Dýně, cukety, rajčata pěstování ve vyvýšených záhonech a hloubených uličkách

Sweet Meat předpěstovaná

 Tentokrát je to více fotografické. :) Jak jsem psal již dříve, v letošním roce jsem se rozhodl pozměnit koncepci záhonů.

Důvodů je vícero. Dosažení větší efektivity na plochu, důkladnější zúrodnění půdy, pokus o lepší zadržování půdy a navýšení plochy použitelné k pěstování zeleniny aspoň na 2500 m2 záhonů, což by mělo dle mých propočtů teoreticky dostačovat k tomu, aby zahrada kromě každodenních radostí z postupného růstu, spousty zábavy z pozorování, zvyšování potravinové soběstačnosti a vytváření prostoru pro druhovou diverzitu umožňovala v kombinaci s postupně rostoucím sadem i finanční přilepšení v takové míře, která by dovolila obejít se bez příjmů z dalších zdrojů, případně nutnost takových příjmů minimalizovat či dovolit si vykonávat jen takové činnosti, ke kterým budu mít vztah.

Semenáč horší kvality

 První série pokusných záhonů dopadla docela slušně. Jedna se o cca 250 - 375 m2 záhonů, jsou to všechno hrubé odhady, chutí k přesnému zaměřování jsem nikdy příliš neoplýval. Dá se říci, že 250 m2 mohou být čisté záhony a 125 m2 uličky, přičemž ulička v tomto případě je a není hluché místo. Pro pěstování klasické řádkové zeleniny je využitelná obtížně, ale pro dýně s ohledem na absenci travního drnu je taková plocha bez problému využitelná k zapuštění kořenů či jinému využití. :)

Semenáč vyšší kvality :)

 V letošním roce zde pěstuji dýně, rajčata a cukety. Rajčata z kupovaných semínek, cukety a dýně převážně z vlastních zdrojů a částečně z kupovaných semínek. Jelikož jsem zastánce pěstování v extrémních podmínkách, v podstatě se u mě ideálně kloubí lenost a snaha získat rostlinstvo odolné nepřízni počasí, věnuji rostlinám minimum péče. Takže ačkoliv o dýních v klasických zahrádkářských poradnách slyšíme, jak jsou extrémně náročné na vodu a měly by se zalévat, já na to kašlu a nechám je, ať si poradí s tím, co dostanou od matičky přírody. :) Stejně postupuji i u rajčat.

Indigo Blueberries

Jediné, co jsem ochoten podstoupit, je (občasné) odplevelení, ale letos se ani tomu mnoho nevěnuji, a pak sklizeň toho, co pro mě příroda nachystala. :) Jistě, letos jsem hodně pobíhal u mandelinek na bramborách, ale to je trochu jiný příběh. :) Za klíčové  považuji hlavně to zúrodňování půdy, je-li k dispozici dostatek organické hmoty, jsem přesvědčen, že zálivka není nutností. Samozřejmě se dá předpokládat, že s dostatkem vody by výnosy byly znatelně vyšší, ale jelikož na pozemku nemám žádný trvalý vodní zdroj a i kdybych měl, stejně není reálně uvažovat o pobíhání s konví u větších ploch, je lépe naučit rostliny vystačist s málem.

Ještě doplňuji, že použité odrůdy dýní a cuket jsou Sweet Meat Oregon Homestead, Costata Romanesca, Sweet Dumpling, Hokkaido. Sweet Meat Oregon Homestead se s nepříznivými podmínkami vyrovnává velice solidně, Hokkaido dosti mizerně a Sweet Dumpling taktéž - možná tam bude pár exemplářů s pár kousky dýní, ale moc zatím nepřesvědčily.

