Po letech.....

Když člověk začíná s něčím bez zkušeností, dělá chyby a pokud není dostatečně důsledný, a to já opravdu nejsem :), nezabrání mu v tom ani hromada přečtené literatury, kde se vyskytují všechny možné rady, jak chyby omezit...

Ale to nevadí. Příroda dokáže hodně odpustit, drobné chybky promine a někdy překousne i ty velké. :)

Zatímco u zeleniny je proces učení poměrně rychlý - jeden rok uděláte chybu, druhý rok následuje poučení, v případě keřů a stromů se omyly v úsudku mohou projevovat po celou dobu jejich životnosti, někdy tak může jít i o období hodně přesahující dobu lidského života. V takovém případě nezbývá, než čas od času zasáhnout.

Zvolené případy do tohoto spadají částečně, u  lípy budou asi časem nutné zásahy, ale s tím jsem více méně počítal s tím, každopádně času na to je zatím dost. :)

Rakytník a Aronie - úspěch. Muchovník a Zimolez - zdá se, že spíše omyl...:)

Jak můžete vidět, lipka mi opravdu dělá radost a letos začala docela výrazně hnát do výše, rohodně více, než jsem očekával. :) Za pár let by tak mělo vzniknout příjemné zátiší a tento donedávna prázdný kout se opět zaplní (v minulosti stála poblíž krásná, bohužel už velice stará jabloň, co se mě týče, ničemu nevadila, ale to byla holt taková hloupá doba zkracování.;).

Ostatní rostliny z fotografií byly sázeny hlavně za účelem užitku - z arónie - vrchní foto - mají užitek v současné době ponejvíce ptáci, no když jim chutná, proč ne...až to budu chtít řešit, není takový problém ochránit menší keře zábranou. V každém případě arónii mohu doporučit - daří se jí dobře a plodí si i bez podpůrných zásahů ze strany pěstitele.

Keřík s oranžovými plody je rakytník, dnes už poměrně hojně propagovaná rostlina - a právem. Velký obsah vitamínu C i dalších látek důležitých pro správný chod lidského organismu v plodech, například čaj z lístků je dle dostupných údajů výborným prostředkem při prevenci rakoviny prostaty a žaludku, olej pomůže při atomové válce;) - pomáhá při ozáření, proti žaludečním vředům, atd. atd....

Co je ale skvělé pro domácí pěstitele - jedinou nutnou podmínkou pro úspěšné pěstování je dostatečná míra slunečního svitu, ve stínu netvoří plody a v hlubokém stínu by rostlina pravděpodobně jen skomírala a časem asi i zahynula. Rakytník by se určitě obešel i bez řezu, pěstitelé při větších výsadbách asi ne....:)

Co se nás týče, celý den na plném slunci nejsou - ráno a večer stín - na plodotvornost to stačí a tak byla letos první slušná sklizeň, sice ne v nějakém velkém množství, ale dost na to, abychom zkusili část zpracovat na lahvičky se šťávou, část jsem nechal napospas živlům a občas si při návštěvě chalupy zobnu.

Ačkoliv ideální doba sklizně je totiž dle odrůd od srpna do října, plody "přezimují" a tak je možné sklízet i průběžně, i když na chuti je přezrálost negativně znát a je jasné, že obsah přínosných látek bude také nižší.

Důležitá informace - pro opylení je potřeba samce a samici (samice) v přiměřené vzdálenosti a samice ideálně po větru.

Vedle užitečnosti plodů patří rakytník k rostlinám, jejichž kořeny využívají hlízkové bakterie - a tak rakytník prosperuje i v chudých půdách - díky symbiotickému vtahu s těmito bakteriemi dochází k obohacování půdy o dusík, který je vázán ze vzduchu, kde je ho více než dost. :), rostlina se používá i na zpevňování břehů, náspů a podobně.

Poslední fotografie - muchovník - asi trochu omyl, sázeno v roce 2010, z původní výsadby už moc nepřežilo - za to ale nemůže muchovník, ale já. :) Plody výborné, podobné borůvkám, chuťově i vzhledově, ale v našich podmínkách  - těžká jílovitá kyselá půda (5,5 - 6,5) nic moc.

Další takový omyl - zimolez kamčatský - v obou případech by mohla být největším problémem kyselá půda, což se dá řešit vápněním, osobně ale dávám přednost trvalým řešením, proto mám raději rostliny, které prostě ty naše podmínky snesou.

Slunečnice topinambur - židovské brambory

Topinambury jsou vděčnou rostlinou vyskytující se ve velké části permakulturní literatury a mezi lidmi pohybujících se v těchto kruzích také. Mámě se podařilo získat testovací rostlinky od známých z vesnice a po klidovém roce jsem se konečně odhodlal k použití, zatím je mám vyzkoušené syrové - výborné a také ve formě topinamburáků - také výborné. Za sebe hlásím spokojenost a zbytek rodiny souhlasí :)

Důvody, proč je tato rostlina tak populární, jsou jasné. Na první pohled jde o ideální rostlinu, výživová hodnota hlíz je srovnatelná s bramborami, ostatně lidový název o tomto vypovídá více než výstižně;) Narozdíl od brambor však nehrozí předávkování, stejně jako brambory je lze různými způsoby tepelně upravovat, ale navíc je lze pojídat bez obav i syrové. Dále jde o potravinu vhodnou i pro diabetiky. Ve zkratce, všichni ti, kteří by to ze zdravotních důvodů neměli přehánět s brambory, mohou topinambury jíst v zásadě bez obav.

Obrovská výhoda oproti bramborám, vlastně i jedna z mála nevýhod, které mě v souvislosti s topinambury napadají, je trvalost této plodiny na stanovišti. V našem klimatu bez potíží přezimují a na jaře tak obráží z hlíz nové rostliny. Do značné míry* tak odpadají starosti se získáváním sadby. S trochou nadsázky, jakmile se u Vás uhnízdí topinambury v dostatečném množství, máte perfektní chutný a zdraví neškodný zdroj energie. :) A čím více je sklízíte, tím více pozvbudíte rostlinu k větší produkci, nějaký ten kousek vždy zůstane v zemi a rostlinka už se i z toho mála dokáže postarat o své přežití do budoucna....;) To může být samozřejmě problém, pokud byste z nějakého důvodu na topinambury zanevřeli a chtěli se jich zbavit.

Nejsem zkušeným pěstitelem, takže neznám skladovatelnost, nicméně když se není třeba obávát vymrznutí, lze sklízet topinambury těsně před většími mrazy a nebo podle počasí, dorazí obleva, tak si nakopeme něco čerstvých plodů.;)

Tedy další obrovská výhoda - nepotřebujete skladovací prostory, stačí země.

Přiznám se, že mi zatím uniká, proč souboj brambory x topinambury vyhrály, zdá se mi, nezaslouženě brambory**, možná je to jednodušší z hlediska sklizně a dalšího zpracování, opravdu nevím nevím, ale pro zahrádkáře a majitele menších pozemků mi připadá slunečnice topinambur jako skvělá plnohodnotná plodina, ať už schopná brambory plně nahradit a nebo sloužící jako dobrý a vhodný doplněk k obohacení stravy a rozhodně ne jako pouhá kuriozita, nýbrž jako rostlina schopná splnit požadavky na užitečný, vydatný a dlouhodobý zdroj živin použitelný v studené i teplé kuchyni.

P.S.

Talíř topinambur není ze všech rostlin zachycených na fotografii, jen z menší části. :)

*Pro dlouhodobou solidní sklizeň je přirozeně nutné dodávat do půdy odčerpané živiny. :)
**Nic proti bramborám, určitě na ně nezanevřu, ale je fajn mít k dispozici do značné míry plnoprávnou náhradu  disponující zmíněnými výhodami.

Zkušenosti s česnekem v sezóně 2012/2013

V sezóně 2012/2013 jsem připravil přibližně 70 m2 polí a zasázel:

 4 kg Vekanu* ponechaného pro zasazení ze sklizně v předchozím roce
1 kg Slavinu  téhož zdroje
4 kg Benátčanu z téhož zdroje rozdělno po jednom kg dle váhových kategorií

Nově sázeno

2 kg odrůdy Japo 2 čerstvá sadba
2 kg Bjetin čerstvá sadba
2 kg Slavin čerstvá sadba
asi 3 hlavičky neznámé odrůdy získané jako vzorek ve vesnici :)+



Příprava polí - Bjetin, Slavin, Japo 2,  Vekan sázeno dvojitým rytím, kompost na dno, kompost na vrch. Odstupy přibližně 10 cm od sebe, záhonovým způsobem.

Vekan cca 1/3  - opět dvojité rytí, ale pro nedostatek kompostu použit použita na dno čerstvá tráva, kopřivy, prostě velká míra improvizace :) Na překrytí polí vrstvou kompostu už nezbyl žádný materiál.

Slavin z minulé sezóny - cca 6 m2 vyvýšený záhon po bramborách, bez jakéhokoliv hnojení

Benátčan - pro nedostatek kompostu použit na dno rýhy odleželý hnůj - směs králičího a slepičího hnoje.

Až na Benátčan sázeny všechny odrůdy začátkem listopadu. Polovina Benátčanu zasazena v prosinci  (o Vánocích :) a polovina v první polovině března.

Všechna pole během dne částečně zastíněna - ráno a večer, přes den dost slunečního svitu - přibližně 8 až 10 hodin v době pozdního jara a léta.

Půda těžká a jílovitá, PH kyselejší (většinou mezi 5.0 a 6.0), výška 450 m. nad mořem. Zpočátku hodně vláhy, poté sušší období, období dešťů - letošní povodně, s česnekem nic vypozorovatelného neprovedlo. Následné sušší období zřejmě přišlo v pravý čas. :). Vedlejším produktem dvojitého rytí je automatická tvorba lehce vyvýšených záhonů - může mít pozitivní vliv pro případ nadměrné vlhkosti.

Výnosy - Vekan -  17,5 kg
                Japo 2 - 12,0 kg
                Slavin - 11,3 kg
           Benátčan - 15,3 kg++
                Bjetin - 13,0 kg
                 ???     - 0,66 kg

Nejlepší výsledky z odrůd od pana Kozáka dala za uplynulou sezónu odrůda Bjetin - průměrná váha sklizených paliček kolem 30 gramů, váhově rovnoměrné - většina hlaviček se držela váhově kolem průměru a nevybočovala ani jedním směrem.

Druhá nejlepší odrůda - Japo 2 - část hlaviček miniaturních (i pod 10 gramů), největší hlavičky hodně přes 50 gramů, rekord 82 gramů na hlavičku, průměr přes 20 gramů.

Vekan, Slavin a Benátčan - většina hlaviček byla menších, průměrná váha ve všech případech pod 20 gramů. Benátčan sázen až na jaře, což mělo nepochybně vliv na sklizeň.

Výsledky Slavinu špatné i přes to, že pole bylo připraveno ve stejné míře jako políčka pro Japo 2 a Bjetin. Pole Slavinu z vlastní sadby - vyvýšený záhon bez hnojení, kde byly dříve brambory, dopadl lépe než záhon pečlivě připravený pomocí dvojitého rytí.

Největší chyby - stejně jako minulý rok i letos jsem si nedal pozor na včasné odstranění pacibulek, rozdíl mezi česneky s odstraněnými pacibulkami a bez nich je neopominutelný.

Stejně jako minulý rok, i letos nepaličák benátčan vytvořil obdivuhodné množství pacibulek. U Japo 2 k tomuto jevu došlo také, ale v mnohem menší míře.

Shrnutí: Bjetin ano, Japo 2 ano, Vekan letos ne, Slavin podmíněně ano (některé česneky ukázaly solidní potenciál, ale celkový výsledek byl bohužel špatný)

Výnosy u Bjetinu ukázaly, že česnek lze  pěstovat i velice na husto a to i přes to, že k hnojení byl použit pouze kompost a česnek byl vysázen do dříve zatravněné plochy (drny obráceny kořeny vzhůru) bez předchozí přípravy - pouze cca 4 týdenní odstup mez přípravou polí a výsadbou česneku.

* Veškerá sadba pochází přímo od pana Kozáka
+sázeno ve stejnou dobu jako Benátčan, malé množstvá stroužků (4-6), nejvyšší průměrná váha - kolem 50 gramů na hlavičku, pro pěstování ve větší míře asi nevhodné, nicméně z testovacích důvodů ponecháno na další sadbu.
++V důsledku nepovedené sklizně objeveno v průběhu přípravy polí na další sezónu dalších cca 0,7 kg česneku u Benátčanu, v menší míře i u ostatních odrůd, lze připočíst navíc kolem 1 kg.

Halský obr:)

Dnes jsem náhodou objevil první oříšek z lísek sázených v minulém roce :)

Odrůda halský obr, chuťově výborné.:) Doufám, že v příštím roce už bude oříšků celá hrst. :)

Pravda, 50 lísek mám vysazených do živého plotu, ale od kulturních odrůd si slibují více :)

Dvojité rytí II

Dvojité rytí sezóna 2012/2013

Po přestávce v minulé sezóně jsem se vrátil opět k dvojitému rytí a tentokrát již plánuji dlouhodobý test.

Fakticky jde o dvojité rytí s jistým omezením, určitě už ne o metodu GB využitou více méně v úplnosti v předminulé sezóně.

Co ponechám je základ, tedy první brázdu vyrýt a hodit do kolečka, prokypřit o stupeň níže rycími vidlemi, doplnit na dno kompost, zahrnout brázdu brázdou další a navrch kompost - toto je metoda v ideální podobě - pokud přivauju prvním rokem.

V následujících letech již údajně stačí dodávat kompost pouze navrch.  V této sezóně - podzim 2012 až léto/podzim 2013 jsem měl takto připravených přibližně 70 m2.

V roce letošním jsem se plánuji přiblížit včetně těchto již použitých polí cca 200 - 250 m2 a rád bych se dostal do situace, kdy budu schopen v tomto provozu udržovat aspoň 600 m2.Maximální předpokládaná hranice někdy v snad dohledné budoucnosti je  kolem 3000 m2, to neznamená, že celých 3000 m2 bude vždy obhospodařováno zeleninou;) Pokud se potvrdí vysoké výnosy, možná by postačila i polovina, obojí je zatím hudba budoucnosti:)

Stejně jako v minulém roce, i letos byl a bude největším limitujícím faktorem nedostatek kompostu.

U některých políček nezbývá než použít tuto metodu do značné míry "ošizenou", což nemusí být nutně špatné, doufám, že do jara se mi podaří nějaký další kompost dotvořit, no a pak budu mít dále co srovnávat.

Například použití odleželého hnoje místo kompostu a jak jsem již napsal, dodání čerstvého kompostu až na jaře.

Zatím mohu shrnout minulý  rok - tvorba nových polí  - a také zkušenosti z letoška - nejen tvorba nových polí, ale i obnova políčka již dvojitým rytím připraveného k nové výsadbě.

Zkušenosti jsou tyto - za jednu hodinu dokážu u nás připravit pěkně s rýčem, s přivážením kompostu a odnáškou kamenů (tak půl kýble na 2 m :) cca 3 m2

Obnova pole touto metodou je již mnohem jednodušší, za hodinu lze připravit přibližně 5 m2, práce s půdou je naprosto pohodová, v podstatě to jde od ruky skoro samo;)

V obou případech by šlo asi  zrychlit, ale mně vyhovuvuje pohodovější tempo.

Nicméně z toho plyne, že i bez jakékoliv mechanizace lze připravit poměrně rozsáhlé plochy, jasně že člověk nemůže konkurovat koníkovi, o mechanizaci nemluvě;), ale když uvážím již připravenou půdu, dá se za tři až čtyři hoďky ranního či podvečerného cvičení připravit 15 m2 - platí u polí, která už byla jednou připravena-. Kolik se dá zvládnout v průběhu roku nechám na uvážení každého z Vás :) Za sebe mohu  dát do placu zatím cca  200 m2. V případě "každodenní" práce by se dalo zvládnout mnohem, mnohem více, hodně jsem se flákal, někdy nevyšlo počasí, rezervy jsou obrovské. :)

To je tedy pracnost....

