První poznatky ze sklizně česneku sezóny 2020

 V této sezóně jsem pěstoval odrůdy Havran, Havel, Vekan a Bjetin.  Se sklizní jsem začal začátkem července u Bjetinu a skončil 27.7.2020 s odrůdou Havel. Sklizeň se vyvíjela zajímavým způsobem. 

Odrůda Bjetin, u které jsem byl zvyklý na trochu lepší výsledky, přinesla poměrně zklamání.

Vekan, ke kterému jsem se dostal v podstatě omylem, dopadl docela slušně.

Odrůdy Havel a Havran dopadly výborně, byť třeba první sklízený záhon Havrana mě především zpočátku spíše zasmušil, s každým dalším záhonem naštěstí byly výsledky optimistější.

Ačkoliv konečná data o sklizeném množství česneku nejspíše nebudu mít dříve, než na podzim, až začnu připravovat sadbový materiál, s ohledem na dosavadní vzorky získané z prodeje odhaduji, že by celková sklizeň mohla dosahovat 350 kg +, v lepším případě i přes 400 kg. 

Snad se ve volném čase dostanu aspoň k posčítání a zvážení malých cibulí, ať mohu provést přesnější odhady u česneku sušeného v celku v sušárně.

 Několik dalších pozitivních zjištění - brambory jsou opravdu výborná předplodina pro česnek, v podstatě veškerý Havel byl sázený v záhonech, kde byly v předchozím roce brambory.

Na druhou stranu většina česneku odrůdy Havran byla pro změnu v záhonech, které na rozdíl od bramborových záhonů důkladně zpracovaných dobýváním, prošly pouhým výsevem hořčice, jejím posekáním a následně prokypřením grelinette a odstraněním plevelu. Žádná orba ani přerývání záhonů, přesto byl výsledek více než uspokojivý.

Z toho mi do budoucna plyne to, že v příštích letech si brambory, už s ohledem na pravděpodobně velice ubohý výsledek letošního roku a spoustu zbytečné práce, ve větším měřítku odpustím a raději se spokojím s vhodně zvoleným zeleným hnojením případně něčím jiným nenáročným na pěstováním a kompatibilním s česnekem.

Ačkoliv jsem byl varovám kolegou zemědělcem z blízké vesnice, že zelené hnojení nezaryté do půdy pouze vyčerpá půdu a ničím nepřispěje, musím říci, že toto se mi v praxi nepotrvrdilo, i když je možné, že se zarytím by byly výnosy ještě lepší? Mohu srovnávat pouze záhony, kde byla hořčice před zimou jen malinkatá se záhony, kde vyrostla obvyklé velikosti a v tomto případě jsem žádné zásadní rozdíly nepozoroval. Jenže to celé komplikuje odlišná rotace plodin - v druhém případě pouze česnek, hořčice, česnek, v prvém česnek, brambory, hořčice, česnek. 

Určitě pomáhá dlouhodobě budování půdní úrodnosti kravským hnojem. Velkou neznámou, proč bude těžké zobecňovat tento rok, je, že byl opravdu bohatý na srážky, s výjimkou března dubna, ale v tomto období česnek patrně ještě dokázal čerpat z vláhy získané v předchozích zimních měsících.

Další velkou neznámou je aplikace dřevěnoho popela. Velice se to doporučuje, použil jsem poměrně střídmou koncentraci, problém ovšem je, že zrovna v záhonech, které byly testovací - vždy jedna polovina s popelem a druhá bez, se mi ve zvýšené míře objevila sklerociová hniloba a zřejmě i háďátko. Ne až tak moc, aby to mělo zásadní vliv na celkový výsledek sklizně - odhaduji že sotva více než 200 z asi 13500 zasazených kusů, ale zrovna v místě, kde se choroby objevily ve větším, mi to hodně nabouralo testování. :)

 

Předběžné údaje o části sklizně - té již prodané -  u česneku ze sušárny, kde bývá převážně střední a větší česnek, zvláště u odrůd Havran a Havel, se pohybovala průměrná váha cibulí u Havla obvykle mezi 35 až 46 gramy. U jedné várky mi vyšlo 57 gramů. ale to je natolik odlišné, až se mi nechce věřit, že nedošlo k nějakému omylu. :)

U odrůdy Havran od 36 do 44 gramů.

U odrůdy Bjetin kolem 25 gramů.

U odrůdy Vekan 32 - 40 gramů.

Prodaný česnek všech zmíněných odrůd malé velikosti se pohyboval  mezi 14 - 18 gramy

Jak velký byl výchozí materiál? 

 

U odrůdy Havel 1903 stroužků o průměrné váze 9,03 gramů

                          1464 stroužků o průměrné váze 8,53 gramů 

                          1029 stroužků o průměrné váze 8,05 gramů

U odrůdy Havran 351 stroužků o průměrné váze 7,1 gramů

                            1230 stroužků o průměrné váze 7,2 gramů

                           1000 stroužků o průměrné váze 8,32 gramů

                             600 stroužků o průměrné váze 7,25 gramů 

U odrůdy Bjetin 708 stroužků o průměrné váze 7,07 gramů

                           300 stroužků o průměrné váze 7,9 gramů

                          300 stroužků o průměrné váze 6,1 gramů

                         400 stroužků o průměrné váze 6,2 gramů

                         100 stroužků o průměrné váze 5,6 gramů.

 

U odrůdy Vekan 1000 stroužků o průměrné váze 6,38 gramů.

 U všech odrůd jsem odlámal pacibulky a provedl jedno spíše hrubší odplevelení. Výsledek odrůdy Bjetin může být zkrelsen tím, že jsem se k odplevení dostal nejpozději. Co se týče odlámání pacibulek, nejdůkladněji se mi podařilo u odrůdy Havel, trochu hůře u Havrana. 

U zasazených stroužků menší velikosti mě poměrně příjemně překvapily jak odrůdy Havran, tak Havel, i přes průměrnou váhu zasazených stroužků 3,7 - 5,22 gramů narostlo docela slušné množství solidních cibulí, ovšem to může být zkresleno na vláhu vydatným rokem.

Prozatím vše, až budu mít další použitelné údaje o sklizni, doplním.

                      

                            

Medardova kápě...

Po mírné, byť na srážky nikoliv chudé zime, přišel sušší začátek jara, od konce dubna až do nynějších dnů je vody tolik, že nebýt suchých let v nedávné minulosti, skoro by to člověka dohnalo ke skuhrání z důvodů nadměrné srážkové činnosti.

Skuhrat nebudu, až na vodu ve sklepě, zamokřený pozemek a rozvodněný potok se vlastně nic nestalo.

Stejně jako minulý rok je vidět, že i přes dobře míněná opatření je můj pozemek schopen absorbovat jen určité množství vody, zbytek skončí spolu s ostatní vodou z okolí v potoce.

I letos se osvědčily vyvýšené záhony, do minulého týdne jsme byl zvyklý na lehký zahradní deštík, který půda pohodlně vsakovala, ovšem 14. 6. přišly přívalové deště a rázem bylo vody ještě více, než minulý rok v druhé polovině května, kdy jsem měl příležitost otestovat nový způsob zakládání záhonů poprvé v praxi.

Pozitivní je, že konstrukce záhonů se s vodou vypořádala, místy samozřejmě dochází k erozi, ale zahloubené uličky naprostou většinu odplavené půdy dokáží zachytit. Oproti minulému roku jsem nasadil v horní pravé části místo dýní brambory, zatím se nezdá, že by jim nadbytek vody nějak škodil. Porosty vypadají dobře, většina záhonů vytváří krásně kompaktní vysoký a hustý porost, zvolna se chystají do květu.

Mandelinky už jsem zpozoroval, nicméně množství není zatím katastrofické. Zatímco minulý jsem sotva stíhal redukovat stavy, v letošním roce nalézám spíše nízké desítky kusů a zatím jen brouky, to se pravděpodobně dříve či později změní, nicméně brambory jsou natolik narostlé, že by škody nemusely způsobit ani v případě nedostatečné kontroly závažné ztráty na výnosech.

Vypadá to, že by mohly uniknout i invazi slimáků, kterých se v letošním vlhkém červnu vyrojilo po letech strádání opět dost.

Bramborové záhony sázené dvojitým rytím, dřívější výsadba - 12. duben a dále.

Velkým otazníkem bude, jak velké ztráty budou na dýních, kterým kvůli chladnějšímu jaru trvalo docela dlouho, než se rozhodly začít klíčit a kolik jich přežije fázi zranitelnosti, to je další otázka, na jejíž odpověď si s napětím počkám.

Bramborové záhony sázené dvojitým rytím, pozdější výsadba - poslední záhony 15. květen

.

Česnek je nyní ve fázi ukončení vegetačního růstu a dozrávání, do sklizně zbývá dle odrůdy ještě několik týdnů, nepředpokládám, že bych měl hotovo koncem června, což se díky mimořádně vhodným podmínkám povedlo minulý rok.

Už jsem zažil za dobu pěstování vlhčí období v době sklizně a nepamatuji se, že by to mělo negativní následky, ale každý rok je jiný a takto mokro, pokud mě paměť nešálí, nebylo.

Rajčata vysazená v první várce si zatím velice libují, druhou jsem stihl před obnovením dešťových  srážek a myslím, že se chytnou stejně dobře, jako ta první, jak to bude s květy a dozráváním plodů, to se uvidí dle počasí.

Papriky, jahody a cibule, zatím velká neznámá...

Brambory sázené pomocí grelinette - 17. květen.

O měsíc později

Jelikož se letos nepotřebuji zabývat tvorbou nových záhonů, možná na podzim a nebo také až příští rok, nasadil jsem na většinovou výsadbu brambor i s ohledem na budoucí česnekové porosty pomalejší přerývání/dvojité rytí místo rychlé výsadby pomocí grelinette. Do jaké míry se to vyplatí, to si budu muset pár měsíců počkat.

Musím uznat, že ve větším měřítku jsou takovéto metody jen pro nejzanícenější zahrádkáře, navíc ještě z podskupiny těch, co nepovažují rytí za sprosté slovo.