Costata Romanesca

Abych to tedy shrnul, dýně, cukety i rajčat zvládají bez mimořádných dávek vody. Rajčata jsou, jak se dalo čekat, chuťově znamenitá  a teď si jen počkám, až začne dozrávat poslední pokusná odrůda, vedle Stupického polního, Latah a Siberian, již vyzkoušená v minulých letech, i Indigo Blueberries, která mě zaujala pozitivní recenzí, od zákazníka barvou a vysokým obsahem antyokanů (barva :) ),

Pohled na větší část dýňoviště

P.S. Bude-li to nutné, zasáhnu i proti mandelinkám, už jsem zpozoroval první mrchu na rajčeti, holt brambory to mají za sebou, ale mandelinky by rády žraly dále. Asi nepřekvapí, že jsem na ně narazil zrovna na Stupickém, které se listovím velice podobá bramborám.

Česneková sezóna 2018/2019 dokončení

Kdo nechce trávit čas luštěním kombinace přesných a nepřesných údajů (nepřesné pravděpodobně množství vysazených stroužků, přesné množství sklizených cibulí +-), ten tady bude mít připravený souhrn.

Jak tedy dopadla česneková sklizeň letošního roku? Rozporně.

Že česnek zasazený na jaře bude menší, než zimní, to není žádná objevná informace, pravděpodobnost vyšších ztrát při vzejití taktéž ne.

Dostanu-li se k souhrnům, je to zajímavější.

Celková sklizeň 135 kg rozhodně nebude patřit k nejlepším, ba právě naopak, na druhou stranu pokud si rozliším jarní a zimní výsadbu, zjistím, že z hlediska průměrné váhy sklizených cibulí jsem takto dobrého výsledku ještě nikdy nedosáhl.

Nejprve ale zpět k celkovým součtům.

Ze 135 kg sklizeného česneku je:

66 kg odrůdy Havran, 2225 cibulí o průměrné váze 29,213 gramů.

55 kg odrůdy Havel, 1859 cibulí o průměrné váze 29,65 gramů.

14 kg odrůdy Bjetin, 791 cibulí o průměrné váze 17,71 gramů.

Z těchto 135 kg česneku je přibližně 95 kg sadbové velikosti. 

Podívám-li se na celkové součty, i přes to, že velká část odrůdy Havel byla sázena až koncem zimy a začátkem jara, z hlediska průměrů, byť v letošním roce opravdu těsně, opět vychází nejlépe odrůda Havel.

Nepřekvapí ani to, že mezi nejtěžšími cibulemi (kolem 100 gramů) byly prakticky výhradně zastoupeny cibule odrůdy Havran, takže z tohoto hlediska se nic nemění.

Vezmu-li to čistě po záhonech, nejlépe dopadl první záhon odrůdy Havran - průměrná váha cibulí 41 gramů.

Následuje první záhon odrůdy Havel o průměrné váze cibulí 37,88 gramů a poté druhý záhon Havla o průměrné váze 34,46 gramů.

Další místa náleží odrůdám Havran a nejhůře samozřejmě dopadly jarní výsadby Havla a Bjetinu, přičemž Havel třetí s ohledem na hodně pozdní výsadbu nevyšel ze sklizně až tak zle. :)

Co se týče výnosů na plochu, v této sezóně jsem se pokusil o širší rozestupy. Ačkoliv to vedlo k nižším výnosům, z hlediska poměru cibulí použitelných na sadbu a malého česneku to nedopadlo vůbec zle, takže v příští sezóně budu v tomto směru minimálně dále pokusničit. :)

Když to srovnám s loňským rokem:

Havran sadbová velikost - 51,15 kg z 66 kg (78%) / 86,58 kg z  135,57 kg (2018) (64%)

Havel sadbová velikost - 45,19 kg z 55 kg (82%) / 108,42 kg z 123,18 (2018) (88%)

V rámci objektivity je třeba uznat, že u Havrana byl přimíchaný nepovedený česnek Stanik - podobná barva, jiné množství stroužků a možná i Blanin, ale i kdybych provedl odpočet, nesrovnalo by se to. :) A u Havla to sice dopadlo lépe v roce 2018, jenže tehdy šlo vše do země ještě před  zimou a nepochybuji, že v případě podzimní výsadbu by to pro Havla dopadlo v tomto roce výrazně lépe.

 Záhadou je, co se stalo se skoro 2500 cibulemi...

Ze 7348 zasazených stroužků vzešlo 4867 cibulí.

A teď narážím na problematiku porovnání s předchozími ročníky. Přestože jsem se o to občas snažil, s ohledem na průběžný prodej česneku jsem si nikdy neevidoval přesný počet sklizených cibulí, pokud mi v dřívějších letech vycházela nízká průměrná váha, mohlo to být stejně jako v tomto případě způsobeno tím, že nemalá část stroužků prostě shnila v zemi, aniž by měla šanci vyrůst.

Pokud bych počítal průměrnou váhu s ohledem na vysazené množství stroužků, nebylo by  to s ohledem na podmíny celkem slušných 27,78 gramů, ale 18,4 a to je značný rozdíl.

Česneková sezóna 2018/2019 - Bjetin, Havel

Bjetin

Poprvé jsem vyzkoušel necertifikovanou sadbu konzumního česneku z cizích zdrojů, jelikož jiná nebyla k sehnání. Šlo o česnek od firmy Joseva a i přes mizerné podmínky uskladnění vydržel do doby vysázení v celkem solidní kondici. Část Bjetinu byla z vlastních zdrojů.

Bohužel jsem se k sázení dostal až na jaře a ačkoliv je z hlediska výnosů odrůda Bjetin velice spolehlivá, zázraky na počkání nezvládá. :)

Začátkem března jsem vysadil 1787? stroužků o průměrné váze 4,53 gramů, celková váha stroužků 8,12 kg.


Celkově jsem sklidil 791 cibulí o celkové váze 14,09 kg, z toho 463 cibulí o váze 10,65 kg a průměrné váze cibulí 23 gramů a 319 cibulí o váze 3,27 kg, průměr na cibuli 10,25 gramů.

K tomu ještě patří 0,17 kg o váze 18,9 gramů a počtu devíti cibulí k rychlé spotřebě.

Tedy celkově vzato, co jsem sklidil, s ohledem na jarní podmínky, nedopadlo tak zle, horší je, že se někam vypařilo 1000 stroužků, což značí značný problém v půdě, ať už jde o škůdce, choroby či nevím co, s ohledem na dobu sázení se mohlo stát ledacos,  třeba i nějaké zmatky z mé strany, třeba jsem odstroužkoval dané množství, ale zasadil méně, těžko říci. :)

Odrůda Havel

Osázel jsem celkově 4 záhony, dva koncem prosince a dva koncem února a začátkem března.

Zimní záhony:

Zde nastává opět chaos v počtu zasazených a sklizených stroužků. :)

Takže to pojmu trochu jinak - koncem prosince jsem zasadil 1494 stroužků, 603 o průměrné váze 7,93 gramů a 891 o průměrné váze 6,4 gramů, celková váha po odstroužkování byla 10,5 kg, či možná ještě lednová výsadba 459 stroužků o váze 2,91 kg. Množstvím vysazených stroužků si nejsem zcela jist.

A nyní ke sklizni - z prvního záhonu jsem sklidil celkem 595 cibulí o váze 22,54 kg, z toho 537 cibulí o váze 21,34 kg a průměrné váze cibule 39,74 gramů.

Dále 58 cibulí o váze 1,2 kg a průměrné váze cibule 21 gramů.

Ze záhonu druhého jsem sklidil 481 cibulí o váze 16,577 kg,  z toho   367 cibulí o váze 14,05 kg a průměrné váze cibulí 38,28 gramů a  111 cibulí o váze 2,43 kg a průměrné váze cibulí 21,9 gramů.

Dále ještě 3 cibule k rychlé spotřebě o váze 0,097 kg a průměrné váze 32,33 gramů.


Záhony třetí a čtvrtý, sázeno 1499 stroužků, z toho 1040 od 28.2. do 2.3.2019. U 459 mi chybí přesný záznam výsadby, mohlo být ještě začátkem ledna, váha po odstroužkování v době výsadby byla 8,365 respektive 5,455 kg.

Sklizeň záhon třetí - sklizeno 376 cibulí o váze 9,12 kg, z toho 219 cibulí o váze 6,77 kg a průměrné váze cibulí  30,9 gramů, 28 cibulí o váze 0,56 kg a průměrné váze 20 gramů a 129 cibulí o váze 1,79 kg a průměrné váze cibulí 13,88 gramů.

Sklizeň záhon čtvrtý - sklizeno 407 cibulí o váze 6,88 kg, z toho 112 cibulí o váze 3,03 kg a průměrné váze cibulí 26,81 gramů,  94 cibulí o váze 1,83 kg a průměrné váze cibulí 19,47 gramů a 201 cibulí o váze 2,02 kg a průměrné váze 9,96 kg.

Celkově tedy za odrůdu Havel sklizeno  55,117 kg v počtu 2993 cibulí  a průměrné váze 29,65 gramů. Rozdíl mezi předjarní/jarní výsadbou a zimní je opravdu obrovský!

Česneková sezóna 2018/2019 - první výsledky - odrůda Havran

V této česnekové sezóně budu daleko od toho lámat rekordy, nicméně i letos mám zajímavé údaje ke zveřejnění.

Odrůda Havran první záhon zasazeno začátkem prosince v počtu  600 ? stroužků na ploše cca 21 m2.

 Odrůda Havran druhý záhon a třetí záhon + část čtvrtého : sázeno 23. - 29.12. 2018 v počtu 1968 stroužků na ploše cca 62 m2

První záhon osázen 600? stroužky o průměrné váze 7,77 gramů.

První záhon výnos 536 cibulí o průměrné váze 41 gramů  a celkové váze 21,97 kg.

Z toho 479 cibulí o váze 21,06 kg a průměrné váze 44 gramů na cibuli, dále 57 cibulí o váze 0,91 kg a průměrné váze 16 gramů.

Druhý záhon výnos 701 cibulí o průměrné váze 28,66 gramů a celkové váze 20,09 kg. 

Z toho 353 cibulí o váze  14,48 kg/41 gramů.
Dále 167 cibulí o váze 3,67 kg/22 gramů a 181 cibulí o váze 1,94 kg/11 gramů.

Třetí záhon a zbytek čtvrtého výnos 788 cibulí o váze 21,05 kg a průměrné váze 26,71 gramů. 

 Z toho 439 cibulí o váze 15,61 kg/35,6 gramů a 168 cibulí o váze 3,5 kg/20,83 gramů a 181 cibulí o váze 1,94 kg/11 gramů.

Takto vypadaly největší z pacibulkových Havranů.

Doplňující informace - letos jsem po zimě odstraňoval mulč, už ani nevím proč. :)  U odrůdy Havran byly předplodinou v minulém roce brambory hnojené velkou dávkou kravského hnoje.

 Odlamování pacibulek proběhlo v raném termínu, až na případy, kdy jsem zapomněl, což se mohlo dotknout až 100 stroužků, bohužel jsem v při sklizni smíchal Havrana a Havla a teď už to nejsem schopný dohledat - jedná se o cca 1 kg navíc k již uvedenému počtu.

Dále mi někde visí 1,04 kg o počtu 106 cibulí a průměrné váze 9,8 gramů, patří buď k záhonu 2, 3 či 4.

A takto vypadaly největší z ohlávkovaných Havranů.

Celková konečná váha tedy je cca 65 kg z cca 2225 cibulí a plochy cca 83 m2.

