Vyvýšené záhony 2019 - počátek zarůstání

Od počátku dubna jsem se pustil do masivní "výstavby" vyvýšených záhonů, které by za ideálních okolností měly omezit nutnost rytí čistě na období, kdy budu pěstovat okopaniny.

Tempo rytí by určitě mohlo být vyšší, ale i tak se zatím daří celkem plnit, co jsem si předsevzal, i když faktická užitná plocha  je nižší, protože zahloubené uličky také zabírají dost místa, na druhou stranu, i uličky mohou být aspoň částečně využitelné pro některé plodiny - plazivky jako dýně a cukety. :) 

Zbývá počkat, jak to bude vypadat v praxi.

Když jsem se po vyhotovení prvního bloku pustil do výsadby a výsevu, začal jsem od horní části a postupoval dolu - nejprve semínka po jednom, dýně sweet dumpling, posléze hokaida a nakonec z vlastních zásob Sweet Meat Oregon Homestead, mělo by to být poměrně čisté, ale s ohledem na to, že minulý rok bylo v porostu i pár jedinců jiných odrůd, mohlo dojít k příměsi, to se uvidí po sklizni.

Abych měl jistotu, že mi něco vyklíčí a jelikož semen bylo dost, sázel jsem po dvou a dokonce jsem většině dýním vysetých přímým výsevem ani nijak extra neulehčoval podmínky pro vyklíčení - jen prokypření půdy a leckde ani to ne. Trvalo to déle, než jsem doufal, nicméně i přes to semínka vyklíčila, bez dodávané zálivky a z velké části ve dvou exemplářích takže budu muset provést selekci. :)

Pokud přežijí ve zdraví vedra příštího týdne, mohlo by to dopadnout docela dobře.

Letos se mi prozatím potvrdilo, že dýně z přímého výsevu jsou bez problému konkurenceshopné vůči předpěstovaným, dokonce se zdá, že to zatím vypadá lépe. Samozřejmě, některé exempláře vypadají skvěle, jiné sotva přežívají, ale i tak s ohledem na to, že šlo o celkem ledabylý pokus, není dosavadní průběh špatný. Pokud přežijí následující období a začnou se pořádně plazit, mohly by mít vyhráno, protože z hnojivého mulče by mohly získat živin dostatek a prostoru na rozrůstání mají také mnoho.

Co je už nyní jasné - použité osivo pochází z dýní, kteřé byly schopné přežít i během loňského extrémně suchého roku bez zálivky a zároveň utvořit použitelné dýně.

Kromě dýní testuji záhon i rajčaty - využil jsem rad Calor Deppe a otrhal větší část lístků, aby rajčata byla utopena řádně do hlíny, v tomto případě to bez předpěstování nešlo, a začal rostliny postupně přesazovat do pole. Po odečtení ztrát vzniklých špatnou manipulací skončilo v pokusných záhonech cca 27 keříčků rajčat a i přes poměrně pozdní předpěstování a chyby ze začátku již pilně tvoří plody. Většina rostlinek si lebedí ve vyvýšeném záhonu o výšce dvou drnů a dno jsem ještě prokypřil na hloubku rycích vidlí - kam to šlo. Hlubší vrstvy půdy byly krásně vlhké a tak to vypadá, že by se rajčátkům mohlo dobře zadařit i bez zalévání, nicméně na rozdíl od dýní dostaly do startu jednu dávku konví, snad s výjimkou těch přesazovaných před dešti. :)

V letošním roce jsem se pustil do pěstování odrůdy siberian, latah, stupické polní rané a nově indigo blueberries. První várka odrůdy siberian pochází z výsevu ze 14.3.2019 - byla poněkud poškozena nešetrnou aklimatizací po přesunu z pokoje do venkovních podmínek. Ve stejnou dobu jsem předpěstovával i první várku latah a tam to bylo tak špatné, že byla úmrtnost 100%, siberian si naštěstí zvykaly postupněji, takže 5 či 6 kousků to dotáhlo až na pole. :) Prvních 5 jsem přesadil do pole 21.5.2019 a u těchto průkopníků dokážu identifikovat odrůdu předem, pak už v tom začal být nepořádek, protože u dalších várek jsem pomíchal latah a siberian a i nově zkoušenou odrůdu indigo blueberries. Stupické polní rané je naštěstí natolik odlišné, že jej nelze s jinými použitými odrůdami zaměnit. :)  Ostatní šly na trvalé stanoviště 5.6.;6.6.;8.6. a 9.6.2019 - dohromady 27 kousků, ale zkusím ještě překontrolovat.