Jistě by bylo ideální, kdyby stačilo zapíchnout brambor do půdy a posléze počkat na dobu sklizně, leč v takovém stavu půdu zdaleka nemám a na pokusy s pěstováním v mulči zase postrádám dostatek mulče, nezbývá tedy než rýt a grelinettovat, přičemž grelinette má svá jasná omezení - musí být už aspoň částečně zpracovaná půda.

Se sázením brambor pomocí této pomalé metody jsem začal 12. dubna a skončil 15. května., dohromady cca 130 kg brambor, v letošním roce bylo mé maximum touto metodou asi 12 kg za den. Šlo by i více, na druhou stranu jsem nebyl pod takovým tlakem, aby mě to vybičovalo k maximálním výkonům.

17 - 18. 5. jsem dosadil pomocí grelinette spolu s mamkou dalších cca 31 kg brambor.

20 kg 17. května a zbytek o den později, rychlost výrazně vyšší. U dvojitého rytí bylo dle velikosti brambor tempo někde mezi 1,5 - 2,5 kg/ hodinu. S grelinette pak cca 10 kg za hodinu a to v poměrně nevhodné hroudovité půdě. V dobře zpracovaném záhonu by to jistě bylo ještě rychlejší.

Poměrně dlouho jsem čekal, než si brambory poradí s mnou vytvořenými vyvýšenými záhony, až jsem měl obavy, jestli jsem neměl s ohledem na to, co zvládnou brambory prorazit, příliš optimistická očekávání, ale nakonec jsem se dočkal a 18. května zpozoroval prnví lístky.

Kupodivu odrůda Adéla předběhla v růstu velmi rané, které jsem dostal od kolegyně z práce.

Dýně z přímého výsevu se stále ještě nechtějí klubat na svět, pár předpěstovaných kousků si nějak poradilo s jedním krizovým dnem kolem 0, o víkendu budu přesazovat.

Cibule jede, daří se i darované rebarboře.

Česnek vypadá dobře, nyní mě čeká spousta práce kolem odplevelování, odhlávkování a čištění uliček, to si však možná zaslouží samostatný příspěvek.  

Z ovoce aktuálně dozrává zimolez, brzy snad budou i jahody a nadmíru mě potešilo, že nepřišly žádné vážnější mrazy a tak bych mohl okusit, nepředběhnou-li mě ptáci, první plody moruší.

Osypané jsou  i slivoně, ale tak tomu bývá už posledních několik let a pilatka mívá většinou až na pár kousků poslední slovo, uvidíme, jestli jsem letošní postřik provedl úspěšněji, než minulého roku a nebo jestli bude švestek tolik, že prostě něco i nechají pro domácnost.

Tento rok nádherně rozkvetly i mnohé jabloně na vzrůstné podnoži, úspěšnost opylování vypadá solidně, tedy by mohla být sklizeň o stovky ne-li tísice procent větší, než v uplynulé sezóně. S ohledem na to, že minulý rok jsem sklidil první kousek, by to nemusel být až takový problém.

U broskvoní se čím dál více rýsuje, že nejvhodnější odrůdou do mých podmínek je opravdu Semenáč z předhoří/Kernechter vom Gebirge, ze čtyř zkoušených má v letošním roce nějaké plody i Amsdenova, Benedicte a Primisima Delbard stávkují.

Solidně vypadá i granátový jeřáb a uvidíme, jestli od od květů do plodů dopracuje některá z kdouloní.

S ohledem na radikální řez bude pravděpodobně výrazně méně vína,  co se dá dělat.

 
Zdá se, že po roční přestávce budou letos i ořechy a dokonce by poprvé po letech mohly dozrát i fíky. Snad prvním rokem neobráží vůbec z kořenů, ale pokračují v růstu loňských větví.

A to vynechávám některé stálice jako rybízy, zimolezy, aronie, bez.

Letošní rok bude napínavý a je nač se těšit. :)

Z 22.5. 2020

Předjaří 2020

Tentokrát jen krátce. :)

Jak je vidět na fotografiích, česnek jako obvykle s úspěchem přežil zimu, v další fázi mě čeká udržení porostů v pokud možno příliš nezapleveleném stavu, následně odhlávkování a až přijde čas také sklizeň. Oproti loňskému roku bych se měl vrátit k lepším letům, jestli z toho bude rekordní rok a nebo se rekordům přiblížím, to se uvidí za notnou řádku měsíců.

Už nyní se nemohu dočkat na možnost srovnání záhonů hnojených popelem a záhonů popelu prostých.

Další, co bych chtěl letos vyzkoušet - využít aspoň na část záhonů osivo z mrkve, které zbylo po uplynulé sezóně a otestovat, jak bude fungovat u mě tato doporučovaná kombinace v praxi. Počítám, že vyzkouším různé varianty výsevu. Semínek mám opravdu spoustu, šetřit nebudu.

česnekové porosty v jarním

a předjarním hávu

Jsem rád, že hlavní práci na záhonech mám odbytou za loňský rok, jelikož mám vedle odplevelování před sebou i spoustu další práce - sadit brambory, cibuli, pozvolna začínat s dýněmi.

Rajčata Tica, papriky Gourmet

 

 

 

Rajče Koralik

Kromě toho mě čeká i spousta drobností, přes zimu jsem se zcela neflákal a tak, než přijde jejich čas na přesazení do terénu, pečuji o sazeničky rajčat a paprik. Ani letos jsem neodolal semínkům od Marka Kvapila a i když mám z dřívějška osvědčené odrůdy, zkouším nové. Zaujalo mě rajče Tica, které by mělo být odolné vůči praskání v dešti, zkouším i polodivoké Koralik a kromě toho papriky Gourmet a Sweet Chocolate, uvidíme, jak si poradí s venkovním pěstováním. Přecijen oproti rajčatům jsou náročnější, pokud tedy toužíme po použitelných výnosech.

                                                        Pěstování zdar!

Papriky Gourmet a Sweet Chocolate

Shrnutí uplynulé sezóny

Uplynulý rok byl velice výjimečný v tom, že jsem na rozdíl od dřívějších let nesnažil skloubit zaměstnání a péči o zahradu, ale věnoval se především rozšiřování záhonů pro pěstování.

Z plánovaných 1800 m2 nakonec zůstalo jen přibližně 1500 m2, v závěru sezóny jsem vypustil přípravu nových ploch a věnoval se především obnovování stávajících záhonů a sázení česneku. S tím prvním mi velice pomohli bývalí kolegové z práce, čímž jim tímto velice děkuji. Pomoc opravdu bodla a každá ruka navíc je neuvěřitelně znát. :)

Takže za uplynulé sezóny se mi díky letošnímu náporu podařilo dostat na 2000 m2, příští rok plánuji zvolnit a věnovat se převážně údržbě a kultivaci stávajících ploch, i tak si myslím, že aspoň dalších 500 m2 by se přidat dalo.

Nyní je vhodný čas přemýšlet o skladbě plodin v následujících letech.

Kromě rozšiřování pěstitelských ploch jsem se samozřejmě věnoval i pěstitelským činnostem.

Ledacos se mi podařilo nastínit v předchozích příspěvcích, zkusím být v tomto případě stručný a pokusím se o souhrn, kdo se spokojí s řečí čísel, následují hodnoty o výnosech, jak se mi je podařilo zapsat to svých pěstitelských tabulek:

česnek: Havran 66 kg, sadbová velikost: 49,25
             Havel   55 kg, sadbová velikost: 45,19 kg
             Bjetin   14 kg, sadbová velikost: netříděno

brambory certifikovaná sadba "sunita":  127,71 (cca 75 m2)
brambory vlastní sadba: 76 kg (cca 100 m2)

rajčata: 18 kg (indigo blueberris, latah, siberian a stupické polní rané)
dýně SMOH : 134 kg  
dýně sweet dumpling: 3,1 kg
dýně hokkaido: 0,56 kg!

cukety costata romanesca: 56,647

mrkev: 5 kg
petržel: 1 kg
cibule: neváženo
papriky: 0,435 kg
melouny: 1,27 (nepoživatelné :)

Dohromady tedy něco přes 400 kg vlastních potravin.  Oproti předchozí sezóně vyšší sklizeň pouze u mrkve, dýní a cuket, plus dříve nepěstované drobnosti.
                  
            
Jako v předešlých letech, i tentokrát bylo mým záměrem pokračovat v pěstování zaměřeném na omezení časové náročnosti v průběhu sezóny i za cenu snížených výnosů.

Plodiny, u kterých se mi postup osvědčil jsou česnek, dýně a rajčata.

Česneková sezóna v roce 2019 dopadla bídně, ale s ohledem na sázení velké části sadby na jaře a nedostatečnou přípravu záhonů v roce 2018 to ani jinak být nemohlo. Porost sám o sobě byl zdravý a včas vysazené stroužky vyrostly ve velké míře v česnek použitelný pro vlastní sadbu.

Rajčata ukázala svou odolnost, v nových záhonech jen zamulčovaných hnojem, se mi podařilo potvrdit zkušenosti zkušenějších pěsitelů - méně péče je někdy více. S pravidelnou zálivkou by jistě mohly být větší výnosy, ale i tak nakonec zaplodily více, než bylo možné spotřebovat.

Z použitých odrůd nejvíce potěšilo stupické polní rané, poměrně velká rajčata a indigo blueberries - zajímavá chuť, užasná plodnost, bohužel problémy s dozráváním, také nejpozdějí, vhodné pěstovat spíše pro zpěstření než ve velkém.

Je jasné, že při venkovním pěstování se nezbývá než smířit s pozdějším nasazením plodů a tím, že plodnost ukončí podzimní mrazy, kupodivu první závan rajčata zvládla.

Co se týče dýní (cuket) - platí totéž co u rajčat, máte-li dost velkou plochu a dostatek hnoje či kompostu, lze rezignovat na průběžnou péči o porosty a zálivku a nechat to na přírodě.  U dýní byl velký rozdíl v rámci umístění rostlin v záhonech, v horní třetině spíše skomíraly a hmotnost příliš nepřekračovala váhu 1 kg, mnoho jich ani nezaplodilo, ukázalo se, že v mých podmínkách je Sweet Meat Oregon Homestead při snaze o minimalismus nutnost. Hokkaida si s podobným podmínkami neporadila, i když to může být i tím, že většina z nich byla zaseta do horní části záhonů, kde se nedařilo ani SMOH, to bude chtít prověřit v následující sezóně.


