O měsíc později

Jelikož se letos nepotřebuji zabývat tvorbou nových záhonů, možná na podzim a nebo také až příští rok, nasadil jsem na většinovou výsadbu brambor i s ohledem na budoucí česnekové porosty pomalejší přerývání/dvojité rytí místo rychlé výsadby pomocí grelinette. Do jaké míry se to vyplatí, to si budu muset pár měsíců počkat.

Musím uznat, že ve větším měřítku jsou takovéto metody jen pro nejzanícenější zahrádkáře, navíc ještě z podskupiny těch, co nepovažují rytí za sprosté slovo.

Jistě by bylo ideální, kdyby stačilo zapíchnout brambor do půdy a posléze počkat na dobu sklizně, leč v takovém stavu půdu zdaleka nemám a na pokusy s pěstováním v mulči zase postrádám dostatek mulče, nezbývá tedy než rýt a grelinettovat, přičemž grelinette má svá jasná omezení - musí být už aspoň částečně zpracovaná půda.

Se sázením brambor pomocí této pomalé metody jsem začal 12. dubna a skončil 15. května., dohromady cca 130 kg brambor, v letošním roce bylo mé maximum touto metodou asi 12 kg za den. Šlo by i více, na druhou stranu jsem nebyl pod takovým tlakem, aby mě to vybičovalo k maximálním výkonům.

17 - 18. 5. jsem dosadil pomocí grelinette spolu s mamkou dalších cca 31 kg brambor.

20 kg 17. května a zbytek o den později, rychlost výrazně vyšší. U dvojitého rytí bylo dle velikosti brambor tempo někde mezi 1,5 - 2,5 kg/ hodinu. S grelinette pak cca 10 kg za hodinu a to v poměrně nevhodné hroudovité půdě. V dobře zpracovaném záhonu by to jistě bylo ještě rychlejší.

Poměrně dlouho jsem čekal, než si brambory poradí s mnou vytvořenými vyvýšenými záhony, až jsem měl obavy, jestli jsem neměl s ohledem na to, co zvládnou brambory prorazit, příliš optimistická očekávání, ale nakonec jsem se dočkal a 18. května zpozoroval prnví lístky.

Kupodivu odrůda Adéla předběhla v růstu velmi rané, které jsem dostal od kolegyně z práce.

Dýně z přímého výsevu se stále ještě nechtějí klubat na svět, pár předpěstovaných kousků si nějak poradilo s jedním krizovým dnem kolem 0, o víkendu budu přesazovat.

Cibule jede, daří se i darované rebarboře.

Česnek vypadá dobře, nyní mě čeká spousta práce kolem odplevelování, odhlávkování a čištění uliček, to si však možná zaslouží samostatný příspěvek.  

Z ovoce aktuálně dozrává zimolez, brzy snad budou i jahody a nadmíru mě potešilo, že nepřišly žádné vážnější mrazy a tak bych mohl okusit, nepředběhnou-li mě ptáci, první plody moruší.

Osypané jsou  i slivoně, ale tak tomu bývá už posledních několik let a pilatka mívá většinou až na pár kousků poslední slovo, uvidíme, jestli jsem letošní postřik provedl úspěšněji, než minulého roku a nebo jestli bude švestek tolik, že prostě něco i nechají pro domácnost.

Tento rok nádherně rozkvetly i mnohé jabloně na vzrůstné podnoži, úspěšnost opylování vypadá solidně, tedy by mohla být sklizeň o stovky ne-li tísice procent větší, než v uplynulé sezóně. S ohledem na to, že minulý rok jsem sklidil první kousek, by to nemusel být až takový problém.

U broskvoní se čím dál více rýsuje, že nejvhodnější odrůdou do mých podmínek je opravdu Semenáč z předhoří/Kernechter vom Gebirge, ze čtyř zkoušených má v letošním roce nějaké plody i Amsdenova, Benedicte a Primisima Delbard stávkují.

Solidně vypadá i granátový jeřáb a uvidíme, jestli od od květů do plodů dopracuje některá z kdouloní.

S ohledem na radikální řez bude pravděpodobně výrazně méně vína,  co se dá dělat.

 
Zdá se, že po roční přestávce budou letos i ořechy a dokonce by poprvé po letech mohly dozrát i fíky. Snad prvním rokem neobráží vůbec z kořenů, ale pokračují v růstu loňských větví.

A to vynechávám některé stálice jako rybízy, zimolezy, aronie, bez.

Letošní rok bude napínavý a je nač se těšit. :)

Z 22.5. 2020

Novinky z Železných hor za rok 2018 a 2019

Už je to pěkných pár let, co jsem začal hospodařit na větším (2013) a ještě více vody uplynulo od dob, kdy jsem v Železných horách pořídil první metry a začal řádit.

Důvodů byla spousta, v podstatě taková kombinace idealistických a praktických důvodů. Idealistická touha měnit v praxi něco k lepšímu, praktická snaha zajistit pro sebe a rodiče zdravější potraviny i chuť živit se něčím, co mě baví a že mě baví pěstitelské aktivity, to jsem si každý rok ověřil znovu a znovu.

Ledacos se určitě dalo udělat lépe, zpětně si říkám, že jsem se neměl tolik upínat na česnek, ale snažit se o pestřejší produkci, hlavně s ohledem na rodinné potřeby.

Nakonec se mi dařilo v tomto směru podniknout nějaké pokroky, ale všechno šlo určitě pomaleji, než mohlo.

Když shrnu své snahy o potravinovou soběstačnost a prodej přebytků - ověřil jsem si, že dokážu vypěstovat celkem solidní množství základních potravin - brambory a dýně. Obojí ideální plodiny na překlenutí zimy - skoro všechny brambory z koupené sadby i vlastních zásob jsem zasadil s pomocí mamky 1.  a 2. května. Zbývá ještě do deseti kg podle chuti a ještě zbylo nějakých 15 kg na jídlo, než bude nová sklizeň.

Takže co se týče brambor úspěch - 100% soběstačnost.

Dýně - jeden kousek Sweet Meat Oregon Homestead mi stále v klidu sedí v pokoji, tedy opět 100% soběstačnost.

Uvidíme, co vyleze z ponechaných semínek a že jich nyní mám opravdu mnoho. :)  Nevím, jestli budu čekat do další sklizně, jasné ale je, že i dýně je další plodinou, s jejíž pomocí se za vhodného uskladnění lze dočkat zimy, přitom nestačí nic více než běžná pokojová teplota.

Ostatně ani brambory nebyly skladovány v ideálních podmínkách a přesto vydržely.

Kromě toho vydržely dosud i dvě cukety Costata Romanesca - ponechané na osivo a tam se uvidí, jestli se odhodláme ke konzumaci.

Samozřejmostí je plný sklep naložené řepy, okurek a dýně, vydržela cibule i česnek, byť to druhé s obrovskými zrátami a u cibule je jasné, že letos ve velkém pěstovat nebudu - nebylo to zcela v souladu s mými plány na letošní rok.

A pokud to půjde dobře, mohl bych se letos dočkat i první větší úrody švestek, stromy už krásně kvetou pěkných pár let, bohužel to jsou zrovna odrůdy, které jsou náchylné na pilatku, ale to jsem letos pořešil na základě rad z facebooku permakultury postřikem z hořkoně obecné. Takže k broskvím, šípkům, mirabelkám a rybízu by mohlo přibýt další užitečné ovoce.
 
Trochu mě  zklamal rakytník, o jehož odolnosti jsem měl příliš optimistické přestavy, přitom jeden už mi tam dosti skomírá.

Těší mě arónie, které mají úžasnou úrodu, pokud nesklidí ptáci a přitom je to opravdu krásný keřík a pomalu začínám oceňovat zimolez kamčatský, určitě to není rostlina, kterou by bylo dobré brát jako základ, ale doplnění je to příjemné a některé odrůdy mají až překvapivě velké plody, fakticky může zastoupit borůvky bez nutnosti kyselé půdy.

Během letoška krásně nakvetly i zákrskové jabloně, jestli z toho bude aspoň pár jablek, budu rád, už by pomalu mohly, protože mišpule mi prvně zaplodily už minulý rok. :)

Budu rád a doufám, že se znásobí i úroda vlastních vlašských oříšků.

Minulý rok se bohužel ukázalo, že funkční foliovník není v ŽH úplně jednoduché udržet, sice byl skvěly na pěstování okurek a rajčat, povětrnostní podmínky na podzim s ním však udělaly krátký proces a letos to tedy prozatím nechám plavat a zkusím využít spíše jižního svahu a z toho plynoucího oslunění.

