Letošní rok byl z hlediska srážek výrazně příznivější než loňský, ačkoliv i tak jsme se neobešli v Železných horách bez delšího období sucha.
Po relativně úspěšném pokusu z loňska jsem se i letos rozhodl pokračovat v pěstování dýní a cuket bez zálivky a z větší části přímým výsevem.
Rozdíl oproti loňsku byl ve výrazné změně umístění záhonů - přesunuto do horní části pozemku nejvíce vystavené celodennímu svitu a tak to zůstane, dokud nepovyrostou vysazené stromy a v tom, že jsem dýně vyséval či přesazoval do prosté hlíny mulčované hnojem, zatímco většina záhonů používaných dříve měla za sebou aspoň jednu sezónu rytí, pravda je, že mulčování hnojem jsem využil už v loňském roce s úspěchem.
Kromě srážek došlo na pár dalších rozdílů i podobností.
1) Na rozdíl od sezóny 2018 přišly květnové mrazíky, to neublížilo zasetým semínkům, ale zlikvidovalo první várku předpěstovaných rostlin. Zajímavostí bylo, že mráz nepopálil rostliny stejnoměrně - více v záhonu utopené exempláře vypadaly, že by to mohly i dát, nakonec se tak nestalo, ale příští rok to hodlám využít v ranějším předpěstování rostlin. Protože dýně mají před začátkem plazivosti několikatýdenní proluku, kdy se věnují aklimatizaci v místě a řádnému budování a uchycení kořenového systému, lze je za těchto okolností snáze uchránit, nepřijdou-li mrazy extrémní.
2) Stejně jako minulý rok, i letos přišly první přízemní mrazíky brzo, sice jsem si to neevidoval, nicméně mám pocit, že to bylo někdy po polovině září, letos 20.9., momentálně je tepleší období. Trošku odbočím od dýní - zajímostí je, že rajčata se s mrazy, zdá se, popasovala a dále se zelenají.
Nedá se říci, že by dýně pomrzly komplet, ale plody jsou lehce chycené a tak jsem je pro jistotu v naprosté většině sklidil.
3) Letos jsem se prvním rokem pokusil využít ve velkém uchovaných semínek - dopadlo to dobře. Za odrůdovou čistotu neručím, ale většina vypěstovaných exemplářů vypadá jako Sweet Meat Oregon Homestead (dále SMOH), i když je tam pár kousků vypadajících jako kříženci. Ujímavost u přímého výsevu dopadla nad očekávání a já neměl ve větším měřítku to srdce provést přírodní selekci a tak se mi tam místy utlačovaly dvě rostlinky na jednom místě, určitě to vedlo k nižším výnosům, s ohledem na velikost osazené plochy jsem to nehrotil.
Když uvážím dýňové záhony, lze rozlišit zdánlivě jednolitou plochu na tři pasáže.
Nejhůře dopadla horní třetina, kde jsem zkoušel vysazovat Hokkaida, Sweet Dumpling, ale i SMOH, místy se neujalo nic, místy vyrostly keříky ve formě mrzáčků plodivých jen minimálně.
Od prostřední části až k poslední třetině byla situace lepší, i ze semenáčků vyrůstaly dýně solidní velikosti - lepší kousky přes dva kg, největší skoro 4 kg.
Průměrná váha všech sebraných kousků pěstovaných ze semínek nehledě k umístění byla "úžasných" 1,25 kg za kus. :) Přičemž plodivost keříčků byla 1 použitelná dýně na keř,
U posledních 10 keříčků byly předpěstované SMOH z letos kupovaných semínek o průměrné váze 3,23 kg, což se jeví jako dosti zásadní rozdíl.
Bohužel nic není tak jednoduché, jak by mohlo vypadat. V loňském roce byla těsně největší dýně z přímého výsevu, proč to dopadlo letos tak odlišně? Může s tím mít mnohé do činnění více faktorů.
1) Nehostinnější umístnění dýňoviště.
2) Nerovnoměrná kvalita hnoje - zaslouží si podrobnosti. Zatímco v minulém roce dostaly úspěšné dýně opravdu velkou dávku hnojivého mulče, v letošním bych mohl rozdělit záhony do dvou kategorií - první polovina byly záhony s převahou hnoje slamnatého, v druhé polovině jsem se dostával k jádru a tak ubývalo slámy, hnůj ve spodní části byl hutnější a tedy i úživnější.
