Zatímco první příspěvek byl spíše o mně:), v druhém a následujících bych se rád věnoval knize samotné a to především dle mého názoru klíčovým nálezům v knize prezentovaným.
Autoři publikace se domnívají, že k prevenci civilizačních chorob či dokonce i potlačení až léčení projevů nemocí propuklých slouží nejlépe vhodná úprava jídelníčku. Nedokážu posoudit, do jaké míry jde o myšlenky v České republice revoluční, nicméně dle knihy se zdá, že ve Spojených státech vyvolaly takovéto "kacířské myšlenky" v jistých zainteresovaných kruzích řádnou nevoli.
Dr. Campbell totiž podává velice čitelnou formou přesvědčivou sbírku důkazů svědčících o přínosu radikálního omezení či ideálně vyškrtnutí potravin na živočišném základě a to včetně mléčných výrobků, ryb a vajec.
Název publikace "Čínská studie" nezvolili autoři náhodně. V 80. letech se naskytla Dr. Campbellovi příležitost ke zkoumání stravovacích zvyklostí a zdravotního stavu s tím spojeného u čínské populace. V průběhu studie dostal příležitost ověřit si u 6500 testovaných obyvatel 65 čínských převážně venkovských oblastí zjištění, ke kterým dospěl již v počátečním období kariéry.
V rané fázi vědecké kariéry působil Dr. Campbell na Filipínách v rámci programu majícího za cíl snížení podvýživy u dětské populace. Vzhledem k chudobě většiny tamější populace nebylo možné počítat s vyřešením podvýživy přechodem na živočišnou stravu. Jako vhodná varianta k získání tolik potřebných bílkovin se tedy jevily nutričně bohaté arašídy. Arašídy v sobě však mají jedno nebezpečné úskalí, jsou velice náchylné k napadením plísněmi tvořícími rakovinotvorné látky - aflatoxiny. Zjistilo se, že filipínské děti trpí velice často na rakovinu jater. Samotný výskyt této choroby u dětí není rozhodně něčím obvyklým. Jenže ještě větší šok přineslo další zjištění, rakovinou trpěly nejčastěji děti bohatých rodičů, se stravou velice podobnou té, jaká byla obvyklá v západních zemích. Nalezeným původcem bylo arašídové máslo, které si dopřávali především potomci z vyšších vrstev filipínské společnosti.
Přibližně ve stejnou dobu se k autorovi dostaly i výsledky studie indických vědců zkoumajících vliv aflatoxinů na potkany přijímající potraviny o obsahu buď 5 či 20% živočišných bílkovin.
Dle této studie se u potkanů stravujících se potravou s obsahem 20% živočišných bílkovin a zároveň vystavených aflatoxinům vyvinula ve 100%!! rakovina jater či její zárodek. Oproti tomu všichni potkani krmení 5% dávkou živočišných bílkovin zůstali až do konce studií naprosto zdraví.1)
Jak výzkum na Filipínách, tak výsledky studie indických vědců autora zaujaly natolik, že se rozhodl pokus zopakovat. Pokusy probíhaly s mnoha variacemi, ale závěr byl jednoznačný. Nezávisle na koncentraci aflatoxinů došlo k výskytu rakoviny u zvířat, která dostávala v potravě vyšší obsah živočišných bílkovin (v tomto případě kaseinu - z mléka), přičemž hraniční oblast se pohybovala někde kolem 10%. Zároveň bylo možné rozvoj rakoviny zpomalit, či dokonce zvrátit úpravou jídelníčku směrem k převaze rostlinné stravy. Pokud však došlo k návratu k vyšším hladinám živočišných bílkovin, nástup rakoviny pokračoval. Oproti tomu, příjem bílkovin rostlinného původu neměl v kombinaci s aflatoxinem na rozvoj rakoviny zásadní vliv a to i při mnohem vyšších koncentracích, než zmiňovaných mezních 10% u bílkovin živočišných.2)
1) O pozadí výzkumu na Filipínách a zjištění indických vědců srv. Campbell, T.Colin; Campbell, Thomas M: Čínská Studie, Výživa jako základ uchování a zlepšení zdraví , tělesné kondice i duševních schopností, Svítání, Jihlava 2011. s.50 - 51
2) podrobněji srv. Campbell, T.Colin; Campbell, Thomas M., c.d. 57 - 79.
neděle 12. června 2011
pondělí 6. června 2011
Čínská studie I
Nestává se často, abych na českém internetu narazil na článek, který by mě dal více, než chvilkové rudo před očima;) Tento článek budiž světlou výjimkou:)
Již nějaký ten pátek jsem si říkal, jak by bylo skvělé, kdyby se mi podařilo omezit, či dokonce zcela vyškrtnout, ve svém jídelníčku přítomnost masa.
První poměrně úspěšný pokus probíhal již před několika lety. V době kdy se mé značně prodloužené studium na vysoké škole zvolna chýlilo ke konci, tak ač z Modřan, pracoval jsem v nejmenované firmě v Horních Počernicích. Lenost považuji za přirozenou vlastnost většiny lidí a za sebe mohu říci, že rozhodně nejsem světlou výjimkou. Takže ačkoliv jsem dříve celkem často jezdil na kole, v důsledku dlouhodobého dojíždění na druhý konec města sportování skončilo a já tak trávil čas buď v posteli, sedačce MHD či v židli v práci. :) Když se k tomu přidají pozdní večeře a občas i dvě hlavní jídla denně, není divu že při "vysoké energetické náročnosti" kancelářské práce byly záhy znát výsledky:) Naštěstí se mi podařilo ve správný čas působení v této firmě ukončit a přesunout se podstatně blíže ke svému bydlišti. Po několikaleté přestávce jsem měl konečně solidní příležitost k pěstování nějakého sportu, opět cyklistiky:) Bohužel váha šla nahoru, takže bylo třeba začít něco dělat, dokud se situace naprosto nevymkla z kontroly. Tak jsem si řekl, že by nebylo špatné vrátit se k tradicím předků a omezit příjem masa na dva dny v týdnu. Spolu s cyklistikou to vedlo k rychlému úbytku nadbytečných kil a váha se z nějakých 76 či 77 kilogramů vrátila na 67, tedy váhu dříve obvyklou jen v plném běhu kolařské sezóny:) Hlavního cíle jsem dosáhl, takže časem pominul důvod k zachování jídelníčku. V současnosti si váhu držím lehce nad 70 kily a nijak zvláště mě to netrápí.
Abych se však dostal k meritu věci.:) Tak se stalo, že jsem jednoho dne narazil na již zmíněný velice zajímavý článek o "správném stravování". Ačkoliv trpím v některých směrech značnou důvěřivostí, jal jsem se i tak podrobit zdroj, z kterého článek čerpal, podrobnějšímu zkoumání. Došlo tedy jako obvykle na wikipedii:), jelikož jsem nenarazil na žádné přesvědčivé vyvrácení předložených informací, bylo jen otázkou času, než se odhodlám ke koupi knihy. Když se tak stalo, nezbylo než počkat, až kniha dorazí do mých rukou a těšit se na její přečtení. Minulé pondělí publikace dorazila z Anglie (koupil jsem levnější brožovanou verzi, v ČR je k mání kniha jen s pevnou vazbou a za cca dvojnásobnou cenu) a dal se do čtení. Odborná literatura mi v angličtině přeci jen jde trochu více ztuha, ale musím říci, že během týdne to bylo za mnou a tak mám nyní k dispozici spoustu zajímavých informací o které se s vámi v některém z dalších příspěvků rád podělím.:) Chápu, že zanícené masožrouty kniha asi nepřesvědčí, ale pro lidi váhající, jako jsem byl do nynějška já, může být její přečtení důvodem, proč když už ne zcela přestat, tak aspoň konzumaci masa, mléčných výrobků !!! a dalších, zdá se, že velice nezdravých potravin, podstatně omezit. Tak jsem si řekl, že zkusím vydržet nějaký ten čas (zkušební měsíc:) zcela bez masa a mléčných výrobků. Uvidím, jestli to zvládnu, uvidím jak velká změna to bude pro můj jídelníček, domnívám se, že by to paradoxně mohlo vést k docela solidnímu zpestření a hlavně uvidím, jestli půjde o změnu trvalou či opět dočasnou.:) Tak či tak, ke každodenní spotřebě masa už se vracet nehodlám v žádném případě a o mléčných výrobcích jsem se dozvěděl takové věci, že na ně zanevřu snad ještě více, než na to maso. :)
Doplnění z dubna 2012: Dopadlo to jako obvykle:), vše skoro při starém. Maso i mléčné výrobky dále dlabu, pravda, snad přeci o něco méně než dříve, no a zdravá strava, tam mám stále obrovské rezervy, prostě není vůle..snad to zlepší postupné přibývání úrody z vlastní zahrádky :)
Již nějaký ten pátek jsem si říkal, jak by bylo skvělé, kdyby se mi podařilo omezit, či dokonce zcela vyškrtnout, ve svém jídelníčku přítomnost masa.
První poměrně úspěšný pokus probíhal již před několika lety. V době kdy se mé značně prodloužené studium na vysoké škole zvolna chýlilo ke konci, tak ač z Modřan, pracoval jsem v nejmenované firmě v Horních Počernicích. Lenost považuji za přirozenou vlastnost většiny lidí a za sebe mohu říci, že rozhodně nejsem světlou výjimkou. Takže ačkoliv jsem dříve celkem často jezdil na kole, v důsledku dlouhodobého dojíždění na druhý konec města sportování skončilo a já tak trávil čas buď v posteli, sedačce MHD či v židli v práci. :) Když se k tomu přidají pozdní večeře a občas i dvě hlavní jídla denně, není divu že při "vysoké energetické náročnosti" kancelářské práce byly záhy znát výsledky:) Naštěstí se mi podařilo ve správný čas působení v této firmě ukončit a přesunout se podstatně blíže ke svému bydlišti. Po několikaleté přestávce jsem měl konečně solidní příležitost k pěstování nějakého sportu, opět cyklistiky:) Bohužel váha šla nahoru, takže bylo třeba začít něco dělat, dokud se situace naprosto nevymkla z kontroly. Tak jsem si řekl, že by nebylo špatné vrátit se k tradicím předků a omezit příjem masa na dva dny v týdnu. Spolu s cyklistikou to vedlo k rychlému úbytku nadbytečných kil a váha se z nějakých 76 či 77 kilogramů vrátila na 67, tedy váhu dříve obvyklou jen v plném běhu kolařské sezóny:) Hlavního cíle jsem dosáhl, takže časem pominul důvod k zachování jídelníčku. V současnosti si váhu držím lehce nad 70 kily a nijak zvláště mě to netrápí.
Abych se však dostal k meritu věci.:) Tak se stalo, že jsem jednoho dne narazil na již zmíněný velice zajímavý článek o "správném stravování". Ačkoliv trpím v některých směrech značnou důvěřivostí, jal jsem se i tak podrobit zdroj, z kterého článek čerpal, podrobnějšímu zkoumání. Došlo tedy jako obvykle na wikipedii:), jelikož jsem nenarazil na žádné přesvědčivé vyvrácení předložených informací, bylo jen otázkou času, než se odhodlám ke koupi knihy. Když se tak stalo, nezbylo než počkat, až kniha dorazí do mých rukou a těšit se na její přečtení. Minulé pondělí publikace dorazila z Anglie (koupil jsem levnější brožovanou verzi, v ČR je k mání kniha jen s pevnou vazbou a za cca dvojnásobnou cenu) a dal se do čtení. Odborná literatura mi v angličtině přeci jen jde trochu více ztuha, ale musím říci, že během týdne to bylo za mnou a tak mám nyní k dispozici spoustu zajímavých informací o které se s vámi v některém z dalších příspěvků rád podělím.:) Chápu, že zanícené masožrouty kniha asi nepřesvědčí, ale pro lidi váhající, jako jsem byl do nynějška já, může být její přečtení důvodem, proč když už ne zcela přestat, tak aspoň konzumaci masa, mléčných výrobků !!! a dalších, zdá se, že velice nezdravých potravin, podstatně omezit. Tak jsem si řekl, že zkusím vydržet nějaký ten čas (zkušební měsíc:) zcela bez masa a mléčných výrobků. Uvidím, jestli to zvládnu, uvidím jak velká změna to bude pro můj jídelníček, domnívám se, že by to paradoxně mohlo vést k docela solidnímu zpestření a hlavně uvidím, jestli půjde o změnu trvalou či opět dočasnou.:) Tak či tak, ke každodenní spotřebě masa už se vracet nehodlám v žádném případě a o mléčných výrobcích jsem se dozvěděl takové věci, že na ně zanevřu snad ještě více, než na to maso. :)
Doplnění z dubna 2012: Dopadlo to jako obvykle:), vše skoro při starém. Maso i mléčné výrobky dále dlabu, pravda, snad přeci o něco méně než dříve, no a zdravá strava, tam mám stále obrovské rezervy, prostě není vůle..snad to zlepší postupné přibývání úrody z vlastní zahrádky :)
neděle 5. června 2011
Pro potěchu očí:)
Tak se nám podařilo zastihnout pivoňky v plném květu:) Nejsem zrovna typ, co by se nechal unášet okrasnou květenou, ale musím uznat, že i čistě estetické a čichové vjemy mají něco do sebe :) Škoda, že na dálku jsou přenositelné jen ty estetické a i ty pouze částečně....