Mám-li srovnat předpěstování a přímý výsev - předpěstování s ohledem na průměrnou váhu dýní vede, ale i z přímého výsevu vyrostly dýně se srovnatelnou hmotností, jen v menší míře.

Ovšem pro předpěstování používám poměrně velké květináče (3 l) - co mi zbylo z výsadby živého plotu, takže rostlinky si poměrně dlouho pohodlně hoví a myslím, že ani v plné míře nepřichází o kůlový kořen.

Co dopadlo hůře - brambory - ve srovnání s uplynulými léty výnosy nízké, pro samozásobení sice dostatečné, ale i tak žádný zázrak. Certifikovaná sadba dopadla výrazně lépe než vlastní, ovšem to bylo mou vinou, místo výběru jsem totiž sázel  v podstatě zbytky.

Nejhorší ovšem byla invaze mandelinek, s přihlédnutím na nízké výnosy a čas strávený péčí o porost - sbírání mandelinek, se to opravdu nepovedlo.

Mrkev - pokus o pěstování mrkve pro vlastní spotřebu dopadl také bídně, bylo znát, že u mrkve to chce opravdu dobře připravenou půdu. Ojedinělé povedené kousky ukázaly, že ji lze pěstovat i v našich podmínkách a pokud jde mrkev, tak v podstatě cokoliv.:), nicméně bez péče o porosty či důkladnou předpřípravu půdy, ideálěn obojí, nelze čekat více než ochutnávku. Je dost pravděpodobné, že kdybych místo 80 m2 skoro bez péče, zasel 8 m2 s péčí, měl bych více.

Řepa - katastrofa totální - v podstatě nepoužitelná, co vyrostlo, to požrali hryzci.

Petržel je kategorie sama o sobě - výsev do nedostatečně odplevelených  záhonů dopadl bídně, předpěstované rostlinky, které se chytly v záhonu vyvýšeném dopadly skvěle a nakonec náhodný výsev do vyčerpaného, avšak poměrně čistého záhonu, provedený až někdy v srpnu, v podstatě to dopadlo tak, že jsem vysel semínka různých rostlin, která se mi smísila v krabici kvůli nedostatečně zavřeným balíčkům, ze zatím vyvíjí docela příznivě.

Jestli přezimují, budou z toho dost dobré rostliny a už nyní jsou použitelné, dostatek pro vlastní potřebu s rezervou.

Cibule dopadla minulý rok dobře, bohužel jsem nevážil a naneštěstí jí bylo málo, ale vlivem vhodného umístění narostly nečekaně pěkně.

A nyní nezbývá, než zaplout do další sezóny, snad bude úspěšnější, než právě uplynulá.

Nadějným příslibem je, že se mi dostala možnost obohocovat své záhony o poměrně velké množství dřevěného popelu, což je nejen užitečné hnojivo, ale i regulátor kyselosti půdy a obojí se na mé zahradě jeví pro pěstování jako vhodný nástroj pro zvyšování výnosů. Už se těším na další možnosti testování a snad dojde letos konečně i na biouhel.

Česneková sezóna 2018/2019 dokončení

Kdo nechce trávit čas luštěním kombinace přesných a nepřesných údajů (nepřesné pravděpodobně množství vysazených stroužků, přesné množství sklizených cibulí +-), ten tady bude mít připravený souhrn.

Jak tedy dopadla česneková sklizeň letošního roku? Rozporně.

Že česnek zasazený na jaře bude menší, než zimní, to není žádná objevná informace, pravděpodobnost vyšších ztrát při vzejití taktéž ne.

Dostanu-li se k souhrnům, je to zajímavější.

Celková sklizeň 135 kg rozhodně nebude patřit k nejlepším, ba právě naopak, na druhou stranu pokud si rozliším jarní a zimní výsadbu, zjistím, že z hlediska průměrné váhy sklizených cibulí jsem takto dobrého výsledku ještě nikdy nedosáhl.

Nejprve ale zpět k celkovým součtům.

Ze 135 kg sklizeného česneku je:

66 kg odrůdy Havran, 2225 cibulí o průměrné váze 29,213 gramů.

55 kg odrůdy Havel, 1859 cibulí o průměrné váze 29,65 gramů.

14 kg odrůdy Bjetin, 791 cibulí o průměrné váze 17,71 gramů.

Z těchto 135 kg česneku je přibližně 95 kg sadbové velikosti. 

Podívám-li se na celkové součty, i přes to, že velká část odrůdy Havel byla sázena až koncem zimy a začátkem jara, z hlediska průměrů, byť v letošním roce opravdu těsně, opět vychází nejlépe odrůda Havel.

Nepřekvapí ani to, že mezi nejtěžšími cibulemi (kolem 100 gramů) byly prakticky výhradně zastoupeny cibule odrůdy Havran, takže z tohoto hlediska se nic nemění.

Vezmu-li to čistě po záhonech, nejlépe dopadl první záhon odrůdy Havran - průměrná váha cibulí 41 gramů.

Následuje první záhon odrůdy Havel o průměrné váze cibulí 37,88 gramů a poté druhý záhon Havla o průměrné váze 34,46 gramů.

Další místa náleží odrůdám Havran a nejhůře samozřejmě dopadly jarní výsadby Havla a Bjetinu, přičemž Havel třetí s ohledem na hodně pozdní výsadbu nevyšel ze sklizně až tak zle. :)

Co se týče výnosů na plochu, v této sezóně jsem se pokusil o širší rozestupy. Ačkoliv to vedlo k nižším výnosům, z hlediska poměru cibulí použitelných na sadbu a malého česneku to nedopadlo vůbec zle, takže v příští sezóně budu v tomto směru minimálně dále pokusničit. :)

Když to srovnám s loňským rokem:

Havran sadbová velikost - 51,15 kg z 66 kg (78%) / 86,58 kg z  135,57 kg (2018) (64%)

Havel sadbová velikost - 45,19 kg z 55 kg (82%) / 108,42 kg z 123,18 (2018) (88%)

V rámci objektivity je třeba uznat, že u Havrana byl přimíchaný nepovedený česnek Stanik - podobná barva, jiné množství stroužků a možná i Blanin, ale i kdybych provedl odpočet, nesrovnalo by se to. :) A u Havla to sice dopadlo lépe v roce 2018, jenže tehdy šlo vše do země ještě před  zimou a nepochybuji, že v případě podzimní výsadbu by to pro Havla dopadlo v tomto roce výrazně lépe.

 Záhadou je, co se stalo se skoro 2500 cibulemi...

Ze 7348 zasazených stroužků vzešlo 4867 cibulí.

A teď narážím na problematiku porovnání s předchozími ročníky. Přestože jsem se o to občas snažil, s ohledem na průběžný prodej česneku jsem si nikdy neevidoval přesný počet sklizených cibulí, pokud mi v dřívějších letech vycházela nízká průměrná váha, mohlo to být stejně jako v tomto případě způsobeno tím, že nemalá část stroužků prostě shnila v zemi, aniž by měla šanci vyrůst.

Pokud bych počítal průměrnou váhu s ohledem na vysazené množství stroužků, nebylo by  to s ohledem na podmíny celkem slušných 27,78 gramů, ale 18,4 a to je značný rozdíl.

Česneková sezóna 2018/2019 - první výsledky - odrůda Havran

V této česnekové sezóně budu daleko od toho lámat rekordy, nicméně i letos mám zajímavé údaje ke zveřejnění.

Odrůda Havran první záhon zasazeno začátkem prosince v počtu  600 ? stroužků na ploše cca 21 m2.

 Odrůda Havran druhý záhon a třetí záhon + část čtvrtého : sázeno 23. - 29.12. 2018 v počtu 1968 stroužků na ploše cca 62 m2

První záhon osázen 600? stroužky o průměrné váze 7,77 gramů.

První záhon výnos 536 cibulí o průměrné váze 41 gramů  a celkové váze 21,97 kg.

Z toho 479 cibulí o váze 21,06 kg a průměrné váze 44 gramů na cibuli, dále 57 cibulí o váze 0,91 kg a průměrné váze 16 gramů.

Druhý záhon výnos 701 cibulí o průměrné váze 28,66 gramů a celkové váze 20,09 kg. 

Z toho 353 cibulí o váze  14,48 kg/41 gramů.
Dále 167 cibulí o váze 3,67 kg/22 gramů a 181 cibulí o váze 1,94 kg/11 gramů.

Třetí záhon a zbytek čtvrtého výnos 788 cibulí o váze 21,05 kg a průměrné váze 26,71 gramů. 

 Z toho 439 cibulí o váze 15,61 kg/35,6 gramů a 168 cibulí o váze 3,5 kg/20,83 gramů a 181 cibulí o váze 1,94 kg/11 gramů.

Takto vypadaly největší z pacibulkových Havranů.

Doplňující informace - letos jsem po zimě odstraňoval mulč, už ani nevím proč. :)  U odrůdy Havran byly předplodinou v minulém roce brambory hnojené velkou dávkou kravského hnoje.

 Odlamování pacibulek proběhlo v raném termínu, až na případy, kdy jsem zapomněl, což se mohlo dotknout až 100 stroužků, bohužel jsem v při sklizni smíchal Havrana a Havla a teď už to nejsem schopný dohledat - jedná se o cca 1 kg navíc k již uvedenému počtu.

Dále mi někde visí 1,04 kg o počtu 106 cibulí a průměrné váze 9,8 gramů, patří buď k záhonu 2, 3 či 4.

A takto vypadaly největší z ohlávkovaných Havranů.

Celková konečná váha tedy je cca 65 kg z cca 2225 cibulí a plochy cca 83 m2.

Tentokrát jsem sázel méně na husto a jak můžete srovnat s předchozími lety, projevilo se to kladně na průměrné váze cibulí, ovšem na úkor výnosu na plochu, byť aspoň u prvního záhonu se podařilo překonat 1 kg z m2

Co se týče pacibulek - největší z pacibulkových česneků odrůdy havran, které jsem měl dané separátně, mi daly průměrnou váhu 54, 4 gramů, ovšem v počtu 9 kusů. Oproti tomu největší z Havranů mají kolem 90 gramů v počtu řádově nízkých desítek kusů.

