Prozatímní poznatky z česnekové sezóny 2016/2017

Tuto sezónu jsem trochu zariskoval. Bohužel jak už bývá poslední dobou zvykem, nezískal jsem od pana Kozáka sadbu, kterou jsem potřeboval, ale jelikož jsem chtěl zase o něco rozšiřovat osázenou plochu, řekl jsem si raději něco než nic a přijal odrůdy, se kterými jsem doposud neměl úplně nejlepší zkušenosti a vyzkoušel jsem zase jednu odrůdu, se kterou byly zkušenosti nulové. :)

Zároveň z důvodu příliš suchého počasí během prvního dvojitého rytí u nových záhonů a zároveň velmi mnoha činností sahajících mimo pěstitelské aktivity jsem nedokázal připravit dostatek čerstvých záhonů a sáhl tak po využití velké části plochy osázené již v minulém roce - tedy ono hříšné sázení česneku po česneku. :)

Vedle toho se mi ani nepodařilo zamulčovat většinu záhonů, jako v předcházejícím roce, ale pouze cca dva a půl záhonů o ploše cca 20 m2.

Dá se říci, že bylo založeno na solidní neúspěch, ovšem realita je taková, že ačkoliv ještě nemám sklizeno vše, vypadá to, že i když nebudu trhat žádné rekordy, výsledek bude slušný, pravděpodobně odpovídající či mírně překonávající sklizeň z minulého roku a především úspěšný s ohledem na osvědčené odrůdy.

Které to jsou u nás ve 450 metrech nad mořem, v Železných horách a jílovité poměrně kamenité půdě kyselejšího ph a jižní svah.

Bjetin, Havran a Havel. Tyto tři odrůdy pěstuji už dostatečně dlouho, abych dokázal posoudit, že  se jim tu daří.

Co se dalších odrůd týče.

Anton ukázal určitý potenciál, Lukan asi to, co jsem očekával a u Slavinu uvidíme zítra, u Benátčanu za týden či čtrnáct dní..

Než budu pokračovat, trochu odbočím a rozepíšu se o všech použitých odrůdách a záhonech.

Bjetin z vlastních zdrojů, na cca 25 m2.

Anton prvosadba na cca 40 - 50 m2.

Slavin čerstvá sadba cca 50 m2.

Necelých 80 m2 Havranu  sadby z vlastních zdrojů na záhonech provedených dvojitým rytím první sezónu, z toho dva a půl záhonů zamulčovaných.

Havel vlastní sadba cca 80 m2 - záhony zpracované dvojitým rytím dvě sezóny, ale první sezónu bez kulturní plodiny. Předminulý rok jsem měl více záhonů, než bylo třeba. :)

Lukan - vlastní sadba cca 65 m2.

Havran - cca 11(15) m2 čerstvé sadby od pana Kozáka.

Havel  - cca 11 (15) m2 čerstvé sadby od pana Kozáka

Cca 90 m2 odrůdy Benátčan, opět čerstvá sadba. 

Plochu zkusím ještě aktualizovat, pravda je, že veškeré záhony v podstatě krokuji a co se šířky týče - není stabilní, záhony od cca 70 - 80 cm na šířku až kolem 1,5 m2

Dohromady tedy cca 450 m2. Solidní výnos v konvenčních podmínkách by byl 450 kg a více, slušný asi kolem 400 kg.

Pokud bych se měl řídit tabulkami od Johna Jeavonse a ohledy na pracnost zvolené metody, 450 kg asi není nic, čím by se bylo třeba dvakrát chlubit, přiznám se však, že s ohledem na dosavadní výsledky mě upokojí cokoliv kolem 400 kg a samozřejmě čím více, tím lépe. :)

Zpět k záhonům -  příprava na letošní rok začala jako vždy na jaře, prvním dvojitým zrytím nových záhonů, tehdy ještě na sucho, hnůj dorazil až v létě.

Podzimní rytí začalo od září a ukončil jsem ho koncem října, přesně 30.10.2017. Od listopadu začalo vysazování, zabralo to listopad, prosinec a poslední odrůda, naštěstí jarního česneku, vyšla až na konec zimy a začátek jara (březen), který byl letos opravdu dlouhý.

