V prvních pěti letech od koupi pozemku jsem měl horní část pozemku vyhrazenu pro postupně vznikající ovocný sad, spodní pak na záhony se zeleninou, nejprve hlavně česnek, následně i pokusy s dýněmi a brambory, střídání záhonů a zatravněných uliček.
Z praktických důvodů jsem se rozhodl k větší změně - zatravněné uličky mají svůj estetický klad, ale musím přiznat, že to je v současné podobě poněkud nepraktické.
Horní část pozemku sice vypadala také lépe zatravněná. Na druhou stranu, než vyrostou osázené stromy do velikosti, která ztíží (a třeba také ne) pěstování čehokoliv jiného, než trávy, ještě to klidně takových deset let potrvá a proč si nezkusit pohrát se zúrodněním celkového pozemku, i kdyby stromy v budoucnu pěstování neumožnily, určitě uvítají důkladně zpracovanou a prohnojenou půdu. Navíc si myslím, že nemám tak hustou výsadbu, aby se mi tam kromě stromů nic nevešlo. A kdyby to výhledově nezvládala zelenina, záložní plány mohou být třeba rybízy, protože ty snesou i velmi stinné podmínky a zároveň nejsou háklivé na aleopatii ořešáků.
Třebas to celé bude fungovat podobně jako agrolesnické metody. :)
Takže jsem se rozhodl použít inspirovat u části zkušenějších zahradníků a vytvářet kombinaci vyvýšených záhonů a zahloubených uliček - záhony vznikají obrácením travního drnu do spod, takto jsem zakládal nové záhony každý rok, kromě toho ale přidávám další vstvu navrch takto vzniklého záhonu, tedy základní záhon je vysoký na dva travní drny položené na sebe, další výšku získávám zamulčováním povrchu kravským hnojem.
Záhony jsou široké většinou něco mezi dvěma a třemi stopami, mezi jednotlivými záhony je zahloubená ulička široká tak, aby se dalo projet s kolečkem.
 |
| Nově založené vyvýšené záhony |
Na podzim pak na část takto vzniklých záhonů osázet česnek, pokud to umožní stav, dostatečné rozložení drnů, a na jaře další část s brambory.
Taková struktura záhonů samozřejmě umožňuje další a další pokusy - pokud by to bylo prakticky uskutečnitelné, vyplnit třeba část zahloubených uliček hnojem a zkusit pěstovat i v nich, případně jinou část uliček osadit něčím méně náročným na podmínky a nebo prostě vysét do zahloubených uliček zelené hnojení.
Klíčové samozřejmě je, zachovat obslužnost záhonů, počítám, že odplevelování se nevyhnu tak ani tak. :)
Pokud bude vše fungovat tak, jak si to představuji, takto vzniklé záhony by měly být každým rokem úrodnější, kromě prvotního rytí už by žádná takto fyzicky náročné práce následovat neměla pouze doplňování hnoje a mulče dle potřeby, sázení, výsev.
Zahloubené uličky by měly fungovat jak na zachytávání "přebytečné" dešťové vody, tak pojímání půdy v případě eroze ze záhonů a zároveň zachytávání odplavených živin z hnoje použitého na zamlčování. Doufám, že největší díl práce na za mě nakonec odpracují žížaly. :)
Třeba se i těmito brutálními metodami dopracuji k "bezorebnému" hospodaření, což by bylo vynikající :) A samozřejmě
tu největší dřinu si odbýt, dokud je dostatek sil. :)
Zatím mám představu, že zůstane i pár tisích metrů travní plochy na sekání a stále myslím na nádrž na vodu, která by se nádherně vyjímala v dolní části pozemku, prozatím jde však stále o hudbu budoucnosti. :)
Pokud to fyzicky a plošně ustojím, v blízké budoucnosti bych se rád dostal aspoň na 2000 m2 záhonů, ideálně 2500 - 3000 m2, aby bylo možné dostatečně uplatnit střídavé hospodaření. Teoreticky by to mělo být relativně stihnutelné během dvou let, ale jak už se mi mnohokrát ukázalo, člověk míní, život mění a jedna věc je příprava a druhá údržba. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat