Biointensivní hospodaření podle Johna Jeavonse

Pro zájemce předkládám výtah z knihy Johna Jeavonse - How To Grow More Vegetables....

Autor se domnívá, že k zajištění potravy pro jednoho člověka stačí plocha 4000 čtverečních stop záhonů + 1000 stop čtverečních pochozích, se vším všudy tedy 5000 čtverečních stop respektive cca 465 m2. Osobně se domnívám, že klíčové budou především kapitoly 1 - 3, případně 4, dají-li se přebírat údaje o potřebném množství hnojení. Stejně tak jsou důležité kapitoly 6 a 7, bohužel tato pasáž je jen obtížně převoditelná do elektronické podoby. Co se zbytku týče, podobné informace lze pravděpodobně nalézt i v českých zdrojích, ale když už jsem tomu věnoval tolik práce, tak jsem si řekl, že to pro úplnost zpracuji celé :)

Hospodaření na základě metody GROW BIOINTENSIVE® dle knihy Johna Jeavonse „How To Grow More Vegetables...“: - 1)

Kapitola první - příprava záhonu

Počáteční příprava záhonu o velikosti 9,3 m2 - 2)

1)V případě potřeby zalévejte místo určené k vytvoření záhonu po dobu dvou hodin (zvláště u tvrdé a vyschlé jílovité půdy)
2)Po dva dny nechte půdu částečně vyschnout
3)Prokypřete půdu rycími vidlemi a odstraňte plevel
4)Lehce zalévejte půdu po dobu 5 minut a nechte odpočinout 1 den. Pokud je vaše půda hodně hroudovitá, počkejte několik dalších dní
5)Pro zlepšení struktury můžeme do jílovité půdy přidat písek, do písčité jíl pro zlepšení struktury. Maximálně půl palce. Promíchejte rycími vidlemi.
6)Přidejte půl palce vyzrálého kompostu a promíchejte rycími vidlemi, v případě hodně špatné půdy je možné přidat kompost až o vrstvě jednoho palce
7)Lehce zalejte po dobu pěti minut, v případě potřeby nechte den odpočinout
8)Z první brázdy odstraňte pět 20litrových kyblíků půdy. Předpokladem je, že záhon bude široký 1, 5 metrů. Brázdy by se měly provádět po šíři záhonu. 3 kbelíky půdy odeberte pro vytvoření kompostu. Jeden kbelík si nechte pro předpěstování sazenic a zbytek se vrátí do záhonu. Pomáhá, když po 3 až 4 brázdách dojde k vyrovnání upravené plochy hráběmi. Odebraná půda by neměla chybět, jelikož prokypřením dojde k vyrovnání objemu.
9)Proveďte dvojité rytí plochým rýčem a rycími vidlemi. Použijte „rycí desku“ k rozložení váhy na záhonu k omezení zhutnění
10) Vyrovnejte záhon hráběmi a zaplňte poslední brázdu
11)Podle výsledku půdního testu použijte ve vhodné míře organické hnojivo, zapravte jej přibližně do hloubky 2 až 4 palců rycími vidlemi. V případě přílišného provzdušnění použijte „rycí desku“ ke zhutnění.
12)Osázejte.

Příprava jednoho záhonu by měla zabrat se vším cca 6,5 až 11 hodin práce.- 3)

Průběžné práce na záhonu:- 4)

1)Odstranění zbytků vegetace, z první brázdy použijeme šest kyblíků půdy na kompost a jeden pro předpěstování. Proveďte dvojité rytí.
2)Vyrovnejte
3)V případě potřeby přidejte hnojivo a přípravky na změnu PH. Přidejte 6 kbelíků kompostu za každé 4 měsíce pěstební sezóny. Zapravte do hloubky 2 až 4 palce rycími vidlemi. Přidání kompostu po provedení dvojitého rytí při průběžné každoroční přípravě záhonu minimalizuje riziko odplavování ve vodě rozpustného dusíku.

