Česnek

Plodinou na kterou nejvíce sázím v současnosti, s níž mám nejvíce zkušeností a kterou chci pěstovat i do budoucna, je jednoznačně český česnek.

V dřívějšku jsem se zmiňoval o metodách - vycházím z redukovaného biointenzivního hospodaření propagovaného Johnem Jeavonsem, což pro mě byl svého času velký objev, ale jak se čím dál více dozvídám z ruzných zdrojů, naposledy toto úterý ;), nejde opravdu o nic až tak světoborného a minimálně v dílčích aspektech jde o běžně používané metody. Jestli dává celek něco navíc a to v takové míře, aby se vyplatilo postupovat zcela dle návodu, to zbývá dořešit, jelikož sklízím docela slušné úspěchy i s redukovanou metodou, nejsem tak docela motivován, ale jistě dojde i na testovací záhony, kde zkusím být důslednější.

Ale nyní konečně k věci, kromě biointezivního hospodaření testuji i poznatky získaní z knihy "Growing Great Garlic", kde jsem se dočetl, že nejlepších výsledků lze dosáhnout mimo jiné i pečlivým tříděním stroužků dle hmotnostních kategorií a tak jsem se rozhodl i učinit, minulý rok systematicky jen u jediné české odrůdy - havran pana Kozáka, ale vzhledem k úspěšnému výsledku (i přes některé chyby) plánuji rozšíření testování na další odrůdy.
 
Doufám, že to bude kolegům zahradníkům a pěstitelům k užitku. :)

A nyní vkládám, co jsem vypozoroval na letošní sklizni:

Dnes jsem se konečně dostal k dovážení zbytku testovacího česneku a vyšla mi docela zajímavá čísla - pro letošek se to bohužel týká jen odrůdy havran, ale nejen vzhledem k výsledku testování budu pokračovat i v dalších letech a rozšířím to na další odrůdy.

Nejprve něco málo k metodě: dvojité rytí, hnůj vespod a navrch mulčováno slámou, sázeno do záhonů a nikoliv do řádků.

Oč vlastně jde.

Před asi třemi či čtyřmi lety jsem si pořídil knihu "Growing Great Garlic" od Rona Engelanda, téma je asi dost jasné podle názvu. V knize je spousta zajímavých informací a autor má své pěstování opravdu důkladně promakané, potíž je v tom, že pěstuje v USA a nebylo úplně jasné, do jaké míry se dají všechny informace využít na české odrůdy česneku, takže nezbylo, než se k tomu dostat a vyzkoušet.
Autor má ověřeno, že na sázení jsou nejvýhodnější stroužky o hmotnosti 6-9 gramů, nepříliš vhodné vyšší, použitelné 5 gramové a nepříliš použitelné menší.

Jak to dopadlo u odrůdy havranu pana Kozáka?

Z 3,113 kg sadby o hmotnosti stroužků 6-9 gramů se urodilo cca 20 kg česneku (přesně 21,11, ale nechával jsem trochu delší stonky) - množitelský koeficient cca 1:6,5

stroužky o gramáži 5 gramů - z 1,084 kg stroužků se urodilo přibližně 4,5 - 5 kg česneku (tady bohužel došlo k nepřesnosti během třídění a vážení, ale cca to odpovídá) mk: 1:4 (5)

stroužky o hmotnosti méně než 5 gramů - z 0,845 kg stroužků výnos 5,68 kg
mk: 1:6,5

stroužky o hmotnosti 10 a více gramů - z 0,781 kg stroužků se urodilo 3,15 kg česneku. mk: 1:4.

Z hlediska česneku pro sadbové účely výsledky zatím potvrzují, že minimálně u odrůd s malým počtem stroužků se nevyplatí sázet ty největší cibule.

Zajímavé je, že i menší stroužky byly schopné přinést velice zajímavé výsledky, z hlediska množitelského koeficientu stejně dobré, jako stroužky z kategorie 6-9 gramů.

Z hlediska komerční využitelnosti ale vychází nejlépe kategorie 6-9 gramů, ačkoliv stroužky o hmotnosti menší než 5 gramů rozhodně nedopadly tak, abych se odvážil tvrdit, že se je nevyplatí sázet.

Aby nedošlo ke zmatení, do této kategorie se vejdou stroužky o hmotnosti 3 až 4 gramy, menší jsem se odvážit nesázel.

Použitý česnek pocházel z vlastní sklizně.
Samozřejmě i letos došlo k pár chybám, které, doufám, už v příštím roce odstraním. Výsledek tedy mohl být i lepší, ale i tak jsem s výsledky spokojený a rozhodně to dává dost motivace do budoucna.