Tentokrát jsem sázel méně na husto a jak můžete srovnat s předchozími lety, projevilo se to kladně na průměrné váze cibulí, ovšem na úkor výnosu na plochu, byť aspoň u prvního záhonu se podařilo překonat 1 kg z m2

Co se týče pacibulek - největší z pacibulkových česneků odrůdy havran, které jsem měl dané separátně, mi daly průměrnou váhu 54, 4 gramů, ovšem v počtu 9 kusů. Oproti tomu největší z Havranů mají kolem 90 gramů v počtu řádově nízkých desítek kusů.

Jak je vidět, je značný rozdíl oproti vysázeným a sklizeným cibulím. U prvního záhonu 64 kusů, u dalších už chybí skoro 400. Těžko říct, jestli to považovat za normální, v minulých letech jsem celkový počet cibulí nikdy důkladně nepočítal, tudíž chybí srovnání.

Na závěr ještě musím podotknout, že  záležitost kolem výnosů může být ovlivněna i výnosy předplodin. Z těchto tří záhonů byly polovině záhonů 2 a 3 výjimečně vysoké výnosy  brambor - viz články o bramborách z loňského roku,  zatímco záhon č.1 dopadl o poznání hůře, ale to už se mi nyní nechce dohledávat. :) Koho by zajímalo, co jsem pěstoval rok před bramborem - opět česnek. :)

A jako úplnou tečku bych chtěl zdůraznit - ačkoliv v ideálních podmínkách to může být jinak, opravdu se vyplatí sázet větší, nikoliv největší,  stroužky. Hranice uváděná v Growing Great Garlic 6 - 9 gramů, se mi po letech pěstování jeví jako velice rozumná, ale budu testovat i dále. :)

Toť vše pro letošní rok k odrůdě Havran.

Vyvýšené záhony 2019 - počátek zarůstání

Od počátku dubna jsem se pustil do masivní "výstavby" vyvýšených záhonů, které by za ideálních okolností měly omezit nutnost rytí čistě na období, kdy budu pěstovat okopaniny.

Tempo rytí by určitě mohlo být vyšší, ale i tak se zatím daří celkem plnit, co jsem si předsevzal, i když faktická užitná plocha  je nižší, protože zahloubené uličky také zabírají dost místa, na druhou stranu, i uličky mohou být aspoň částečně využitelné pro některé plodiny - plazivky jako dýně a cukety. :) 

Zbývá počkat, jak to bude vypadat v praxi.

Když jsem se po vyhotovení prvního bloku pustil do výsadby a výsevu, začal jsem od horní části a postupoval dolu - nejprve semínka po jednom, dýně sweet dumpling, posléze hokaida a nakonec z vlastních zásob Sweet Meat Oregon Homestead, mělo by to být poměrně čisté, ale s ohledem na to, že minulý rok bylo v porostu i pár jedinců jiných odrůd, mohlo dojít k příměsi, to se uvidí po sklizni.

Abych měl jistotu, že mi něco vyklíčí a jelikož semen bylo dost, sázel jsem po dvou a dokonce jsem většině dýním vysetých přímým výsevem ani nijak extra neulehčoval podmínky pro vyklíčení - jen prokypření půdy a leckde ani to ne. Trvalo to déle, než jsem doufal, nicméně i přes to semínka vyklíčila, bez dodávané zálivky a z velké části ve dvou exemplářích takže budu muset provést selekci. :)

Pokud přežijí ve zdraví vedra příštího týdne, mohlo by to dopadnout docela dobře.

Letos se mi prozatím potvrdilo, že dýně z přímého výsevu jsou bez problému konkurenceshopné vůči předpěstovaným, dokonce se zdá, že to zatím vypadá lépe. Samozřejmě, některé exempláře vypadají skvěle, jiné sotva přežívají, ale i tak s ohledem na to, že šlo o celkem ledabylý pokus, není dosavadní průběh špatný. Pokud přežijí následující období a začnou se pořádně plazit, mohly by mít vyhráno, protože z hnojivého mulče by mohly získat živin dostatek a prostoru na rozrůstání mají také mnoho.

Co je už nyní jasné - použité osivo pochází z dýní, kteřé byly schopné přežít i během loňského extrémně suchého roku bez zálivky a zároveň utvořit použitelné dýně.

Kromě dýní testuji záhon i rajčaty - využil jsem rad Calor Deppe a otrhal větší část lístků, aby rajčata byla utopena řádně do hlíny, v tomto případě to bez předpěstování nešlo, a začal rostliny postupně přesazovat do pole. Po odečtení ztrát vzniklých špatnou manipulací skončilo v pokusných záhonech cca 27 keříčků rajčat a i přes poměrně pozdní předpěstování a chyby ze začátku již pilně tvoří plody. Většina rostlinek si lebedí ve vyvýšeném záhonu o výšce dvou drnů a dno jsem ještě prokypřil na hloubku rycích vidlí - kam to šlo. Hlubší vrstvy půdy byly krásně vlhké a tak to vypadá, že by se rajčátkům mohlo dobře zadařit i bez zalévání, nicméně na rozdíl od dýní dostaly do startu jednu dávku konví, snad s výjimkou těch přesazovaných před dešti. :)

V letošním roce jsem se pustil do pěstování odrůdy siberian, latah, stupické polní rané a nově indigo blueberries. První várka odrůdy siberian pochází z výsevu ze 14.3.2019 - byla poněkud poškozena nešetrnou aklimatizací po přesunu z pokoje do venkovních podmínek. Ve stejnou dobu jsem předpěstovával i první várku latah a tam to bylo tak špatné, že byla úmrtnost 100%, siberian si naštěstí zvykaly postupněji, takže 5 či 6 kousků to dotáhlo až na pole. :) Prvních 5 jsem přesadil do pole 21.5.2019 a u těchto průkopníků dokážu identifikovat odrůdu předem, pak už v tom začal být nepořádek, protože u dalších várek jsem pomíchal latah a siberian a i nově zkoušenou odrůdu indigo blueberries. Stupické polní rané je naštěstí natolik odlišné, že jej nelze s jinými použitými odrůdami zaměnit. :)  Ostatní šly na trvalé stanoviště 5.6.;6.6.;8.6. a 9.6.2019 - dohromady 27 kousků, ale zkusím ještě překontrolovat.

 Po první neslavné várce latah a siberian následovala další 31.3.2019 - 22 semínek indigo blueberries, 14x stupické polní rané a 12x další várka latah.

Poslední zbytky semínek jsem vysel a začal předpěstovávat až v druhé polovině dubna  - 21.4.2019 - 3x stupické polní rané a 5x latah. Tím mé rajčatové experimenty skončily. Zajímavé je, že se potrvrdily informace od Carol Deppe - pokud není dost prostoru na předěpstování, opravdu stačí začít až někdy koncem března či začátkem dubna, rajčata to dokáží dohnat, i kousky, které jsem vysel v druhé polovině dubna se nakonec dost rychle rozjely a začaly dohánět, co zameškaly. 

Dýňoviště

Pokud se mi nepodaří vyřešit předpěstovací prostory, nejlépe tedy asi  bude, vybrat si od každé odrůdy pár exemplářů, kterým se vyplatí

věnovat dost času předem a získat u nich dřívější odrůdu a pro případné pěstování ve větším měřítku není třeba až tak moc spěchat.

Rajče i s plody, každý řádek je osázen jedním keříčkem a řádek prvních jich má dokonce více. :)

Kromě toho jsem vysadil nějaké exempláře i blíže k domovu - zbytkové rostliny - různého stavu, celkem tedy skoro ke 40 rostlinkám, ale i to budu muset zkontrolovat. S ohledem na množství vysetých rostlin to není žádný zázrak, s ohledem na možnou spotřebu více než  dost, s ohledem na možný prodej - to se uvidí. :)  

brambory sezóna 2019 první část

Minulý rok jsem věnoval bramborám opravdu velkou dávku pozornosti. Byl to první pokus o vypěstování většího množství brambor, s ohledem na podmínky ho určitě mohu hodnotit jako pokus úspěšný.