Průběžná každoroční příprava by měla vyjít na 4,5 až 6 hodin na jeden záhon.- 5)

Správně připravený záhon bude často o 2 až 10 palců vyšší než původní povrch, v případě že záhon tuto výšku přesahuje povrch vyrovnejte hráběmi. S postupem času si půda začne sedat a záhon nebude dosahovat takové výše. Toto značí úspěšnou práci se záhonem. Po dosažení dobré struktury může být lepší přejít na několik let k povrchové úpravě půdy (prokypření vrchních dvou palců) Dobrá struktura půdy se pozná podle toho, že půda se pod tlakem rukou rozpadne na malé hroudy. V případě povrchové úpravy se používá kompost bez obsahu půdy. Jakmile dojde k zhutnění spodní půdy, je vhodné opět přikročit k dvojitému rytí.-6)


Kapitola druhá - udržitelnost

Cílem je dosažení 99% udržitelnosti, dosažení uzavřeného systému. Cituji: „Přibližujeme se k dosažení uzavřeného systému v rámci minifarmy a pracujeme na dosažení uzavřeného systému udržitelnosti humusu v půdě v rámci záhonů, které získávají uzrálý kompost. V budoucnu budeme klást důraz na pěstování ještě většího množství materiálu na kompost v rámci pěstebních záhonů, dokud se nám takto nepodaří vypěstovat všechen potřebný materiál na kompost. Dále zkoumáme různé úrovně uchování udržitelnosti půdní úrodnosti. Tyto metody spočívají v použití různého množství uzrálého kompostu (dle dostupnosti) s odpovídajícími výsledky sklizní".-7)

Momentálně se na půdu zkušební farmy nevrací zpět živiny v podobě lidské moči a fekálií, tudíž dochází k dovozu části organického hnojiva z vnějšku. Toto by mělo do budoucna změnit.

K lepšímu zachování úrodnosti půdy se doporučuje rozdělit pěstební plochu v poměru 6:3:1.
60% rostliny které produkují velké množství uhlíku na kompost a zároveň dostatek kalorií pro stravu, 30% procent kořenových plodin produkujících velké množství kalorií a na 10% zelenina k získání dalších vitamínů a minerálů. Rozdělení na záhony: 24/12/4.

Doporučené plodiny z první skupiny (60%): obilí, bob koňský, slunečnice, lískové ořechy, víno
z druhé skupiny: (30%): brambory, česnek, pórek, topinambury, sladké brambory, pastinák, kozí brada fialová?, fazole, tuřín, cibule a další.
z třetí skupiny: (10%): rostliny produkující málo kalorií, uhlíku, ale s vitamíny a minerály.- 8)


Kapitola třetí - „Biointensivní“ kompost

Na místě kompostu půda prokypřete do hloubky přibližně 30 cm - zajištění dobrého odvodnění.- 9) Spodní vrstvu by měl tvořit hrubý dřevnatý materiál (mlází, prořezané větvičky...) o síle cca 7, 5 cm k zajištění cirkulace vzduchu.

1) Bude-li kompost složený dle hmoty: 45% uschlý materiál, 45% zelená hmota, 10% půda, dosáhneme poměru uhlík/dusík cca 30:1. Výsledkem by měl být termofilický „rychlý“ kompost uvolňující živiny v průběhu tří měsíců až dvou let. Nevýhodou je velká ztráta uhlíku a organické hmoty.
2) Kompost s poměrem uhlíku a dusíku 60:1. 8 dílů uschlého materiálu, dva díly zeleného materiálu a jeden díl půdy.Výsledkem bude kompost uvolňující živiny pomaleji, zvláště obsahuje-li suchý materiál mnoho ligninu - např. stonky kukuřice a čiroku.

Pro dobrý růst většiny zeleniny bude dobrý kompost 30:1.

Ideálně by jednotlivé vrstvy měly být přidávány ve 2,5 až 5 cm vrstvách. Ve spodní vrstvě suchá hmota (seno, sláma?), uprostřed zelená vegetace a kuchyňský odpad, navrch půda. Každá vrstva by měla být rovnoměrně zalévána, abychom dosáhli úrovně „vyždímané houby“. Hromadu kompostu zalévejte dle aktuálních podmínek. Je vhodné kompost alespoň jednou obrátit, ale nejde o nutnost. Kompost navršte do výše cca 0,9 až 1,2 metru, přičemž vrchní vrstva by měla být půda.

Kompost je připraven k použití, když se drobí v ruce a má rovnoměrnou strukturu. Vrstva kompostu na záhonu by neměla překročit 1,25 centimetru.- 10)



Kapitola čtvrtá - hnojení

V biontensivním hospodaření se hnojí za účelem dosažení potřebné úrovně živin v půdě. V počáteční fázi s použitím hnojiva pocházejícího z vnějšku. S postupem času by se tok živin z prostředí mimo hospodářství měl omezit na minimum, tzn. mělo by stačit použití kompostu vytvořeného jen z místních prostředků.