 Po první neslavné várce latah a siberian následovala další 31.3.2019 - 22 semínek indigo blueberries, 14x stupické polní rané a 12x další várka latah.

Poslední zbytky semínek jsem vysel a začal předpěstovávat až v druhé polovině dubna  - 21.4.2019 - 3x stupické polní rané a 5x latah. Tím mé rajčatové experimenty skončily. Zajímavé je, že se potrvrdily informace od Carol Deppe - pokud není dost prostoru na předěpstování, opravdu stačí začít až někdy koncem března či začátkem dubna, rajčata to dokáží dohnat, i kousky, které jsem vysel v druhé polovině dubna se nakonec dost rychle rozjely a začaly dohánět, co zameškaly. 

Dýňoviště

Pokud se mi nepodaří vyřešit předpěstovací prostory, nejlépe tedy asi  bude, vybrat si od každé odrůdy pár exemplářů, kterým se vyplatí

věnovat dost času předem a získat u nich dřívější odrůdu a pro případné pěstování ve větším měřítku není třeba až tak moc spěchat.

Rajče i s plody, každý řádek je osázen jedním keříčkem a řádek prvních jich má dokonce více. :)

Kromě toho jsem vysadil nějaké exempláře i blíže k domovu - zbytkové rostliny - různého stavu, celkem tedy skoro ke 40 rostlinkám, ale i to budu muset zkontrolovat. S ohledem na množství vysetých rostlin to není žádný zázrak, s ohledem na možnou spotřebu více než  dost, s ohledem na možný prodej - to se uvidí. :)  

brambory sezóna 2019 první část

Minulý rok jsem věnoval bramborám opravdu velkou dávku pozornosti. Byl to první pokus o vypěstování většího množství brambor, s ohledem na podmínky ho určitě mohu hodnotit jako pokus úspěšný.

Dnes jsme za polovinou června a s výjimkou sadbových jsem nekoupil ani kilogram brambor v obchodě a s ohledem na stav porostů v poli to vypadá, že ten týden až čtrnáct dní do prvního vyrýpání to v krajním případě vydržíme bez brambor. :)

S ohledem na mírný a na zimu bohatý průběh zimy přežily zapomenuté hlízy i v záhonech, kde jsem pěstoval v minulém roce, takže to budou první, které přijdou na řadu. :)

Jelikož jsem se vrhnul na velkovýrobu záhonů, většinu svého brambořiště jsem připravil částečně z pohodlnosti a částečně z důvodu rychlé přípravy pomocí grelinette a brambory si s tím i letos poradily - cca 120 m2.

 Menší část jsem zasadil počátkem dubna - první záhon pomocí grelinette - 30 m2,  další dva bronzovým rýčem - cca 60 m2 a zbylých 90 m2 opět pomocí grelinette. Valnou část na přelomu dubna a května. Všechny záhony jsem pečlivě zamulčoval hnojem a musím říci, že to vyšlo tak akorát - spolu se záhony, které jsem připravoval od jara v horní části.

Tedy 14 tun hnoje vyšlo na cca 400 m2. Jde o velmi hrubý odhad, protože jsem letos místo zatravněných pásů začal provádět  u nových záhonů zahloubené uličky a šířku uliček je třeba odečíst od celkově zryté plochy.

Co se týče odrůd - je v tom letos poněkud chaos - cca 47 kg je odrůda Sunita - v podstatě jediné, co zbývalo, když jsem se vydal na nákupy sadby a dalších cca 63 kg různých odrůd z vlastních zdrojů - Adéla, Malabor a Dita. Bohužel se mi to podařilo důkladně promíchat, takže s výjimkou Sunity to půjde zjistit jen odhadem, či porovnáním s loňským rokem či fotografiemi odrůd z netu - pokud se mi to bude chtít řešit. :)

Na závěr přikládám několik fotografií aktuálního data - ze včera.

Zimolez kamčatský

Na základě letošní sklizně usuzuji, že tento keřík si zaslouží samostatný příspěvek. :)

Když jsem jej před lety sázel, měl jsem dva důvody -  raná sklizeň a údajná chuťová podobnost s borůvkami bez nutnosti umělého udržování kyselé půdy.