Zajímavé je, že odrůda havel, která byla kupovaná a pěstovaná prvním rokem, a kde cibule byly výstavní velikosti, dopadla na hmotnost cibulí výborně, ale trpělo to právě tím neduhem, který jsem popsal u kategorie 10+. Příliš krásna sadba nevede k nejlepším výsledkům.

Většina cibulí byla pěkná, jenže to je vyváženo nízkým počtem zasazených stroužků. Z hlediska zákazníka to samozřejmě může být jedno, ale z hlediska pěstitele je to podstatný rozdíl.
 
Skoro závěrečná poznámka: výnosy vycházejí přibližně 1 - 1,5 kg z m2, což splňuje požadavky na rentabilitu u běžných metod, ale z hlediska biointenzivního pěstování je to hodně za tabulkovými výnosy...:) Příští rok zkusím aspoň co se týče hustoty výsadby postupovat u pár záhonů zcela dle tabulek od Johna Jeavonse.

A na závěr: Z důvodu nedostatku však vybudovaných záhonů, ale i z důvodů zvědavosti, jsem pěstoval některých záhonech česnek po česneku, byť přerušen zeleným hnojením (svazenka) a negativní účinky jsem nepozoroval, výskyt chorob stabilně nízký (řádově promile z celkového počtu vysazených stroužků), dokonce bych řekl, že česnek má i přes stejná pole každým rokem vyšší kvalitu.

Zajímavé však bylo, že i záhony, které byly česnekové prvním rokem, dosáhly srovnatelného výsledku jako záhony již využívané, byť to vypadá, že jsem v rozporu s předchozím tvrzením, do tohoto mohlo pozitivně zasáhnout:

1) mulčování
2)třídění stroužků do kategorií dle gramů

Oživení

Po hodně dlouhé době jsem se konečně přiměl k tomu, přidat nový příspěvek. Pravda je, že poslední dobou jsem co se týče autorské tvořivosti v hodně silném útlumu, na druhou stranu není až tak o čem psát. Rostlinky, které jsem sázel, jsou sice větší a větší, ale není to zatím až takový rozdíl, aby diváci o tolik přišli.

Největší radost mi dělají rakytníky, také dužnoplodá růže se snaží a lískáče už o sobě dávají docela slušně vědět, letos čekám první nezanedbatelnou úrodu, byť o kilogramy ještě zdaleka nejde.

Aróniím se daří také, ale jde spíše o ptačí záležitost, rybízu je více, než kolik zpracujeme, se zeleninou to také není špatné, hodně velká nadúroda okurek, byť tohle není má starost, o to se starala především mamka.

Dýně letos vypadají velice nadějně, prvotní nápor slimáků se za drahý peníz podařilo potřít ferramolem  a teď už je to v pohodě, sucho přežily zásluhou především našeho souseda a jeho studny, jinak by to poschlo...:)

Sousedská výpomoc je skvělá věc, ale pokud to myslím vážně, nezbývá než se pustit do studny...

No a byly i švestky, letos už byla překročena kvóta 1 kg :)

Jabloně a hrušně - bohužel omyl.

Ořešáky přežívají, ale zatím neplodí - snaha byla, ale sucho se postaralo.

Přihodím i nějaké fotografie, ale zatím se k tomu nemám:), samostatný příspěvek si však zaslouží česnek, byť to bude v podstatě zkopírované z facebooku, dám to i sem a časem to třeba i trochu rozšířím (a třeba také ne;), uvidíme.. ).

Opravdová zima navštívila po čase Železné hory :)

Letošní zima byla konečně taková, kdy se i v našich malých, ale krásných Železných horách, daly vytáhnout  běžky a tak jsem vyrazil, sice jen 2x a jen do okolí, ale i tak to bylo fajn. První den nádherný prašan, druhý den už přišlo oteplení, sice ještě padal sníh, jenže už to nebylo ono.

Ale i tak jsem si to dvoudenní období pěkně vychutnal. Pravda je, že sníh byl v našich polohách už nějaký ten pátek, ale až do předminulého víkendu jen jako estetické zpestření krajiny, pro běžkování v nedostatečné míře.

Tento víkend už u nás pro změnu naplno propuklo předjarní počasí a sníh mizí a mizí, ačkoliv kde bylo naváto, ještě drží. Uvidíme, šlo-li o definitivní rozlučku a nebo se zima na čas zase vrátí.