Jak je vidět, je značný rozdíl oproti vysázeným a sklizeným cibulím. U prvního záhonu 64 kusů, u dalších už chybí skoro 400. Těžko říct, jestli to považovat za normální, v minulých letech jsem celkový počet cibulí nikdy důkladně nepočítal, tudíž chybí srovnání.

Na závěr ještě musím podotknout, že  záležitost kolem výnosů může být ovlivněna i výnosy předplodin. Z těchto tří záhonů byly polovině záhonů 2 a 3 výjimečně vysoké výnosy  brambor - viz články o bramborách z loňského roku,  zatímco záhon č.1 dopadl o poznání hůře, ale to už se mi nyní nechce dohledávat. :) Koho by zajímalo, co jsem pěstoval rok před bramborem - opět česnek. :)

A jako úplnou tečku bych chtěl zdůraznit - ačkoliv v ideálních podmínkách to může být jinak, opravdu se vyplatí sázet větší, nikoliv největší,  stroužky. Hranice uváděná v Growing Great Garlic 6 - 9 gramů, se mi po letech pěstování jeví jako velice rozumná, ale budu testovat i dále. :)

Toť vše pro letošní rok k odrůdě Havran.

Novinky z Železných hor 2019 a dále

Největší změnou v letošním roce i následujích letech bude pravděpodobně celková změna koncepce směrem k intenzivnějšímu pěstování a doufejme zúrodňování půdy, snad i větší pestrosti.

V prvních pěti letech od koupi pozemku jsem měl horní část pozemku vyhrazenu pro postupně vznikající ovocný sad, spodní pak na záhony se zeleninou, nejprve hlavně česnek, následně i pokusy s dýněmi a brambory, střídání záhonů a zatravněných uliček.

Z praktických důvodů jsem se rozhodl k větší změně - zatravněné uličky mají svůj estetický klad, ale musím přiznat, že to je v současné podobě poněkud nepraktické.

Horní část pozemku sice vypadala také lépe zatravněná. Na druhou stranu, než vyrostou osázené stromy do velikosti, která ztíží (a třeba také ne) pěstování čehokoliv jiného, než trávy, ještě to klidně takových deset let potrvá a proč si nezkusit pohrát se zúrodněním celkového pozemku, i kdyby stromy v budoucnu pěstování neumožnily, určitě uvítají důkladně zpracovanou a prohnojenou půdu. Navíc si myslím, že nemám tak hustou výsadbu, aby se mi tam kromě stromů nic nevešlo. A kdyby to výhledově nezvládala zelenina, záložní plány mohou být třeba rybízy, protože ty snesou i velmi stinné podmínky a zároveň nejsou háklivé na aleopatii ořešáků. 

Třebas to celé bude fungovat podobně jako agrolesnické metody. :)


Takže jsem se rozhodl použít inspirovat u části zkušenějších zahradníků a vytvářet kombinaci vyvýšených záhonů a zahloubených uliček - záhony vznikají obrácením travního drnu do spod, takto jsem zakládal nové záhony každý rok, kromě toho ale přidávám další vstvu navrch takto vzniklého záhonu, tedy základní záhon je vysoký na dva travní drny položené na sebe, další výšku získávám zamulčováním povrchu kravským hnojem.

Záhony jsou široké většinou něco mezi dvěma a třemi stopami, mezi jednotlivými záhony je zahloubená ulička široká tak, aby se dalo projet s kolečkem.

Nově založené vyvýšené záhony

Tuto sezónu bych chtěl ve vyvýšených záhonech zkusmo pěstovat dýně, cukety a snad i nějaká rajčata a třeba i další zeleninu. Z minulého roku mám vyzkoušeno, že dýně, pokud mají k dispozici hnůj, dokáží prosperovat i bez zalévání, navíc budou mít více prostoru na rozrůstání. Dříve se musely spokojit se záhonem a po přelezení skončily v trávě, nyní mají šanci cestovat po celé ploše a v případě nutnosti se zachytit úponky i v zahloubených uličkách, v trávě jim to opravdu nešlo. :)

Na podzim pak na část takto vzniklých záhonů osázet česnek, pokud to umožní stav, dostatečné rozložení drnů, a na jaře další část s brambory.

Taková struktura záhonů samozřejmě umožňuje další a další pokusy - pokud by to bylo prakticky uskutečnitelné, vyplnit třeba část zahloubených uliček hnojem a zkusit pěstovat i v nich, případně jinou část uliček osadit něčím méně náročným na podmínky a nebo prostě vysét do zahloubených uliček zelené hnojení.

 Klíčové samozřejmě je, zachovat obslužnost záhonů, počítám, že odplevelování se nevyhnu tak ani tak. :)

Pokud bude vše fungovat tak, jak si to představuji, takto vzniklé záhony by měly být každým rokem úrodnější, kromě prvotního rytí už by žádná takto fyzicky náročné práce následovat neměla pouze doplňování hnoje a mulče dle potřeby, sázení, výsev.

Zahloubené uličky by měly fungovat jak na zachytávání "přebytečné" dešťové vody, tak pojímání půdy v případě eroze ze záhonů a zároveň zachytávání odplavených živin z hnoje použitého na zamlčování. Doufám, že největší díl práce na za mě nakonec odpracují žížaly. :)

  Třeba se i  těmito brutálními metodami dopracuji k "bezorebnému" hospodaření, což by bylo vynikající :) A samozřejmě
tu největší dřinu si odbýt, dokud je dostatek sil. :) 

Zatím mám představu, že zůstane i pár tisích metrů travní plochy na sekání a stále myslím na nádrž na vodu, která by se nádherně vyjímala v dolní části pozemku, prozatím jde však stále o hudbu budoucnosti. :)

Pokud to fyzicky a plošně ustojím, v blízké budoucnosti bych se rád dostal  aspoň  na 2000 m2 záhonů, ideálně 2500 - 3000 m2, aby bylo možné dostatečně uplatnit střídavé hospodaření. Teoreticky by to mělo být relativně stihnutelné během dvou let, ale jak už se mi mnohokrát ukázalo, člověk míní, život mění a jedna věc je příprava a druhá údržba. :)

Česnek sezóna 2017/2018 část třetí

Už poměrně dlouhou dobu mám za sebou sklizeň česneku, k celkovým součtům jsem se dostal až poměrně nedávno - minulý týden.

Pokud jsem minulý rok doufal, že sázka na osvědčené odrůdy i za cenu menší osázené plochy mi letos přinese úspěch, musím přiznat, že výsledek je poněkud za očekáváním. Na druhou stranu dá se předpokládat, že nebýt toho, vše by do dopadlo mnohem hůře.

Bohužel nebudu mít zcela přesná čísla, protože odrůdy Stanik a Blanin jsem neprozřetelně zasadil do zbytku porostu a očekával, že to budu schopen rozlišit, nestalo se. Pokud budu ještě někdy testovat či rozpěstovávat jiné odrůdy, nechám to na samostatné záhony.

Množství zasazených stroužků jiných odrůd je však tak nízké, že to na celková čísla nemá až takový vliv.

Co se týče hlavních odrůd - zdá se, že aspoň na mých pozemcích už mohu vyhodnotit něco jako dlouhodobou zkušenost.

I letos dopadla z hlediska průměrné váhy lépe odrůda Havel - 24 gramů, je to tedy s příměsí Bjetinu, ale to nehraje na výsledku zásadní roli - 386 stroužků.

Celkem jsem sklidil cca 122/123 kg z 4739 (jen Havel)/5125 zasazených stroužků s Bjetinem.

Odrůda Havran dosáhla průměrné váhy 21,78 gramů s příměsí Staniku a Blaninu - 240 a 112 stroužků.

Celková váha 135,57 kg z 6223 stroužků.

Několik zajímavostí - váha odrůdy Havel po stroužkování 36,03 kg, tedy průměrná váha zasazených stroužků 7,6 gramů.

Odrůda Havel a Bjetin byla čistě z vlastních zdrojů, jelikož sadba nebyla k dostání. V podstatě to tak bylo už druhým rokem za sebou, jelikož předminulý rok sice nějaký Havel byl, ale pouze menší množství.

Bjetin - 386 stroužků o průměrné váze 6,63 gramů.

Váha odrůdy Havran po stroužkování 53,13 kg, průměrná váha stroužků  9,05 gramů.

Odrůdu Havran mohu rozdělit na dvě kategorie - čerstvá sadba -  3154 stroužků o průměrné váze cca 10 gramů.

Sadba z vlastních zdrojů - 2717 stroužků o průměrné váze 7,86 gramů.

Bohužel z důvodu živelného zaskladnění části menšího česneku v průběhu sklizně nemám zcela samostatně vedené výsledky za Havrana vlastního a od pana Kozáka, tedy celkové údaje by byly jen hrubým odhadem, ale mohu srovnat aspoň česnek, který jsem zařadil do kategorie střední a velký a tam vychází srovnání  44,6 kg u vlastní sadby proti 41,98 u sadby od pana Kozáka.

Je to celkem srovnatelné, ale sluší se dodat, že Havran z vlastních zdrojů byl vysázen ve vlhčí a zastíněnější části pozemku, na druhou stranu ale do záhonů, které byly už třetím rokem osázeny česnekem, zatímco Havran od pana Kozáka byl z toho hlediska na méně použité půdě - proto jsem jej tam sázel.

Tak či onak z toho mě napadají možnosti, které se vzájemně mohou posilovat

 a) správné místo hraje větší roli než velikost použitých stroužků i vyčerpání záhonů (kde je hranice, toť otázka)
 b) sázení středních (menších stroužků) je prostě výhodnější - pravdě
 c) s ohledem na poctivé hnojení v dřívějších letech mohla být pro česnek dostatečná zásoba živin a tím pádem hrálo pozitivní roli i dlouhodobější zpracování záhonů
d)prokázala se důležitost mulčování - zamulčovaný havran dal průměrnou váhu kolem 30 gramů na cibuli, což je výrazně více než průměrná váha Havranu nemulčovaného Trošku problém je v tom, že zatímco u celkového výnosu vycházím z hrubého počtu stroužků, u Havrana zamulčovaného jde o počty čisté - bez odpadu a česneku, který nevzešel ze země či byl jinak zlikvidován - i když poškození porostu v době sklizně bylo celkem minimální - cca desítky kusů..

