V dřívějšku jsem se zmiňoval o metodách - vycházím z redukovaného biointenzivního hospodaření propagovaného Johnem Jeavonsem, což pro mě byl svého času velký objev, ale jak se čím dál více dozvídám z ruzných zdrojů, naposledy toto úterý ;), nejde opravdu o nic až tak světoborného a minimálně v dílčích aspektech jde o běžně používané metody. Jestli dává celek něco navíc a to v takové míře, aby se vyplatilo postupovat zcela dle návodu, to zbývá dořešit, jelikož sklízím docela slušné úspěchy i s redukovanou metodou, nejsem tak docela motivován, ale jistě dojde i na testovací záhony, kde zkusím být důslednější.
Ale nyní konečně k věci, kromě biointezivního hospodaření testuji i poznatky získaní z knihy "Growing Great Garlic", kde jsem se dočetl, že nejlepších výsledků lze dosáhnout mimo jiné i pečlivým tříděním stroužků dle hmotnostních kategorií a tak jsem se rozhodl i učinit, minulý rok systematicky jen u jediné české odrůdy - havran pana Kozáka, ale vzhledem k úspěšnému výsledku (i přes některé chyby) plánuji rozšíření testování na další odrůdy.
Doufám, že to bude kolegům zahradníkům a pěstitelům k užitku. :)
A nyní vkládám, co jsem vypozoroval na letošní sklizni:
Dnes jsem se konečně dostal k dovážení zbytku testovacího česneku a vyšla mi docela zajímavá čísla - pro letošek se to bohužel týká jen odrůdy havran, ale nejen vzhledem k výsledku testování budu pokračovat i v dalších letech a rozšířím to na další odrůdy.
Nejprve něco málo k metodě: dvojité rytí, hnůj vespod a navrch mulčováno slámou, sázeno do záhonů a nikoliv do řádků.
Oč vlastně jde.
Před asi třemi či čtyřmi lety jsem si pořídil knihu "Growing Great Garlic" od Rona Engelanda, téma je asi dost jasné podle názvu. V knize je spousta zajímavých informací a autor má své pěstování opravdu důkladně promakané, potíž je v tom, že pěstuje v USA a nebylo úplně jasné, do jaké míry se dají všechny informace využít na české odrůdy česneku, takže nezbylo, než se k tomu dostat a vyzkoušet.
Autor má ověřeno, že na sázení jsou nejvýhodnější stroužky o hmotnosti 6-9 gramů, nepříliš vhodné vyšší, použitelné 5 gramové a nepříliš použitelné menší.
Jak to dopadlo u odrůdy havranu pana Kozáka?
Z 3,113 kg sadby o hmotnosti stroužků 6-9 gramů se urodilo cca 20 kg česneku (přesně 21,11, ale nechával jsem trochu delší stonky) - množitelský koeficient cca 1:6,5
stroužky o gramáži 5 gramů - z 1,084 kg stroužků se urodilo přibližně 4,5 - 5 kg česneku (tady bohužel došlo k nepřesnosti během třídění a vážení, ale cca to odpovídá) mk: 1:4 (5)
stroužky o hmotnosti méně než 5 gramů - z 0,845 kg stroužků výnos 5,68 kg
mk: 1:6,5
stroužky o hmotnosti 10 a více gramů - z 0,781 kg stroužků se urodilo 3,15 kg česneku. mk: 1:4.
Z hlediska česneku pro sadbové účely výsledky zatím potvrzují, že minimálně u odrůd s malým počtem stroužků se nevyplatí sázet ty největší cibule.
Zajímavé je, že i menší stroužky byly schopné přinést velice zajímavé výsledky, z hlediska množitelského koeficientu stejně dobré, jako stroužky z kategorie 6-9 gramů.
Z hlediska komerční využitelnosti ale vychází nejlépe kategorie 6-9 gramů, ačkoliv stroužky o hmotnosti menší než 5 gramů rozhodně nedopadly tak, abych se odvážil tvrdit, že se je nevyplatí sázet.
Aby nedošlo ke zmatení, do této kategorie se vejdou stroužky o hmotnosti 3 až 4 gramy, menší jsem se odvážit nesázel.
Použitý česnek pocházel z vlastní sklizně.
Samozřejmě i letos došlo k pár chybám, které, doufám, už v příštím roce odstraním. Výsledek tedy mohl být i lepší, ale i tak jsem s výsledky spokojený a rozhodně to dává dost motivace do budoucna.
Zajímavé je, že odrůda havel, která byla kupovaná a pěstovaná prvním rokem, a kde cibule byly výstavní velikosti, dopadla na hmotnost cibulí výborně, ale trpělo to právě tím neduhem, který jsem popsal u kategorie 10+. Příliš krásna sadba nevede k nejlepším výsledkům.
Většina cibulí byla pěkná, jenže to je vyváženo nízkým počtem zasazených stroužků. Z hlediska zákazníka to samozřejmě může být jedno, ale z hlediska pěstitele je to podstatný rozdíl.
Skoro závěrečná poznámka: výnosy vycházejí přibližně 1 - 1,5 kg z m2, což splňuje požadavky na rentabilitu u běžných metod, ale z hlediska biointenzivního pěstování je to hodně za tabulkovými výnosy...:) Příští rok zkusím aspoň co se týče hustoty výsadby postupovat u pár záhonů zcela dle tabulek od Johna Jeavonse.
A na závěr: Z důvodu nedostatku však vybudovaných záhonů, ale i z důvodů zvědavosti, jsem pěstoval některých záhonech česnek po česneku, byť přerušen zeleným hnojením (svazenka) a negativní účinky jsem nepozoroval, výskyt chorob stabilně nízký (řádově promile z celkového počtu vysazených stroužků), dokonce bych řekl, že česnek má i přes stejná pole každým rokem vyšší kvalitu.
Zajímavé však bylo, že i záhony, které byly česnekové prvním rokem, dosáhly srovnatelného výsledku jako záhony již využívané, byť to vypadá, že jsem v rozporu s předchozím tvrzením, do tohoto mohlo pozitivně zasáhnout:
1) mulčování
2)třídění stroužků do kategorií dle gramů
Žádné komentáře:
Okomentovat