Dýně, cukety, rajčata pěstování ve vyvýšených záhonech a hloubených uličkách

Sweet Meat předpěstovaná

 Tentokrát je to více fotografické. :) Jak jsem psal již dříve, v letošním roce jsem se rozhodl pozměnit koncepci záhonů.

Důvodů je vícero. Dosažení větší efektivity na plochu, důkladnější zúrodnění půdy, pokus o lepší zadržování půdy a navýšení plochy použitelné k pěstování zeleniny aspoň na 2500 m2 záhonů, což by mělo dle mých propočtů teoreticky dostačovat k tomu, aby zahrada kromě každodenních radostí z postupného růstu, spousty zábavy z pozorování, zvyšování potravinové soběstačnosti a vytváření prostoru pro druhovou diverzitu umožňovala v kombinaci s postupně rostoucím sadem i finanční přilepšení v takové míře, která by dovolila obejít se bez příjmů z dalších zdrojů, případně nutnost takových příjmů minimalizovat či dovolit si vykonávat jen takové činnosti, ke kterým budu mít vztah.

Semenáč horší kvality

 První série pokusných záhonů dopadla docela slušně. Jedna se o cca 250 - 375 m2 záhonů, jsou to všechno hrubé odhady, chutí k přesnému zaměřování jsem nikdy příliš neoplýval. Dá se říci, že 250 m2 mohou být čisté záhony a 125 m2 uličky, přičemž ulička v tomto případě je a není hluché místo. Pro pěstování klasické řádkové zeleniny je využitelná obtížně, ale pro dýně s ohledem na absenci travního drnu je taková plocha bez problému využitelná k zapuštění kořenů či jinému využití. :)

Semenáč vyšší kvality :)

 V letošním roce zde pěstuji dýně, rajčata a cukety. Rajčata z kupovaných semínek, cukety a dýně převážně z vlastních zdrojů a částečně z kupovaných semínek. Jelikož jsem zastánce pěstování v extrémních podmínkách, v podstatě se u mě ideálně kloubí lenost a snaha získat rostlinstvo odolné nepřízni počasí, věnuji rostlinám minimum péče. Takže ačkoliv o dýních v klasických zahrádkářských poradnách slyšíme, jak jsou extrémně náročné na vodu a měly by se zalévat, já na to kašlu a nechám je, ať si poradí s tím, co dostanou od matičky přírody. :) Stejně postupuji i u rajčat.

Indigo Blueberries

Jediné, co jsem ochoten podstoupit, je (občasné) odplevelení, ale letos se ani tomu mnoho nevěnuji, a pak sklizeň toho, co pro mě příroda nachystala. :) Jistě, letos jsem hodně pobíhal u mandelinek na bramborách, ale to je trochu jiný příběh. :) Za klíčové  považuji hlavně to zúrodňování půdy, je-li k dispozici dostatek organické hmoty, jsem přesvědčen, že zálivka není nutností. Samozřejmě se dá předpokládat, že s dostatkem vody by výnosy byly znatelně vyšší, ale jelikož na pozemku nemám žádný trvalý vodní zdroj a i kdybych měl, stejně není reálně uvažovat o pobíhání s konví u větších ploch, je lépe naučit rostliny vystačist s málem.

Ještě doplňuji, že použité odrůdy dýní a cuket jsou Sweet Meat Oregon Homestead, Costata Romanesca, Sweet Dumpling, Hokkaido. Sweet Meat Oregon Homestead se s nepříznivými podmínkami vyrovnává velice solidně, Hokkaido dosti mizerně a Sweet Dumpling taktéž - možná tam bude pár exemplářů s pár kousky dýní, ale moc zatím nepřesvědčily.

Costata Romanesca

Abych to tedy shrnul, dýně, cukety i rajčat zvládají bez mimořádných dávek vody. Rajčata jsou, jak se dalo čekat, chuťově znamenitá  a teď si jen počkám, až začne dozrávat poslední pokusná odrůda, vedle Stupického polního, Latah a Siberian, již vyzkoušená v minulých letech, i Indigo Blueberries, která mě zaujala pozitivní recenzí, od zákazníka barvou a vysokým obsahem antyokanů (barva :) ),

Pohled na větší část dýňoviště

P.S. Bude-li to nutné, zasáhnu i proti mandelinkám, už jsem zpozoroval první mrchu na rajčeti, holt brambory to mají za sebou, ale mandelinky by rády žraly dále. Asi nepřekvapí, že jsem na ně narazil zrovna na Stupickém, které se listovím velice podobá bramborám.