První poznatky ze sklizně česneku sezóny 2020

 V této sezóně jsem pěstoval odrůdy Havran, Havel, Vekan a Bjetin.  Se sklizní jsem začal začátkem července u Bjetinu a skončil 27.7.2020 s odrůdou Havel. Sklizeň se vyvíjela zajímavým způsobem. 

Odrůda Bjetin, u které jsem byl zvyklý na trochu lepší výsledky, přinesla poměrně zklamání.

Vekan, ke kterému jsem se dostal v podstatě omylem, dopadl docela slušně.

Odrůdy Havel a Havran dopadly výborně, byť třeba první sklízený záhon Havrana mě především zpočátku spíše zasmušil, s každým dalším záhonem naštěstí byly výsledky optimistější.

Ačkoliv konečná data o sklizeném množství česneku nejspíše nebudu mít dříve, než na podzim, až začnu připravovat sadbový materiál, s ohledem na dosavadní vzorky získané z prodeje odhaduji, že by celková sklizeň mohla dosahovat 350 kg +, v lepším případě i přes 400 kg. 

Snad se ve volném čase dostanu aspoň k posčítání a zvážení malých cibulí, ať mohu provést přesnější odhady u česneku sušeného v celku v sušárně.

 Několik dalších pozitivních zjištění - brambory jsou opravdu výborná předplodina pro česnek, v podstatě veškerý Havel byl sázený v záhonech, kde byly v předchozím roce brambory.

Na druhou stranu většina česneku odrůdy Havran byla pro změnu v záhonech, které na rozdíl od bramborových záhonů důkladně zpracovaných dobýváním, prošly pouhým výsevem hořčice, jejím posekáním a následně prokypřením grelinette a odstraněním plevelu. Žádná orba ani přerývání záhonů, přesto byl výsledek více než uspokojivý.

Z toho mi do budoucna plyne to, že v příštích letech si brambory, už s ohledem na pravděpodobně velice ubohý výsledek letošního roku a spoustu zbytečné práce, ve větším měřítku odpustím a raději se spokojím s vhodně zvoleným zeleným hnojením případně něčím jiným nenáročným na pěstováním a kompatibilním s česnekem.

Ačkoliv jsem byl varovám kolegou zemědělcem z blízké vesnice, že zelené hnojení nezaryté do půdy pouze vyčerpá půdu a ničím nepřispěje, musím říci, že toto se mi v praxi nepotrvrdilo, i když je možné, že se zarytím by byly výnosy ještě lepší? Mohu srovnávat pouze záhony, kde byla hořčice před zimou jen malinkatá se záhony, kde vyrostla obvyklé velikosti a v tomto případě jsem žádné zásadní rozdíly nepozoroval. Jenže to celé komplikuje odlišná rotace plodin - v druhém případě pouze česnek, hořčice, česnek, v prvém česnek, brambory, hořčice, česnek. 

Určitě pomáhá dlouhodobě budování půdní úrodnosti kravským hnojem. Velkou neznámou, proč bude těžké zobecňovat tento rok, je, že byl opravdu bohatý na srážky, s výjimkou března dubna, ale v tomto období česnek patrně ještě dokázal čerpat z vláhy získané v předchozích zimních měsících.

Další velkou neznámou je aplikace dřevěnoho popela. Velice se to doporučuje, použil jsem poměrně střídmou koncentraci, problém ovšem je, že zrovna v záhonech, které byly testovací - vždy jedna polovina s popelem a druhá bez, se mi ve zvýšené míře objevila sklerociová hniloba a zřejmě i háďátko. Ne až tak moc, aby to mělo zásadní vliv na celkový výsledek sklizně - odhaduji že sotva více než 200 z asi 13500 zasazených kusů, ale zrovna v místě, kde se choroby objevily ve větším, mi to hodně nabouralo testování. :)

 

Předběžné údaje o části sklizně - té již prodané -  u česneku ze sušárny, kde bývá převážně střední a větší česnek, zvláště u odrůd Havran a Havel, se pohybovala průměrná váha cibulí u Havla obvykle mezi 35 až 46 gramy. U jedné várky mi vyšlo 57 gramů. ale to je natolik odlišné, až se mi nechce věřit, že nedošlo k nějakému omylu. :)

U odrůdy Havran od 36 do 44 gramů.

U odrůdy Bjetin kolem 25 gramů.