Nyní k výnosům - na metodě jsou nejzajímavější předpokládané výnosy a jejich údajně dlouhodobá udržitelnost.

Když budu mluvit o vlastních zkušenostech - zatím se z jistě všem známých důvodů omezuji na česnek. :) Je to super plodina, dokáže hodně odpustit a zároveň má mnohem delší vegetaci než většina druhů zeleniny. V mém případě je trochu problém v tom, že nemám ustálené odrůdy, takže srovnávání bylo zatím problematické. V příštím roce už bude srovnání lepší, jelikož  mám vytipované odrůdy, kterým by se na mém pozemku mělo dařit a nebude to o tom, že, když to přeženu, na každém políčku je jiná odrůda.

Uspokojivé výnosy při polním hospodaření se pohybují kolem 10 tun z hektaru. S nejvýnosnější odrůdou - bjetin - jsem se zatím dostal přibližně na 2 kg z m2 při průměrné váze sklizených palic 30 gramů na hlavičku. Výnos na metr velice slušný, na hlavičku vzhledem k mým dosavadním zkušenostem velice uspokojivý, z hlediska srovnání se zkušenými pěstiteli je to samozřejmě už horší.

Na druhou stranu může mě hřát, že pěstování jsem použil jen rukou, rýče, půdy a kompostu, žádná umělá hnojiva a výsledek je docela slušný.

Když uvážím, že předchozí plodinou byla jen tráva, nemohu si stěžovat.;)

Příští rok budu sklízet z již připraveného políčka a tak jsem velice zvědavý, do jaké míry se projeví změna struktury půdy z velice těžké jílovité na mnohem kypřejší již opracovanou, na to však nezbývá než čekat.

Problematickou záležitostí současného pokusu je především to, že budu pěstovat česnek po česneku, což se nedoporučuje, z testovacích i časových důvodů mi nezbývá, než to risknout. Česnek byl zdravý, takže chorob se bát, doufejme, nemusím a ze zkušeností ostatních vím, že i když to není ideální, jde to a při dobře připravené půdě je vliv na sklizeň malý.

Abych se vrátil k výnosům....je otázka, zda-li se vyplatí tato metoda kvůli 2 kg z m2, na druhou stranu, pokud to znamená nutost 2x menší celkové výměry, znamená to i méně práce.

Jenže dvojnásobek je pouze začátek;) Už podle velikosti čenseku je poznat, že rezervy ve výnosu na plochu by mohly být značné. Stačila by průměrná váha kolem 45-60 gramů, což u česneku není nic nemožného a jsme na 3 až 4 kg z m2 a to už stojí za zvážení.

Údajným maximem u této metody by mělo být kolem 10 kg z m2 v ideálním klimatu a ideální půdě.

Při zvolení vhodné odrůdy (dávající 150 gramů na hlavičku) by i toto mělo být možné, jestli se mi to někdy zadaří, určitě se pochlubím.;) Každopádně za sebe budu spokojen i s třetinovými výnosy a samozřejmě o nich budu refereovat. :)

Když se mi bude chtít, podám někdy brzy, možná už zítra, podrobnější hlášní o letošní česnekové sezóně, tak jak  u nás proběhla.

P.S.

Od příštího roku rozběhnu i další zeleninu, aneb cesta krok za krokem k (nejen) samozásobitelství (zeleninou a ovocem;)

Ze života hmyzu

Při pěstování jsem zkusil použít jako meziplodinu hořčici, pokud se nemýlím, neměla by se nechat vykvést, ale protože kvete opravdu pěkně a navíc je to hotový poklad pro včely, jedno políčko nechám být jen tak, dokud celé neodkvete, prostě nemám to srdce to posekat, když vidím, jak se mi tam slétají, zvláště když kolem už toho příliš k nalezení není.

Podzimní večer

Západy slunce jsou vděčné téma :) První fotografie odraz, druhá přímo západ aneb zátiší s popelnicí;)