S ohledem na nezamulčovaný česnek mi přálo štěstí a rok přinesl u nás dostatek srážek. Zároveň jsem se tupě neřídil kalendářem a odrůdově udávanou dobou sklizně, ale podle optického vzhledu rostlin.

Bjetin s Antonem jsem sklízel dle kalendáře - začátkem července, Lukan cca akorát možná o pár dní dříve. S Havlem jsem ale začal už 6. července, tedy skoro 10 dní před doporučovaným termínem, skončeno 8. července.

Většina Havranu (60 m2) sklizena už 9. července, zbytek (cca 30 m2)  15.7.2017.

Zbývá sklidit Slavin (zítra) a Benátčan - dle kalendáře až začátkem srpna, možná začnu už příští týden a dle stavu porostu by se zřejmě nestalo až tak moc, kdybych začal již tento víkend.

Takže oproti minulému roku, kdy jsem zřejmě sklizeň díky řízení se kalendářem především u odrůdy Havel lehce přešvihl letošek proběhl cca včas, možná lehce předčasně, s ohledem na skladovatelnost lépe dříve než později.
 
Pro ilustraci přikládám pár fotografií těsně před započetím sklizňových prací - z 2.7. odrůda Havran a Havel (ta žlutější).

Zelenina

Jak jsem již psal v minulém příspěvku, zkusil jsem letos rozsáhlejší pěstování zeleniny.  Inspirací bylo dost, asi hlavním důvodem, kromě potřeby posunout  se dále, bylo, že mi konečně uvolňuje větší množství prostoru pro pěstování plodin.

Dříve podstatnou část prostoru zabíral česnek, v minulých letech vlastně také dýně a cibule.

Přes příliš zbrklý začátek brzy z jara se mi podařilo vypěstovat ze semínek vlastní sazeničky rajčat, klíčivost byla vysoká, v důsledku mé blbosti však došlo na vysokou úmrtnout vlivem příchodu chladného počasí v druhé polovině dubna.

Ještě 28.4. 2017 u nás napadl čerstvý sníh v množství větším než malém. :) Ovšem mrazíky byly  ještě v první půli května. Takže sazeničky měly opravdu co dělat, aby to rozdýchaly a spousta z nich to zabalila. I tak přežilo asi 11 sazenic rajčat z 47 vzešlých, přežily i chilli papričky, relativně slušně se popraly s chladem jalapenosky - přežilo 5, posléze 4, jednu jsem předal dále, v novém místě se ji však nelíbilo a rozhodla se zahynout. Habanerky dopadly ještě hůře přežily dvě z tuším 12 vzešlých.

 Takové fiasko mě nenechalo chladným a pustil jsem se do druhého kola předpěstování i přes asi dvouměsíční zpoždění to nedopadlo zle. Chytla se další semínka a i přes zpoždění to vypadá nadějně.

Kromě rajčat jsem se pustil do vysévání řepy, ředkviček, jarní cibulky, kedluben, hrášku, kukuřice, rukoly, nejhůře asi dopadl pokus s jarní cibulkou, velké fiasko byly také ředkvičky. Ano a melouny. No měl jsem příliš velké oči. :)

 Letos jsem po několikaleté pauze sadil i brambory, první v průběhu dubna a poslední snad koncem května či začátkem června, přesné datum si nepamatuju a co se evidence týče jsem nikdy nebyl extra důkladný.  Z 20 kg sadbových brambor byly použity dva balíčky po 5 kilech velmi raných a dva balíčky poloraných. Letos jsem vyzkoušel na většinu brambor metodu vycházející z biointenzivní metody a později sazené pod slámou, stejně jako během prvního neúspěného pokusu. V druhém případě šlo spíše o z nouze ctnost, jelikož bylo zrovna období sucha a už se mi nechtělo vytvářet další hluboce zrytý záhon. O to zajímavější třeba bude srovnání, pokud tedy druhý pokus opět nepožerou slimáci.

Neměl bych zapomenout ani na dýně a cukety. Co mě hodně ovlivnilo bylo pořízení knížky Carol Deppe - Nezdolný zahradník. Na základě této knihy jsem si posléze objedna semínka od Marka Kvapila. Rajčata Latah, ačokču, dýně Sweetmeat Oregon Homestead a cukety Costata Romanesco.  Z rajčat se chytlo asi 7 či 8 semínek z 15. Dýně 2x a nejlépe cukety - 4 z 5.

Ještě než jsem obednával z permasínek, zkoušel jsem dýně Blue Hubbard, cukety žluté a melouny sugarbaby, až na Blue Hubbard, kterému se, zdá se, daří dobře, ostatní dopadlo zle.

Novinky z ŽH

Po další delší pauze přidávám další příspěvek. Myslím, že už bylo na čase. :) V letošním roce konečně došlo na rozšíření pěstovatelských aktivit a ačkoliv stále dost zaostávám za možnostmi, ve srovnání s minulým rokem jsem se docela polepšil. :)

V čem stále zaostávám, a na čem bych měl zapracovat, je vytváření nového obsahu na tomto blogu a že tentokrát opravdu je co psát. :)

Zkusím stručně shrnout první polovinu roku - na jaře došlo na masivní obohacení sadu o novou výsadbu.

17 nových jabloní (staré odrůdy), 8 broskvoní, tři kdouloně, 4 oskeruše, 4 granátové jeřáby a mišpule. Pominu-li zakládání živého plotu, je letošní rok zatím rekordní.

Přitom se tak stalo vlastně omylem, do jisté míry jsem zduplikoval objednávku stromů, s výjimkou broskvoní, kde s ohledem na podmínky moc nepočítám s úspěchem, jsem tomu rád.

8 jabloní jsou na semenáčových podnožích - takže je nechám narůst do vysokokmenů či polokmenů, korunu jsem zatím netvořil

9 jabloní - druhá várka - zákrsky. Tedy snad by měly plodit již příštím či přespříštím rokem.

Co se granátových jeřábů a oskeruší týče, to je další pokus, uvidíme co to udělá, pokud ptáci ponechají nějaké plody a pokud bude chutnat, možná jimi obohatím živý plot. Dorůstají 4 - 6 m, což považuji za ideální velikost pro tyto účely.

Kdouloně jsem sázel na "objednávku". :)

Velice potěšující je, že se mi konečně po 5 letech rozdivočel živý plot. Už získává obrysy a teď už by to tedy mělo být jen lepší a lepší.

Bohužel mám dost velké potíže se slivoněmi, kterých jsem zasadil docela dost, ale ať už jarní mrazy, či nějaké jiné komplikace, plodů je stále pomálu, přitom květu nasadily hodně.


Toť asi vše ohledně stromů a keřů. Přiložená fotografie ukazuje stav ovocné výsadby čerstvě po založení - 21.3. 2017.

Dvojité rytí a dýně. :)

Vedle česneku pěstujeme v menším měřítku i další zeleninu, jelikož je to pro vlastní potřebu, nemáme potřebu to vážit, ale dýně jsme si zvážili. :)

Takže mám další statistiku k metodě dvojitého rytí - 34 kg z cca 9 m2, tedy cca 3,8 kg z m2. Momentálně sice dorůstají ještě další dýně, ale pochybuju, že z toho bude nějaká větší váha.

Jak je vidět z ilustrace, jde o klasické dýně. V minulých letech byl na záhonu s dýněmi česnek.

Aspoň u dýní se tedy podařilo překonat základní tabulkové výnosy - jsme přibližně uprostřed základní a střední úrovní pěstitelství (dle "How to Grow More Vegetables....". :) Pravda je, že jsme se ani nepokusili dodržet udávané rozestupy mezi rostlinami, ale i tak je výsledek dle mého názoru slušný. :)

Podle odkazu bychom museli k zajištění dostatečné denní dávky kalorií spotřebovat přibližně 5 kg na den. ;) Tzn. při dosaženém výnosu potřebujeme cca 480 m2 dýní na zajištění potravy pro jednoho člověka na jeden rok, ovšem za předpokladu, že bychom dokázali spotřebovat dýni celou, bez odpadu.Velkoplodé dýně asi nejsou na tohle ideální, takže si plochu můžeme navýšit o třetinu až polovinu, protože velká část bude odpad. Tzn, rázem jsme v lepším případě na nějakých 600-700 m2 na jednoho člověka. Na druhou stranu dýně mají slušnou trvanlivost a mohou pomoci překlenout zimní a jarní období, kdy zrovna nic moc neroste, spolu s brambory, případně i topinambury, ty poslední sice nemají tak dobrou skladovatelnost, na druhou stranu je ani není třeba skladovat, jelikož vydrží v půdě. :)

Bohužel pokusy s bramborem ani topinamburem jsem zatím neprováděl. :)

Ohlédnutí za česnekovou sezónou 2015/2016

Po lety získaném realismu jsem si říkal, že budu spokojen, podaří-li se mi překonat metu 300 kg sklizně česneku. Nevyšlo to jen těsně, tedy zůstávám v naději na světlé česnekové zítřky..

Celková sklizeň - cca 295 kg (možná ještě vykopu něco zapomenutého, ale 5 kg to asi nebude, uvidíme.

havel - 102,11 kg ze 4052 stroužků a 35,75 kg sadby, čistá váha stroužků 33,08 kg, průměrná váha cibulí 25,2 gramů.
havran - 73,22 kg ze 3294 stroužků a 33,92/32,34 kg, průměrná váha cibulí 22,23
bjetin - 42 kg ze 1800 stroužků a 10,83 kg/8,87 kg sadby, průměrná váha 23,3 gramů
lukan - 77,22 kg ze 3615 stroužků a 20 kg/18,02 sadby, průměrná váha 21,3 gramů.

Musím říci, že jednotlivé odrůdy letos dopadly vzácně vyrovnaně, k mé nelibosti...

Minulý rok mě namlsala odrůda havel průměrnou váhou 40 gramů, letos se nic podobného neopakovalo.

Pro zajímavost - průměrná váha stroužků u odrůd lukan a bjetin byla cca 5 gramů, průměrná váha stroužků u odrůd havran a havel se pohybovala od 7,34 až do 11 gramů a přesto jsou výsledky nezávisle na velikosti sadby srovnatelné.

Zdá se být stále pravděpodobnější, že půdní a povětrnostní podmínky hrajou mnohem větší roli než průměrná váha stroužků, což přirozeně nabádá k testování do dalších let..

Má statistika není zcela přesná, ledacos se mi letos pomíchalo, ale rozhodně nedošlo k chybám v řádech. +- vše sedí.

Z pěstitelského hlediska vzhledem nízkému množství stroužků v poměru k množství sadby u odrůd havel a havran dopadly nejlépe odrůdy lukan a bjetin.

Ze spotřebitelského hlediska je však jasné, že havran a havel vycházejí lépe. :) 25/6 a 22/6 vychází lépe než 23,3/8 či 21,3/8-17.

Ještě poznámka k biointenzivnímu hospodaření a dvojitému rytí. Dvojité rytí používám zatím na všechny záhony, mám i pokusy s velmi hustou výsadbou dle tabulek z knihy "Grow Biointensive".

Jaký byl výsledek?

U pokusného záhonu jsem ze 497 stroužků sklidil cca 10 kg česneku na ploše cca 9 m2. Záhon byl už po léta jednostraně osazován česnek, což mohlo mít vliv na sklizeň. Nepochybně i mělo, jelikož se na tomto záhonu ve větší míře rozšířilo sklerocium, byť ne tak, aby zcela znehodnotilo pokus (možná 0,5 kg odpadu? )

Při průměrné váze lehce přes 20 gramů na cibuli vidíme, že hustá výsadba i přes nepříznivé okolnosti nedopadla výrazně hůře než výsadba ve větších rozestupech, byť je to daleko za očekáváním, které metoda vzbuzuje.

Na druhou stranu stále jsou takové výnosy na plochu o něco lepší, než bývá obvykle udáváno jako výborný výsledek - tedy 1 kg z metru. Pokud tedy nic jiného, je pozitivní dopad aspoň v úspoře místa. :)

Na sezónu 2016/17 budu pokračovat s pokusy ve větší míře.

Společenstvo růže dužnoplodé a rakytníku. :)

Už je to pár let, co jsem vysázel růže dužnoplodé, zaujaly mě na základě výletu za mnohem zkušenějším kolegou QNX v počátcích mé zemědělské anabáze.  Než jsem na ně narazil v terénu, sázel jsem spíše na růži svraskalou, nicméně zdá se mi, že růže dužnoplodá ji předčí jak co se týče velikosti, tak co se týče chuti.


Tyto růže nepatří k rostlinám, co by tvořily obrovská houští, tedy ve srovnání s klasickou planou růží šípkovou, na druhou stranu, z těch, co jsem sázel výrazně vybočuje jeden exemplář vysazený poměrně blízko samičky rakytníku řešetlákového. :)

Někteří jistě vědí, ale ti co nevědí, rakytník patří k rostlinám, které mají vedle své zdravotní prospěšnosti další obrovský klad, dokáží obohacovat půdu v okolí o půdní dusík.



Jak to funguje ve stručnosti zde. 

Poznámka k fotce ze sklizně - nejde o úrodu z této jediné růže,  mám jich vysázeno mnohem více, ale je určitě jasné, že z velké růže je mnohem více šípků než z těch, co jsou poloviční či menší. :)

Prozatímní poznatky z pěstování česneku sezóna 2015/2016:

Podstatná část sklizně probíhala od 16.7. do 21.7.

Zatím nedokážu pořádně odhadnout, jak velký bude výnos (doufám, že aspoň 300 kg), ale už teď mohu přinést pár zajímavých informací.

Předminulý rok jsem se poprvé odvážil využít mulčování na rozsáhlejší plochu, tehdy šlo o cca 60 m2. K rozhodnutí jsem dospěl na základě četby odborné literatury..;) Tedy knihy Growing Great Garlic od Rona L. Engelanda. Na rozdíl od něj jsem mulč nechal až do sklizně, autor jej odstraňuje v době přibližně měsíc před sklizní, aby umožnil česneku co nejlepší podmínky pro dozrávání.

Potvrdil jsem si, že český česnek mulčem proroste stejně dobře jako ten americký;), navíc cibule měly zcela srovnatelnou velikost s česnekem nemulčovaným a opečováným ručním pletím.

Na základě zkušenosti jsem se rozhodl zamulčovat podstatnou část záhonů. Cca 265 m2 z cca 330 m2. Po prvních třech zamulčovaných záhonech jsem si uvědomil, že možná pokrývám záhony až v příliš silné vrstvě a zbytek jsem překryl jen tak, aby k došlo k úplnému zakryt, ale bez vrstvení.

Novinkou letošního roku je lukan, který byl sázen jen do tence pokrytých záhonů, tudíž nemohu posoudit, co by raději. Nicméně mám srovnání odrůd havran i havel. Obě odrůdy vykázaly mnohem lepší předsklizňový stav v záhonech pokrytých silnější vrstvou (po slehnutí cca 3-4 cm). Havran se dokázal poměrně dobře vypořádat i s vrstvou tenkou - značná část porostu byla ještě relativně zelená. Havel s tenkou vrstvou mulče byl ale o dost zaschlejší i přes to, že dle informací od šlechtitele by měl být sklízen kolem 20. července, zatímco Havran už kolem 15.

Nicméně značná část porostu zamulčovaného silnou vrstvou mulče jak v případě havrana tak i havla jevila dost známek toho, že by v zemi klidně ještě týden vydržela - hodně rostlin mělo ještě 5 - 6 zelených listů, občas i 7. Ohledně velikosti cibulí platí, že v průměru největší byly jak u havla tak u havrana právě pod silně zamulčovaným česnekem.