U odrůdy Vekan 32 - 40 gramů.

Prodaný česnek všech zmíněných odrůd malé velikosti se pohyboval  mezi 14 - 18 gramy

Jak velký byl výchozí materiál? 

 

U odrůdy Havel 1903 stroužků o průměrné váze 9,03 gramů

                          1464 stroužků o průměrné váze 8,53 gramů 

                          1029 stroužků o průměrné váze 8,05 gramů

U odrůdy Havran 351 stroužků o průměrné váze 7,1 gramů

                            1230 stroužků o průměrné váze 7,2 gramů

                           1000 stroužků o průměrné váze 8,32 gramů

                             600 stroužků o průměrné váze 7,25 gramů 

U odrůdy Bjetin 708 stroužků o průměrné váze 7,07 gramů

                           300 stroužků o průměrné váze 7,9 gramů

                          300 stroužků o průměrné váze 6,1 gramů

                         400 stroužků o průměrné váze 6,2 gramů

                         100 stroužků o průměrné váze 5,6 gramů.

 

U odrůdy Vekan 1000 stroužků o průměrné váze 6,38 gramů.

 U všech odrůd jsem odlámal pacibulky a provedl jedno spíše hrubší odplevelení. Výsledek odrůdy Bjetin může být zkrelsen tím, že jsem se k odplevení dostal nejpozději. Co se týče odlámání pacibulek, nejdůkladněji se mi podařilo u odrůdy Havel, trochu hůře u Havrana. 

U zasazených stroužků menší velikosti mě poměrně příjemně překvapily jak odrůdy Havran, tak Havel, i přes průměrnou váhu zasazených stroužků 3,7 - 5,22 gramů narostlo docela slušné množství solidních cibulí, ovšem to může být zkresleno na vláhu vydatným rokem.

Prozatím vše, až budu mít další použitelné údaje o sklizni, doplním.

                      

                            

Povodňová vložka

Ze 14.6. 2020.  Dnes proběhlo v mnohem mírnější podobě, dlouhodobý nikoliv přívalový déšť, ale už přesycená půda.

V tomto období bývám rád, když vůbec něco teče, podle vyhlídek na nejbližší dny nám tentokrát potok jen tak nevyschne, i když před počátkem dešťů už měl letos docela namále.

Medardova kápě...

Po mírné, byť na srážky nikoliv chudé zime, přišel sušší začátek jara, od konce dubna až do nynějších dnů je vody tolik, že nebýt suchých let v nedávné minulosti, skoro by to člověka dohnalo ke skuhrání z důvodů nadměrné srážkové činnosti.

Skuhrat nebudu, až na vodu ve sklepě, zamokřený pozemek a rozvodněný potok se vlastně nic nestalo.

Stejně jako minulý rok je vidět, že i přes dobře míněná opatření je můj pozemek schopen absorbovat jen určité množství vody, zbytek skončí spolu s ostatní vodou z okolí v potoce.

I letos se osvědčily vyvýšené záhony, do minulého týdne jsme byl zvyklý na lehký zahradní deštík, který půda pohodlně vsakovala, ovšem 14. 6. přišly přívalové deště a rázem bylo vody ještě více, než minulý rok v druhé polovině května, kdy jsem měl příležitost otestovat nový způsob zakládání záhonů poprvé v praxi.

Pozitivní je, že konstrukce záhonů se s vodou vypořádala, místy samozřejmě dochází k erozi, ale zahloubené uličky naprostou většinu odplavené půdy dokáží zachytit. Oproti minulému roku jsem nasadil v horní pravé části místo dýní brambory, zatím se nezdá, že by jim nadbytek vody nějak škodil. Porosty vypadají dobře, většina záhonů vytváří krásně kompaktní vysoký a hustý porost, zvolna se chystají do květu.

Mandelinky už jsem zpozoroval, nicméně množství není zatím katastrofické. Zatímco minulý jsem sotva stíhal redukovat stavy, v letošním roce nalézám spíše nízké desítky kusů a zatím jen brouky, to se pravděpodobně dříve či později změní, nicméně brambory jsou natolik narostlé, že by škody nemusely způsobit ani v případě nedostatečné kontroly závažné ztráty na výnosech.

Vypadá to, že by mohly uniknout i invazi slimáků, kterých se v letošním vlhkém červnu vyrojilo po letech strádání opět dost.

Bramborové záhony sázené dvojitým rytím, dřívější výsadba - 12. duben a dále.

Velkým otazníkem bude, jak velké ztráty budou na dýních, kterým kvůli chladnějšímu jaru trvalo docela dlouho, než se rozhodly začít klíčit a kolik jich přežije fázi zranitelnosti, to je další otázka, na jejíž odpověď si s napětím počkám.

Bramborové záhony sázené dvojitým rytím, pozdější výsadba - poslední záhony 15. květen

.

Česnek je nyní ve fázi ukončení vegetačního růstu a dozrávání, do sklizně zbývá dle odrůdy ještě několik týdnů, nepředpokládám, že bych měl hotovo koncem června, což se díky mimořádně vhodným podmínkám povedlo minulý rok.

Už jsem zažil za dobu pěstování vlhčí období v době sklizně a nepamatuji se, že by to mělo negativní následky, ale každý rok je jiný a takto mokro, pokud mě paměť nešálí, nebylo.

Rajčata vysazená v první várce si zatím velice libují, druhou jsem stihl před obnovením dešťových  srážek a myslím, že se chytnou stejně dobře, jako ta první, jak to bude s květy a dozráváním plodů, to se uvidí dle počasí.

Papriky, jahody a cibule, zatím velká neznámá...

Brambory sázené pomocí grelinette - 17. květen.

O měsíc později

Jelikož se letos nepotřebuji zabývat tvorbou nových záhonů, možná na podzim a nebo také až příští rok, nasadil jsem na většinovou výsadbu brambor i s ohledem na budoucí česnekové porosty pomalejší přerývání/dvojité rytí místo rychlé výsadby pomocí grelinette. Do jaké míry se to vyplatí, to si budu muset pár měsíců počkat.

Musím uznat, že ve větším měřítku jsou takovéto metody jen pro nejzanícenější zahrádkáře, navíc ještě z podskupiny těch, co nepovažují rytí za sprosté slovo.

Jistě by bylo ideální, kdyby stačilo zapíchnout brambor do půdy a posléze počkat na dobu sklizně, leč v takovém stavu půdu zdaleka nemám a na pokusy s pěstováním v mulči zase postrádám dostatek mulče, nezbývá tedy než rýt a grelinettovat, přičemž grelinette má svá jasná omezení - musí být už aspoň částečně zpracovaná půda.

Se sázením brambor pomocí této pomalé metody jsem začal 12. dubna a skončil 15. května., dohromady cca 130 kg brambor, v letošním roce bylo mé maximum touto metodou asi 12 kg za den. Šlo by i více, na druhou stranu jsem nebyl pod takovým tlakem, aby mě to vybičovalo k maximálním výkonům.

17 - 18. 5. jsem dosadil pomocí grelinette spolu s mamkou dalších cca 31 kg brambor.

20 kg 17. května a zbytek o den později, rychlost výrazně vyšší. U dvojitého rytí bylo dle velikosti brambor tempo někde mezi 1,5 - 2,5 kg/ hodinu. S grelinette pak cca 10 kg za hodinu a to v poměrně nevhodné hroudovité půdě. V dobře zpracovaném záhonu by to jistě bylo ještě rychlejší.

Poměrně dlouho jsem čekal, než si brambory poradí s mnou vytvořenými vyvýšenými záhony, až jsem měl obavy, jestli jsem neměl s ohledem na to, co zvládnou brambory prorazit, příliš optimistická očekávání, ale nakonec jsem se dočkal a 18. května zpozoroval prnví lístky.

Kupodivu odrůda Adéla předběhla v růstu velmi rané, které jsem dostal od kolegyně z práce.

Dýně z přímého výsevu se stále ještě nechtějí klubat na svět, pár předpěstovaných kousků si nějak poradilo s jedním krizovým dnem kolem 0, o víkendu budu přesazovat.

Cibule jede, daří se i darované rebarboře.

Česnek vypadá dobře, nyní mě čeká spousta práce kolem odplevelování, odhlávkování a čištění uliček, to si však možná zaslouží samostatný příspěvek.  

Z ovoce aktuálně dozrává zimolez, brzy snad budou i jahody a nadmíru mě potešilo, že nepřišly žádné vážnější mrazy a tak bych mohl okusit, nepředběhnou-li mě ptáci, první plody moruší.

Osypané jsou  i slivoně, ale tak tomu bývá už posledních několik let a pilatka mívá většinou až na pár kousků poslední slovo, uvidíme, jestli jsem letošní postřik provedl úspěšněji, než minulého roku a nebo jestli bude švestek tolik, že prostě něco i nechají pro domácnost.

Tento rok nádherně rozkvetly i mnohé jabloně na vzrůstné podnoži, úspěšnost opylování vypadá solidně, tedy by mohla být sklizeň o stovky ne-li tísice procent větší, než v uplynulé sezóně. S ohledem na to, že minulý rok jsem sklidil první kousek, by to nemusel být až takový problém.

U broskvoní se čím dál více rýsuje, že nejvhodnější odrůdou do mých podmínek je opravdu Semenáč z předhoří/Kernechter vom Gebirge, ze čtyř zkoušených má v letošním roce nějaké plody i Amsdenova, Benedicte a Primisima Delbard stávkují.

Solidně vypadá i granátový jeřáb a uvidíme, jestli od od květů do plodů dopracuje některá z kdouloní.

S ohledem na radikální řez bude pravděpodobně výrazně méně vína,  co se dá dělat.

 
Zdá se, že po roční přestávce budou letos i ořechy a dokonce by poprvé po letech mohly dozrát i fíky. Snad prvním rokem neobráží vůbec z kořenů, ale pokračují v růstu loňských větví.

A to vynechávám některé stálice jako rybízy, zimolezy, aronie, bez.

Letošní rok bude napínavý a je nač se těšit. :)

Z 22.5. 2020

Duben 2020 a blízké vyhlídky

Až na posledních 0,25 kg bílé sazečky mám v zemi cibuli, další várku jahod, také pokusný výsev mrkve jak mezi cibuli, tak mezi některé česnekové záhony, předpokládám, že dle fyzických a časových možností zabere následně nejvíce času zasazení brambor, kromě toho rozjedu od pátku ve větším přímý výsev dýní.

Z 200 kg sadby mě zbývá ještě přes 150 kg, takže nudit se v následujícím čase rozhodně nebudu.

Až přijde správný čas, pustím se i do přesazování rajčat a paprik a budu doufat, že se počasí umoudří ohledně srážkových poměrů. Letošní rok začíná velice připomínat 2018. Je fakt, že i tehdy se mi dařilo pěstovat bez zálivky, ale raději bych měl více možností.

Zatím mi dělají velikou radost česnekové porosty, snad to vydrží a už se nemohu dočkat výsledku porovnání záhonů s popolem a bez. Počítám, že nejpozději po výsadbě brambor mě čeká kolečko odplevelování a velmi brzo také odhlávkování.

Vypadá to, že broskvoně i slivoně vykvetly ve správný čas nedotečny nepříjemnými mrazy, dnes byla lehoučká jinovatka, ale menší mráz by neměl být problematický.

Prvním rokem rozkvetly i třešně, nejsem si jist, bude-li z toho něco, jelikož je dost možné, že jsem nezvolil nejlepší kombinaci opylovačů, zřejmě bude třeba doplnit ještě aspoň jeden stromek a co mě také těší, vedle jabloní, které kvetly už v minulých letech, nakvétají i hrušně, přesto, že je to pravděpodobně jen podnož převládnuvší nad roubovanou nashi, i tak mi to udělalo radost.

Tož ať to vše dobře kvete, roste i plodí!

Směrem od vsi - 20.4.2020

Předjaří 2020

Tentokrát jen krátce. :)

Jak je vidět na fotografiích, česnek jako obvykle s úspěchem přežil zimu, v další fázi mě čeká udržení porostů v pokud možno příliš nezapleveleném stavu, následně odhlávkování a až přijde čas také sklizeň. Oproti loňskému roku bych se měl vrátit k lepším letům, jestli z toho bude rekordní rok a nebo se rekordům přiblížím, to se uvidí za notnou řádku měsíců.

Už nyní se nemohu dočkat na možnost srovnání záhonů hnojených popelem a záhonů popelu prostých.

Další, co bych chtěl letos vyzkoušet - využít aspoň na část záhonů osivo z mrkve, které zbylo po uplynulé sezóně a otestovat, jak bude fungovat u mě tato doporučovaná kombinace v praxi. Počítám, že vyzkouším různé varianty výsevu. Semínek mám opravdu spoustu, šetřit nebudu.

česnekové porosty v jarním

a předjarním hávu

Jsem rád, že hlavní práci na záhonech mám odbytou za loňský rok, jelikož mám vedle odplevelování před sebou i spoustu další práce - sadit brambory, cibuli, pozvolna začínat s dýněmi.

Rajčata Tica, papriky Gourmet

 

 

 

Rajče Koralik

Kromě toho mě čeká i spousta drobností, přes zimu jsem se zcela neflákal a tak, než přijde jejich čas na přesazení do terénu, pečuji o sazeničky rajčat a paprik. Ani letos jsem neodolal semínkům od Marka Kvapila a i když mám z dřívějška osvědčené odrůdy, zkouším nové. Zaujalo mě rajče Tica, které by mělo být odolné vůči praskání v dešti, zkouším i polodivoké Koralik a kromě toho papriky Gourmet a Sweet Chocolate, uvidíme, jak si poradí s venkovním pěstováním. Přecijen oproti rajčatům jsou náročnější, pokud tedy toužíme po použitelných výnosech.

                                                        Pěstování zdar!

Papriky Gourmet a Sweet Chocolate

Shrnutí uplynulé sezóny

Uplynulý rok byl velice výjimečný v tom, že jsem na rozdíl od dřívějších let nesnažil skloubit zaměstnání a péči o zahradu, ale věnoval se především rozšiřování záhonů pro pěstování.

Z plánovaných 1800 m2 nakonec zůstalo jen přibližně 1500 m2, v závěru sezóny jsem vypustil přípravu nových ploch a věnoval se především obnovování stávajících záhonů a sázení česneku. S tím prvním mi velice pomohli bývalí kolegové z práce, čímž jim tímto velice děkuji. Pomoc opravdu bodla a každá ruka navíc je neuvěřitelně znát. :)

Takže za uplynulé sezóny se mi díky letošnímu náporu podařilo dostat na 2000 m2, příští rok plánuji zvolnit a věnovat se převážně údržbě a kultivaci stávajících ploch, i tak si myslím, že aspoň dalších 500 m2 by se přidat dalo.

Nyní je vhodný čas přemýšlet o skladbě plodin v následujících letech.

Kromě rozšiřování pěstitelských ploch jsem se samozřejmě věnoval i pěstitelským činnostem.

Ledacos se mi podařilo nastínit v předchozích příspěvcích, zkusím být v tomto případě stručný a pokusím se o souhrn, kdo se spokojí s řečí čísel, následují hodnoty o výnosech, jak se mi je podařilo zapsat to svých pěstitelských tabulek:

česnek: Havran 66 kg, sadbová velikost: 49,25
             Havel   55 kg, sadbová velikost: 45,19 kg
             Bjetin   14 kg, sadbová velikost: netříděno

brambory certifikovaná sadba "sunita":  127,71 (cca 75 m2)
brambory vlastní sadba: 76 kg (cca 100 m2)

rajčata: 18 kg (indigo blueberris, latah, siberian a stupické polní rané)
dýně SMOH : 134 kg  
dýně sweet dumpling: 3,1 kg
dýně hokkaido: 0,56 kg!

cukety costata romanesca: 56,647

mrkev: 5 kg
petržel: 1 kg
cibule: neváženo
papriky: 0,435 kg
melouny: 1,27 (nepoživatelné :)

Dohromady tedy něco přes 400 kg vlastních potravin.  Oproti předchozí sezóně vyšší sklizeň pouze u mrkve, dýní a cuket, plus dříve nepěstované drobnosti.
                  
            
Jako v předešlých letech, i tentokrát bylo mým záměrem pokračovat v pěstování zaměřeném na omezení časové náročnosti v průběhu sezóny i za cenu snížených výnosů.

Plodiny, u kterých se mi postup osvědčil jsou česnek, dýně a rajčata.

Česneková sezóna v roce 2019 dopadla bídně, ale s ohledem na sázení velké části sadby na jaře a nedostatečnou přípravu záhonů v roce 2018 to ani jinak být nemohlo. Porost sám o sobě byl zdravý a včas vysazené stroužky vyrostly ve velké míře v česnek použitelný pro vlastní sadbu.

Rajčata ukázala svou odolnost, v nových záhonech jen zamulčovaných hnojem, se mi podařilo potvrdit zkušenosti zkušenějších pěsitelů - méně péče je někdy více. S pravidelnou zálivkou by jistě mohly být větší výnosy, ale i tak nakonec zaplodily více, než bylo možné spotřebovat.