Až do minulého roku jsem keříky bral spíše jako takovou kuriozitu, úžasné první jarní ovoce, kterého nenasbírám mnoho, ale potěší.

Minulý rok mě příjemně překvapila odrůda duet - opravdu velké plody a poměrně bohatá sklizeň, letos i odrůdy ostatní - takto osypané keříky totiž nepamatuji.

Ačkoliv sklizeň je časově dost náročná, myslím, že s ohledem na zmíněné klady a nenáročnost tohoto keříku se vyplatí dám jim na zahradě prostor.

Po letošku začínám věřit, že 3 kg z jednoho keříčku se opravdu dají sklidit a co více - napadlo mě konečně, že by nebylo od věci, najít si, jak je to s obsahem vitamínů a dalších užitečných látek v plodech a zjistil jsem, že zimolez patří ke keříkům, které se z hlediska obsahu plodů rozhodně nemají zač stydět. :)

Životnost keře by měla být až 40 let.

Podrobnosti stručně:

https://www.healwithfood.org/health-benefits/blue-honeysuckle-berries-nutrition.php

Obsáhle:) :

https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=36575

Bohatě osypán. :) 29.5.2019 - přičemž už uzobávám pěkných pár dní. :)

Novinky z Železných hor 2019 a dále

Největší změnou v letošním roce i následujích letech bude pravděpodobně celková změna koncepce směrem k intenzivnějšímu pěstování a doufejme zúrodňování půdy, snad i větší pestrosti.

V prvních pěti letech od koupi pozemku jsem měl horní část pozemku vyhrazenu pro postupně vznikající ovocný sad, spodní pak na záhony se zeleninou, nejprve hlavně česnek, následně i pokusy s dýněmi a brambory, střídání záhonů a zatravněných uliček.

Z praktických důvodů jsem se rozhodl k větší změně - zatravněné uličky mají svůj estetický klad, ale musím přiznat, že to je v současné podobě poněkud nepraktické.

Horní část pozemku sice vypadala také lépe zatravněná. Na druhou stranu, než vyrostou osázené stromy do velikosti, která ztíží (a třeba také ne) pěstování čehokoliv jiného, než trávy, ještě to klidně takových deset let potrvá a proč si nezkusit pohrát se zúrodněním celkového pozemku, i kdyby stromy v budoucnu pěstování neumožnily, určitě uvítají důkladně zpracovanou a prohnojenou půdu. Navíc si myslím, že nemám tak hustou výsadbu, aby se mi tam kromě stromů nic nevešlo. A kdyby to výhledově nezvládala zelenina, záložní plány mohou být třeba rybízy, protože ty snesou i velmi stinné podmínky a zároveň nejsou háklivé na aleopatii ořešáků. 

Třebas to celé bude fungovat podobně jako agrolesnické metody. :)


Takže jsem se rozhodl použít inspirovat u části zkušenějších zahradníků a vytvářet kombinaci vyvýšených záhonů a zahloubených uliček - záhony vznikají obrácením travního drnu do spod, takto jsem zakládal nové záhony každý rok, kromě toho ale přidávám další vstvu navrch takto vzniklého záhonu, tedy základní záhon je vysoký na dva travní drny položené na sebe, další výšku získávám zamulčováním povrchu kravským hnojem.

Záhony jsou široké většinou něco mezi dvěma a třemi stopami, mezi jednotlivými záhony je zahloubená ulička široká tak, aby se dalo projet s kolečkem.

Nově založené vyvýšené záhony

Tuto sezónu bych chtěl ve vyvýšených záhonech zkusmo pěstovat dýně, cukety a snad i nějaká rajčata a třeba i další zeleninu. Z minulého roku mám vyzkoušeno, že dýně, pokud mají k dispozici hnůj, dokáží prosperovat i bez zalévání, navíc budou mít více prostoru na rozrůstání. Dříve se musely spokojit se záhonem a po přelezení skončily v trávě, nyní mají šanci cestovat po celé ploše a v případě nutnosti se zachytit úponky i v zahloubených uličkách, v trávě jim to opravdu nešlo. :)

Na podzim pak na část takto vzniklých záhonů osázet česnek, pokud to umožní stav, dostatečné rozložení drnů, a na jaře další část s brambory.

Taková struktura záhonů samozřejmě umožňuje další a další pokusy - pokud by to bylo prakticky uskutečnitelné, vyplnit třeba část zahloubených uliček hnojem a zkusit pěstovat i v nich, případně jinou část uliček osadit něčím méně náročným na podmínky a nebo prostě vysét do zahloubených uliček zelené hnojení.

 Klíčové samozřejmě je, zachovat obslužnost záhonů, počítám, že odplevelování se nevyhnu tak ani tak. :)

Pokud bude vše fungovat tak, jak si to představuji, takto vzniklé záhony by měly být každým rokem úrodnější, kromě prvotního rytí už by žádná takto fyzicky náročné práce následovat neměla pouze doplňování hnoje a mulče dle potřeby, sázení, výsev.

Zahloubené uličky by měly fungovat jak na zachytávání "přebytečné" dešťové vody, tak pojímání půdy v případě eroze ze záhonů a zároveň zachytávání odplavených živin z hnoje použitého na zamlčování. Doufám, že největší díl práce na za mě nakonec odpracují žížaly. :)

  Třeba se i  těmito brutálními metodami dopracuji k "bezorebnému" hospodaření, což by bylo vynikající :) A samozřejmě
tu největší dřinu si odbýt, dokud je dostatek sil. :) 

Zatím mám představu, že zůstane i pár tisích metrů travní plochy na sekání a stále myslím na nádrž na vodu, která by se nádherně vyjímala v dolní části pozemku, prozatím jde však stále o hudbu budoucnosti. :)

Pokud to fyzicky a plošně ustojím, v blízké budoucnosti bych se rád dostal  aspoň  na 2000 m2 záhonů, ideálně 2500 - 3000 m2, aby bylo možné dostatečně uplatnit střídavé hospodaření. Teoreticky by to mělo být relativně stihnutelné během dvou let, ale jak už se mi mnohokrát ukázalo, člověk míní, život mění a jedna věc je příprava a druhá údržba. :)

Novinky z Železných hor za rok 2018 a 2019

Už je to pěkných pár let, co jsem začal hospodařit na větším (2013) a ještě více vody uplynulo od dob, kdy jsem v Železných horách pořídil první metry a začal řádit.

Důvodů byla spousta, v podstatě taková kombinace idealistických a praktických důvodů. Idealistická touha měnit v praxi něco k lepšímu, praktická snaha zajistit pro sebe a rodiče zdravější potraviny i chuť živit se něčím, co mě baví a že mě baví pěstitelské aktivity, to jsem si každý rok ověřil znovu a znovu.

Ledacos se určitě dalo udělat lépe, zpětně si říkám, že jsem se neměl tolik upínat na česnek, ale snažit se o pestřejší produkci, hlavně s ohledem na rodinné potřeby.

Nakonec se mi dařilo v tomto směru podniknout nějaké pokroky, ale všechno šlo určitě pomaleji, než mohlo.

Když shrnu své snahy o potravinovou soběstačnost a prodej přebytků - ověřil jsem si, že dokážu vypěstovat celkem solidní množství základních potravin - brambory a dýně. Obojí ideální plodiny na překlenutí zimy - skoro všechny brambory z koupené sadby i vlastních zásob jsem zasadil s pomocí mamky 1.  a 2. května. Zbývá ještě do deseti kg podle chuti a ještě zbylo nějakých 15 kg na jídlo, než bude nová sklizeň.

Takže co se týče brambor úspěch - 100% soběstačnost.

Dýně - jeden kousek Sweet Meat Oregon Homestead mi stále v klidu sedí v pokoji, tedy opět 100% soběstačnost.

Uvidíme, co vyleze z ponechaných semínek a že jich nyní mám opravdu mnoho. :)  Nevím, jestli budu čekat do další sklizně, jasné ale je, že i dýně je další plodinou, s jejíž pomocí se za vhodného uskladnění lze dočkat zimy, přitom nestačí nic více než běžná pokojová teplota.

Ostatně ani brambory nebyly skladovány v ideálních podmínkách a přesto vydržely.

Kromě toho vydržely dosud i dvě cukety Costata Romanesca - ponechané na osivo a tam se uvidí, jestli se odhodláme ke konzumaci.

Samozřejmostí je plný sklep naložené řepy, okurek a dýně, vydržela cibule i česnek, byť to druhé s obrovskými zrátami a u cibule je jasné, že letos ve velkém pěstovat nebudu - nebylo to zcela v souladu s mými plány na letošní rok.