Co se týče metod, jak už u mě za ta léta bývá zvykem, pro přípravu záhonů jsem použil dvojitého rytí. Nejprve na jaře 2015 a pak ještě jednou v průběhu září a října, kdy jsem spolu s rytím do země zapravoval kravský hnůj od místních zemědělců (jde o součást metody, ideálně kompost, ale tolik kompostu jsem neschrastil). Minulý rok jsem ani nepoužil zelené hnojení (svazenka vratičolistá), bylo velké sucho. Vlastně tam, kde jsem jej použil, vzešlo až následující sezónu spolu s česnekem. :D

Když uvážím, že česnek byl sázen do záhonů, kde ještě několik let dříve nebylo nic než prostá louka a ještě dříve jen klasické pole od zemědělců, půda za sucha tvrdá jak kámen, sotva jedna žížala na rýč a se spoustou kamení, tak je vidět, že tyto metody, ač velice pracné, mají opravdu hodně do sebe.

Kdybyste viděli těch žížal, co bylo v česneku a pod mulčem, srdce každého milovníka přírody musí při takovém pohledu zaplesat. :)

Jako každý rok i letos se staly chyby, z kterých snad přijde poučení - musím si dát pozor a sázet česnek dále od krajů, sice si tím trochu snížím výnos na plochu, na druhou stranu budu moci snadno odstraňovat krajovou trávu, právě v krajích byl česnek stejně většinou malý a navíc se to obtížně udržuje. V podstatě jsem na údržbu těch krajů nakonec rezignoval, jen jednou jsem se to zkusil pokrátit.

Každopádně pokud už po prvním roce byl tak krásný výsledek, nezbývá než se těšit na další léta...:)

Abych však jen nechválil, už asi čtvrtým rokem mám záhony, kde pěstuju česnek v rozporu s doporučovanými pravidly stále na stejném místě. Z původních cca 70 m2 jsem to rozšířil na 200 m2, posléze ubral na cca 100 m2 a nakonec minulý rok dále ubral na cca 40 m2.

Ze 40 m2 jsem u jednoho cca 8 m2 velkého záhonu vysázel cca 500 stroužků v rozestupech 11x11, tentokrát bez přerušení zeleným hnojením, a čekal jak to dopadne. Vzdálenost byla zvolena na základě knihy Growing More Vegetables....od Johna Jeavonse, z této knihy s mnohem delším názvem, než jsem uvedl, mám dvojité rytí, nicméně zatímco dvojité rytí se jednoznačně osvědčilo, takto malé rozestupy zdá se nikoliv, byť to může do značné míry být jednostranným vyčerpáním půdy. Bude zajímavé zjistit výnos na m2, jestli se to přiblíží ke 2 kg z metru, každopádně na základě výsledku mohu říci, že tyto rozestupy se s ohledem na velikost česneku prozatím nejeví jako dobrá volba, každopádně pokusy budu dělat i v následujících letech.

Abych to shrnul, zatímco po prvních dnech sklizně jsem byl rozpačitý, po tomto týdnu jsem ohledně pěstování pln optimismu. :)

Další informace budu vědět až po zvážení/prodeji česneku, tak doufám milé čtenářky i čtenáři, že objednávky se jen pohrnou, ať mohu co nejdříve dát vědět o svých celkových úspěších i neúspěších.;)

Dodatek: Ještě důležitá informace k překrývání slámou, málem bych zapomněl na jeden z hlavních důvodů, proč vlastně mulčuju a proč mulčovat, nemusíte odstraňovat plevel, případně nemusíte používat herbicidy. U tenké vrstvy bylo znát, a je to vidět i v albu, že si plevel prorůstá poměrně snadno. Oproti tomu silná vrstva už byla docela oříšek. V obou případech jsem plošné odplevelování neprováděl - částečně z lenosti, částečně ze zvědavosti.

Co vyplynulo, pokud je dobře připravená půda s dostatkem živin, nemusí mít mírné až střední zaplevelení až tak hrozné důsledky na velikost cibulí, ale jak již jsem psal výše, silnější vrstva mulče vyšla z testování nejlépe.

Fotografie vložené níže vystihují, jak dopadl silněji zamulčovaný záhon. Kolečka vystihují sklizeň z plochy cca 12 m2 - krásný je ten poměr, plné kolečko pěkného středního a většího česneku a druhé kolečko, kde je zabrána sotva třetina, česneku malého.