Jestli je hranice použitelnosti velikosti stroužků kolem 6 či 5 gramů nebo i méně, v tom zatím nemám jasno, ale i na základě srovnání s odrůdou Havel to vypadá, že méně je opravdu někdy více a větší množství menších stroužků dává vyšší výnosy než menší množství větších a použít stroužky o hmotnosti 10 a více gramů je aspoň na základě mých dosavadních výsledků ekonomický nesmysl. Maximální váha cibulí v letošním roce po usušení byla i letos někde kolem 100 gramů a takové byly jen jednotlivé kusy. Poměrně slušné množství cibulí o váze kolem 50 - 60 gramů rozhodně nemohlo dostatečně kompenzovat mnohem větší množství cibulí menších

Podobné výsledky se mi prokázaly už v minulých letech a následující sezónu to budu moci důkladně otestovat, jelikož se mi naprosto nepodařilo sehnat čerstvou sadbu a velká část velkého česneku je prodána, tudíž budu muset na sadbu použít i takový, který bych ve větším množství obvykle nepoužíval.

Menší doplnění k bodům a, b, a d:

Již jsem popsal, že zamulčované letos byly jen dva záhony - jeden kompletní Havel a druhý mix Havranu, Havla a Bjetinu.

Kompletně zamulčovaný záhon byl spíše v místě s prudším sklonem a více vystavený slunci. Ze záhonů odrůdy Havel druhý pořadí od shora. Výnosy z tohoto záhonu - 19,83 kg z 776 napočítaných cibulí, průměrná váha stroužků tedy 25,5 gramů. Mám v tom chaos, ve statitistice jsem se doslat i k 20,85 a 810 stroužků, tak či onak, rozdíl v průměrné váze to až tak moc neovlivňuje. :)

Druhý kompletně zamulčovaný a závěrečný osázený kousek byly poslední z celé výsadby.

Odrůdy Havel + Bjetin - 14,76 kg a 503 napočítaných sklizených stroužků - průměrná váha 29 gramů.

Sázený počet stroužků - 604 o váze 4 kg  - 2,56 kg a 386 stroužků bjetin a 1,44 kg - 218 stroužků Havel 

Odrůda Havran + Blanin -  10,48 kg z napočítaných 350 stroužků (výchozí počet 297!!!) Průměrná váha z napočítaných stroužků 29,94 gramů.

185 stroužků Havran o váze 1,42 kg
112 storužků Blanin  o váze 0,618 kg

Ještě doplním, jak to bylo se Stanikem a Blaninem:
 
Stanik - 240 stroužků o průměrné váze 6,875 gramů.
Blanin  - 112 stroužků o průměrné váze 5,57 gramů.

Zde bohužel neznám výnosy.

Pokus o shrnutí na závěr:


Lze-li z toho chaosu něco usoudit, pak tedy to, a) mulč opravdu pomáhá
                                                                           b) velikost stroužků u použitých odrůd vychází nejlépe někde mezi 6 - 8 gramy, budu více testovat následující sezónu, snad se mi podaří udržet větší pořádek a neztratit informace v průběhu sklizně. :)
                                                                           c) správné umístění záhonu hraje obrovskou roli na výsledek

Celkovou statistiku  by trochu vylepšilo, pokud bych zahrnul i cibule, které jsou částečně použitelné, ale jdo  o jednotky kg. Velkou otázkou je, jaké vlastně byly ztráty v průběhu sezóny - kolik stroužků nedorostlo do sklizně + odpad v průběhu sklizně a vážení. U odrůdy Havran to odhaduji někde mezi 5 - 10%, u Havla ještě o  řád méně.

 Bohužel jsem si nevedl důkladnou statistiku celkového počtu cibulí, byť jsem se o to pokoušel. Každopádně průměrná váha fakticky sklizených a vážených cibulí je určitě o něco větší, protože v tomto jsou zahrnuty i ztráty.

 Ve srovnání s minulým rokem jsou výsledky za použité odrůdy výrazně horší,  jenže to byly i podmínky této sezóny, opravdu extrémní sucho, opakované použití záhonů a nemožnost doplnit záhony o živiny před výsadbou. S ohledem na celkovou průměrnou váhu cibulí je výsledek po zahrnutí všech odrůd srovnatelný.

Každopádně i letos jsem se dozvěděl dost nového a budu muset zapracovat, abych se v dalších letech dozvěděl ještě více, s každým rokem se objevují další možnosti ohledně toho, co vše se dá vyzkoušet, jenže kdo se v  tom má pak orientovat. Pro takového chaota, jako jsem já, je to sakra náročné. :)  No třeba se jednou díky pěstování česneku i dalších plodin naučím systematičnosti. :)

Česnek sezóna 2017/18 část první - dojmy

Jelikož mohu co se faktické sklizně týče zatím vycházet jen z viděného, nikoliv váženého, půjde o směs dojmů, pocitů, odhadů a vůbec samých subjektivních údajů. Přesto si neodpustím na začátek některá fakta.

Nejprve tvrdá data -  celková váha sázeného česneku před stroužkováním vycházela na 110, 15 kg.

Zajímat nás budou především dvě klíčové odrůdy - Havran a Havel.

U odrůdy Havran se mi loňského roku podařilo sehnat čerstvou sadbu -  35 kg, po rozdružení 31,77 kg stroužků o počtu 3154 stroužků. Pytel o váze 20 kg dosahoval průměrné váhy stroužků 10,8 gramů, pytel menší 15 kg měl stroužky o průměrné váze 9,14 gramů.

Z vlastních zdrojů jsem použil dalších 23,58 kg, čistá váha stroužků 21,36 kg o průměrné váze 7,99;7,75 a 7,68 gramů (tři různé dávky), celkem 2717 stroužků.

Odrůda Havel bohužel nebyla vůbec k dispozici a tak jsem se musel zcela spolehnout na vlastní - dohromady 40,08 kg, čistá váha stroužků 36,01 kg o průměrné váze jednotlivých stroužků 7,59;8,18;7,52;7,13 a 6,6 gramů, celkem 4739 stroužků.

Kromě toho jsem sázel pokusně 240 stroužků Staniku, 112 Blaninu, 90 Benátčanu a 386 Bjetinu, u  poslední jmenované odrůdy nešlo o pokus, ale příliš pilný prodej a nedostatek sadby. :)
 
U Benátčanu jsem původně měl v plánu zasadit o něco více, avšak z důvodu příliš pracného třídění s ohledem na různou velikost stroužků jsem zasadil jen největší a jen z menšího množství. Blanin se příliš neosvědčil - velké množství malých stroužků.

Stanik nevypadal zle - průměrná váha zasazených stroužků 6,875 gramů, z dvou kg použitelných 1,65 kg, ale výsledek až tak mnoho nepřesvědčil.

Dohromady tedy 11 438, z toho Havran a Havel 10 610, Bjetin 386.

24.6. 2018 - po sklizni prvního záhonu

2.7.2018 - zde už je většina česneku sklizena a navázána

Tolik tedy prozatím ke statistice. Nyní k subjektivní části.

Pozemek, na kterém sázím česnek, je orientován jižním směrem, horní část má prudší sklon, od poloviny je sklon mírnější. Západní část je kryta vzrostlými olšemi, od východu je živý plot, zatím však ve "výstavbě" a ani když doroste do maximální velikosti, nejspíše to nebude stačit a asi to bude chtít obohatit o vyšší stromy.  Jih je volný.

Výsledkem je, že horní část pozemsku s větším sklonem je opravdu pod silnou sluneční palbou a vypadá to, že to mělo své důsledky i na výnosy česneku, kde ač byla použita odrůda Havran s čerstvou sadbou a větší průměrnou váhou stroužků, výsledek byl slabší, jistě hraje roli i rychlejší odtok vody při srážkách či po zimě.

Jaké se staly chyby?

1) Bohužel mi přivezli hnůj až na zimu, s ohledem na sázení česneku tedy k ničemu.

2) Ze stejných důvodů jsem musel sázet česnek opět do záhonů po česneku, sice jsem přerušil osevní sled hořčicí, což by mohlo stačit, ale také nemuselo.

3) Opět jsem podlehl obavám a z většiny porostu po zimě odstranil mulčovací vrstvu, později jsem zasypal odkryté záhony  zkompostavaným hnojem od krav, který se mi podařilo obstarat od místních zemědělců, fakticky podstatná část ve stavu krásného kompostu. Do jaké míry to vedlo k úspěchu, toť otázka. Pravda je, že opticky bych řekl, že záhony, které jsem ponechal z testovacích důvodů zamulčované dopadly po všech stránkách lépe.

4)Sucho - to je vyšší moc, ale je jasné, že to sehrálo negativní vliv na výnosy.

5)Příliš velká hustota výsadby? V honu po dosažení maximálních výnosů z metru  a minimalizace nutné plochy záhonů sázím hodně na husto. Nemám přesně změřené metry, ale celková osázená plocha bude někde mezi 250 - 280 m2 a na tuto plochu jsem použil 94,378 kg stroužků. Je fakt, že horní část záhonů byla osázena hustěji a to může být dalších z důvodů, proč spodní záhony dopadly lépe. Možností je opravdu dost.

6) Stále se mi nedaří umravnit kraje záhonů - trsy trávy, sice likviduji, ale mohou negativně ovlivnit porost česneku a pravděpodobně tak i činí.

Co se povedlo?

1) Odrůdy Havran a Havel opět prokázaly odolnost vůči zaplevelení - při husté výsadbě se v porostu těchto mohutných odrůd plevelu příliš nedaří, zde opět lépe zafungoval krycí mulč, čištění od plevelu jsem prováděl, ale v podstatě jsem vystačil s jedním kolem v průběhu odhlávkování.

2) Lépe než minulý rok jsem provedl odhlávkování, ovšem dokonalé to nebylo.