A pokud to půjde dobře, mohl bych se letos dočkat i první větší úrody švestek, stromy už krásně kvetou pěkných pár let, bohužel to jsou zrovna odrůdy, které jsou náchylné na pilatku, ale to jsem letos pořešil na základě rad z facebooku permakultury postřikem z hořkoně obecné. Takže k broskvím, šípkům, mirabelkám a rybízu by mohlo přibýt další užitečné ovoce.
 
Trochu mě  zklamal rakytník, o jehož odolnosti jsem měl příliš optimistické přestavy, přitom jeden už mi tam dosti skomírá.

Těší mě arónie, které mají úžasnou úrodu, pokud nesklidí ptáci a přitom je to opravdu krásný keřík a pomalu začínám oceňovat zimolez kamčatský, určitě to není rostlina, kterou by bylo dobré brát jako základ, ale doplnění je to příjemné a některé odrůdy mají až překvapivě velké plody, fakticky může zastoupit borůvky bez nutnosti kyselé půdy.

Během letoška krásně nakvetly i zákrskové jabloně, jestli z toho bude aspoň pár jablek, budu rád, už by pomalu mohly, protože mišpule mi prvně zaplodily už minulý rok. :)

Budu rád a doufám, že se znásobí i úroda vlastních vlašských oříšků.

Minulý rok se bohužel ukázalo, že funkční foliovník není v ŽH úplně jednoduché udržet, sice byl skvěly na pěstování okurek a rajčat, povětrnostní podmínky na podzim s ním však udělaly krátký proces a letos to tedy prozatím nechám plavat a zkusím využít spíše jižního svahu a z toho plynoucího oslunění.

O ostatních plodinách se pokusím informovat průběžně. :)

Pro ilustraci přikládám celkový pohled na větší část mého hospodářství. :)

Jak vidíte, už to pomalu začíná fungovat jako krajinotvorný prvek, ovšem ten živý plot bude chtít ještě v mnohém vylepšit, pravda, na to jsem měl myslet již dříve, naštěstí nejsem snad tak stár, abych se nedočkal "hotové" podoby. :)

Celkový pohled na hospodářství

Česnek sezóna 2017/2018 část třetí

Už poměrně dlouhou dobu mám za sebou sklizeň česneku, k celkovým součtům jsem se dostal až poměrně nedávno - minulý týden.

Pokud jsem minulý rok doufal, že sázka na osvědčené odrůdy i za cenu menší osázené plochy mi letos přinese úspěch, musím přiznat, že výsledek je poněkud za očekáváním. Na druhou stranu dá se předpokládat, že nebýt toho, vše by do dopadlo mnohem hůře.

Bohužel nebudu mít zcela přesná čísla, protože odrůdy Stanik a Blanin jsem neprozřetelně zasadil do zbytku porostu a očekával, že to budu schopen rozlišit, nestalo se. Pokud budu ještě někdy testovat či rozpěstovávat jiné odrůdy, nechám to na samostatné záhony.

Množství zasazených stroužků jiných odrůd je však tak nízké, že to na celková čísla nemá až takový vliv.

Co se týče hlavních odrůd - zdá se, že aspoň na mých pozemcích už mohu vyhodnotit něco jako dlouhodobou zkušenost.

I letos dopadla z hlediska průměrné váhy lépe odrůda Havel - 24 gramů, je to tedy s příměsí Bjetinu, ale to nehraje na výsledku zásadní roli - 386 stroužků.

Celkem jsem sklidil cca 122/123 kg z 4739 (jen Havel)/5125 zasazených stroužků s Bjetinem.

Odrůda Havran dosáhla průměrné váhy 21,78 gramů s příměsí Staniku a Blaninu - 240 a 112 stroužků.

Celková váha 135,57 kg z 6223 stroužků.

Několik zajímavostí - váha odrůdy Havel po stroužkování 36,03 kg, tedy průměrná váha zasazených stroužků 7,6 gramů.

Odrůda Havel a Bjetin byla čistě z vlastních zdrojů, jelikož sadba nebyla k dostání. V podstatě to tak bylo už druhým rokem za sebou, jelikož předminulý rok sice nějaký Havel byl, ale pouze menší množství.

Bjetin - 386 stroužků o průměrné váze 6,63 gramů.

Váha odrůdy Havran po stroužkování 53,13 kg, průměrná váha stroužků  9,05 gramů.

Odrůdu Havran mohu rozdělit na dvě kategorie - čerstvá sadba -  3154 stroužků o průměrné váze cca 10 gramů.

Sadba z vlastních zdrojů - 2717 stroužků o průměrné váze 7,86 gramů.

Bohužel z důvodu živelného zaskladnění části menšího česneku v průběhu sklizně nemám zcela samostatně vedené výsledky za Havrana vlastního a od pana Kozáka, tedy celkové údaje by byly jen hrubým odhadem, ale mohu srovnat aspoň česnek, který jsem zařadil do kategorie střední a velký a tam vychází srovnání  44,6 kg u vlastní sadby proti 41,98 u sadby od pana Kozáka.

Je to celkem srovnatelné, ale sluší se dodat, že Havran z vlastních zdrojů byl vysázen ve vlhčí a zastíněnější části pozemku, na druhou stranu ale do záhonů, které byly už třetím rokem osázeny česnekem, zatímco Havran od pana Kozáka byl z toho hlediska na méně použité půdě - proto jsem jej tam sázel.

Tak či onak z toho mě napadají možnosti, které se vzájemně mohou posilovat

 a) správné místo hraje větší roli než velikost použitých stroužků i vyčerpání záhonů (kde je hranice, toť otázka)
 b) sázení středních (menších stroužků) je prostě výhodnější - pravdě
 c) s ohledem na poctivé hnojení v dřívějších letech mohla být pro česnek dostatečná zásoba živin a tím pádem hrálo pozitivní roli i dlouhodobější zpracování záhonů
d)prokázala se důležitost mulčování - zamulčovaný havran dal průměrnou váhu kolem 30 gramů na cibuli, což je výrazně více než průměrná váha Havranu nemulčovaného Trošku problém je v tom, že zatímco u celkového výnosu vycházím z hrubého počtu stroužků, u Havrana zamulčovaného jde o počty čisté - bez odpadu a česneku, který nevzešel ze země či byl jinak zlikvidován - i když poškození porostu v době sklizně bylo celkem minimální - cca desítky kusů..

Jestli je hranice použitelnosti velikosti stroužků kolem 6 či 5 gramů nebo i méně, v tom zatím nemám jasno, ale i na základě srovnání s odrůdou Havel to vypadá, že méně je opravdu někdy více a větší množství menších stroužků dává vyšší výnosy než menší množství větších a použít stroužky o hmotnosti 10 a více gramů je aspoň na základě mých dosavadních výsledků ekonomický nesmysl. Maximální váha cibulí v letošním roce po usušení byla i letos někde kolem 100 gramů a takové byly jen jednotlivé kusy. Poměrně slušné množství cibulí o váze kolem 50 - 60 gramů rozhodně nemohlo dostatečně kompenzovat mnohem větší množství cibulí menších

Podobné výsledky se mi prokázaly už v minulých letech a následující sezónu to budu moci důkladně otestovat, jelikož se mi naprosto nepodařilo sehnat čerstvou sadbu a velká část velkého česneku je prodána, tudíž budu muset na sadbu použít i takový, který bych ve větším množství obvykle nepoužíval.

Menší doplnění k bodům a, b, a d:

Již jsem popsal, že zamulčované letos byly jen dva záhony - jeden kompletní Havel a druhý mix Havranu, Havla a Bjetinu.

Kompletně zamulčovaný záhon byl spíše v místě s prudším sklonem a více vystavený slunci. Ze záhonů odrůdy Havel druhý pořadí od shora. Výnosy z tohoto záhonu - 19,83 kg z 776 napočítaných cibulí, průměrná váha stroužků tedy 25,5 gramů. Mám v tom chaos, ve statitistice jsem se doslat i k 20,85 a 810 stroužků, tak či onak, rozdíl v průměrné váze to až tak moc neovlivňuje. :)

Druhý kompletně zamulčovaný a závěrečný osázený kousek byly poslední z celé výsadby.

Odrůdy Havel + Bjetin - 14,76 kg a 503 napočítaných sklizených stroužků - průměrná váha 29 gramů.

Sázený počet stroužků - 604 o váze 4 kg  - 2,56 kg a 386 stroužků bjetin a 1,44 kg - 218 stroužků Havel 

Odrůda Havran + Blanin -  10,48 kg z napočítaných 350 stroužků (výchozí počet 297!!!) Průměrná váha z napočítaných stroužků 29,94 gramů.

185 stroužků Havran o váze 1,42 kg
112 storužků Blanin  o váze 0,618 kg

Ještě doplním, jak to bylo se Stanikem a Blaninem:
 
Stanik - 240 stroužků o průměrné váze 6,875 gramů.
Blanin  - 112 stroužků o průměrné váze 5,57 gramů.

