Česnek

Plodinou na kterou nejvíce sázím v současnosti, s níž mám nejvíce zkušeností a kterou chci pěstovat i do budoucna, je jednoznačně český česnek.

V dřívějšku jsem se zmiňoval o metodách - vycházím z redukovaného biointenzivního hospodaření propagovaného Johnem Jeavonsem, což pro mě byl svého času velký objev, ale jak se čím dál více dozvídám z ruzných zdrojů, naposledy toto úterý ;), nejde opravdu o nic až tak světoborného a minimálně v dílčích aspektech jde o běžně používané metody. Jestli dává celek něco navíc a to v takové míře, aby se vyplatilo postupovat zcela dle návodu, to zbývá dořešit, jelikož sklízím docela slušné úspěchy i s redukovanou metodou, nejsem tak docela motivován, ale jistě dojde i na testovací záhony, kde zkusím být důslednější.

Ale nyní konečně k věci, kromě biointezivního hospodaření testuji i poznatky získaní z knihy "Growing Great Garlic", kde jsem se dočetl, že nejlepších výsledků lze dosáhnout mimo jiné i pečlivým tříděním stroužků dle hmotnostních kategorií a tak jsem se rozhodl i učinit, minulý rok systematicky jen u jediné české odrůdy - havran pana Kozáka, ale vzhledem k úspěšnému výsledku (i přes některé chyby) plánuji rozšíření testování na další odrůdy.
 
Doufám, že to bude kolegům zahradníkům a pěstitelům k užitku. :)

A nyní vkládám, co jsem vypozoroval na letošní sklizni:

Dnes jsem se konečně dostal k dovážení zbytku testovacího česneku a vyšla mi docela zajímavá čísla - pro letošek se to bohužel týká jen odrůdy havran, ale nejen vzhledem k výsledku testování budu pokračovat i v dalších letech a rozšířím to na další odrůdy.

Nejprve něco málo k metodě: dvojité rytí, hnůj vespod a navrch mulčováno slámou, sázeno do záhonů a nikoliv do řádků.

Oč vlastně jde.

Před asi třemi či čtyřmi lety jsem si pořídil knihu "Growing Great Garlic" od Rona Engelanda, téma je asi dost jasné podle názvu. V knize je spousta zajímavých informací a autor má své pěstování opravdu důkladně promakané, potíž je v tom, že pěstuje v USA a nebylo úplně jasné, do jaké míry se dají všechny informace využít na české odrůdy česneku, takže nezbylo, než se k tomu dostat a vyzkoušet.
Autor má ověřeno, že na sázení jsou nejvýhodnější stroužky o hmotnosti 6-9 gramů, nepříliš vhodné vyšší, použitelné 5 gramové a nepříliš použitelné menší.

Jak to dopadlo u odrůdy havranu pana Kozáka?

Z 3,113 kg sadby o hmotnosti stroužků 6-9 gramů se urodilo cca 20 kg česneku (přesně 21,11, ale nechával jsem trochu delší stonky) - množitelský koeficient cca 1:6,5

stroužky o gramáži 5 gramů - z 1,084 kg stroužků se urodilo přibližně 4,5 - 5 kg česneku (tady bohužel došlo k nepřesnosti během třídění a vážení, ale cca to odpovídá) mk: 1:4 (5)

stroužky o hmotnosti méně než 5 gramů - z 0,845 kg stroužků výnos 5,68 kg
mk: 1:6,5

stroužky o hmotnosti 10 a více gramů - z 0,781 kg stroužků se urodilo 3,15 kg česneku. mk: 1:4.

Z hlediska česneku pro sadbové účely výsledky zatím potvrzují, že minimálně u odrůd s malým počtem stroužků se nevyplatí sázet ty největší cibule.

Zajímavé je, že i menší stroužky byly schopné přinést velice zajímavé výsledky, z hlediska množitelského koeficientu stejně dobré, jako stroužky z kategorie 6-9 gramů.

Z hlediska komerční využitelnosti ale vychází nejlépe kategorie 6-9 gramů, ačkoliv stroužky o hmotnosti menší než 5 gramů rozhodně nedopadly tak, abych se odvážil tvrdit, že se je nevyplatí sázet.

Aby nedošlo ke zmatení, do této kategorie se vejdou stroužky o hmotnosti 3 až 4 gramy, menší jsem se odvážit nesázel.

Použitý česnek pocházel z vlastní sklizně.
Samozřejmě i letos došlo k pár chybám, které, doufám, už v příštím roce odstraním. Výsledek tedy mohl být i lepší, ale i tak jsem s výsledky spokojený a rozhodně to dává dost motivace do budoucna.