3) Teoreticky by se mohlo stát i to, že živiny z horná části záhonů v nějaké mířy odtékaly do spodní, zvláště v době, kdy byly v květnu trvalejší deště, to je ovšem jen spekulace.
Kromě dýní jsem i letos nakonec pěstoval cukety, taktéž Costata Romanesca - předpěstované. Nesnažil jsem se honit plodnost, protože máme nadvýrobu a odbyt jsem letos příliš neřešil. Nicméně cukety i letos plodily spolehlivě a dorůstaly, kam jsem je nechal dorůst.
Vzkoušel jsem také vrátit se k Hokkaidům, letos se úspěch u Hokkaid nedostavil, něco málo vyrostlo, ovšem velikosti přerostlého tenisového míčku a teď už to asi nedoženeme.
Lépe dopadla odrůda Sweet Dumpling, kterou jsem ovšem také předpěstovával. Ze dvou či tří keříčků, které se ujali, urodilo se asi 2,7 kg, jestli ještě něco doroste, to se uvidí, ale přízemní mrazíky ukázaly, zač je toho loket, takže moc života už nečekám.
Jaké bylo celkové skóre?
134,38 kg SMOH*
51,8 kg cuket Costata Romanesca,
3,1 kg Sweet Dumpling - ačkoliv nepatří zrovna k dýním špičkových velikostí, jsou tak roztomilé, že je zkusím pěstovat i v budoucnu, pokud nám budou chutnat.
0,56 Hokkaido - opravdu bída.
Blížíme se k závěru, takže se nabízí, jaký to mělo letos celé smysl. Ověřil jsem si, že pokud má člověk dost plochy a nedostatek snadno dostupné vody, lze rezignovat na vysoké výnosy a i tak sklidit dostatek dýní. Bylo by jich ještě o něco více, kdybych poctivě vysel dýně na všechny dostupné záhony, takových 5 - 6 záhonů jsem častečně doplnil cuketami, částečně nechal napospas předpěstovaným dýním s řídkým rozestupem bez zahuštění a část samozřejmě utrpěla neprovedením přírodní selekce.
Všechno funguje i v mizerně úživné půdě sestavené ze záhonů založených na základě dvou na sebe položených drnů a zamulčovaných hnojem. dovolím si předpokládat, že v dalších letech, jak bude probíhat postupné zlepšování struktury půdy pro zahradní plodiny, měly by si dýně i další rostliny za zlepšujících podmínek poradit lépe, samozřejmě, dokud nezačnou do situace výrazně zasahovat rostoucí ovocné stromy.
Pokud srovnám časovou náročnost pěstování dýní a cuket za podmínek ruční a nožní práce třeba s brambory, dýně s cuketami vychází mnohem lépe, i když výnosy na plochu jsou o něco nižší.
Pravdou je, že brambory jsou výživnější, ale to už je zase trochu jiné téma.
 |
| Předpěstované SMOH (bez jednoho exempláře) |
 |
| přímý výsev SMOH |
 |
| přímý výsev SMOH, zbytek cuket Costata Romanesca a dýně Sweet Dumpling |
Aktualizace z 23.9.2019 - po obhlédnutí porostů jsem zjistil, že cukety to zatím ještě nevzdávají a i přes první údery mrazů chtějí žít dále, uvidíme, kolik se ještě podaří sklidit. Navíc ke sklizení zbývá ještě pár dýní z jiného záhonu, takže to trošku naroste.
Aktualizace 24.9.2019 - sklizeno přes dalších 10 kg dýní, včetně dvou mini hokkaido, těm se letos opravdu nedařilo. :) Doplněna celková váha dýní po dnešním dni do předchozí statistiky. Cukety budu doplňovat průběžně, pokud nezapomenu.
*Pravda je taková, že jsem úplně zapomněl ještě na jeden záhon, kde jsem prováděl přímý výsev za účelem pozdějšího přezasení, přesadil jsem jen část a zbytek ponechal na pospas - tento záhon byl v minulosti už obhospodařován a přes použití pouhého travního mulče tam něco narostlo, snad zítra vzpomenu a ověřím aktuální stav a v případě nutnosti sklidím - viz výše.
 |
| Zbytek dýní - sklizeno 24.9.2019, oranžová jsou jediná hokkaida, která se "zadařila". |