Zde bohužel neznám výnosy.

Pokus o shrnutí na závěr:


Lze-li z toho chaosu něco usoudit, pak tedy to, a) mulč opravdu pomáhá
                                                                           b) velikost stroužků u použitých odrůd vychází nejlépe někde mezi 6 - 8 gramy, budu více testovat následující sezónu, snad se mi podaří udržet větší pořádek a neztratit informace v průběhu sklizně. :)
                                                                           c) správné umístění záhonu hraje obrovskou roli na výsledek

Celkovou statistiku  by trochu vylepšilo, pokud bych zahrnul i cibule, které jsou částečně použitelné, ale jdo  o jednotky kg. Velkou otázkou je, jaké vlastně byly ztráty v průběhu sezóny - kolik stroužků nedorostlo do sklizně + odpad v průběhu sklizně a vážení. U odrůdy Havran to odhaduji někde mezi 5 - 10%, u Havla ještě o  řád méně.

 Bohužel jsem si nevedl důkladnou statistiku celkového počtu cibulí, byť jsem se o to pokoušel. Každopádně průměrná váha fakticky sklizených a vážených cibulí je určitě o něco větší, protože v tomto jsou zahrnuty i ztráty.

 Ve srovnání s minulým rokem jsou výsledky za použité odrůdy výrazně horší,  jenže to byly i podmínky této sezóny, opravdu extrémní sucho, opakované použití záhonů a nemožnost doplnit záhony o živiny před výsadbou. S ohledem na celkovou průměrnou váhu cibulí je výsledek po zahrnutí všech odrůd srovnatelný.

Každopádně i letos jsem se dozvěděl dost nového a budu muset zapracovat, abych se v dalších letech dozvěděl ještě více, s každým rokem se objevují další možnosti ohledně toho, co vše se dá vyzkoušet, jenže kdo se v  tom má pak orientovat. Pro takového chaota, jako jsem já, je to sakra náročné. :)  No třeba se jednou díky pěstování česneku i dalších plodin naučím systematičnosti. :)

Velký bramborový experiment XVIII - jednotlivé odrůdy

V letošním roce jsem kupoval na sadbu 100 kg brambor.

Do sázení, které započalo 8.4.2018 a skončilo 18.4.2018, vydrželo v použitelném stavu 87 kg brambor.

Opět se dostávám se ke svému lajdáctví - u Adély mám přibližné údaje o výnosech, ale Ditta a Marabel byly tak promíchané, že mohu jen velmi zhruba odhadovat a to v tom smyslu, že Marabol byl nejhorší a Ditta o něco lepší.

Adéla I - doložitelné  bronz a železo, ze 16,53 kg výnos 132,8  kg brambor z 30 m2
Adéla II doložitelné výnos 93,543 kg z 30 - 31 m2, bohužel spotřebu sadby mohu jen odhadovat, snad také někde kolem 17 kg

 Marabol + Ditta - 46,39 kg a Adéla zbytek 7,09 kg a výnos 162,52 kg, tedy z 1 kg cca 3 kg brambor.

Abych byl poctivý, musím přiznat, že v tom je zahrnut jeden záhon o ploše cca 20 m2, který byl zcela zanedbaný a který jsem vlastně ještě ani pořádně nesklízel (budu-li vůbec), až na malý kousek z něj, kde jsem to důkladně přeryl, ale i kdybych odečetl 10 kg,  až takový rozdíl v poměru ostatních odrůd to neudělá.

Vyšlo by to na cca 3,7 kg z 1 kg sadby, což je ve srovnání s Adélou stále o něco málo  více jak polovina výnosu z testovacích záhonů A, B a D.

Zítra ještě doplním údaje o ztrátách a použitelnosti - doplňuji mnohem později, fakticky nejde o ztráty, pouze o poškozené a malé brambory a ty se dají sníst  všechny, občas uteklo pár nazelenalých, ale to jsou maximálně kila.

Jen ještě malá poznámka ke srovnání tří odrůd - Adéla většinou netvořila více než 6 - 8 bramborů z jednoho keříčkz, ale i když jich bylo i výrazně méně, dost často byly aspoň střední nebo i větší velikosti, největší zvážený kousek měl 0,51 kg.

Oproti tomu ostatní odrůdy měly výraznou většinu středních a menších brambor.