Pro případ uvádím počáteční použití základních tří prvků (NPK) na půdu o rozloze 9,3 m2 (100 stop čtverečních) o velmi nízké úrodnosti: N - 8,5 kg vojtěškové moučky; P - 6 kg fosfátové skály nebo 12 kg měkkého fosfátu? (soft phosphate); K - 068 kg dřevěného popela a 3,86 kg drcené žuly.- 11)


Kapitola pátá - výsadba

Semena by se měla vysazovat do hloubky rovné jejich síle. Fazol měsíční a bob koňský mohou být sázeny na bok. Semena pokrývejte humus obsahující půdou ze sadbovače - 12), čímž se vytvoří podmínky podobné těm, za kterých dochází k vzejití rostlin v přírodě. Kompost stimuluje proces klíčení. Semínka by se měla sázet hexagonálně, ve stejné vzdálenosti, tak aby se vzrostlé rostliny lehce dotýkaly svými listy. To zabraňuje růstu plevele a vytváří ideální mikroklima pro růst. Pro usnadnění sázení je vhodné použít rám s drátěným pletivem.

Doporučuje se užívat předpěstování v sadbovači. Hlavními nevýhodami této metody je více plánování a časová náročnost. Výhodami je

1)lepší využití prostoru záhonu.
2)vysoká pravděpodobnost toho, že každá předpěstovaná rostlina vyroste ve zdraví do dospělosti
3)zajištění rovnoměrného rozmístění, předejití holých míst a nadbytečného vypařování, rostliny rostou lépe.
4)přesazení podporuje větší růst - ale je zapotřebí přesazovat do kvalitně připraveného záhonu
5)semenáčky v sadbovači potřebují mnohem méně vody

Každý sadbovač by měl být zcela naplněn půdou a to tak, aby půda tvořila menší násyp. Je dobré naplnit spodek sadbovače 3 mm vrstvou částečně rozloženého dubového listí pro odvodnění a zajištění dalších živin.

Při přesazování do záhonu musíme rostlinu zasadit tak, aby z půdy vyčnívaly jen pravé listy. První lístky, co se u rostliny objeví. „Nepravé“ první lístky by měly zůstat pod zemí. Ideální dobou pro sázení je podvečer, ve stejnou dobu by se mělo také zalévat.- 13)


Kapitola šestá - hlavní tabulky

Jeavons zde přináší názorné tabulky s praktickými informacemi pro pěstování jednotlivých druhů rostlin, včetně potřeby semen na plochu 100 čtverečních stop a předpokládaného výnosu. Podrobnější informace o výnosech jsou uvedeny odkazem na druhotné zdroje.- 14)


Kapitola sedmá - návodné zahradní plány

Ilustrační návrhy záhonů pro 1 jednoho člověka a 4člennou rodinu. Podrobnosti o vhodné době pro předpěstování, transplantaci, sázení a setí jednotlivých druhů rostlin. - 15)


Kapitola osmá - smíšené kultury

Rostliny fungující dle zdroje jako všeobecně prospěšné: -16)

meduňka lékařská - vytváří prospěšné prostředí, přitahuje včely
majoránka - má kladný efekt na okolní rostliny
dobromysl - má kladný efekt na okolní rostliny- 17)
kopřiva žahavka - 18) - zvyšuje odolnost okolních rostlin vůči chorobám, zvyšuje obsah éterických olejů v rostlinách, podporuje tvorbu humusu, podporuje fermentaci v kompostu, v podobě čaje posiluje růst rostlin a posilňuje. Koncentruje v sobě síru, draslík, vápník a železo. Stimuluje mikrobiální život, což posiluje rostliny.
kozlík lékařský - pomáhá většině zeleniny, podporuje aktivitu fosforu v okolí?, posiluje zdraví a odolnost rostlin vůči nemocem.
heřmánek - specialista na vápník, obsahuje růstový hormon stimulující tvorbu kvasinek, v koncentraci 1:100 pomáhá růstu obilí. V podobě kompostového čaje bojuje s chorobami jako opadávání u mladých rostlin. Akumuluje vápník, síru a potaš.
pampeliška - zvyšuje aromatickou kvalitu všech rostlin, v malém množství pomáhá většině zeleniny, koncentruje potaš
dub - koncentruje v kůře vápník, v kompostovém čaji pomáhá rostlinám odolávat nemocem. Dub zajišťuje svému okolí příznivé prostředí a vytváří výborné půdní podmínky. Dub je skvělé místo pro kompost.
mléč zelinný - dodává živiny z hloubi k obohacení vyčerpané půdy. Po letech přítomnosti mléče se mohou vrátit i náročnější traviny.