Dnes jsme za polovinou června a s výjimkou sadbových jsem nekoupil ani kilogram brambor v obchodě a s ohledem na stav porostů v poli to vypadá, že ten týden až čtrnáct dní do prvního vyrýpání to v krajním případě vydržíme bez brambor. :)

S ohledem na mírný a na zimu bohatý průběh zimy přežily zapomenuté hlízy i v záhonech, kde jsem pěstoval v minulém roce, takže to budou první, které přijdou na řadu. :)

Jelikož jsem se vrhnul na velkovýrobu záhonů, většinu svého brambořiště jsem připravil částečně z pohodlnosti a částečně z důvodu rychlé přípravy pomocí grelinette a brambory si s tím i letos poradily - cca 120 m2.

 Menší část jsem zasadil počátkem dubna - první záhon pomocí grelinette - 30 m2,  další dva bronzovým rýčem - cca 60 m2 a zbylých 90 m2 opět pomocí grelinette. Valnou část na přelomu dubna a května. Všechny záhony jsem pečlivě zamulčoval hnojem a musím říci, že to vyšlo tak akorát - spolu se záhony, které jsem připravoval od jara v horní části.

Tedy 14 tun hnoje vyšlo na cca 400 m2. Jde o velmi hrubý odhad, protože jsem letos místo zatravněných pásů začal provádět  u nových záhonů zahloubené uličky a šířku uliček je třeba odečíst od celkově zryté plochy.

Co se týče odrůd - je v tom letos poněkud chaos - cca 47 kg je odrůda Sunita - v podstatě jediné, co zbývalo, když jsem se vydal na nákupy sadby a dalších cca 63 kg různých odrůd z vlastních zdrojů - Adéla, Malabor a Dita. Bohužel se mi to podařilo důkladně promíchat, takže s výjimkou Sunity to půjde zjistit jen odhadem, či porovnáním s loňským rokem či fotografiemi odrůd z netu - pokud se mi to bude chtít řešit. :)

Na závěr přikládám několik fotografií aktuálního data - ze včera.

Zimolez kamčatský

Na základě letošní sklizně usuzuji, že tento keřík si zaslouží samostatný příspěvek. :)

Když jsem jej před lety sázel, měl jsem dva důvody -  raná sklizeň a údajná chuťová podobnost s borůvkami bez nutnosti umělého udržování kyselé půdy.

Až do minulého roku jsem keříky bral spíše jako takovou kuriozitu, úžasné první jarní ovoce, kterého nenasbírám mnoho, ale potěší.

Minulý rok mě příjemně překvapila odrůda duet - opravdu velké plody a poměrně bohatá sklizeň, letos i odrůdy ostatní - takto osypané keříky totiž nepamatuji.

Ačkoliv sklizeň je časově dost náročná, myslím, že s ohledem na zmíněné klady a nenáročnost tohoto keříku se vyplatí dám jim na zahradě prostor.

Po letošku začínám věřit, že 3 kg z jednoho keříčku se opravdu dají sklidit a co více - napadlo mě konečně, že by nebylo od věci, najít si, jak je to s obsahem vitamínů a dalších užitečných látek v plodech a zjistil jsem, že zimolez patří ke keříkům, které se z hlediska obsahu plodů rozhodně nemají zač stydět. :)

Životnost keře by měla být až 40 let.

Podrobnosti stručně:

https://www.healwithfood.org/health-benefits/blue-honeysuckle-berries-nutrition.php

Obsáhle:) :

https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=36575

Bohatě osypán. :) 29.5.2019 - přičemž už uzobávám pěkných pár dní. :)