Zajímavé je, že odrůda havel, která byla kupovaná a pěstovaná prvním rokem, a kde cibule byly výstavní velikosti, dopadla na hmotnost cibulí výborně, ale trpělo to právě tím neduhem, který jsem popsal u kategorie 10+. Příliš krásna sadba nevede k nejlepším výsledkům.

Většina cibulí byla pěkná, jenže to je vyváženo nízkým počtem zasazených stroužků. Z hlediska zákazníka to samozřejmě může být jedno, ale z hlediska pěstitele je to podstatný rozdíl.
 
Skoro závěrečná poznámka: výnosy vycházejí přibližně 1 - 1,5 kg z m2, což splňuje požadavky na rentabilitu u běžných metod, ale z hlediska biointenzivního pěstování je to hodně za tabulkovými výnosy...:) Příští rok zkusím aspoň co se týče hustoty výsadby postupovat u pár záhonů zcela dle tabulek od Johna Jeavonse.

A na závěr: Z důvodu nedostatku však vybudovaných záhonů, ale i z důvodů zvědavosti, jsem pěstoval některých záhonech česnek po česneku, byť přerušen zeleným hnojením (svazenka) a negativní účinky jsem nepozoroval, výskyt chorob stabilně nízký (řádově promile z celkového počtu vysazených stroužků), dokonce bych řekl, že česnek má i přes stejná pole každým rokem vyšší kvalitu.

Zajímavé však bylo, že i záhony, které byly česnekové prvním rokem, dosáhly srovnatelného výsledku jako záhony již využívané, byť to vypadá, že jsem v rozporu s předchozím tvrzením, do tohoto mohlo pozitivně zasáhnout:

1) mulčování
2)třídění stroužků do kategorií dle gramů

Oživení

Po hodně dlouhé době jsem se konečně přiměl k tomu, přidat nový příspěvek. Pravda je, že poslední dobou jsem co se týče autorské tvořivosti v hodně silném útlumu, na druhou stranu není až tak o čem psát. Rostlinky, které jsem sázel, jsou sice větší a větší, ale není to zatím až takový rozdíl, aby diváci o tolik přišli.

Největší radost mi dělají rakytníky, také dužnoplodá růže se snaží a lískáče už o sobě dávají docela slušně vědět, letos čekám první nezanedbatelnou úrodu, byť o kilogramy ještě zdaleka nejde.

Aróniím se daří také, ale jde spíše o ptačí záležitost, rybízu je více, než kolik zpracujeme, se zeleninou to také není špatné, hodně velká nadúroda okurek, byť tohle není má starost, o to se starala především mamka.

Dýně letos vypadají velice nadějně, prvotní nápor slimáků se za drahý peníz podařilo potřít ferramolem  a teď už je to v pohodě, sucho přežily zásluhou především našeho souseda a jeho studny, jinak by to poschlo...:)

Sousedská výpomoc je skvělá věc, ale pokud to myslím vážně, nezbývá než se pustit do studny...

No a byly i švestky, letos už byla překročena kvóta 1 kg :)

Jabloně a hrušně - bohužel omyl.

Ořešáky přežívají, ale zatím neplodí - snaha byla, ale sucho se postaralo.

Přihodím i nějaké fotografie, ale zatím se k tomu nemám:), samostatný příspěvek si však zaslouží česnek, byť to bude v podstatě zkopírované z facebooku, dám to i sem a časem to třeba i trochu rozšířím (a třeba také ne;), uvidíme.. ).

Opravdová zima navštívila po čase Železné hory :)

Letošní zima byla konečně taková, kdy se i v našich malých, ale krásných Železných horách, daly vytáhnout  běžky a tak jsem vyrazil, sice jen 2x a jen do okolí, ale i tak to bylo fajn. První den nádherný prašan, druhý den už přišlo oteplení, sice ještě padal sníh, jenže už to nebylo ono.

Ale i tak jsem si to dvoudenní období pěkně vychutnal. Pravda je, že sníh byl v našich polohách už nějaký ten pátek, ale až do předminulého víkendu jen jako estetické zpestření krajiny, pro běžkování v nedostatečné míře.

Tento víkend už u nás pro změnu naplno propuklo předjarní počasí a sníh mizí a mizí, ačkoliv kde bylo naváto, ještě drží. Uvidíme, šlo-li o definitivní rozlučku a nebo se zima na čas zase vrátí.
 

česnek - rekapitulace

Po delší době jsem se donutil přidat zase něco nového - jak u mě bývá zvykem, bude to o česneku.

Letošní sklizeň mohu považovat v podstatě za úspěch, nebyl to žádný zázrak, ale poučen minulými zkušenostmi, nečekal jsem žádné rekordy.

Z důvodu probíhající přestavby naší chaloupky bylo vše takové hektické, sklizeň byla místy jen tak tak, ale nakonec vše dobře dopadlo...

Pozitivní je - daří se mi mírně  překračovat  výnos 1 kg z metru čtverečního, přitom za dobrý výsledek se považuje již 8 - 10 tun z hektaru.

Abych byl objektivní, je nutno dodat, že doposud sázím velice na husto, mnohem více, než bývá doporučováno (viz biointenzivní hospodaření) a ve světle toho už výnosy tak světoborně nevypadají.

Co se odrůd týče, již tradičně zabodoval bjetin, i když výsledek byl o poznání horší, než v loňském roce.

Z jednoho kg něco málo přes 4 kg česneku (bjetin má cca 8 stroužků na cibuli)

Novinka letošího roku byl havran - něco přes 3 kg z 1 kg (havran má cca 6 stroužků na cibuli)

Jak je vidno, nejsou to zrovna závratná čísla, zvláště u havranu, přitom ale havran měl ze všech odrůd v průměru zdaleka největši cibule. Za ten nepoměr může dle mého názoru právě až příliš velká sadba.

Další zajímovostí je - nejlepší česnek se urodil v místech, kde již byl sázen v minulých letech, takže je to sice proti pravidlům, ale zatím to vychází. Snad pomohlo zelené hnojení jako meziplodina, snad když je česnek zdravý, není to tak akutní.

Uvidíme, jak dlouho mi to bude vycházet...:)

Tradičně bídně dopadl benátčan a tradičně sporně japo 2 - část opravdu pěkná, velká část malá.

Těžko však odsuzovat odrůdy, když mi v závěru docházela "dobře" připravená půda a na nejhůře připravenou půdu jsem využil očekávatelně slabší odrůdy...tak trochu sebenaplňující prorocství.;)

Bohužel boj o živiny to bude i letos......teprve v posledních dvou letech si uvědomuji, jak obrovský problém je, když nejsou zásoby z vnějších zdrojů.

mulčování - jen krátce

Když nad tím přemýšlím, ještě jsem nenapsal, jak vlastně dopadly dva pokusné záhony, kde jsem se odhodlal pěstovat česnek po celou dobu vegetace pokrytý slámou.

No upřímně řečeno, dopadlo to v podstatě tak, že není moc o čem psát :)

Výsledek nebyl skvělý, ani špatný, prostě tak nějak odpovídající okolnostem, ale i to stačí k tomu, abych pokračoval i dále.

Zdravotní stav cibulí byl přibližně obdobný jako v případě česneku nepokrytého, velikost v zásadě na průměru, s ohledem na to, že políčka byla poměrně improvizovaná a v místě, kde dříve rostla jen tráva, to vlastně nedopadlo špatně - obdobně jako jinde za podobných podmínek. Ověřil jsem si, že česnek si s poradí  i se silnou s vrstvou mulče bez potíží a nijak mu to neuškodí, jen občas jsem rostlinkám dopomohl v počátku v odstranění příliš silné vrstvy, a tak mě to povzbudilo k dalším pokusům a i rozšíření plochy, protože takto člověk ušetří jeden pracovní krok - odplevelování - případně aplikaci herbicidů - což ale  v mém případě stejně nikdy nepřipadalo v úvahu. ;)

Nezbývá tedy než vyčkat, jaký bude výsledek v příštím roce.....:)

Krátce o česneku

Jak si tak testuji odrůdy od pana Kozáka, postupně zjišťuji, čemu se u nás daří a čemu příliš ne.

Samozřejmě bych rád pěstoval co největší množství odrůd, ale z praktického hlediska je nutné to nějak rozumě omezit.

Minulý rok se mi nejvíce osvědčila odrůda bjetin - poměr sadby a výnosu - 1:6,5 při průměrném počtu stroužků 8. Navíc má velice příjemnou, ale zároveň dostatečně ostrou chuť, takže to byla jasná volba.