O ostatních plodinách se pokusím informovat průběžně. :)

Pro ilustraci přikládám celkový pohled na větší část mého hospodářství. :)

Jak vidíte, už to pomalu začíná fungovat jako krajinotvorný prvek, ovšem ten živý plot bude chtít ještě v mnohém vylepšit, pravda, na to jsem měl myslet již dříve, naštěstí nejsem snad tak stár, abych se nedočkal "hotové" podoby. :)

Celkový pohled na hospodářství

Tento způsob (před)léta zdá se mi poněkud zvláštní. :)

Za poslední léta jsem si zvykl, že největší vedra začínají být nezřídka v průběhu května a června, červenec zdá se mi poněkud umírněnější, jelikož si nevedu statistiky, může to být subjektivní dojem způsobený pouhým srovnáváním.

Co z toho plyne pro mé hospodaření v Železných horách? Při sklizni lze těžko spoléhat na tabulkové údaje a nezbývá, než se naučit řídit přírodou. Typicky u česneku bych očekával sklizeň dle tabulek u nejčastěji vysazovaných odrůd někdy v polovině července, s ohledem na střední nadmořeskou výšku možná i o něco později a ono to zatím vypadá na termíny minimálně o 14 dříve, snad by to šlo i dříve, ale to rozhodování je složité, zvlášť s ohledem na letošní rok, kdy bylo u nás nezvyklé sucho a tak chci nechat česnek dorůst, co nejvíce to půjde.

Abych jen nehudral, nejranější z broskvoní  - Primissima Delbard - je již sklizena, přičemž ona ranost se projevuje obvyklým sklízením začátkem července, předpokládám v obvyklých oblastech, což zrovna nejsme. :)

 Možná by ještě pár dní mohly zůstat na stromě, ale jelikož bdělá návštěva zaregistrovala opadané plody, rozhodl jsem se začít neprodleně sklízet a tak mám za sebou v druhém roce života broskví v mém minisadu první sklizeň o hmotnosti 0,68 kg, testovací broskev o něco dříve, zbytek 21.6.2018. Popadané kousky nakonec skončily v kompostu.

Vyzkoušel jsem i první letošní brambory - ty lze sklízet již v okamžiku počátku květení, což už před nějakým časem nastalo, s ohledem na probíhající testování budu odebírat jen z jednoho záhonu a zkusím to činit tak, aby rostliny mohly i po odběru dále fungovat, na základě rady od kolegyně s pozitivnímu zkušenostmi s touto metodou. Do konce vegetace podle ranosti odrůdy ale zbývá ještě spoustu času - odpočet vychází na začátek srpna.

Mnohem dříve začal i sběr cuket a okurek, cukety i dýně se zatím se ctí popraly s nasazením vodoúsporných metod a přežívají, u předpěstovaných by se dokonce dalo i říci, že se jim vysloveně daří. :)

Melouny skomírají, uvidíme, jestli pomohou deště, které snad konečně v trochu větším měřítku dorazí i do Železných hor...

Celkově vzato, s ohledem na hrozivý průběh letošního jara nemám až tak mnoho důvodů k nespokojenosti, bohužel až na zmiňovaný česnek, kde to ani letos nevypadá na kvalitativní průlom.

Nasazení osvědčených odrůd snad zabránilo nejhoršímu, ale obávám se, že budu rád, dostanu-li se na 1 kg z metru. To už je prostě úděl zemědělce a nejsem natolik schopným hospodářem, abych dokázal výkyvy plně vyrovnávat  půdními opatřeními. Pravděpodobně nepomohla pozdní dodávka hnoje, kdy jsem nedokázal zapravit živiny včas do půdy a tak musel česnek čerpat z dřívějších zásob po předchozích letech, které však byly s ohledem na poměr dodávání x odčerpávání dle mého názoru dostatečné. 

Faktický výsledek ukáže sklizeň a konečné zvážení...

Pobavil ovšem koriandr, který obvykle má dorůstat 20 - 60 cm, ovšem v pařníku má kolem 120 cm a ve vysokém záhonu kolem 110 cm. :)

 

Cukety Costata Romanesca

Broskve Primissima Delbard

První oběd z letošní sklizně brambor :)

Okurkový porost

Rajčatový porost, chilli a koriandr

hadovky

rajčata z blízka