Česnek a jeho skladování

Česnek je rostlina, kterou lze vypěstovat velice snadno. Vyroste v podstatě bez jakékoliv péče a starostí, stačí zasadit do připraveného záhonu a udržovat ideálně v bezplevelném stavu, případně zamulčováno. V dobré půdě se Vám za takových okolností odvděčí, nejsou-li extrémní podmínky, uspokojivou sklizní. Pokud pěstujete v malém měřítku, určitě dokážete zajistit česneku příznivé prostředí třeba i v případě dlouhodobějšího sucha. Zálivka totiž v takovém případě rozhodně neuškodí.

Nejnáročnější úkol začíná v okamžiku, kdy máte česnek sklizen, usušen a potřebujete ho co nejdéle udržet v poživatelném stavu.

Skladovatelnost česneku je naprosto nepředvídatelná veličina a trvanlivost se i u jednotlivých odrůd může lišit rok od roku.  Máte-li štěstí, či ideální podmínky, vydrží cibule až do další sklizně případně konečné spotřeby bez větších ztrát, mnohem častěji začne postupná degradace cibulí v zimě a s příchodem jara se rychlost kažení začne zvyšovat.

Jaké jsou ideální podmínky ke skladování? Ron L. Engeland, autor knihy Growing Great Garlic, doporučuje pro skladování následující podmínky: vlhkost v rozmezí 40 - 60 procent, teploty v rozmezí 13 - 18 °C, případně 0 - 2 °C, kromě toho je důležité zajistit cirkulacu vzduchu.

Každá z těchto teplot má svá pro a proti. Česnek skladovaný při teplotách pokojových a jim blízkým se probouzí ze spánkového režimu velice zvolna, což prodlužuje skladovatelnost.

Oproti tomu u česneku skladovaného dlouhodobě při nízké teplotě dochází po vyjmutí do běžného prostředí k rychlé degradaci kvality.

Bohužel skladování při teplotám blízkým pokojovým má svá vlastní úskalí a tím je vlnovník česnekový.

Teploty kolem 20° C jsou totiž ideálními i pro množení vlnovníka, nedáte-li pozor, může se snadno stát, že většina cibulí bude napadena. Pokud provádíte kontrolu a všimnete si napadení včas, nic se neděje. Česnek lze i po útoku tohoto škůdce bez obav konzumovat, navíc napadení bývá nerovnoměrné. Pokud si však nedáte pozor, vlnovník vysaje česnek tak důkladně, že stroužky zcela zdřevnatí a jako takové už  jsou nepoužitelné.

Takže nejlépe asi držet se spodní hranice a zajistit teploty do 15 °C. Což by mohlo odpovídat nějaké nevytápěné a dobře větrané místnosti - třeba garáž, špajz a podobně.

Toto je tedy ke skladování z hodnověrného zdroje dlouholetého zkušeného pěstitele. Lze porovnat s doporučeními pana Kozáka, která jsou v zásadě podobná.

Na základě zkušenosti zákazníků mám potvrzeno, že česnek dokáže v použitelném stavu vydržet i v lednici, je-li ponechán v papírovém sáčku. Předpokládám, že pozitivní roli na dobu skladovatelnosti má právě to, že sáček umožňuje česneku dýchat a zároveň zabraňuje přístupu přílišné vlhkosti.

Osobně bych to bral jako nouzové řešení.

Existují i další tipy na prodloužení trvanlivosti: například ponechání česnekového svazku s delší natí a jeho vložení natí směrem k zemi, případně vyskládání podobným způsobem do lísky. Všechny tyto způsoby mohou mít pozitivní vliv, nicméně domnívám se, že zásadní je dodržet správnou teplotu, vlhkost a větrání.

Pokud nemáme možnost vhodného skladování, jsou zde stále ještě možnosti konzervace. Jedním z klasických doporučení je zpracovat spolu se solí.

Co se osvědčilo mně minulý rok - vyloupaný česnek naložit do octa a bez jakékoliv další tepelné úpravy vložit do lednice. Česnek by si měl uchovat zdraví prospěšné látky, ocet zabrání degradaci. Nevýhodou je ztráta síly a stroužky bohužel přeberou octový nádech.

Výhodou je možné použití česneku jako "pochoutkové" zeleniny či jen tak k zakousnutí jako medicíny, tedy použitelné i pro citlivější jedince.