3)Postižení identifikovatelnými chorobami zanedbatelné, doufám, že to tak vydrží i v průběhu skladování.

 Oproti minulému roku i jiných dřívějších letech  jsem začal sklizeň výrazně dříve - první záhon 24.6.2018 a poslední 5.7.2018, pomíjím desítky rostlinek Benátčanů, které mají asi ještě chvíli času a pár desítek pacibulkových miniaturních a pár kousků dostatečně zelených, abych jim nechal pár dnů či týden navíc. Česnek se totiž nejvíce zvětšuje poslední týdny před sklizní.

Obvykle začíná sklizeň u nejranějších odrůd - u mě zastoupeno Bjetinem začátkem července, u Havla kolem 15. 7. a Havran 20.7.

Vyhlídky na budoucnost? Jak je vidět z popsaného, stále jsou možnosti se zlepšovat, hnůj pro letošní výsadbu česneku se mi kompostuje na pozemku, mohu vyzkoušet očkování podpůrnám myceliem - např. clonoplus a pokud se mi osvědčí technika z bramborového testu použita v záhonu A, či grelinette, mohu použít i to.

Na závěr ještě trochu odhadů - pokud bych měl vycházet z loňského roku, u nás na srážky poměrně bohatého - mohl bych doufat v průměrnou váhu cibulí kolem 30 gramů.

Průměrná váha cibulí Havranu byla loňského roku 28,22 u vlastních zdrojů, 33,24 gramů u čerstvé sadby.

U Havla 30,24 gramů na cibuli.

Čistým přepočtem bych se dostal někam ke 330 kg + něco ostatní odrůdy, což dává celkem pěkných 1,2 - 1, 3 kg z metru.ale takto jednoduše to samozřejmě nefunguje. Nezbývá tedy než počkat, až se česnek dosuší a vše důkladně rozvážit a zvážit,  Bohužel i pokud by to takto vyšlo, je to stále nedostatečné s ohledem na vytyčené cíle - aspoň 1,5 kg/m2, lépe dva či více. :) O Jeavonsových tabulkových údajích mohu stále leda tak snít. ;)

Pro zajímavost  - v předminulém roce šlo do země 17 754 stroužků, z tohoto množství Havran s Havlem a Bjetinem tvořily jen 7913 stroužků, avšak plných 235,16 kg z celkově zaznamenaných 412 kg. 

Tento způsob (před)léta zdá se mi poněkud zvláštní. :)

Za poslední léta jsem si zvykl, že největší vedra začínají být nezřídka v průběhu května a června, červenec zdá se mi poněkud umírněnější, jelikož si nevedu statistiky, může to být subjektivní dojem způsobený pouhým srovnáváním.

Co z toho plyne pro mé hospodaření v Železných horách? Při sklizni lze těžko spoléhat na tabulkové údaje a nezbývá, než se naučit řídit přírodou. Typicky u česneku bych očekával sklizeň dle tabulek u nejčastěji vysazovaných odrůd někdy v polovině července, s ohledem na střední nadmořeskou výšku možná i o něco později a ono to zatím vypadá na termíny minimálně o 14 dříve, snad by to šlo i dříve, ale to rozhodování je složité, zvlášť s ohledem na letošní rok, kdy bylo u nás nezvyklé sucho a tak chci nechat česnek dorůst, co nejvíce to půjde.

Abych jen nehudral, nejranější z broskvoní  - Primissima Delbard - je již sklizena, přičemž ona ranost se projevuje obvyklým sklízením začátkem července, předpokládám v obvyklých oblastech, což zrovna nejsme. :)

 Možná by ještě pár dní mohly zůstat na stromě, ale jelikož bdělá návštěva zaregistrovala opadané plody, rozhodl jsem se začít neprodleně sklízet a tak mám za sebou v druhém roce života broskví v mém minisadu první sklizeň o hmotnosti 0,68 kg, testovací broskev o něco dříve, zbytek 21.6.2018. Popadané kousky nakonec skončily v kompostu.

Vyzkoušel jsem i první letošní brambory - ty lze sklízet již v okamžiku počátku květení, což už před nějakým časem nastalo, s ohledem na probíhající testování budu odebírat jen z jednoho záhonu a zkusím to činit tak, aby rostliny mohly i po odběru dále fungovat, na základě rady od kolegyně s pozitivnímu zkušenostmi s touto metodou. Do konce vegetace podle ranosti odrůdy ale zbývá ještě spoustu času - odpočet vychází na začátek srpna.

Mnohem dříve začal i sběr cuket a okurek, cukety i dýně se zatím se ctí popraly s nasazením vodoúsporných metod a přežívají, u předpěstovaných by se dokonce dalo i říci, že se jim vysloveně daří. :)

Melouny skomírají, uvidíme, jestli pomohou deště, které snad konečně v trochu větším měřítku dorazí i do Železných hor...

Celkově vzato, s ohledem na hrozivý průběh letošního jara nemám až tak mnoho důvodů k nespokojenosti, bohužel až na zmiňovaný česnek, kde to ani letos nevypadá na kvalitativní průlom.

Nasazení osvědčených odrůd snad zabránilo nejhoršímu, ale obávám se, že budu rád, dostanu-li se na 1 kg z metru. To už je prostě úděl zemědělce a nejsem natolik schopným hospodářem, abych dokázal výkyvy plně vyrovnávat  půdními opatřeními. Pravděpodobně nepomohla pozdní dodávka hnoje, kdy jsem nedokázal zapravit živiny včas do půdy a tak musel česnek čerpat z dřívějších zásob po předchozích letech, které však byly s ohledem na poměr dodávání x odčerpávání dle mého názoru dostatečné. 

Faktický výsledek ukáže sklizeň a konečné zvážení...

Pobavil ovšem koriandr, který obvykle má dorůstat 20 - 60 cm, ovšem v pařníku má kolem 120 cm a ve vysokém záhonu kolem 110 cm. :)

 

Cukety Costata Romanesca

Broskve Primissima Delbard

První oběd z letošní sklizně brambor :)

Okurkový porost

Rajčatový porost, chilli a koriandr

hadovky

rajčata z blízka

Česnek a jeho skladování

Česnek je rostlina, kterou lze vypěstovat velice snadno. Vyroste v podstatě bez jakékoliv péče a starostí, stačí zasadit do připraveného záhonu a udržovat ideálně v bezplevelném stavu, případně zamulčováno. V dobré půdě se Vám za takových okolností odvděčí, nejsou-li extrémní podmínky, uspokojivou sklizní. Pokud pěstujete v malém měřítku, určitě dokážete zajistit česneku příznivé prostředí třeba i v případě dlouhodobějšího sucha. Zálivka totiž v takovém případě rozhodně neuškodí.

Nejnáročnější úkol začíná v okamžiku, kdy máte česnek sklizen, usušen a potřebujete ho co nejdéle udržet v poživatelném stavu.

Skladovatelnost česneku je naprosto nepředvídatelná veličina a trvanlivost se i u jednotlivých odrůd může lišit rok od roku.  Máte-li štěstí, či ideální podmínky, vydrží cibule až do další sklizně případně konečné spotřeby bez větších ztrát, mnohem častěji začne postupná degradace cibulí v zimě a s příchodem jara se rychlost kažení začne zvyšovat.

Jaké jsou ideální podmínky ke skladování? Ron L. Engeland, autor knihy Growing Great Garlic, doporučuje pro skladování následující podmínky: vlhkost v rozmezí 40 - 60 procent, teploty v rozmezí 13 - 18 °C, případně 0 - 2 °C, kromě toho je důležité zajistit cirkulacu vzduchu.

Každá z těchto teplot má svá pro a proti. Česnek skladovaný při teplotách pokojových a jim blízkým se probouzí ze spánkového režimu velice zvolna, což prodlužuje skladovatelnost.

Oproti tomu u česneku skladovaného dlouhodobě při nízké teplotě dochází po vyjmutí do běžného prostředí k rychlé degradaci kvality.

Bohužel skladování při teplotám blízkým pokojovým má svá vlastní úskalí a tím je vlnovník česnekový.

Teploty kolem 20° C jsou totiž ideálními i pro množení vlnovníka, nedáte-li pozor, může se snadno stát, že většina cibulí bude napadena. Pokud provádíte kontrolu a všimnete si napadení včas, nic se neděje. Česnek lze i po útoku tohoto škůdce bez obav konzumovat, navíc napadení bývá nerovnoměrné. Pokud si však nedáte pozor, vlnovník vysaje česnek tak důkladně, že stroužky zcela zdřevnatí a jako takové už  jsou nepoužitelné.

Takže nejlépe asi držet se spodní hranice a zajistit teploty do 15 °C. Což by mohlo odpovídat nějaké nevytápěné a dobře větrané místnosti - třeba garáž, špajz a podobně.

Toto je tedy ke skladování z hodnověrného zdroje dlouholetého zkušeného pěstitele. Lze porovnat s doporučeními pana Kozáka, která jsou v zásadě podobná.

Na základě zkušenosti zákazníků mám potvrzeno, že česnek dokáže v použitelném stavu vydržet i v lednici, je-li ponechán v papírovém sáčku. Předpokládám, že pozitivní roli na dobu skladovatelnosti má právě to, že sáček umožňuje česneku dýchat a zároveň zabraňuje přístupu přílišné vlhkosti.

Osobně bych to bral jako nouzové řešení.

Existují i další tipy na prodloužení trvanlivosti: například ponechání česnekového svazku s delší natí a jeho vložení natí směrem k zemi, případně vyskládání podobným způsobem do lísky. Všechny tyto způsoby mohou mít pozitivní vliv, nicméně domnívám se, že zásadní je dodržet správnou teplotu, vlhkost a větrání.

Pokud nemáme možnost vhodného skladování, jsou zde stále ještě možnosti konzervace. Jedním z klasických doporučení je zpracovat spolu se solí.

Co se osvědčilo mně minulý rok - vyloupaný česnek naložit do octa a bez jakékoliv další tepelné úpravy vložit do lednice. Česnek by si měl uchovat zdraví prospěšné látky, ocet zabrání degradaci. Nevýhodou je ztráta síly a stroužky bohužel přeberou octový nádech.