Dalším nesporným kladem této odrůdy je brzká sklizeň, dle lokality a počasí lze započít už v druhé polovině či koncem června. U nás to vyšlo letos na začátek července (minulý rok až skoro v půlce)

Během objednávky sadby v minulém roce jsem trochu "zariskoval" a šel nově do odrůdy havran - nízký počet velkých stroužků - kolem 6 - a opravdu velice ostrá chuť.....:) a to na základě chvály ze strany spolupěstitelů...:)

Ani u bjetinu ani u havranu zatím neznám celkový poměr výnosu - dokud není usušeno, není jasná váha, ale podle optické kontroly to dopadlo dobře a havran v každém případě předčil má očekávání...:)

Mimo to jsem si ověřil, že ačkoliv se to nemá, když to jináč nejde, pěstování česneku po česneku, ač jsem to měl vlastně přerušeno hořčicí, není taková katastrofa, pokud byl předchozí porost zdravý - naopak, záhonky, kde byl česnek již v minulé sezóně dopadla znatelně nejlépe - ale toto bude způsobeno spíše tím, že proběhla opakovaně kultivace, zatímco záhony, které byly vloni teprve založeny, měly výsledky horší, i když bjetin si i tak dokázal poradit velice slušně.

Občas se objevilo pár napadených rostlinek, někde skoro žádné, někde trochu více, ale myslím, že nešlo ani o procento z vysazeného množství.

Testování dvojitého rytí zdárně pokračuje - což dokazují úspěšné výsledky havranu...:) A jsem velice zvědav, na jaký výnos z metru se vlastně dostanu letos dotanu - špičkový výkon to bude, ale trend bude nesporně pozitivní a to je hlavní...:) Podrobněji někdy příště....:) Uvidíme, co přinese příští rok....

No a teď ještě pár fotek - česnek si často připraví nějaké překvapení, v letošním roce se to dotklo právě havranu - v mém případě naštěstí v míře poměrně snesitelné, takže na havran určitě nezanevřu.

Tedy v letošním roce to bylo vytvoření jednostroužkových cibulí u velkostroužkových odrůd :)

Snízt v tomto případě celý (vlastně skoro celý :), něco jsem dal na ochutnávku...:) ) byl výkon....:)

Viz foto aneb tři fáze česneku v kuchyni cestou od do...:)

Sklerociová hniloba u česneku

Tak se mi stalo, že jsem při sklizni česneku asi narazil na sklerociovou hnilobu, což je jedna z nejhorších věcí, která se Vám může při pěstování přihodit.  K této chorobě česneku se lze dostat sadbou a nebo tím, že už je přítomná v půdě.. Hodně velká nepříjemnost je, že se dá velice snadno rozšířit dále....postižené rostliny se musí spálit nebo odklidit do míst, kde už česnek pěstovat nebudeme, takže ani do kompostu ani do popelnice...ideálně do lesa, remízku či něčeho podobného. Při styku s hnilobou je navíc nutná dezinfikace nástrojů a nákazu je možné roznášet dále i obuví..

Udává se, že narazíte-li na postiženou rostlinu, měli byste vyrýt rostliny v okruhu jednoho metru, takové, na první pohled zdravé, mohou být využity, ale rozhodně by neměly skončit jako sadba....

Prostě je to opravdu průšvih,  udávaným "lékem" je aspoň desetiletá pauza v pěstování, ideálně zatravnění. Každopádně můžete zapomenout na pěstování česneku, cibule i pórku. Což když uvážím množství práce věnované přípravě políček, je opravdu neveselá situace...

Aby to nevypadalo tak černě, a teď to začne být zajímavé, postižení jsem leckdy zaregistroval jen u jedné či několika málo rostlinek v záhonu...odepsat celý záhon kvůli tak malému výskytu mi připadá dost škoda, takže nezbývalo než začít hledat, co s tím...

Takže jsem narazil na něco, co budu muset vyzkoušet:

http://www.growyourown.info/page173.html

Tedy navrhované řešení:

Zkusíme "vyzrát"  na sklerocium tím, že ho probudíme k aktivitě roztokem z česneku a vody v poměru 1:1000 - konev ody na 1 m2 vlhké půdy. Nejlépe  zalévat roztokem před deštěm, aby se dostal co do největší hloubky a přišel do styku s co největším množstvím sklerocií.  Po první aplikaci obrátíme přeryjeme půdu a postup opakujeme, což by mělo vést k odstranění většiny nákazy v půdě.  

Jakmile je sklerocium probuzeno, vyčerpá se na falešné stopě a v důsledku nedostatku získané energie odumře....

Teď už nezbývá nic jiného, než vyzkoušet postup v praxi a uvidíme, co z toho vypadne...:)

Ještě dodatek - podobný postup v UK: