Několik fotografií z letošního jara

Jak je vidět, obavy o osud medvědího česneku byly nakonec bezdůvodné. Vlastně se mu daří lépe, než jsem doufal. Minulý rok jsem totiž sázel na třech místech a už mi roste na čtyřech. :)

Při výsadbě rostlin jsem zatím vždy dával přednost listnáčům, ale musím uznat, že ty dva smrky, co vysadili před desítkami let za domem myslivci, si našly velmi sympatický účel. Usadil se v nich páreček poštolek a podle zpráv od sousedů, velkých fanoušků do dravců, by během dvou týdnů mohly poštolky vyvést mladé. Když se zadaří a odchovají další generaci, budou se vracet i v budoucnu. Pravda je, že už teď o sobě dávají pořádně vědět, což teprve ta drobotina, to bude řevu, ale takový rámus mi opravdu nevadí. :) No, hraboši, myši a další hlodavci budou zažívat krušnější časy. Pravda je, že už teď asi nemají na růžích ustláno, protože na nedostatek dravců, zdá se, u nás netrpíme.

 

V místě zachyceném celkovým pohledem by postupně měl vyrůst takový menší sad, případně jedlá lesní zahrada, případně i něco jiného. :) Každopádně chci sázet spoustu ovocných stromů a keřů.:) 

Na jaře jsem položil základy, na podzim budu doplňovat. Zatím je osázený "živý plot"  podél hranic ve složení trnky, růže šípková (300+300), líska obecná (50) a hloh jednosemenný (85) Ztráty od zvěře jsou už nyní, takže nezbyde, než plotit, ještě před příchodem zimy bych to měl rád hotové. Je jasné, že ztráty budou i tak, ale snad to povede k jejich omezení.Podařilo se to během týdenní dovolené, ale bez vydatné pomoci od mamky by to vše bylo mnohem náročnější a pracnější.

Vedle živého plotu jsem zatím stihl zasadit kaštanovníky, sázené hodně brzy, malinkaté a několik ukousnutých záhy po vysazení, ponecháno bez ochrany. Doufal jsem, že takových malinkatých chcípáčků si nic nevšimne, ale mýlil jsem se:) Dále čtyři ořešáky - z důvodu omezení škod od mrazů zvoleny odrůdy Mars a Jupiter, obojí po dvou, též dvě jabloně a čtyři hrušně. Ovocné stromy a ořešáky už jsem vybavil ochrankou, kaštanovníků mám více, než bylo třeba, ale ztráta těchto stromků by mě zamrzela. Ona zamrzí každá ztráta, ale to k tomu patří.

Na závěr jsem  sázel velkoplodé lísky, zatím bez ochranky a zatím malinkaté. Nicméně lísky jsou hodně odolné a nebojí se růst, jak jsem stihl vypozorovat u exemplářů sázených o rok dříve. :) Pokud už vysoká a zajíci budou řádit, doufám, že se spokojí s částí živého plotu a nebude je to lákat k důkladnějším prohlídkám. :) Měly dorazit ještě další rostliny, bohužel to pro jaro vypadá černě, na podzim však budu určitě pokračovat.

"Vrchol permakultury";)

Tento rybíz, rostoucí na východním kraji olšiny, je perfektní ukázkou permakultury v praxi   a zasazuje tvrdou ránu všem posměváčkům tvrdícím, že bez práce to v permakultuře nejde.;)

Zrovna jsem trávil čas svou nejoblíbenější činností, kocháním se:) a najednou jsem si všiml, že mi na pozemku bez vlastního přičinění roste rybíz....Nevím jak dlouho a jak dlouho ještě, ale vím, že já ho určitě nesázel, neseřezával, no prostě jsem nedělal vůbec nic, kromě toho, že jsem si ho všiml při obchůzce:) a podle všeho v tom nemá prsty ani nikdo jiný (myšleno člověk).

V takovém případě je jedinou prací sklizeň, tzn. přenesení bobulek rybízu z keře přímo do úst;)

Nějaké ty rybízy už jsem sázel sám, ale tomuto se zatím žádný svou bujností a plodností nepřibližuje.

Přímý sluneční svit chytá hlavně dopoledne, později už se ho moc nedostane, ale i tak prospěruje dobře. Pravda je, že rybízy jsou ideální výsadbou do ztížených podmínek.

Na druhou stranu, oč méně má slunce, o to více může mít živin, jak známo, olše dokážou vydatně obohacovat okolní půdu o dusík a tohle by mohla být další praktická ukázka užitečnosti sousedství olší pro rostliny. Dalším takovým je hojná přítomnost dusík milujících bezů a kopřiv....