Výhodou je možné použití česneku jako "pochoutkové" zeleniny či jen tak k zakousnutí jako medicíny, tedy použitelné i pro citlivější jedince.

Pokud máte vlastní tipy a rady jak na skladování česneku, budu rád za komentáře a rád článek doplním, k čemuž se možná dostanu časem tak jako tak. :)

Ilustrační fotografie napadení vlnovníkem česnekovým

počáteční fáze napadení vlvnovníkem česnekovým, lesklé vlhké stroužky 

další fáze napadení - na stroužku je zřetelně vidět napadená část, stále ještě lze konzumovat

další fáze napadení - na stroužku je zřetelně vidět napadená část, stále ještě lze konzumovat

konečná fáze napadení vlvnovníkem, zcela vysátý stroužek

Česnek a výnosy při biointenzivním hospodaření - sezóna 2016/2017

Sice mám zatím usušenu a zváženu jen jednu odrůdu, ale výsledek mě potěšil natolik, že jsem neodolal a vrhnul se do sepsání výsledků:)

Dnes jsem dokončil sklizeň poslední odrůdy česneku (Benátčan), potřebuju uvolnit místo na věšení k sušení. Není toho tolik, abychom natahovali další napínací drát, tak sundavám odrůdy, které už visí nejdéle a tudíž už mám první reálné údaje o sklizni a musím říci, že mě výsledek pořádně namlsal. :)

Dost řečí, jde především o statistiku. :)

Odrůda Bjetin

Zasazeno 843 stroužků o průměrné váze 5,23 gramů a váze celkové 4,49 kg.

Celkový výnos: 32,34 kg

Průměrná váha cibulí  38,34 gramů

Přibližný výnos cca 1,29 kg/m2

Výnos z 1 kg sadby (nicméně čistá váha stroužků, nikoliv cibulí)  - cca 7,2 kg česneku. :) (u odrůdy Bjetin udává  p. Kozák množitelský koeficient 1:8)

Je pravda, že letos mi vyjimečně přálo počasí - až na pár týdnů po celou sezónu dostatek srážek.

Také je pravda, že Bjetin byl zasazen do záhonů, které už obhospodařuji intenzivním způsobem třetí sezónu.

Dost možná tedy došlo ke kombinaci pozitivních faktorů. Největší záludnost může být na mé straně v odhadu výměry. S ohledem na množství záhonů jde o velice přibližné údaje. V zásadě měřím krokováním a stopováním. Na druhou stranu stejně to "měřím" po celou dobu pěstování a takové výnosy jsem ještě nikdy neměl. :)

Pokud bych srovnával s tabulkou Johna Jeavonse, výsledek 1,29 kg/m2 není nic, čím by se člověk měl nějak extra chlubit, na druhou stranu s ohledem na výnosy dosahované v ČR při konvenčním pěstování ta skoro třetina navíc není zanedbatelná a to musím přiznat značné rezervy v péči o porost. :) Jen jednou provedené odplevelování a nedořešená péče o krajové partie záhonů. Česnek je hodně odolný, ale travnímu drnu v krajích konkuruje těžko.

Ještě pár poznámek k pěstování - jak jsem psal jinde, používám odleželý kravský hnůj. Nadmořská výška je cca 450 metrů nad mořem, zpracování půdy dvojitým rytím se zapravením hnoje na dno vyrývané rýhy.  Záhony s Bjetinem zpracovány prvně před třemi lety.

 Když to půjde od ruky, zítra budu znát výsledek u odrůdy Anton.

Zas tak moc od ruky to nešlo, takže až dnes. :)

Aktualizace 28.7.2017 - odrůda Anton - na rozdíl od Bjetinu byl Anton ze 100% sadba od pana Kozáka.

Z deseti kilogramů cibulí zasazeno 1700 stroužků o celkové váze 8 kg a váze jednotlivých stroužků  4,7 gramů.

Celkový výnos 28,07 kg česneku.

Průměrná váha cibulí 16,47 gramů.

Výnos z plochy 0,56 kg/m2.

Uvážím-li celé 10 kg balení, urodilo se z 1 kg pouhých 2,8 kg česneku, budu-li brát jen váhu zasazených stroužků, dostanu se na 1:3,5.

Z 28 kg sklizeného česneku bylo cca 11 kg malé velikosti a 17 kg větší a střední velikosti. Každopádně Anton se zrovna nepředvedl. Na jeho obranu dlužno dodat, že z hlediska zaplevelenosti záhonů na tom byl prakticky nejhůře, na druhou stranu si za to může sám. ;) Takový Havel si poradil s plevelem poměrně snadno i bez větší pomoci. :)

Aktualizace 2.8. 2017 -  odrůda Lukan, vlastní sadba.  Zasazeno 2800 stroužků o váze 11,35 a průměrné váze stroužků 4,05 gramů.

Celkový výnos 48,72 kg  česneku (včetně kořínků a cibulí se zakrácenou,ale nikoliv zcela zkrácenou natí).

Průměrná váha cibulí 17,4 gramů.

Výnos z plochy 0,65 kg/m2.

Aktualizace 15.8.2017 - odrůda Slavin, zdroj sadby ze 100%  p. Kozák. Zasazeno 1411 stroužků o průměrné váze 4,96 gramů.

Celkový výnos cca 34 kg česneku, z toho 26 kg převážně střední a větší velikosti a 8 kg převážně menší velikosti, také se zakrácenou natí a s kořínky.

Průměrná váha cibulí 24,1 gramů.

Výnos z plochy 0,76 kg/m2.

V tomto případě jsou zajímavé ještě další údaje - koupené balení bylo o váze 13 kg, ale čistá váha použitých stroužků pouze 7 kg a i přes značnou redukci podměrečných kousků je průměrná váha jednotlivých stroužků 4,96 gramů. Tzn. zdá se, že u této odrůdy se vyplatí ponechávat sadbu z vlastních zdrojů a vybírat jen ty největší cibule. Určitě by byla možná ještě větší redukce, než jakou jsem provedl, ale pak by z 13 kg sadby mohla být použita třeba  i jen třetina a to se s ohledem na náklady spojené s nákupem sadby příliš nevyplatí. Výsledky dávají podněty k zamyšlení do dalších let.

Je pravda, že když uvážím hrubou váhu sadby, je celkový poměr sadba/výkon velice slabý, ale s tím se prostě budu muset nějak poprat. Obecně vzato jsem ale s touto odrůdou spokojen. V minulém roce by takovýto výsledek stačil na  druhé místo hned za Havlem. :)

Odrůda Havran čerstvá sadba od pana Kozáka. Zasazeno 370 stroužků o průměrné váze 10,37 gramů.

Celkový výnos cca 12,3 kg  převážně větší velikosti.

Průměrná váha cibulí 33,24 gramů.

Výnos z plochy 1,12 kg z m2.

Další zajímavé údaje - koupené balení 5 kg, čistá váha sazených stroužků 3,84 kg. Tzn. z 1 kg stroužků výnos pouhých 3,2 kg česneku. Pokud bych bral váhu hrubou, jde pouze o poměr 1 ku 2,46.

Ačkoliv průměrná váha cibulí působí pozitivním dojmem a je to určitě výborná zpráva pro zákazníka, z hlediska pěstitele je to i přes slušnou hmotnost cibulí slabý výsledek. Snad to vysvětluje, proč jsem se rozhodl v letošním roce nastavit jako hlavní hledisko pro určení ceny odrůdu a nikoliv velikost. :)

Každopádně bude zajímavé srovnání s vlastní sadbou, kde jsem použil stroužky o váze 7,36 gramů.

Ještě bude napínavé, jestli se dostanu na celkovou hmotnost 400 kg, mám trochu obavy, že se mi to zvolna vzdaluje. Možná to bude zase těsně pod. :)

Aktualizace 21.8.2017

Odrůda Havran z vlastních zdrojů.  Zasazeno 2785 stroužků o průměrné váze 7,36 gramů.

Celkový výnos 78,58 kg z toho cca 16 kg menší velikosti a zbytek střední a větší velikosti.

Průměrná váha cibulí 28,22 gramů.

Výnos z plochy cca 1,048 z m2.

Zajímavost - Havran byl jediný česnek, který jsem stihl aspoň částečně zamulčovat. Z cca 75 m2 přibližně 30 m2, možná lehce méně či lehce více.

U zamulčovaného česneku byl větší výskyt menších cibulí, z 16 kg přibližně 9 kg. Celkové množství zamulčovaného česneku jsem navážil na 27,78 kg, tzn. zdá se, že  zamulčování sice uspořilo práci s odplevelováním, ovšem za cenu mírného snížení výnosu. S ohledem na skoro ideální průběh česnekové sezóny na mých pozemcích si odhaduji tvrdit, že i přes pravděpodobně  lehce nižší výnos v letošním roce oproti pozemkům nezamulčovaným se tato technika u česneku vyplatí jako pojistka. V případě suššího roku může hodně pomoci při zadržování vlhkosti, v případě bezproblémové sezóny je sice výsledek o něco horší, ale mulč nám stále přináší nezanedbatelnou časovou úsporu při odplevelování.

Co by stálo za to otestovat - vyzkoušet odebrání mulče v průběhu dozrávání a dorůstání cibulí (tedy přibližně měsíc před sklizní) - postup dle knihy Growing Great Garlic od autora Rona Engelanda.

Aktualizace 22.8. 2017

Odrůda Benátčan, čerstvá sadba od pana Kozáka. Zasazeno 3930 stroužků o průměrné váze 3,2 gramů.

Celkový výnos 66,45 kg, z toho cca 26,56 kg malého česneku a 39,89 kg cibulí "středních" a větších velikostí.

Průměrná váha cibulí 16,9 gramů.

Výnos z plochy cca 0,74 kg/m2.

Benátčan byl jediný česnek, který jsme sázeli v předjaří a nikoliv koncem roku. To přirozeně mohlo negativně ovlivnit výnos, s ohledem na ostatní hůře vycházející odrůdy  a nízkou průměrnou hmotnost jednotlivých stroužků to tedy nedopadlo až tak zle.

