslední zbytky semínek jsem vysel a začal předpěstovávat až v druhé polovině dubna - 21.4.2019 - 3x stupické polní rané a 5x latah. Tím mé rajčatové experimenty skončily. Zajímavé je, že se potrvrdily informace od Carol Deppe - pokud není dost prostoru na předěpstování, opravdu stačí začít až někdy koncem března či začátkem dubna, rajčata to dokáží dohnat, i kousky, které jsem vysel v druhé polovině dubna se nakonec dost rychle rozjely a začaly dohánět, co zameškaly.
 |
| Dýňoviště |
Pokud se mi nepodaří vyřešit předpěstovací prostory, nejlépe tedy asi bude, vybrat si od každé odrůdy pár exemplářů, kterým se vyplatí
věnovat dost času předem a získat u nich dřívější odrůdu a pro případné pěstování ve větším měřítku není třeba až tak moc spěchat.
 |
| Rajče i s plody, každý řádek je osázen jedním keříčkem a řádek prvních jich má dokonce více. :) |
Kromě toho jsem vysadil nějaké exempláře i blíže k domovu - zbytkové rostliny - různého stavu, celkem tedy skoro ke 40 rostlinkám, ale i to budu muset zkontrolovat. S ohledem na množství vysetých rostlin to není žádný zázrak, s ohledem na možnou spotřebu více než dost, s ohledem na možný prodej - to se uvidí. :)
