Tento rybíz, rostoucí na východním kraji olšiny, je perfektní ukázkou permakultury v praxi a zasazuje tvrdou ránu všem posměváčkům tvrdícím, že bez práce to v permakultuře nejde.;)
Zrovna jsem trávil čas svou nejoblíbenější činností, kocháním se:) a najednou jsem si všiml, že mi na pozemku bez vlastního přičinění roste rybíz....Nevím jak dlouho a jak dlouho ještě, ale vím, že já ho určitě nesázel, neseřezával, no prostě jsem nedělal vůbec nic, kromě toho, že jsem si ho všiml při obchůzce:) a podle všeho v tom nemá prsty ani nikdo jiný (myšleno člověk).
V takovém případě je jedinou prací sklizeň, tzn. přenesení bobulek rybízu z keře přímo do úst;)
Nějaké ty rybízy už jsem sázel sám, ale tomuto se zatím žádný svou bujností a plodností nepřibližuje.
Přímý sluneční svit chytá hlavně dopoledne, později už se ho moc nedostane, ale i tak prospěruje dobře. Pravda je, že rybízy jsou ideální výsadbou do ztížených podmínek.
Na druhou stranu, oč méně má slunce, o to více může mít živin, jak známo, olše dokážou vydatně obohacovat okolní půdu o dusík a tohle by mohla být další praktická ukázka užitečnosti sousedství olší pro rostliny. Dalším takovým je hojná přítomnost dusík milujících bezů a kopřiv....
Velmi děkuji za inspirativní tip. Před panelákem na sídlišti máme obrovskou olši. Doufám, že k nám někdy do republiky taky dorazí akce Incredible edible a bude možné tu olši podsadit rybízy, které velmi dobře snášejí stín či polostín. To by teprve byla úroda :-)
OdpovědětVymazatRádo se stalo :) Co se týče rybízů na sídlišti, mám pocit, že ještě minulý rok jsem kolem takových chodil do práce, šlo o černý rybíz, docela velké keře.
OdpovědětVymazatRybíz červený nám roste také bez pomoci a dost hojně i v lesíku v Praze Modřanech a tomu už se o plném slunci může leda tak zdát:) Ale v tomhle případě jsem plodnost nezkoušel, asi to nebude zrovna zázrak. Na druhou stranu to ukazuje, že tenhle keř si opravdu vystačí s málem :)