na přání čtenářů;)
Na zveřejněných fotografiích můžete zhodnotit prozatímní vývoj česnekové výsadby:)
Jde o dva záhony. V jednom případě jsem vysazoval s použitím biointensivní metody:), v druhém případě šlo o klasickou výsadbu, ovšem trochu hustěji než obvykle (ale i tak je hustota na m2 nižší než u biointensivního hospodaření:), nakonec nevyšel česnek, takže záhon není zcela zaplněn. Připravený rozsah záhonů se mi vlastně nepodařilo zaplnit ani v jednom případě, prostě se někde stala chyba...:) Jsem opravdu zvědavý na výnosy, ale to si budu muset počkat ještě skoro dva měsíce:)
V rámci objektivity je třeba přiznat, že česnek použitý na zahrádce pochází ze schované výsadby z minulého roku, navíc se záhonek částečně překrývá s dřívějším. Takže jako srovnání "klasické" a "progresivní" metody a jejich výtěžnosti to není zrovna vypovídající....i tak to však může přinést zajímavé výsledky :) Uvidíme a necháme se překvapit:)
středa 1. června 2011
zimolez kamčatský o rok později a lípa srdčitá, nová výsadba
Minulý rok jsem úrodu zimolezu kamčatského minul, letos tety nebyl čas na váhání.... Ve srovnání s loňskem byla úroda řádově větší, avšak stále šlo jen o množství sotva k ochutnání:)
Druhý kousek -lípa srdčitá....:) Ještě není zcela jisté, bude-li na tomto stanovišti a nepřesuneme-li ji o trochu dále....nechce se mi zasahovat do růstu, přitom až jednou vyroste, bude to pořádný strom:) Musím říci, že do olistění se jí moc nechtělo, všechno už bylo zelené, jen lípa stávkovala, ale dočkal jsem se :)
neděle 12. září 2010
Biointensivní hospodaření podle Johna Jeavonse
Pro zájemce předkládám výtah z knihy Johna Jeavonse - How To Grow More Vegetables....
Autor se domnívá, že k zajištění potravy pro jednoho člověka stačí plocha 4000 čtverečních stop záhonů + 1000 stop čtverečních pochozích, se vším všudy tedy 5000 čtverečních stop respektive cca 465 m2. Osobně se domnívám, že klíčové budou především kapitoly 1 - 3, případně 4, dají-li se přebírat údaje o potřebném množství hnojení. Stejně tak jsou důležité kapitoly 6 a 7, bohužel tato pasáž je jen obtížně převoditelná do elektronické podoby. Co se zbytku týče, podobné informace lze pravděpodobně nalézt i v českých zdrojích, ale když už jsem tomu věnoval tolik práce, tak jsem si řekl, že to pro úplnost zpracuji celé :)
Hospodaření na základě metody GROW BIOINTENSIVE® dle knihy Johna Jeavonse „How To Grow More Vegetables...“: - 1)
Kapitola první - příprava záhonu
Počáteční příprava záhonu o velikosti 9,3 m2 - 2)
1)V případě potřeby zalévejte místo určené k vytvoření záhonu po dobu dvou hodin (zvláště u tvrdé a vyschlé jílovité půdy)
2)Po dva dny nechte půdu částečně vyschnout
3)Prokypřete půdu rycími vidlemi a odstraňte plevel
4)Lehce zalévejte půdu po dobu 5 minut a nechte odpočinout 1 den. Pokud je vaše půda hodně hroudovitá, počkejte několik dalších dní
5)Pro zlepšení struktury můžeme do jílovité půdy přidat písek, do písčité jíl pro zlepšení struktury. Maximálně půl palce. Promíchejte rycími vidlemi.
6)Přidejte půl palce vyzrálého kompostu a promíchejte rycími vidlemi, v případě hodně špatné půdy je možné přidat kompost až o vrstvě jednoho palce
7)Lehce zalejte po dobu pěti minut, v případě potřeby nechte den odpočinout
8)Z první brázdy odstraňte pět 20litrových kyblíků půdy. Předpokladem je, že záhon bude široký 1, 5 metrů. Brázdy by se měly provádět po šíři záhonu. 3 kbelíky půdy odeberte pro vytvoření kompostu. Jeden kbelík si nechte pro předpěstování sazenic a zbytek se vrátí do záhonu. Pomáhá, když po 3 až 4 brázdách dojde k vyrovnání upravené plochy hráběmi. Odebraná půda by neměla chybět, jelikož prokypřením dojde k vyrovnání objemu.
9)Proveďte dvojité rytí plochým rýčem a rycími vidlemi. Použijte „rycí desku“ k rozložení váhy na záhonu k omezení zhutnění
10) Vyrovnejte záhon hráběmi a zaplňte poslední brázdu
11)Podle výsledku půdního testu použijte ve vhodné míře organické hnojivo, zapravte jej přibližně do hloubky 2 až 4 palců rycími vidlemi. V případě přílišného provzdušnění použijte „rycí desku“ ke zhutnění.
12)Osázejte.
Příprava jednoho záhonu by měla zabrat se vším cca 6,5 až 11 hodin práce.- 3)
Průběžné práce na záhonu:- 4)
1)Odstranění zbytků vegetace, z první brázdy použijeme šest kyblíků půdy na kompost a jeden pro předpěstování. Proveďte dvojité rytí.
2)Vyrovnejte
3)V případě potřeby přidejte hnojivo a přípravky na změnu PH. Přidejte 6 kbelíků kompostu za každé 4 měsíce pěstební sezóny. Zapravte do hloubky 2 až 4 palce rycími vidlemi. Přidání kompostu po provedení dvojitého rytí při průběžné každoroční přípravě záhonu minimalizuje riziko odplavování ve vodě rozpustného dusíku.
Průběžná každoroční příprava by měla vyjít na 4,5 až 6 hodin na jeden záhon.- 5)
Správně připravený záhon bude často o 2 až 10 palců vyšší než původní povrch, v případě že záhon tuto výšku přesahuje povrch vyrovnejte hráběmi. S postupem času si půda začne sedat a záhon nebude dosahovat takové výše. Toto značí úspěšnou práci se záhonem. Po dosažení dobré struktury může být lepší přejít na několik let k povrchové úpravě půdy (prokypření vrchních dvou palců) Dobrá struktura půdy se pozná podle toho, že půda se pod tlakem rukou rozpadne na malé hroudy. V případě povrchové úpravy se používá kompost bez obsahu půdy. Jakmile dojde k zhutnění spodní půdy, je vhodné opět přikročit k dvojitému rytí.-6)
Kapitola druhá - udržitelnost
Cílem je dosažení 99% udržitelnosti, dosažení uzavřeného systému. Cituji: „Přibližujeme se k dosažení uzavřeného systému v rámci minifarmy a pracujeme na dosažení uzavřeného systému udržitelnosti humusu v půdě v rámci záhonů, které získávají uzrálý kompost. V budoucnu budeme klást důraz na pěstování ještě většího množství materiálu na kompost v rámci pěstebních záhonů, dokud se nám takto nepodaří vypěstovat všechen potřebný materiál na kompost. Dále zkoumáme různé úrovně uchování udržitelnosti půdní úrodnosti. Tyto metody spočívají v použití různého množství uzrálého kompostu (dle dostupnosti) s odpovídajícími výsledky sklizní".-7)
Momentálně se na půdu zkušební farmy nevrací zpět živiny v podobě lidské moči a fekálií, tudíž dochází k dovozu části organického hnojiva z vnějšku. Toto by mělo do budoucna změnit.
K lepšímu zachování úrodnosti půdy se doporučuje rozdělit pěstební plochu v poměru 6:3:1.
60% rostliny které produkují velké množství uhlíku na kompost a zároveň dostatek kalorií pro stravu, 30% procent kořenových plodin produkujících velké množství kalorií a na 10% zelenina k získání dalších vitamínů a minerálů. Rozdělení na záhony: 24/12/4.
Doporučené plodiny z první skupiny (60%): obilí, bob koňský, slunečnice, lískové ořechy, víno
z druhé skupiny: (30%): brambory, česnek, pórek, topinambury, sladké brambory, pastinák, kozí brada fialová?, fazole, tuřín, cibule a další.
z třetí skupiny: (10%): rostliny produkující málo kalorií, uhlíku, ale s vitamíny a minerály.- 8)
Kapitola třetí - „Biointensivní“ kompost
Na místě kompostu půda prokypřete do hloubky přibližně 30 cm - zajištění dobrého odvodnění.- 9) Spodní vrstvu by měl tvořit hrubý dřevnatý materiál (mlází, prořezané větvičky...) o síle cca 7, 5 cm k zajištění cirkulace vzduchu.
1) Bude-li kompost složený dle hmoty: 45% uschlý materiál, 45% zelená hmota, 10% půda, dosáhneme poměru uhlík/dusík cca 30:1. Výsledkem by měl být termofilický „rychlý“ kompost uvolňující živiny v průběhu tří měsíců až dvou let. Nevýhodou je velká ztráta uhlíku a organické hmoty.
2) Kompost s poměrem uhlíku a dusíku 60:1. 8 dílů uschlého materiálu, dva díly zeleného materiálu a jeden díl půdy.Výsledkem bude kompost uvolňující živiny pomaleji, zvláště obsahuje-li suchý materiál mnoho ligninu - např. stonky kukuřice a čiroku.
Pro dobrý růst většiny zeleniny bude dobrý kompost 30:1.
Ideálně by jednotlivé vrstvy měly být přidávány ve 2,5 až 5 cm vrstvách. Ve spodní vrstvě suchá hmota (seno, sláma?), uprostřed zelená vegetace a kuchyňský odpad, navrch půda. Každá vrstva by měla být rovnoměrně zalévána, abychom dosáhli úrovně „vyždímané houby“. Hromadu kompostu zalévejte dle aktuálních podmínek. Je vhodné kompost alespoň jednou obrátit, ale nejde o nutnost. Kompost navršte do výše cca 0,9 až 1,2 metru, přičemž vrchní vrstva by měla být půda.
Kompost je připraven k použití, když se drobí v ruce a má rovnoměrnou strukturu. Vrstva kompostu na záhonu by neměla překročit 1,25 centimetru.- 10)
Kapitola čtvrtá - hnojení
V biontensivním hospodaření se hnojí za účelem dosažení potřebné úrovně živin v půdě. V počáteční fázi s použitím hnojiva pocházejícího z vnějšku. S postupem času by se tok živin z prostředí mimo hospodářství měl omezit na minimum, tzn. mělo by stačit použití kompostu vytvořeného jen z místních prostředků.
Pro případ uvádím počáteční použití základních tří prvků (NPK) na půdu o rozloze 9,3 m2 (100 stop čtverečních) o velmi nízké úrodnosti: N - 8,5 kg vojtěškové moučky; P - 6 kg fosfátové skály nebo 12 kg měkkého fosfátu? (soft phosphate); K - 068 kg dřevěného popela a 3,86 kg drcené žuly.- 11)
Kapitola pátá - výsadba
Semena by se měla vysazovat do hloubky rovné jejich síle. Fazol měsíční a bob koňský mohou být sázeny na bok. Semena pokrývejte humus obsahující půdou ze sadbovače - 12), čímž se vytvoří podmínky podobné těm, za kterých dochází k vzejití rostlin v přírodě. Kompost stimuluje proces klíčení. Semínka by se měla sázet hexagonálně, ve stejné vzdálenosti, tak aby se vzrostlé rostliny lehce dotýkaly svými listy. To zabraňuje růstu plevele a vytváří ideální mikroklima pro růst. Pro usnadnění sázení je vhodné použít rám s drátěným pletivem.
Doporučuje se užívat předpěstování v sadbovači. Hlavními nevýhodami této metody je více plánování a časová náročnost. Výhodami je
1)lepší využití prostoru záhonu.
2)vysoká pravděpodobnost toho, že každá předpěstovaná rostlina vyroste ve zdraví do dospělosti
3)zajištění rovnoměrného rozmístění, předejití holých míst a nadbytečného vypařování, rostliny rostou lépe.
4)přesazení podporuje větší růst - ale je zapotřebí přesazovat do kvalitně připraveného záhonu
5)semenáčky v sadbovači potřebují mnohem méně vody
Každý sadbovač by měl být zcela naplněn půdou a to tak, aby půda tvořila menší násyp. Je dobré naplnit spodek sadbovače 3 mm vrstvou částečně rozloženého dubového listí pro odvodnění a zajištění dalších živin.
Při přesazování do záhonu musíme rostlinu zasadit tak, aby z půdy vyčnívaly jen pravé listy. První lístky, co se u rostliny objeví. „Nepravé“ první lístky by měly zůstat pod zemí. Ideální dobou pro sázení je podvečer, ve stejnou dobu by se mělo také zalévat.- 13)
Kapitola šestá - hlavní tabulky
Jeavons zde přináší názorné tabulky s praktickými informacemi pro pěstování jednotlivých druhů rostlin, včetně potřeby semen na plochu 100 čtverečních stop a předpokládaného výnosu. Podrobnější informace o výnosech jsou uvedeny odkazem na druhotné zdroje.- 14)
Kapitola sedmá - návodné zahradní plány
Ilustrační návrhy záhonů pro 1 jednoho člověka a 4člennou rodinu. Podrobnosti o vhodné době pro předpěstování, transplantaci, sázení a setí jednotlivých druhů rostlin. - 15)
Kapitola osmá - smíšené kultury
Rostliny fungující dle zdroje jako všeobecně prospěšné: -16)
meduňka lékařská - vytváří prospěšné prostředí, přitahuje včely
majoránka - má kladný efekt na okolní rostliny
dobromysl - má kladný efekt na okolní rostliny- 17)
kopřiva žahavka - 18) - zvyšuje odolnost okolních rostlin vůči chorobám, zvyšuje obsah éterických olejů v rostlinách, podporuje tvorbu humusu, podporuje fermentaci v kompostu, v podobě čaje posiluje růst rostlin a posilňuje. Koncentruje v sobě síru, draslík, vápník a železo. Stimuluje mikrobiální život, což posiluje rostliny.
kozlík lékařský - pomáhá většině zeleniny, podporuje aktivitu fosforu v okolí?, posiluje zdraví a odolnost rostlin vůči nemocem.
heřmánek - specialista na vápník, obsahuje růstový hormon stimulující tvorbu kvasinek, v koncentraci 1:100 pomáhá růstu obilí. V podobě kompostového čaje bojuje s chorobami jako opadávání u mladých rostlin. Akumuluje vápník, síru a potaš.
pampeliška - zvyšuje aromatickou kvalitu všech rostlin, v malém množství pomáhá většině zeleniny, koncentruje potaš
dub - koncentruje v kůře vápník, v kompostovém čaji pomáhá rostlinám odolávat nemocem. Dub zajišťuje svému okolí příznivé prostředí a vytváří výborné půdní podmínky. Dub je skvělé místo pro kompost.
mléč zelinný - dodává živiny z hloubi k obohacení vyčerpané půdy. Po letech přítomnosti mléče se mohou vrátit i náročnější traviny.
Dva možné přístupy ke smíšeným kulturám - 1) podle času - střídání plodin - klasický model velký žrout - velký dárce - malý žrout atd.
Příklady rotací: první rok kompostovací plodina s rozhozem dvojnásobku osiva spolu s luskovinami. Celá sklizeň se sklidí ještě před uzráním, tak aby hlavní plodina mohla být zasazena tak, aby dozrála
druhý rok sázení obilí, sklizeň tentokrát až v dospělosti. V oblastech s dlouhou hlavní sezónou se poté vysadí hlavní plodina do teplého počasí. V oblastech s krátkou sezónou se vysadí rychle do dvou měsíců dozrávající plodina. Třeba rychle dozrávající druhy fazolí nebo kompostovací plodina jako proso
třetí rok sázení luskoviny, sklidí se v době dospělosti, navíc kde je to možné, dojde opět k sázení další rychle zrající plodiny.
Další možností jsou dvouleté rotace, kde dochází ke střídání nedozrálých luskovin v jednom roce s následnými plně dozrálými obilovinami v roce dalším, případně v jednom roce předčasná sklizeň luskovin a obilí a v dalším roce sklizeň plně zralého obilí.
Vedle střídání plodin v čase lze využít i střídání plodin v místě. A to dle různých požadavků. Nabízí se kombinace stínomilných s rostlinami využívajících jejich stínu - například kukuřice/okurka. Hlubokokořenících s rostlinami s mělkým kořenovým systémem - například mléč zelinný a salát. Rychle rostoucí s pomalu rostoucími - ředkvičky, mrkev, salát, květák.....atd...- 19)
Lze využít i rostlin kontrolujících růst plevelu, či klamačů hmyzu.
Kapitola devátá - rovnovážný přírodní ekosystém a hmyzí život
Jak napovídá název kapitoly, jedná se o stručný návod k vytvoření vhodného prostředí na zahradě. V zásadě bychom měli dle autora měli vytvořit takové prostředí, aby zásahy z naší vlastní strany byly zapotřebí v co nejmenší míře. Přispět k vytvoření rovnováhy mezi škůdci a jejich predátory, k omezení škod ze strany škůdců využívat také vhodných rostlin a pestré skladby plodin. S použitím biontensivních metod údajně ztráty ze strany škůdců nepřekračují 5 - 10% za rok.- 20)
Poznámky:
1) Dále budu místo GROW BIONTENSIVE® používat výraz „biontensivní hospodaření“.
2) Srv. Jeavons, John; How To Grow More Vegetables (and fruits, nuts, berries grains, and other crops) Than You Ever Thought Possible on Less Land Than You Can Imagine, New York, 2006, sedmé vydání, s. 3-4.
3) 4000 čtverečních stop (tedy 372,1 m2) by dle Jeavonse při veganské dietě mělo zajistit dostatek potravin na celý rok Budu-li se držet hranice 6, 5 hodin na přípravu 100 čtverečních stop, vyjde mi počáteční časová náročnost k zajištění potravy pro jednoho člověka touto metodou na 260 hodin. Při pracovní době 8 hodin/den vychází příprava záhonů včetně osázení na 32, 5 dní. Ještě dodám, že v příloze na s. 250 autorovi vychází celková časová náročnost práce na zahradě o ploše 1/8 akru na 40/týden + 4 měsíce dovolené.
4) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 5.
5) Každoroční průběžná příprava vychází při 4, 5 hodinách/záhon na 180 hodin, tedy 22, 5 dní při pracovní době 8 hodin/den.
6) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 15-16.
7) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 22.
8) Předchozí pasáž je podrobněji rozvedena na srv. Jeavons, John, c.d., s. 23 - 25 a dále.
9) Dle autora by kompost měl být umístěn nejlépe pod dubem, poté pod jakýmkoliv listnatým stromem s výjimkou ořešáků a eukalyptů, v krajním případě pod jehličnanem či jiném zastíněném místě. Kompost by měl být necelé 2 metry (6 stop) od kmene stromu, srv. Jeavons, John, c.d., s. 37.
10) Podrobněji o stavbě „biointensivního“ kompostu srv. Jeavons, John, c.d., s. 40 - 46.
11) Podrobněji o hnojení srv. Jeavons, John, c.d., s. 49 - 57. V zásadě jde o běžný popis různých druhů hnojiv a stopových prvků, včetně příkladů, kdy přistoupit k jejich aplikaci.
12) V originále se používá výraz „flat“. Jde o rám s pevným dnem určený k předpěstování vhodných rostlin o vnitřních rozměrech 3 x 14 x 23“ , pro rostliny předpěstované po dobu delší 4 až 6 týdnů doporučuje poloviční rám s dvojnásobnou hloubkou. Pro dobré odvodnění je třeba vespod nechat půlcentimetrovou mezeru mezi spoji. Srv. Jeavons, John, c.d., s. 62- 63.
13) více srv. Jeavons, John, c.d., s. 58 - 80. Tato kapitola je poměrně rozsáhlá. Vedle předpěstování a sázení autor věnuje mnoho prostoru i správnému zalévání rostlin. Dle poskytnutých údajů by biointensivní hospodaření mělo ve srovnání s komerčním hospodařením dosahovat až 4násobných výnosů při poloviční potřebě vody. Zájemci naleznou také informace o správném sázení podle měsíčních cyklů, odplevelování a ideálních teplotách pro výsadbu jednotlivých druhů rostlin.
14) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 81 - 130.
15) Srv. Jeavons, John, c.d., s.131 - 151.
16) Srv. Jeavons, John, c.d., s.154.
17) bohužel autor neuvádí žádné podrobnosti
18) dá se předpokládat, že kopřiva dvojdomá by měla mít stejné účinky
19) podrobněji srv. Jeavons, John, c.d., s.157 - 169, včetně doporučení vhodných sousedských rostlin a varování před antagonisty.
20) podrobněji srv. Jeavons, John, c.d., s. 170 - 178.
Autor se domnívá, že k zajištění potravy pro jednoho člověka stačí plocha 4000 čtverečních stop záhonů + 1000 stop čtverečních pochozích, se vším všudy tedy 5000 čtverečních stop respektive cca 465 m2. Osobně se domnívám, že klíčové budou především kapitoly 1 - 3, případně 4, dají-li se přebírat údaje o potřebném množství hnojení. Stejně tak jsou důležité kapitoly 6 a 7, bohužel tato pasáž je jen obtížně převoditelná do elektronické podoby. Co se zbytku týče, podobné informace lze pravděpodobně nalézt i v českých zdrojích, ale když už jsem tomu věnoval tolik práce, tak jsem si řekl, že to pro úplnost zpracuji celé :)
Hospodaření na základě metody GROW BIOINTENSIVE® dle knihy Johna Jeavonse „How To Grow More Vegetables...“: - 1)
Kapitola první - příprava záhonu
Počáteční příprava záhonu o velikosti 9,3 m2 - 2)
1)V případě potřeby zalévejte místo určené k vytvoření záhonu po dobu dvou hodin (zvláště u tvrdé a vyschlé jílovité půdy)
2)Po dva dny nechte půdu částečně vyschnout
3)Prokypřete půdu rycími vidlemi a odstraňte plevel
4)Lehce zalévejte půdu po dobu 5 minut a nechte odpočinout 1 den. Pokud je vaše půda hodně hroudovitá, počkejte několik dalších dní
5)Pro zlepšení struktury můžeme do jílovité půdy přidat písek, do písčité jíl pro zlepšení struktury. Maximálně půl palce. Promíchejte rycími vidlemi.
6)Přidejte půl palce vyzrálého kompostu a promíchejte rycími vidlemi, v případě hodně špatné půdy je možné přidat kompost až o vrstvě jednoho palce
7)Lehce zalejte po dobu pěti minut, v případě potřeby nechte den odpočinout
8)Z první brázdy odstraňte pět 20litrových kyblíků půdy. Předpokladem je, že záhon bude široký 1, 5 metrů. Brázdy by se měly provádět po šíři záhonu. 3 kbelíky půdy odeberte pro vytvoření kompostu. Jeden kbelík si nechte pro předpěstování sazenic a zbytek se vrátí do záhonu. Pomáhá, když po 3 až 4 brázdách dojde k vyrovnání upravené plochy hráběmi. Odebraná půda by neměla chybět, jelikož prokypřením dojde k vyrovnání objemu.
9)Proveďte dvojité rytí plochým rýčem a rycími vidlemi. Použijte „rycí desku“ k rozložení váhy na záhonu k omezení zhutnění
10) Vyrovnejte záhon hráběmi a zaplňte poslední brázdu
11)Podle výsledku půdního testu použijte ve vhodné míře organické hnojivo, zapravte jej přibližně do hloubky 2 až 4 palců rycími vidlemi. V případě přílišného provzdušnění použijte „rycí desku“ ke zhutnění.
12)Osázejte.
Příprava jednoho záhonu by měla zabrat se vším cca 6,5 až 11 hodin práce.- 3)
Průběžné práce na záhonu:- 4)
1)Odstranění zbytků vegetace, z první brázdy použijeme šest kyblíků půdy na kompost a jeden pro předpěstování. Proveďte dvojité rytí.
2)Vyrovnejte
3)V případě potřeby přidejte hnojivo a přípravky na změnu PH. Přidejte 6 kbelíků kompostu za každé 4 měsíce pěstební sezóny. Zapravte do hloubky 2 až 4 palce rycími vidlemi. Přidání kompostu po provedení dvojitého rytí při průběžné každoroční přípravě záhonu minimalizuje riziko odplavování ve vodě rozpustného dusíku.
Průběžná každoroční příprava by měla vyjít na 4,5 až 6 hodin na jeden záhon.- 5)
Správně připravený záhon bude často o 2 až 10 palců vyšší než původní povrch, v případě že záhon tuto výšku přesahuje povrch vyrovnejte hráběmi. S postupem času si půda začne sedat a záhon nebude dosahovat takové výše. Toto značí úspěšnou práci se záhonem. Po dosažení dobré struktury může být lepší přejít na několik let k povrchové úpravě půdy (prokypření vrchních dvou palců) Dobrá struktura půdy se pozná podle toho, že půda se pod tlakem rukou rozpadne na malé hroudy. V případě povrchové úpravy se používá kompost bez obsahu půdy. Jakmile dojde k zhutnění spodní půdy, je vhodné opět přikročit k dvojitému rytí.-6)
Kapitola druhá - udržitelnost
Cílem je dosažení 99% udržitelnosti, dosažení uzavřeného systému. Cituji: „Přibližujeme se k dosažení uzavřeného systému v rámci minifarmy a pracujeme na dosažení uzavřeného systému udržitelnosti humusu v půdě v rámci záhonů, které získávají uzrálý kompost. V budoucnu budeme klást důraz na pěstování ještě většího množství materiálu na kompost v rámci pěstebních záhonů, dokud se nám takto nepodaří vypěstovat všechen potřebný materiál na kompost. Dále zkoumáme různé úrovně uchování udržitelnosti půdní úrodnosti. Tyto metody spočívají v použití různého množství uzrálého kompostu (dle dostupnosti) s odpovídajícími výsledky sklizní".-7)
Momentálně se na půdu zkušební farmy nevrací zpět živiny v podobě lidské moči a fekálií, tudíž dochází k dovozu části organického hnojiva z vnějšku. Toto by mělo do budoucna změnit.
K lepšímu zachování úrodnosti půdy se doporučuje rozdělit pěstební plochu v poměru 6:3:1.
60% rostliny které produkují velké množství uhlíku na kompost a zároveň dostatek kalorií pro stravu, 30% procent kořenových plodin produkujících velké množství kalorií a na 10% zelenina k získání dalších vitamínů a minerálů. Rozdělení na záhony: 24/12/4.