Dva možné přístupy ke smíšeným kulturám - 1) podle času - střídání plodin - klasický model velký žrout - velký dárce - malý žrout atd.
Příklady rotací: první rok kompostovací plodina s rozhozem dvojnásobku osiva spolu s luskovinami. Celá sklizeň se sklidí ještě před uzráním, tak aby hlavní plodina mohla být zasazena tak, aby dozrála
druhý rok sázení obilí, sklizeň tentokrát až v dospělosti. V oblastech s dlouhou hlavní sezónou se poté vysadí hlavní plodina do teplého počasí. V oblastech s krátkou sezónou se vysadí rychle do dvou měsíců dozrávající plodina. Třeba rychle dozrávající druhy fazolí nebo kompostovací plodina jako proso
třetí rok sázení luskoviny, sklidí se v době dospělosti, navíc kde je to možné, dojde opět k sázení další rychle zrající plodiny.

Další možností jsou dvouleté rotace, kde dochází ke střídání nedozrálých luskovin v jednom roce s následnými plně dozrálými obilovinami v roce dalším, případně v jednom roce předčasná sklizeň luskovin a obilí a v dalším roce sklizeň plně zralého obilí.

Vedle střídání plodin v čase lze využít i střídání plodin v místě. A to dle různých požadavků. Nabízí se kombinace stínomilných s rostlinami využívajících jejich stínu - například kukuřice/okurka. Hlubokokořenících s rostlinami s mělkým kořenovým systémem - například mléč zelinný a salát. Rychle rostoucí s pomalu rostoucími - ředkvičky, mrkev, salát, květák.....atd...- 19)

Lze využít i rostlin kontrolujících růst plevelu, či klamačů hmyzu.


Kapitola devátá - rovnovážný přírodní ekosystém a hmyzí život

Jak napovídá název kapitoly, jedná se o stručný návod k vytvoření vhodného prostředí na zahradě. V zásadě bychom měli dle autora měli vytvořit takové prostředí, aby zásahy z naší vlastní strany byly zapotřebí v co nejmenší míře. Přispět k vytvoření rovnováhy mezi škůdci a jejich predátory, k omezení škod ze strany škůdců využívat také vhodných rostlin a pestré skladby plodin. S použitím biontensivních metod údajně ztráty ze strany škůdců nepřekračují 5 - 10% za rok.- 20)

Poznámky:

1) Dále budu místo GROW BIONTENSIVE® používat výraz „biontensivní hospodaření“.
2) Srv. Jeavons, John; How To Grow More Vegetables (and fruits, nuts, berries grains, and other crops) Than You Ever Thought Possible on Less Land Than You Can Imagine, New York, 2006, sedmé vydání, s. 3-4.
3) 4000 čtverečních stop (tedy 372,1 m2) by dle Jeavonse při veganské dietě mělo zajistit dostatek potravin na celý rok Budu-li se držet hranice 6, 5 hodin na přípravu 100 čtverečních stop, vyjde mi počáteční časová náročnost k zajištění potravy pro jednoho člověka touto metodou na 260 hodin. Při pracovní době 8 hodin/den vychází příprava záhonů včetně osázení na 32, 5 dní. Ještě dodám, že v příloze na s. 250 autorovi vychází celková časová náročnost práce na zahradě o ploše 1/8 akru na 40/týden + 4 měsíce dovolené.
4) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 5.
5) Každoroční průběžná příprava vychází při 4, 5 hodinách/záhon na 180 hodin, tedy 22, 5 dní při pracovní době 8 hodin/den.
6) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 15-16.
7) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 22.
8) Předchozí pasáž je podrobněji rozvedena na srv. Jeavons, John, c.d., s. 23 - 25 a dále.
9) Dle autora by kompost měl být umístěn nejlépe pod dubem, poté pod jakýmkoliv listnatým stromem s výjimkou ořešáků a eukalyptů, v krajním případě pod jehličnanem či jiném zastíněném místě. Kompost by měl být necelé 2 metry (6 stop) od kmene stromu, srv. Jeavons, John, c.d., s. 37.
10) Podrobněji o stavbě „biointensivního“ kompostu srv. Jeavons, John, c.d., s. 40 - 46.
11) Podrobněji o hnojení srv. Jeavons, John, c.d., s. 49 - 57. V zásadě jde o běžný popis různých druhů hnojiv a stopových prvků, včetně příkladů, kdy přistoupit k jejich aplikaci.
12) V originále se používá výraz „flat“. Jde o rám s pevným dnem určený k předpěstování vhodných rostlin o vnitřních rozměrech 3 x 14 x 23“ , pro rostliny předpěstované po dobu delší 4 až 6 týdnů doporučuje poloviční rám s dvojnásobnou hloubkou. Pro dobré odvodnění je třeba vespod nechat půlcentimetrovou mezeru mezi spoji. Srv. Jeavons, John, c.d., s. 62- 63.
13) více srv. Jeavons, John, c.d., s. 58 - 80. Tato kapitola je poměrně rozsáhlá. Vedle předpěstování a sázení autor věnuje mnoho prostoru i správnému zalévání rostlin. Dle poskytnutých údajů by biointensivní hospodaření mělo ve srovnání s komerčním hospodařením dosahovat až 4násobných výnosů při poloviční potřebě vody. Zájemci naleznou také informace o správném sázení podle měsíčních cyklů, odplevelování a ideálních teplotách pro výsadbu jednotlivých druhů rostlin.
14) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 81 - 130.
15) Srv. Jeavons, John, c.d., s.131 - 151.
16) Srv. Jeavons, John, c.d., s.154.
17) bohužel autor neuvádí žádné podrobnosti
18) dá se předpokládat, že kopřiva dvojdomá by měla mít stejné účinky
19) podrobněji srv. Jeavons, John, c.d., s.157 - 169, včetně doporučení vhodných sousedských rostlin a varování před antagonisty.
20) podrobněji srv. Jeavons, John, c.d., s. 170 - 178.

plody Arónie

Ještě pár týdnů a mohu začít se "sklizní" :) Co zatím ochutnala poněkud předčasně máti, tak to ani nedojedla:), a vzhledem k mně známým informacím to asi o mnoho lepší nebude...pro vlastní zdraví člověk ale musí přeci něco obětovat :)

Opět po delší době aktualizace :)

Na fotografiích si můžete prohlédnout muchovník v období těsně před první "sklizní" :), levanduli, cca dvě třetiny sklizeného česneku, sklizeň hrachu a rakytník :) Vzhledem k dlouhotrvajícímu suchu pro jistotu vydatně zaléváme. Musím říci, že zvláště prospívání rakytníku mě příjemně překvapuje :)

Fotografie pochází z první dekády července a myslím, že za ten týden se mnoho nezměnilo :)

Pár nových fotografií II - začátek června

Aronie už má první plody....dozrávají v září, takže času dost :)



Muchovník také plodí :) a podle barvy usuzuji, že nebude dlouho trvat a mohu začít sklízet :))

Přiznám se, že první úrodu jsem čekal až tak za dva až tři roky, ač množství plodů bude spíše malé, tak na ochutnání :), stejně jsem velice mile překvapen :)

Pár nových fotografií I - první polovina května

Jeden z Muchovníků



Kvetoucí Aronie z téže doby :)

O týden později :)

Přihodilo se mnoho, ale chápu, že to z čeho jsem nadšený já (pomalu z každého nového lístku na každé rostlince :), může ostatní unavovat :) Rozhodně je však vidět, že příroda rychle dohání, co snad zameškala vlivem tentokrát celkem dlouhého zimního spánku a i dosud spíše holé keříky lísky či muchovníku se začínají olisťovat. Část výsadby zdá se už žene i do květů :) Jediné co se zatím nepovedlo....Dva rakytníky utrpěly vážná zranění, zvláště v jednom z případů to vypadá kriticky. Okolnosti bohužel neznám, v každém případě doufám, že se z toho dostanou...

Kromě toho pokračovalo dočišťování a také jsem si na potoku vybudoval menší nádrž na zalévání, do budoucna snad též pro indické běžce :) Uvidíme, jestli vydrží vypouštění požární nádrže, přes kterou v tu dobu opravdu teče velká voda....skoro by se dala sjíždět;)

"nádrž" :)



pole porostlé hluchavkou nachovou i se čmelákem :) Musím podotknout, že čmeláků mi tam poletuje opravdu mnoho :) A o včelky též není nouze:) Doufám že si u mě zvyknou a až bude zapotřebí, odskočí opylovat i květenu, co si neporadí sama :)




Abych nezapomněl :) Celý ten týden byla na chalupě mamka s jezevčíkem Markem a hlavně za mámou zůstalo práce dost, mimo jiné sázela cibuli a odstraňovala plevel z okrasné zahrádky :)



Níže vyfocené tulipány pamatují ještě babičku a dědu, nikdo se o ně vlastně léta nestará a stejně se jim daří, jen se budou muset přesunout kvůli rozšíření domku.