Z 20 kg sadby bylo použitelných  12,65 kg stroužků a i tak o velice nízké průměrné váze. Tzn. u Benátčanu je nutná důkladná probírka cibulí a stroužků, vzhledem k vysokému množství strožků v cibuli (12 - 17) se pravděpodobně vyplatí použít na sadbu jen největší cibule, případně pořádně protřídit větší a střední, tím pádem i počítat s větším množstvím "odpadu" malých stroužků.

Podíváme-li se na to, co zatím mají společné úspěšné odrůdy a co neúspěšné, ještě před dokončením vážení odrůdy Havel je vidět, že jedním z klíčových faktorů opravdu je váha jednotlivých stroužků. Jako spodní použitelná hranice se jeví cca 5 gramů a ačkoliv stroužky o průměrné váze 10 gramů dokázaly zajistit nárůst cibulí do slušné velikosti, z hlediska efektivity to dost skřípe.

Ještě uvidíme, co nám poví odrůda Havel.

Aktualizace 23.8.2017 odrůda Havel vlastní + od pana Kozáka.

Nejprve vlastní sadba. Zasazeno 3215 stroužků o průměrné váze 8,7 gramů.

Celkový výnos 97,23 kg? Z toho 12 kg malé velikosti,  85,22 kg střední a větší velikosti.

Průměrná váha cibulí 30,24 gramů.

Výnos z plochy 1,215 kg/m2.

Havel česrtvá sadba od pana Kozáka

Zasazeno 700 stroužků o průměrné váze 8,68 gramů.

Celkový výnos 11,71 kg. Z toho 1,5 kg malé velikosti a 10,21 střední a větší velikosti.

Průměrná váha cibulí 16,72 gramů.

Výnos z plochy 0,78 kg/m2

Výsledek u čerstvé sadby Havla od pana Kozáka je natolik podivný, že zde muselo pravděpodobně dojít ke špatnému sčítání v důsledku nedostatečného označení přechodu z vlastní sadby na Kozákovu.

Pro zajímavost odkazuji na váhové výsledky z minulého roku.

Umírněná kritika česnekové ortodoxie a pár poznámek k experimentu Marka Kvapila s neodhlávkováním česneku.

Přemýšlel jsem, že bych vše sloučil do jednoho článku, ale nejspíše už by to bylo příliš dlouhé, takže raději samostatně.

Dnes jsem sklízel odrůdu Havran, část z vlastních zdrojů, menší část od pana Kozáka.

Myslím, že po letošním roce mohu  na základě vlastních zkušeností potvrdit, že některé obecně udávaná doporučení jsou možná předpokladem, ale nikoliv nutností k dosažení úspěchu.

1)  Střídání plodin - jak jsem již psal v minulém příspěvku, z nouze často používám u česneku týž záhon dva roky po sobě.

V minulých letech jsem experimentálně sázel rok za rokem do stejného záhonu, nejdéle asi na 40 m2, jistě to mám někde zapsáno, minimálně čtyři roky, ne-li pět let. Až v posledním roce se ve větším měřítků vyskytly zdravotní problémy, stále však ne na tolik, aby to zhatilo slušný výsledek.

V letošním roce bude v průměru nejlepší česnek odrůda Havran z čerstvé sadby pěstovaná po jiném česneku sázeném v minulé sezóně. 

2) Rozestupy - pěstuji záhonovou metodou, intenzivně a doporučené spony nepoužívám, nezávisle na odrůdě sázím od oka 12 - 15 cm od sebe na každou stranu, někdy méně, někdy trochu více, samozřejmě se stane i to, že zasadím dva stroužky do jedné jamky, to však rozhodně neznamená, že takový česnek je nutně malý, až mě překvapilo, kolikrát z toho vyšly obě cibule velmi přijatelně.

3) Odplevelování - letos bylo málo času a tak jsme provedli sotva jedno odplevelení a nijak důkladné, zamulčované záhony jen v minimální míře, tam kde prorostlo něco opravdu většího, co mě štvalo.  Třeba jako svazenka, která mi už druhou sezónu vyrostla místo jako spořádané zelené hnojení na podzim až následující rok přímo do porostu čenseku - jako s podzimním hnojením s tebou končím svazenko! Je fakt, že dokáže potlačit ostatní plevel a jde snadno vyndavat, ale nevím, jestli to za to stojí. :)

Zajímavé informace - především odrůdy Havel a Havran  mají tak mohutný růst, že samotné odplevelování při intenzivní výsadbě a možná i díky  používání dvojitého rytí  nezabere tolik času, protože tyto odrůdy příliš netrpí konkurenci. :) Samozřejmě něco vyroste, ale většinou jen mělce kořenící rostliny. Ten zbytek se dá snadno regulovat, každopádně odrůdy Havran a Havel narostly solidně a bez potíží i v konkurenci takto tísněného plevelu.

4) Česnek jsem nemořil, nenamáčel, výskyt nepoužitelných cibulí lze i tak prozatím počítat spíše v kusech, maximálně v nízkých desítkách. Trochu horší bude pravděpodobně Slavin, je to na něm vidět, ale i tak dost dobré řekl bych.

5) Živiny jsem dodal jednorázově uleželým kravským hnojem cca měsíc před sázením česneku  a dělám to tak každý rok, opět nevede to k žádným velkým nepříjemnostem, spíše naopak. Snažím se živit především půdu a spoléhám na česnek, že si prostě vezme co potřebuje a zbytek nechá do dalších let. Žádnou doplňkovou výživu neprovádím. A ejhle, vychází to.

Abych to shrnul - živiny, živny! Pokud se nehnojí plodiny, ale zlepšuje půda, tedy dodávat každým rokem do půdy dostatek organické hmoty a to více, než pěstovaná plodina (s)potřebuje, výsledky se poměrně brzy dostaví. Při dvojitém rytí se dá už po jedné sezóně připravit dost na to, aby v následujícím roce byla solidní sklizeň. Jak jsem popsal v bodě jedna, pokračuje-li kultivace i dalším rokem, výsledek je opět o něco lepší. Samozřejmě to není 100% průkazné, protože Havran z čerstvé sadby měl v průměru největší sázené stroužky, na druhou stranu u odrůdy Havel z vlastních zdrojů mohu potvrdit, že jedna  sezóna navíc, a i přes to, že neúplná (prvním rokem bez hnoje), vedla ke znatelně lepším výsledkům.

I toto jsou jen prozatímní výsledky, dokud nebude zváženo, jde o spekulace, ale i od oka se dá ledacos celkem dobře odhadnout. :)

Abych nepsal jen o pozitivech - obecně největší problémy jsou s krajovými partiemi záhonů - roste tam travní drn a to se obtížně reguluje. Do budoucna musím nějak pořešit, Buď větší rozestupy od krajů záhonů a nebo mulčování.

Co se odhlávkování týče - zatím jsem nezaregistroval výsledky pokusu Marka Kvapila, ale za sebe mohu podotknout, že všechny pěstované odrůdy byly ponecháním pacibulky negativně ovlivněny. Neznamenalo to, že by nedokázal narůst slušný česnek, nicméně i ty největší a mohutné rostliny byly maximálně na úrovni  průměru výjimečně i lepšího, ale to v počtu několika kusů, zatímco naprostá většina dosahovalo vskutku zanedbatelných velikostí - platí pro Havran, Havel a Bjetin pěstováno za zmíněných podmínek. Až budu mít kompletní údaje po vážení, budu aktualizovat.

Ilustrační fotografie k příspěvku, vše se týká v článku zmiňovaném záhonu s čerstvou sadbou a druhým rokem použitým záhonem. Jak je na fotografiích jednoznačně vidět, hustá výsadba ani použití stejného záhonu po dvakrát za sebou nemusí mít zásadně negativní vliv na výsledné  rostliny. Oproti tomu ponechání pacibulek takový vliv má a obávám se, že minimálně v místních podmínkách při použití testovaných odrůd a zmíněném stavu půdy rozhodně větších než 5 - 15% udávaných zde.

Samozřejmě platí výhrada, kterou jsem měl již v komentáři na facebooku. Při odhlávkování člověk snadněji přehlídne či opomine pacibulky z rostlin menšího růstu, nicméně i s ohledem na to jsou rozdíly až příliš velké, aby to mohlo být považováno za hlavní příčinu menší velikosti neodhlávkovaného česneku.
                                      

                                       Havran odhlávkovaný větší velikosti, nikoliv ojedinělý:

  

Havran odhlávkovaný - záběr na objem z jednoho  

kolečka. Celkově bylo z tohoto záhonu o ploše 11 - 15 m2 cca

1,5 kolečka.

 

Havran neodhlávkovaný, tři největší exempláře.

  

Havran neodhlávkovaný - zbytek. 

 

17.7. 2017 - aktualizace k tématu pacibulek. Stále ještě nemám trvrdá data, nicméně dnes jsem sklízel česneky s ponechanými pacibulkami - 4 záhony Havla a jeden záhon Havranu, pokračování ve středu. :)

1) kamarád pěstitel nepozoroval u své anonymní odrůdy žádné výraznější rozdíly mezi odhlávkovaným a neodhlávkovaným česnekem.

2) Co se odrůd Havan a Havel týče - zdá se, že tyto nevylučují nárůst cibulí do slušné velikosti. Většina česneků s ponechanými pacibulkami sice byla opravdu malé až zanedbatelné velikosti, jenže šlo často o česnek, který by pravděpodobně nedorostl k vysoké hmotnosti i s odhlávkováním, je to poznat na síle stonku.  Tyto malé cibule byly často v případech, kdy se musely tísnit u krajů záhonu a soupeřit tak s mnohem životaschopnějším travním drnem, jiné případy byly dvě cibule v jedné jamce. Oproti tomu tam, kde měl česnek stonek silný a mohutný růst, tam dost často cibule narostla použitelné velikosti, někdy i nadprůměrné. Asi to opravdu bude chtít řádný test, jsem zvědav, jak dopadl Marek Kvapil se svým 100% neodhlávkovaným porostem.

Předběžný výsledek - hodilo to cca další dvě kolečka česneku a co se týče výsledků, otázku odhlávkování a nutnosti provádění této práce pro dosažené slušných výsledků musím považovat za otevřenou.