Pokud máte vlastní tipy a rady jak na skladování česneku, budu rád za komentáře a rád článek doplním, k čemuž se možná dostanu časem tak jako tak. :)

Ilustrační fotografie napadení vlnovníkem česnekovým

počáteční fáze napadení vlvnovníkem česnekovým, lesklé vlhké stroužky 

další fáze napadení - na stroužku je zřetelně vidět napadená část, stále ještě lze konzumovat

další fáze napadení - na stroužku je zřetelně vidět napadená část, stále ještě lze konzumovat

konečná fáze napadení vlvnovníkem, zcela vysátý stroužek

Brambory v mulči a dokončení bramborové sezóny

Dnes jsem konečně dosklízel všechny zbylé brambory. Žluté polorané, záhon připravený dvojitým rytím bez hnoje, brambory sázeny pouze na povrch hlíny, případně do mezer vzniklých rytím, pokryto mulčem z posekané staré trávy. Pokud mě paměť nešálí, sázeno někdy mezi druhou půlkou května a začátkem června.

Celkový výnos bez probírky 31,86 kg z cca 20 m2, tedy cca 1,6 kg z m2. Oproti metodě dvojitého rytí s použitím hnoje tedy výnos cca poloviční.  Na druhou stranu je třeba vzít v potaz značně pozdější výsadbu. Při "povrchové" výsadbě by pravděpodobně nepomohl hnůj zapravený do půdy, mohlo by pomoci zapravení hnoje na povrch záhonu a následné zamulčování, případně nějaká forma promíchání hnoje s mulčem a teprve následné zasazení brambor a pokrývání další vrstvou. Pokud nezapomenu, tak si tyto pokusy nechám na další rok i následující léta.
Každopádně to chce souběžně zkoušet více metod najednou a pokud možno za stejných podmínek, časem se uvidí.

Když uvážím celkový výsledek letošní bramborové sezóny, jsem spokojen. Dohromady to hodilo cca  125 kg brambor, z toho 37,5 velmi raných a zbytek poloraných. Potřebná plocha pro takové množství byla necelých 70 m2.

Výnos velmi raných brambor - z 10 kg sadby 37,5 kg brambor, tedy nic moc, na druhou stranu účelem velmi raných brambor je brzká sklizeň, nikoliv vysoké výnosy. Příští rok je tedy zkusím začít sklízet o něco dříve, uvidíme, co z toho bude.

Výnos polorané odrůdy z 10 kg  - 87,9 kg a to jsem část musel vyhodit, protože všechny nevydržely do zasazení,  kdybych si pospíšil, mohlo to být ještě o pár kilo lepší.

Pro příští rok tedy budu myslet na

1) sázení na dno řádku s dvojitým rytím (snad seženu hnůj).

2) sázení na dno řádku s dvojiým rytím a zamulčování za účelem potlačení plevelu

3) zasazení povrchové pokryté mulčem

4)zasazení povrchové, pokryté mulčem a promíchané s hnojem (seženu-li hnůj)

5)zasazení přímo do mulče a další vrstvení

6) a dále??

Každopádně brambory budou sazeny jistě z drtivé většiny do již obdělávaných záhonů, jelikož je hodlám využít jako předplodinu pro česnek. :) 

16.9. 2017 těsně před vyndáním

16.9.2017 - ještě nesklizené

16.9.2017 - celková sklizeň z mulče

16.9.2017 - tentokrát jsem si zvážil opticky nejlepší keřík - 1,18 kg.

No uvidíme jaká bude realita,často mívám plány, které nedojdou naplnění.

Shrnutí pokusu po prvním roce:

1) Máte-li dost místa, není až tak náročné vypěstovat dostatek brambor pro celou rodinu minimálně na překlenutí zimních měsíců a brzkého jara, tedy dříve než začne nová vegetační sezóna.

2) Jste-li schopni obstarat dostatek hnoje či kompostu  a máte-li dostatečnou fyzickou kondici, místa pro totéž potřebujete mnohem méně.

3) Pro konečný soud  to chce mnohem více pokusů, letošní rok byl v našem kraji poměrně příznivý - například dostatek srážek.

Dvojité rytí a brambory

Během srpna jsem strávil mnoho času odpočinkovými aktivitami, kultura, cyklistika, turistika. Takže zahrada byla z mé strany poněkud zanedbávána. I přes to, že na zahradě trávím čas rád, vůbec toho však nelituji. Rozhodně to  byl jeden z nejlépe strávených měsíců za hodně dlouhou dobu, především začátek a konec měsíce. :)

 Nyní ale zpět k práci, tento víkend jsem se pustil do sklizně brambor. Brambory byly velmi rané červené a polorané žluté. Obě odrůdy jsou velmi chutné, nicméně polorané přinesly výrazně vyšší výnos.

Tak velký, že se o něj musím podělit.  Po letech, kdy jsem záhony připravené metodou dvojitého rytí, používal jen na česnek, dýně a cibuli, jsem konečně vyzkoušel i jiné plodiny, cukety a brambory. O cuketách však jindy.