Z poloviny dubna

Tentokrát jsme se obešli bez výsadby a většina času tak byla věnována čištění. Jak to dopadlo lze vidět na části fotografií :)




Žabka....ta má kukadla, co? :)



Co mě potěšilo byl kontrast mezi políčkem u nás a polem za hranicemi pozemku. Získané pole nyní odpočívá, příroda se i bez výsadby sama postarala a pokryla pozemek fialově kvetoucími rostlinkami, čehož s radostí využívají čmeláci i včelky :) Podle rozkvetlých rostlin je velice dobře znatelné, kam svítí nejdéle slunce a kde bývá možná až příliš dlouho během dne stín. Nechci to dopředu balit, ale zdá se, že na dva ze šesti rakytníků bude stínu až příliš. Zatím na ně sluneční svit zasahuje spíše od odpoledních hodin. Třetí rakytník by měl být relativně v klidu a zbylé tři si po většinu dne lebedí na sluníčku :)

Rozkvetlé pole(dominatní je snad hluchavka nachová):



kontrast:




Ale protože se přírodě má pomáhat (no....vlastně to dělám hlavně kvůli sobě, přírodě by docela dobře stačila i absolutní nečinnost :), vysel jsem od kamaráda získaný jetel plazivý. Po datu minimální spotřeby, navíc bez zvláštní přípravy, uvidíme jak si poradí :) Ještě bych chtěl zkusit vojtěšku, byla mi doporučena nezávisle na sobě několika zdroji :), o literatuře nemluvě:) A pak se uvidí....

P.S.

Tu hromadu plechu, co lze vidět na druhé fotografii, nám zanechali soudruzi myslivci z dob, kdy zde byla bažantnice. Kromě toho jsme zdědili i několik sloupků zalitých v betonu a kdo ví, co ještě.....nebylo nejjednodušší to dostat tam, kde to je nyní, ale podařilo se :) Teď již zbývá jen konečná likvidace...:)

Fotografie z výsadby III

Tento týden došlo na muchovníky - Amelanchier Alnifolia. Dobře jim dělá slunce, snáší i polostín :) Stejně jako v případě zimolezu kamčatského jde o keře plodící bobule připodobňované borůvkám. Měly by zvládat i velice silný mráz (jsou původní v Kanadě, na Sibiři i u nás), zároveň jim ani nevadí jílovitá půda, což je výborná kombinace. Dorůstají až 6 metrů, takže jde vlastně o takové menší stromky. Pochybuji, že by u nás vyrostly až do takové výše, ale nechám se překvapit. Horší je, že pomalu ale jistě dochází místo na další výsadbu :) Snažím se rostlinám dát dost místa, jenže když počítám s plným vzrůstem, zjišťuji, že zas tak moc prostoru zase není. Takže s další výsadbou už bude třeba pomalu začít brzdit :)



Dalším přírůstkem jsou zatím tři exempláře eleuterokoka ostnitého - Eleutherococcus senticosus. Zajímavý keř, upotřebit lze vařené listy, největší zdravotní účinek by mělo mít požívání kořenu.
"Pomáhá člověku vyrovnávat se s psychickou i fyzickou zátěží, posiluje imunitní systém, urychluje holení, zlepšuje paměť a má kladný vliv na dlouhověkost. Zbavuje tělo následků radiace a toxických látek. Vařené listy jsou také jedlé, sušené na čaj."

Tolik citace z knihy Jaroslava Svobody, odkud mimochodem pochází většina mých informací o v ČR méně rozšířených rostlinách :)

Skvělé je, že keř má rád stín, polostín a vlhké prostředí, takže si jím mohu prosázet pro běžné rostliny hůře využitelné olšiny.