Doporučené plodiny z první skupiny (60%): obilí, bob koňský, slunečnice, lískové ořechy, víno
z druhé skupiny: (30%): brambory, česnek, pórek, topinambury, sladké brambory, pastinák, kozí brada fialová?, fazole, tuřín, cibule a další.
z třetí skupiny: (10%): rostliny produkující málo kalorií, uhlíku, ale s vitamíny a minerály.- 8)
Kapitola třetí - „Biointensivní“ kompost
Na místě kompostu půda prokypřete do hloubky přibližně 30 cm - zajištění dobrého odvodnění.- 9) Spodní vrstvu by měl tvořit hrubý dřevnatý materiál (mlází, prořezané větvičky...) o síle cca 7, 5 cm k zajištění cirkulace vzduchu.
1) Bude-li kompost složený dle hmoty: 45% uschlý materiál, 45% zelená hmota, 10% půda, dosáhneme poměru uhlík/dusík cca 30:1. Výsledkem by měl být termofilický „rychlý“ kompost uvolňující živiny v průběhu tří měsíců až dvou let. Nevýhodou je velká ztráta uhlíku a organické hmoty.
2) Kompost s poměrem uhlíku a dusíku 60:1. 8 dílů uschlého materiálu, dva díly zeleného materiálu a jeden díl půdy.Výsledkem bude kompost uvolňující živiny pomaleji, zvláště obsahuje-li suchý materiál mnoho ligninu - např. stonky kukuřice a čiroku.
Pro dobrý růst většiny zeleniny bude dobrý kompost 30:1.
Ideálně by jednotlivé vrstvy měly být přidávány ve 2,5 až 5 cm vrstvách. Ve spodní vrstvě suchá hmota (seno, sláma?), uprostřed zelená vegetace a kuchyňský odpad, navrch půda. Každá vrstva by měla být rovnoměrně zalévána, abychom dosáhli úrovně „vyždímané houby“. Hromadu kompostu zalévejte dle aktuálních podmínek. Je vhodné kompost alespoň jednou obrátit, ale nejde o nutnost. Kompost navršte do výše cca 0,9 až 1,2 metru, přičemž vrchní vrstva by měla být půda.
Kompost je připraven k použití, když se drobí v ruce a má rovnoměrnou strukturu. Vrstva kompostu na záhonu by neměla překročit 1,25 centimetru.- 10)
Kapitola čtvrtá - hnojení
V biontensivním hospodaření se hnojí za účelem dosažení potřebné úrovně živin v půdě. V počáteční fázi s použitím hnojiva pocházejícího z vnějšku. S postupem času by se tok živin z prostředí mimo hospodářství měl omezit na minimum, tzn. mělo by stačit použití kompostu vytvořeného jen z místních prostředků.
Pro případ uvádím počáteční použití základních tří prvků (NPK) na půdu o rozloze 9,3 m2 (100 stop čtverečních) o velmi nízké úrodnosti: N - 8,5 kg vojtěškové moučky; P - 6 kg fosfátové skály nebo 12 kg měkkého fosfátu? (soft phosphate); K - 068 kg dřevěného popela a 3,86 kg drcené žuly.- 11)
Kapitola pátá - výsadba
Semena by se měla vysazovat do hloubky rovné jejich síle. Fazol měsíční a bob koňský mohou být sázeny na bok. Semena pokrývejte humus obsahující půdou ze sadbovače - 12), čímž se vytvoří podmínky podobné těm, za kterých dochází k vzejití rostlin v přírodě. Kompost stimuluje proces klíčení. Semínka by se měla sázet hexagonálně, ve stejné vzdálenosti, tak aby se vzrostlé rostliny lehce dotýkaly svými listy. To zabraňuje růstu plevele a vytváří ideální mikroklima pro růst. Pro usnadnění sázení je vhodné použít rám s drátěným pletivem.
Doporučuje se užívat předpěstování v sadbovači. Hlavními nevýhodami této metody je více plánování a časová náročnost. Výhodami je
1)lepší využití prostoru záhonu.
2)vysoká pravděpodobnost toho, že každá předpěstovaná rostlina vyroste ve zdraví do dospělosti
3)zajištění rovnoměrného rozmístění, předejití holých míst a nadbytečného vypařování, rostliny rostou lépe.
4)přesazení podporuje větší růst - ale je zapotřebí přesazovat do kvalitně připraveného záhonu
5)semenáčky v sadbovači potřebují mnohem méně vody
Každý sadbovač by měl být zcela naplněn půdou a to tak, aby půda tvořila menší násyp. Je dobré naplnit spodek sadbovače 3 mm vrstvou částečně rozloženého dubového listí pro odvodnění a zajištění dalších živin.
Při přesazování do záhonu musíme rostlinu zasadit tak, aby z půdy vyčnívaly jen pravé listy. První lístky, co se u rostliny objeví. „Nepravé“ první lístky by měly zůstat pod zemí. Ideální dobou pro sázení je podvečer, ve stejnou dobu by se mělo také zalévat.- 13)
Kapitola šestá - hlavní tabulky
Jeavons zde přináší názorné tabulky s praktickými informacemi pro pěstování jednotlivých druhů rostlin, včetně potřeby semen na plochu 100 čtverečních stop a předpokládaného výnosu. Podrobnější informace o výnosech jsou uvedeny odkazem na druhotné zdroje.- 14)
Kapitola sedmá - návodné zahradní plány
Ilustrační návrhy záhonů pro 1 jednoho člověka a 4člennou rodinu. Podrobnosti o vhodné době pro předpěstování, transplantaci, sázení a setí jednotlivých druhů rostlin. - 15)
Kapitola osmá - smíšené kultury
Rostliny fungující dle zdroje jako všeobecně prospěšné: -16)
meduňka lékařská - vytváří prospěšné prostředí, přitahuje včely
majoránka - má kladný efekt na okolní rostliny
dobromysl - má kladný efekt na okolní rostliny- 17)
kopřiva žahavka - 18) - zvyšuje odolnost okolních rostlin vůči chorobám, zvyšuje obsah éterických olejů v rostlinách, podporuje tvorbu humusu, podporuje fermentaci v kompostu, v podobě čaje posiluje růst rostlin a posilňuje. Koncentruje v sobě síru, draslík, vápník a železo. Stimuluje mikrobiální život, což posiluje rostliny.
kozlík lékařský - pomáhá většině zeleniny, podporuje aktivitu fosforu v okolí?, posiluje zdraví a odolnost rostlin vůči nemocem.
heřmánek - specialista na vápník, obsahuje růstový hormon stimulující tvorbu kvasinek, v koncentraci 1:100 pomáhá růstu obilí. V podobě kompostového čaje bojuje s chorobami jako opadávání u mladých rostlin. Akumuluje vápník, síru a potaš.
pampeliška - zvyšuje aromatickou kvalitu všech rostlin, v malém množství pomáhá většině zeleniny, koncentruje potaš
dub - koncentruje v kůře vápník, v kompostovém čaji pomáhá rostlinám odolávat nemocem. Dub zajišťuje svému okolí příznivé prostředí a vytváří výborné půdní podmínky. Dub je skvělé místo pro kompost.
mléč zelinný - dodává živiny z hloubi k obohacení vyčerpané půdy. Po letech přítomnosti mléče se mohou vrátit i náročnější traviny.