Z použitých odrůd nejvíce potěšilo stupické polní rané, poměrně velká rajčata a indigo blueberries - zajímavá chuť, užasná plodnost, bohužel problémy s dozráváním, také nejpozdějí, vhodné pěstovat spíše pro zpěstření než ve velkém.

Je jasné, že při venkovním pěstování se nezbývá než smířit s pozdějším nasazením plodů a tím, že plodnost ukončí podzimní mrazy, kupodivu první závan rajčata zvládla.

Co se týče dýní (cuket) - platí totéž co u rajčat, máte-li dost velkou plochu a dostatek hnoje či kompostu, lze rezignovat na průběžnou péči o porosty a zálivku a nechat to na přírodě.  U dýní byl velký rozdíl v rámci umístění rostlin v záhonech, v horní třetině spíše skomíraly a hmotnost příliš nepřekračovala váhu 1 kg, mnoho jich ani nezaplodilo, ukázalo se, že v mých podmínkách je Sweet Meat Oregon Homestead při snaze o minimalismus nutnost. Hokkaida si s podobným podmínkami neporadila, i když to může být i tím, že většina z nich byla zaseta do horní části záhonů, kde se nedařilo ani SMOH, to bude chtít prověřit v následující sezóně.


Mám-li srovnat předpěstování a přímý výsev - předpěstování s ohledem na průměrnou váhu dýní vede, ale i z přímého výsevu vyrostly dýně se srovnatelnou hmotností, jen v menší míře.

Ovšem pro předpěstování používám poměrně velké květináče (3 l) - co mi zbylo z výsadby živého plotu, takže rostlinky si poměrně dlouho pohodlně hoví a myslím, že ani v plné míře nepřichází o kůlový kořen.

Co dopadlo hůře - brambory - ve srovnání s uplynulými léty výnosy nízké, pro samozásobení sice dostatečné, ale i tak žádný zázrak. Certifikovaná sadba dopadla výrazně lépe než vlastní, ovšem to bylo mou vinou, místo výběru jsem totiž sázel  v podstatě zbytky.

Nejhorší ovšem byla invaze mandelinek, s přihlédnutím na nízké výnosy a čas strávený péčí o porost - sbírání mandelinek, se to opravdu nepovedlo.

Mrkev - pokus o pěstování mrkve pro vlastní spotřebu dopadl také bídně, bylo znát, že u mrkve to chce opravdu dobře připravenou půdu. Ojedinělé povedené kousky ukázaly, že ji lze pěstovat i v našich podmínkách a pokud jde mrkev, tak v podstatě cokoliv.:), nicméně bez péče o porosty či důkladnou předpřípravu půdy, ideálěn obojí, nelze čekat více než ochutnávku. Je dost pravděpodobné, že kdybych místo 80 m2 skoro bez péče, zasel 8 m2 s péčí, měl bych více.

Řepa - katastrofa totální - v podstatě nepoužitelná, co vyrostlo, to požrali hryzci.

Petržel je kategorie sama o sobě - výsev do nedostatečně odplevelených  záhonů dopadl bídně, předpěstované rostlinky, které se chytly v záhonu vyvýšeném dopadly skvěle a nakonec náhodný výsev do vyčerpaného, avšak poměrně čistého záhonu, provedený až někdy v srpnu, v podstatě to dopadlo tak, že jsem vysel semínka různých rostlin, která se mi smísila v krabici kvůli nedostatečně zavřeným balíčkům, ze zatím vyvíjí docela příznivě.

Jestli přezimují, budou z toho dost dobré rostliny a už nyní jsou použitelné, dostatek pro vlastní potřebu s rezervou.

Cibule dopadla minulý rok dobře, bohužel jsem nevážil a naneštěstí jí bylo málo, ale vlivem vhodného umístění narostly nečekaně pěkně.

A nyní nezbývá, než zaplout do další sezóny, snad bude úspěšnější, než právě uplynulá.

Nadějným příslibem je, že se mi dostala možnost obohocovat své záhony o poměrně velké množství dřevěného popelu, což je nejen užitečné hnojivo, ale i regulátor kyselosti půdy a obojí se na mé zahradě jeví pro pěstování jako vhodný nástroj pro zvyšování výnosů. Už se těším na další možnosti testování a snad dojde letos konečně i na biouhel.