Co mě potěšilo cestou do Prahy.......na známém místě se opět rozrostl medvědí česnek - Allium Ursinum. Už jsem o tomto nálezu referoval na jaře minulého roku. Stihnul jsem to tenkrát jen tak tak :) Nyní jsem šel na jisto, přirozeně tedy mnohem dříve :) Mohu tedy říci, že letošní dlouhá zima se na vegetaci medvědího česneku nijak nepodepsala. Listy jsou vzrostlé již nyní, začátkem dubna, a dle velikosti to vypadá, že vyrostly minimálně před týdnem, ale spíše ještě dříve :) Tento podzim už opravdu budu muset vyrazit a přesídlit některé cibulky do našich Olšin :) Listy z medvědího česneku jsou totiž opravdu výborné, zdravé a není nad to, mít čerstvou zeleninu již koncem března, či počátkem dubna :))

Poznatek z praxe: listy je opravdu třeba spotřebovat co nejdříve od utrhnutí, velice rychle ztrácí chuť.

Poznatek z praxe 2: Lze zachovat konzervací v solném nálevu :)

Fotografie z výsadby II

Arónie černá -Aronia melanocarpa - temnoplodec (černý jeřáb), dorůstá do dvou metrů, opět velmi zdravé plody, ovšem dle získaných údajů v čerstvém stavu svírají v hrdle :). Rostlina samosprašná, plody dozrávají v září. Zatím jsem vysadil jen jednu rostlinku, časem to asi bude chtít také doplnit, aby nebyla tak sama :)



Tato zatím malinká rostlinka je rakytníkem řešetlákovým -Hippophae rhamnoides - samičí kultivar Leikora. Stejně jako zimolez snáší i velmi kruté mrazy. Za ideálních podmínek by rakytník měl dorůst až 6 metrů, do ideálních podmínek má ale daleko, dle informací od prodejce dorůstá tato odrůda do 4m. Na živiny není rakytník náročný, snáší i sucho, dokonce zúrodňuje půdu dodáváním dusíku. Jediný haček spočívá v tom, že má nejraději spíše propustnou písčitou půdu a potřebuje slunce. Je-li stíněn, neplodí a pokud ho přeroste vyšší vegetace, velice brzy odumírá. U nás je hlavně jíl...sice jsem do výsadbové díry přimíchal i písek, ale ideální podmínky to nezastoupí.

Se stínem si též nejsem zcela jist, protože minimálně ráno vrhají na některé rakytníky stín sousední olše a k večeru stromy od sousedky :) Ale jde jen o část dne, od pozdního rána do pozdního odpoledne by mělo na všechny rostliny slunce prát plnou silou.

Plody obsahují opravdu velké množství vitamínů všeho druhu :) Jeden keř (stromek) by mohl plodit 35-50 kg (opět informace od prodejce). Nejlépe by se měly sklízet v době mrazů, takže super přírodní zdroj zdraví v době na vitamíny spíše chudé :) Ve výsadbě je rakytník zatím zastoupen největším množstvím. Jde o rostlinu dvoudomou, takže zatím pět rostlinek samičích - již zmiňovaná Leikora a jeden samec - Pollmix. Jeden samec by měl stačit až na deset samic, stejně raději asi přidám ještě jednoho.:)

Další výsadba by měla pokračovat tento víkend, když se mi je podaří sehnat, přibudou muchovníky a jeden rakytník :) Zbytek už nechám na podzim....předběžně to vypadá na růže a kaštanovníky. Také se budu muset rozhodnout, jestli keře a stromy vysázet jen v krajích, nebo to prosázet křížem krážem a počítat s tím, že časem v místě rostoucích stromků a keřů porostou jen stínumilovné či aspoň tolerantní rostliny....:)

Přikoupený pozemek s rakytníky a arónií zatím není oplocený a tak jsou rostlinky vydány napospas sousedčiným slepicím. Snad tyto křehké rostlinky přejdou bez povšimnutí...

Změna: Nakonec to dopadlo trochu jinak a s výsadbou to ještě nezabalím :)

Fotografie z výsadby I

Růže svraskalá - Rosa rugosa:) Celkem jsme zatím vysadili tři. Až vyrostou, měly by být kolem jednoho metru výšky, má tendenci rozrůstat se do šíře a samozřejmě jedlé plody - šípky. Jen tak na okrasu bych ji asi nesázel :))