Dva možné přístupy ke smíšeným kulturám - 1) podle času - střídání plodin - klasický model velký žrout - velký dárce - malý žrout atd.
Příklady rotací: první rok kompostovací plodina s rozhozem dvojnásobku osiva spolu s luskovinami. Celá sklizeň se sklidí ještě před uzráním, tak aby hlavní plodina mohla být zasazena tak, aby dozrála
druhý rok sázení obilí, sklizeň tentokrát až v dospělosti. V oblastech s dlouhou hlavní sezónou se poté vysadí hlavní plodina do teplého počasí. V oblastech s krátkou sezónou se vysadí rychle do dvou měsíců dozrávající plodina. Třeba rychle dozrávající druhy fazolí nebo kompostovací plodina jako proso
třetí rok sázení luskoviny, sklidí se v době dospělosti, navíc kde je to možné, dojde opět k sázení další rychle zrající plodiny.
Další možností jsou dvouleté rotace, kde dochází ke střídání nedozrálých luskovin v jednom roce s následnými plně dozrálými obilovinami v roce dalším, případně v jednom roce předčasná sklizeň luskovin a obilí a v dalším roce sklizeň plně zralého obilí.
Vedle střídání plodin v čase lze využít i střídání plodin v místě. A to dle různých požadavků. Nabízí se kombinace stínomilných s rostlinami využívajících jejich stínu - například kukuřice/okurka. Hlubokokořenících s rostlinami s mělkým kořenovým systémem - například mléč zelinný a salát. Rychle rostoucí s pomalu rostoucími - ředkvičky, mrkev, salát, květák.....atd...- 19)
Lze využít i rostlin kontrolujících růst plevelu, či klamačů hmyzu.
Kapitola devátá - rovnovážný přírodní ekosystém a hmyzí život
Jak napovídá název kapitoly, jedná se o stručný návod k vytvoření vhodného prostředí na zahradě. V zásadě bychom měli dle autora měli vytvořit takové prostředí, aby zásahy z naší vlastní strany byly zapotřebí v co nejmenší míře. Přispět k vytvoření rovnováhy mezi škůdci a jejich predátory, k omezení škod ze strany škůdců využívat také vhodných rostlin a pestré skladby plodin. S použitím biontensivních metod údajně ztráty ze strany škůdců nepřekračují 5 - 10% za rok.- 20)
Poznámky:
1) Dále budu místo GROW BIONTENSIVE® používat výraz „biontensivní hospodaření“.
2) Srv. Jeavons, John; How To Grow More Vegetables (and fruits, nuts, berries grains, and other crops) Than You Ever Thought Possible on Less Land Than You Can Imagine, New York, 2006, sedmé vydání, s. 3-4.
3) 4000 čtverečních stop (tedy 372,1 m2) by dle Jeavonse při veganské dietě mělo zajistit dostatek potravin na celý rok Budu-li se držet hranice 6, 5 hodin na přípravu 100 čtverečních stop, vyjde mi počáteční časová náročnost k zajištění potravy pro jednoho člověka touto metodou na 260 hodin. Při pracovní době 8 hodin/den vychází příprava záhonů včetně osázení na 32, 5 dní. Ještě dodám, že v příloze na s. 250 autorovi vychází celková časová náročnost práce na zahradě o ploše 1/8 akru na 40/týden + 4 měsíce dovolené.
4) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 5.
5) Každoroční průběžná příprava vychází při 4, 5 hodinách/záhon na 180 hodin, tedy 22, 5 dní při pracovní době 8 hodin/den.
6) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 15-16.
7) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 22.
8) Předchozí pasáž je podrobněji rozvedena na srv. Jeavons, John, c.d., s. 23 - 25 a dále.
9) Dle autora by kompost měl být umístěn nejlépe pod dubem, poté pod jakýmkoliv listnatým stromem s výjimkou ořešáků a eukalyptů, v krajním případě pod jehličnanem či jiném zastíněném místě. Kompost by měl být necelé 2 metry (6 stop) od kmene stromu, srv. Jeavons, John, c.d., s. 37.
10) Podrobněji o stavbě „biointensivního“ kompostu srv. Jeavons, John, c.d., s. 40 - 46.
11) Podrobněji o hnojení srv. Jeavons, John, c.d., s. 49 - 57. V zásadě jde o běžný popis různých druhů hnojiv a stopových prvků, včetně příkladů, kdy přistoupit k jejich aplikaci.
12) V originále se používá výraz „flat“. Jde o rám s pevným dnem určený k předpěstování vhodných rostlin o vnitřních rozměrech 3 x 14 x 23“ , pro rostliny předpěstované po dobu delší 4 až 6 týdnů doporučuje poloviční rám s dvojnásobnou hloubkou. Pro dobré odvodnění je třeba vespod nechat půlcentimetrovou mezeru mezi spoji. Srv. Jeavons, John, c.d., s. 62- 63.
13) více srv. Jeavons, John, c.d., s. 58 - 80. Tato kapitola je poměrně rozsáhlá. Vedle předpěstování a sázení autor věnuje mnoho prostoru i správnému zalévání rostlin. Dle poskytnutých údajů by biointensivní hospodaření mělo ve srovnání s komerčním hospodařením dosahovat až 4násobných výnosů při poloviční potřebě vody. Zájemci naleznou také informace o správném sázení podle měsíčních cyklů, odplevelování a ideálních teplotách pro výsadbu jednotlivých druhů rostlin.
14) Srv. Jeavons, John, c.d., s. 81 - 130.
15) Srv. Jeavons, John, c.d., s.131 - 151.
16) Srv. Jeavons, John, c.d., s.154.
17) bohužel autor neuvádí žádné podrobnosti
18) dá se předpokládat, že kopřiva dvojdomá by měla mít stejné účinky
19) podrobněji srv. Jeavons, John, c.d., s.157 - 169, včetně doporučení vhodných sousedských rostlin a varování před antagonisty.
20) podrobněji srv. Jeavons, John, c.d., s. 170 - 178.
neděle 8. srpna 2010
plody Arónie
Ještě pár týdnů a mohu začít se "sklizní" :) Co zatím ochutnala poněkud předčasně máti, tak to ani nedojedla:), a vzhledem k mně známým informacím to asi o mnoho lepší nebude...pro vlastní zdraví člověk ale musí přeci něco obětovat :)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)