Zpět k bramborám - zasazeny byly ve dvou řádcích v záhonu o ploše cca 30 m2.* Polorané vyšly na cca 18 m2 při výnosu 56 kg, tedy z m2 lehce přes 3 kg brambor. S ohledem na to, že byl záhon především v pozdní fázi velice zaplevelený a vůbec jsem se o něj nestaral, se domnívám, že zde jsou ještě značné rezervy.

Odhlédnu-li od plevelu, jediné větší potíže s brambory, které jsem zaregistroval, byly, že poloraná žlutá odrůda už začínala v době sklizně trpět na hnilobu, pár kg jsem díky tomu asi ztratil, ale jinak to bylo v pořádku. Jistě, řádili i slimáci, ale připadá mi, že oproti prvnímu pokusu byli docela milosrdní. :)
 
Pokud bych proti plevelu zakročil mulčováním a použil v záhonu tři řádky místo dvou, dalo by se dostat s výnosem i přes 4 kg z m2, možná až k 5 kg a to už je hodně zajímavé i s ohledem na časovou náročnost metody. Sice to všechno zabere spoustu času, na druhou stranu uspoří hodně, hodně místa. A představa, že si v pohodě dokážu vypěstovat dostatek brambor pro celou rodinu na nějakých 100 m2 se mi docela líbí. :)

Prozatímní celkový výsledek u sklizně brambor je 93,5 kg, z toho  37,5 kg červených a zbývá mi ještě pokusný záhon, kde jsem pro změnu vsadil na povrchové sázení s pokrytím mulčem. Popravdě od toho mnoho nečekám, ale přes metrák se dostanu skoro na 100%, což na první rok vážnějšího pěstování není špatné.

Brambory z úspěšného záhonu byly sázeny do již kultivované půdy, která prošla třikrát procesem dvojitého rytí. Jaro, podzim, podzim. Při podzimní kultivaci byl do půdy zapraven hnůj o váze přibližně 20 kg/m2. První sezóna proběhla s česnekem, druhá sezóna začala až 1.5. zasazením brambor do dvou řádků.

Bohužel až pozdě mi došlo, že bych mohl zvážit i výtěžnost jednotlivých keříků - pro zjištění potenciálu. Příští rok, bude-li čas, se určitě polepším, aspoň u části jednoho testovacího záhonu.

Co si pamatuji a co mohu odhadnout.

U jednotlivých keříků polorané odrůdy se mi dařilo dobýt v průměru 6 - 10 kusů brambor solidní velikosti. Největší exempláře měly kolem 250 gramů. Některé keříky měly výrazně přes deset kusů brambor, nejvíce asi 17. Což je dle mého názoru z jednoho zasazeného bramboru více než solidní výsledek.

Počítám-li správně, pokud by takovýto výsledek nebyl stropem, ale průměrem, dostaneme se při použití 3 řádků do metrového záhonu při rozestupech cca 30 cm na potenciální výnos přes 30 kg! z m2, což v zásadě odpovídá údajům uvedeným v Jeavonsově knize How To Grow More Vegetables...

Je to reálné? Ač to vypadá na první, ale asi i další a další pohledy neuvěřitelně, nemůžu po letošní zkušenosti takové údaje jen tak shodit ze stolu.

Když jsem viděl brambory pod jednotlivými keříky vyskládané od těch cca 25 cm, což byla hloubka zasazení, až těsně pod povrch půdy, vypadalo to velice přesvědčivě.

Potenciál k takovým výnosům by při této metodě opravdu mohl být. Nehledě k tomu, že polorané brambory jistě nejsou nejvýnosnějšími možnými odrůdami, pozdní dají pravděpodobně z m2 ještě o něco více.

Nejzajímavější přirozeně je to, jak malé plochy  záhonů je zapotřebí  při použití této metody pro vypěstování dostatku potravin pro jednoho člověka. Jistě není ideální žít jen o bramborách. Také bych to nikomu neradil, nicméně výživnost brambor a snadnost pěstování je neoddiskutovatelná a i když je dvojité rytí velice namáhavou činností, věřím, že těch pár záhonků by si dokázal obhospodařit i méně zdatný člověk.

S ohledem na charakter výsadby je na této metodě nejnáročnější dobývání, takže doufám, že se mi podaří sehnat nějaký lepší nástroj na ruční sklizeň brambor, než klasické rycí vidle. :)


Každopádně jsem celý pln nadšení a očekávání do dalších let testování a výsledků. :).

Ilustrační fotografie:

zahrnuto 1.5.2017

osázeno 1.5.2017

sklizeno 2.-3.9.2017

*Celková plocha osázená bramborem činí kolem 65 m2. Cca dalších 16 m2, co bylo v první části pozemku - zde však bez čerstvého vyhnojení a pak dalších cca 15 m2 pod mulčem, opět bez hnoje.