Na druhé fotografii máme zimolez kamčatský - Lonicera kamtschatica, sázel jsem dva kousky a na těchto rostlinkách jsem se dopustil největších přečinů:( Snad mi to odpustí, nezanevřou na mě a i přes to vyrostou do krásy :) I když to dobře dopadne a ujmou se, nepůjde o žádné velikány, sotva budou vyšší než dva metry, nejspíše jen kolem metru výšky. Plody bývají přirovnávány k borůvkám, pokud to vyjde, do tří let budu vědět, do jaké míry oprávněně:) Každopádně jsou to plody zdravé a rostlinka na rozdíl od borůvek nepotřebuje kyselou půdu, takže na zahradě vám poroste kdekoliv na slunci. Další výhodou by měly být velmi časně dozrávající plody, Některé odrůdy již v druhé polovně května. Asi není třeba příliš rozmazávat, že "kamčatská borůvka" velmi dobře snáší mráz :) Zatím mám vysazené dva exempláře není to mnoho a do budoucna bych si jich rád vysadil více, jen aby bylo kam :) Co je důležité, jde o keř cizosprašný, takže to chce aspoň ty dva exempláře




Na třetí fotografii můžete vidět lísky obecné - Corylus avellana, jde o kulturní odrůdu, takže bude o něco náročnější na podmínky než líska klasická. Snad se ujmou i přes začátečnické chyby, jichž jsem se dopustil při výsadbě.....Nevím jak je to s touto odrůdou, ale líska obecná může dorůst i do výše 6 metrů, takže jsou možná příliš blízko sebe a třeba i moc natěsnané k plotu. No uvidíme, v nejhorším případě lze zastřihnout, snad to však nebude nutné:)

jarní výsadba :)

Tak jsem se pustil, dalo by se říci bezhlavě:), do výsadby. Pro začátek hlavně keře, rakytníky (5 + 1), lísky (2), zimolezy kamčatské (2) a arónii. Přirozeně se to neobešlo bez chyb, příště to snad bude lepší :) Aspoň uvidím, jak odolné vlastně jsou mnou vysazené keře :)

Kromě toho mám za sebou i první pokus o výsev zeleniny :) Zatímco u stromků tak nějak doufám, že většina si poradí sama. Možná neporostou všechny tak, jak by to šlo v přípradě opravdu důkladné přípravy, ale část by to zvládnout mohla :) U zeleniny jsem trochu skeptičtější....ale uvidíme, třeba to dopadne přesně obráceně....stromky nepřežijí a zelenina se ujme :) Ono té zeleniny není zas tolik, zatím vlastně jen hrách, ředkev a jarní cibulka. Navíc jsem se vykašlal na vhodné a nevhodné kombinace a nijak zvlášť nepřipravoval záhon.....no uvidíme časem. Naštěstí náklady na semínka nejsou taková, aby mě to muselo nějak zvláště trápit...na rozdíl od stromků....kdyby to nezvládla aspoň polovina, byl bych zklamán :(

Pár dalších fotografií z okolí

Využil jsem nádherného zimního počasí a vyrazil na chalupu :) Přestože jsem zapomněl vosk na běžky a většinou ani nebyla vyjetá stopa, takže šlo více než o cokoliv jiného o turistiku na běžkách:), bylo mi fajn :) Jen cesta k chalupě a poté zpět na vlak byla poměrně nepohodlná:) Jestli budou takovéto zimy spíše pravidlem, než výjimkou, budu si asi muset pořídit sněžnice:) Když občas propadnete ve sněhu nad kolena, je celkem problém vůbec někam dojít. A to má ještě připadnout nový sníh....

Většina fotografií je z bezprostředního okolí Skoranova a chalupy:) Musím se pochválit zvláště za cestu ze čtvrtka, kdy se mi podařilo využít nádherného výhledu do krajiny pod Železnými horami. Ve středu můžete vidět Ronov nad Doubravou, směrem na Čáslav ještě Žleby. Většina kopců v okolí bývá zalesněná, vichřice zde sice před pár lety napáchala obrovské škody, ale ne v místech, kde by se nabízelo takové panorama.. S výjimkou zříceniny hradu Lichnice to tedy bývá s výhledy slabší...Jak je vidět, občas se ale pořádné místo najít dá :)

po hodně dlouhé době nové fotky

Další fotky z budoucí zahrady. Ohraničení je ze dvou stran tvořeno ploty sousedů, z třetí strany pozemek končí přechodová část mezi Olšinami a polem, čtvrtá strana je z větší části otevřená do pole. Nemám to změřené, ale Olšiny i s částečně vymýceným prostranstvím za potůčkem zabírají podle mého odhadu minimálně jednu třetinu celkové výměry(tedy cca 1/3 ze 2201 m2).